Libeček

(Levisticum officinale)

Libeček lékařský (Levisticum officinale) je vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých, která pochází z jihozápadní Asie a u nás se odedávna pěstuje jako koření i jako léčivka. Pro chuť připomínající polévkové koření se jí lidově říká maggi bylinka. Listy libečku jsou tmavě zelené, lesklé a zpeřené a mají intenzivní aromatickou vůni a chuť s lehkým kořeněným charakterem. Často se používají k dochucování polévek, omáček či masitých pokrmů, ale také jako ingredience v bylinkových směsích, jako je například kořenicí směs pěti koření.

Listy libečku se mohou používat čerstvé nebo sušené. V lidovém léčitelství se libeček tradičně používal i jako léčivá bylina.

V bylinkové zahrádce patří mezi nejvzrůstnější druhy — dorůstá až dvou metrů, takže se hodí spíš na její okraj než doprostřed záhonu.

Listy libečku mají výraznou chuť a vůni. Co je dobré o nich vědět:

– Do polévek a omáček: Kořeněná chuť libečku se hodí do vývarů, luštěninových polévek, omáček a k masu. Stačí málo, libeček je výrazný.

– Obsahové látky: Typickou vůni dávají listům silice, které se při sušení na přímém slunci a v teple rychle ztrácejí.

– Tradiční použití: V lidovém léčitelství se libeček tradičně používal v bylinných směsích. Jeho účinky nejsou ověřené a nenahrazuje lékařskou péči.

Libeček používejte jako koření v běžném kuchyňském množství. Ve větším množství se nedoporučuje, zejména v těhotenství a při onemocnění ledvin.

Libeček je vytrvalá bylina, kterou si můžete vypěstovat i na vlastní zahrádce nebo bylinkové zahrádce. Dávejte jen pozor na to, že je to docela mohutná bylinka, a vyhraďte jí dostatek místa.

1. Vyberte vhodné místo: Libeček je vhodné pěstovat na slunném nebo polostinném místě. Dobře snáší i polostín, třeba na okraji stromů nebo u plotu. Pokud je to možné, umístěte ho poblíž zdroje vody.
2. Vyberte kvalitní semenáče: Pokud se rozhodnete sázet semenáče, zvolte ty s pevnými listy a kořeny. Semenáče nechte ponořené několik hodin ve vodě, aby se dobře napily a v půdě pak nestrádaly.
3. Připravte si půdu: Nejlépe roste v hluboké, středně těžké a přiměřeně vlhké půdě dobře zásobené organickou hmotou. Na lehké písčité půdě potřebuje víc zálivky. Pokud je půda kyselá, pokuste se ji odkyselit přidáním vápna. Můžete také přidat perlit nebo rašelinu k lepšímu odvodnění – pozor ale rašelina je spíše kyselá.
4. Vysaďte semenáče: Zasaďte semenáče do květináče nebo do země a dostatečně zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. Dbejte na to, aby byly rostliny vysázeny v dostatečné vzdálenosti, aby se vzájemně nekonkurovaly. Můžete je vysázet buď na jaře (březen) nebo na podzim (říjen).
5. Libeček pravidelně zalévejte: Libeček roste nejlépe v dobře zavlažované půdě. Pokuste se udržet půdu vlhkou, ale nikoliv přemokřenou.
6. Chraňte libeček vůči chorobám: Libeček je náchylný k napadení plísní a jinými houbovitými chorobami. Pokud si všimnete nějakých příznaků, jako jsou skvrny na listech, nejprve začněte libeček méně zalévat. Napadené listy odstraňte. Postřik u kuchyňské bylinky jen výjimečně, povoleným přípravkem podle registru ÚKZÚZ a podle etikety.
7. Sbírejte listy, jakmile se objeví na rostlině, ale dávejte pozor, abyste při sklizni nepoškodili kořenový systém. Libeček lze skladovat až měsíc v chladničce.

Pro kuchyň stačí jedna, nejvýš dvě rostliny. Když chcete další, máte dvě možnosti:

• Oddělky: na jaře, když libeček začne rašit, oddělte od starého trsu část oddenku s pupeny a kořeny a vysaďte ji jinam. Rostliny potřebují spon zhruba 50 × 50 cm.
• Výsev: čerstvé semeno vysejte v srpnu na výsevní záhonek. Semenáčky vyjednoťte na vzdálenost asi 20 × 8 cm a na trvalé místo je přesaďte příští jaro.

Libeček je vytrvalý a mrazuvzdorný, přes zimu ho není třeba chránit. Na jaře mu dejte k trsu kompost, a pokud máte kyselou půdu, občas ji vápněte. Květní lodyhy vyřežte hned, jak se objeví. Rostlina pak nevysiluje tvorbou semen a dál tvoří nové listy, které můžete sklízet celou sezonu. Pokud chcete vlastní semeno, nechte vykvést jen jednu lodyhu.

V průběhu růstu rostliny přihnojujte. To podpoří vývoj kořenového systému a zvýší produkci listů. Vhodná jsou přírodní organická hnojiva s dostatečný obsahem dusíku, draslíku a fosforu. Libečku prospěje přihnojování Hnojíkem, a to buď posypem kolem rostlin, nebo roztokem, který aplikujeme na půdu kolem kořenů.

Prakticky to znamená přihnojit poprvé na jaře při rašení a pak zhruba jednou za tři až čtyři týdny do konce léta. Osvědčí se organické hnojivo s pozvolným uvolňováním živin, například Hnojík. Po každé větší sklizni listů dávku zopakujte — libeček znovu obrazí a novou zeleň musí z něčeho postavit.

Libeček je rostlina, která se hojně rozrůstá. I když všechny listy nespotřebujete do jídel, měli byste čas o času libeček zcela ostříhat, aby si vyrazil znovu a listy byly zase čerstvé. Nové listy jsou jemnější a měkčí než staré a také mají lepší chuť i aroma.

Ostříhaný libeček můžete použít třeba do kompostéru jako zelenou vrstvu.

Na zimu není potřeba libeček stříhat, sám se stáhne do podzemních částí, a na jaře vyraší znovu.

Nejlepší čas na zastřižení je od jara do konce srpna, ideálně těsně předtím, než rostlina vyžene květní stvol — po vykvetení listy tuhnou a hořknou. Řez veďte nízko nad zemí; z oddenku vyrazí během dvou až tří týdnů nová, jemná zeleň. Za sezonu tak zvládnete dvě až tři sklizně.

Libeček je poměrně odolná bylina, přesto se u něj objevuje několik potíží — a poznáte je téměř vždy na listech.

Hnědé a světlé skvrny na listech mívají na svědomí houbové skvrnitosti, kterým nahrává vlhko v přehoustlém trsu a zálivka shora na listy. Postižené listy odstřihněte a nedávejte je na kompost, rostlinu prosvětlete a zalévejte ke kořenům.

Rez se projeví oranžovými až rezavě hnědými kupkami na rubu listů. Objevuje se hlavně v hustých a dusíkem přehnojených porostech; pomůže včasné seříznutí a větší rozestupy mezi rostlinami.

Padlí poznáte podle bílého moučnatého povlaku, typicky na konci léta, když se střídají teplé dny a chladné noci.

Z drobných živočichů se na libečku nejčastěji objeví mšice na mladých vrcholcích. Při slabém výskytu je stačí opláchnout proudem vody. Protože se listy libečku sklízejí a jedí, dávejte u kuchyňských bylinek vždy přednost mechanickému a pěstitelskému řešení před postřikem.

Čerstvé listy vydrží v chladničce v uzavřené nádobě několik dní až měsíc. Na delší zásobu se libeček suší nebo mrazí.

Sušení: řapíky svažte do menších svazků a zavěste je na stinném, vzdušném a suchém místě, nebo listy rozprostřete v jedné vrstvě na síto. Přímé slunce a teplota nad 40 °C berou aroma. Usušené listy podrťte až těsně před použitím a skladujte je ve tmavé, dobře uzavřené sklenici.

Mrazení: nasekané listy nasypte do formy na led, zalijte vodou nebo olejem a zamrazte. Kostky se pak přidávají rovnou do hrnce a chuť drží znatelně lépe než sušení.

Silné duté lodyhy se dají nakládat nebo kandovat a kořen se suší podobně jako kořen celeru.

Existuje mnoho chutných receptů, které můžete připravit s libečkem. Inspirujte se našimi nápady:

Polévka z libečku a brambor: Nakrájejte cibuli, mrkev a brambory a dejte je vařit do vývaru s nasekaným libečkem. Osolte, opepřete a podle chuti můžete přidat i další koření.

Omáčka s libečkem: Orestujte cibuli na oleji, přidejte nakrájený libeček a osmažte ho dozlatova. Poté přidejte rajčata, bylinky, sůl, pepř a vývar a nechte omáčku provařit. Rozmixujte tyčovým mixérem, můžete zahustit světlou jíškou. Omáčka se hodí k masu a bramborám.

Salát s libečkem: Smíchejte nakrájený libeček s rajčaty, paprikou, okurkou, cibulí a olivami. Osolte, opepřete a zakápněte citronovou šťávou a olivovým olejem. Podávejte s čerstvým pečivem.

Pečené kuře s libečkem: Smíchejte nasekaný libeček s máslem, solí, pepřem a popř. dalšími bylinkami a směsí naplňte kuřecí prsa. Pečte v troubě při teplotě 180 °C po dobu přibližně 30-40 minut, dokud maso není zcela propečené.

Libeček za sezonu vytvoří velké množství listové hmoty, a živiny proto spotřebuje rychleji než drobné bylinky. U kuchyňských bylinek se osvědčí organické hnojivo, které uvolňuje živiny postupně a zároveň dodává půdě organickou hmotu. Podrobné dávkování pro celou bylinkovou zahrádku najdete v článku Hnojení bylinek.