Sazenice

Nadcházející jaro je pro pěstitele a zahrádkáře nejdůležitějším obdobím z hlediska úspěšné výsadby. Bez ohledu na to, jak ideální jsou podmínky v jiných ročních obdobích, bez pečlivé přípravy na jaře bychom nedosáhli požadovaného výsledku.

Rostliny s dlouhou vegetační dobou a teplomilné rostliny, jako jsou rajčata, papriky, okurky, melouny, lilky, pór a celer, stejně jako některé druhy letniček, se obvykle nepěstují přímým výsevem do řádků. Pro zajištění dobré úrody je proto důležité myslet na sazenice včas. Jejich předpěstováním je možné snížit náklady na pěstování a zároveň urychlit sklizeň plodin o 2 až 4 týdny. Pěstování vlastních sazenic nám dává jistotu zdravých, výživných a dobře rostoucích rostlin.

Prvním základním krokem je výběr rostlin, které chcete v daném roce pěstovat. Na tom závisí vše ostatní. Po výběru rostlin se musíte zaměřit na kvalitní semena. Samozřejmostí by měla být semena s vysokým procentem klíčivosti. Před výsevem můžete semena určená k výsadbě namočit na jednu hodinu do vody, abyste urychlili jejich klíčení.

Pro klíčení a růst je nezbytnávlhkost. Zpočátku můžeme dodávat vlhkost kropením a ta se bude v minipařeništích přirozeně udržovat. Pokud je nepoužíváte, je dobré zajistit jiné prostředky pro udržení potřebné vlhkosti. Nezapomeňte však, že nedostatečné a dlouhodobé zamokření může vést k rozvoji houbových chorob a úpadku sazenic. Teplota vody, která dodává potřebnou vlhkost, by měla odpovídat teplotě vzduchu.

Semena potřebují v období klíčení vyšší teplotu než v následném období růstu. Požadavky na teplo pro klíčení se však u jednotlivých rostlin liší. Jejich teplota se může pohybovat od 10 °C do 25 °C až 28 °C. Plodová zelenina 25 °C, kapustovité rostliny 18 až 20 °C, salát kolem 20 °C.

Po vyklíčení semen je třeba snížit teplotu přibližně o 5 °C. Snížením teploty zajistíte, že stonky budou pro rostliny dostatečně silné a odolné, čímž se vyhnete mnoha problémům při pozdějším pěstování. Jakmile vyrostou pravé listy, můžete mírně zvýšit teplotu, ale nezapomeňte, že rozdíl denní a noční teploty by v tomto období měl být 3 °C. Nezapomeňte také na každodenní provzdušňování a postupné otužování rostlin po dobu 2 týdnů před výsadbou na zahradu.

Aby z klíčících semen vyrostly zdravé a silné rostliny, potřebují správnou půdu. Běžná půda není pro klíčení vhodná, protože klíčení má specifické požadavky. Pokud chcete použít vlastní zeminu, musíte ji sterilizovat, abyste odstranili choroboplodné zárodky a semena plevelů, rovnoměrně promíchat s vyzrálým kompostem a pískem, takédostatečně prosít, aby byla dostatečně propustná. Nejjednodušší volbou jsou hotové výsevní substráty, které jsou již k dispozici v různých formách.

V pokynech na obalu osiva najdete konkrétní informace o tom, jak správně vysévat jednotlivá semena. Termín výsevu však pečlivě naplánujte podle klimatické oblasti, ve které se nacházíte. Nepřeceňujte dobu před výsadbou a raději si ponechte několikadenní rezervu pro případ špatného počasí v plánovaném termínu výsadby.

Obecně však platí, že 6 až 8 týdnů před posledními mrazy ve vaší oblasti. Tedy v únoru nebo v první polovině března. Ve vytápěných sklenících můžete vysévat semena rajčat a paprik již v lednu, v nevytápěných sklenících v polovině února. Vložte semena do 5 až 8 cm hlubokých zakořeňovacích misek naplněných vhodnou zeminou, přikryjte je tenkou vrstvou substrátu a jemně utužte. Nezapomeňte na zalévání.

Mladé sazenice některých druhů zeleniny se dvěma nebo více pravými listy je třeba pikýrovat, tj. přepichovat mladé sazenice. Před pikýrováním nezapomeňte do půdy přimýchat Hnojík a v dalších fázích vegetačního období jej pravidelně doplňujte, abyste získali silné a zdravé rostliny s bohatou úrodou.

Každá sazenice potřebuje zdravý a nepoškozený kořenový bal se zdravou, silnou nadzemní částí bez známek napadení od škůdců a chorob.

Výsadbě venku musí předcházet tzv. otužování rostlin za účelem jejich aklimatizace na venkovní podmínky. Dva týdny před výsadbou na zahradu umístěte sazenice venku, chráněné před přímým slunečním světlem a větrem. Začněte s 1 hodinou a postupně prodlužujte čas strávený venku. Po skončení otužování je na noc uložte dovnitř.

Pokračujte v péči o své rostliny pravidelnou zalivkou a hnojením. 100krát se vám vaše péče vrátí.

Sazenice jsou připravené k výsadbě, když dorostou zhruba do výšky 10–15 cm a jsou otužené. Termín řiďte místním klimatem: mrazuvzdornější košťáloviny a salát jdou ven dřív, teplomilná zelenina až po ledových mužích. Rostlina, která po výsadbě prochladne, se zastaví v růstu, oslabená snáz podlehne houbovým chorobám a slimákům. Kde hrozí pozdní mrazy, vyplatí se týden počkat.

1. Zalijte předem. Asi půl hodiny před výsadbou sazenice důkladně zalijte. Zemina pak drží na kořáncích a při přesazování neopadává.
2. Vyberte vhodnou chvíli. Nejlépe pozdě odpoledne, ideálně za zataženého počasí. V poledním slunci nesázejte, sazenice zvadnou dřív, než zakoření.
3. Vyznačte řádek. Natáhněte provázek a sázejte ve sponu, který daný druh potřebuje.
4. Udělejte důlek. Sázecí lopatku zapíchněte svisle do země a pohněte jí dopředu, aby vznikl otvor dost velký pro celý kořenový bal. Pór se sází sázecím kolíkem.
5. Zkontrolujte kořeny. Polámané kořínky odstraňte, příliš dlouhé zkraťte. Póru se kořeny zastřihávají na 2–3 cm.
6. Přidejte kompost. Náročné druhy, jako je hlávkové zelí, mangold, cuketa, celer nebo rajčata, ocení plnou hrst vyzrálého kompostu na dno jamky.
7. Zasaďte do správné hloubky. Většinu sazenic po děložní lístky. Zelí a rajčata klidně hlouběji, až pod první pravé listy, kde vytvoří další kořeny. Hlávkový salát, čekanku a celer mělce, srdíčko musí zůstat nad zemí. Přehled podle druhů najdete v článku pikýrování.
8. Přitlačte zeminu ze strany. Jednou rukou držte sazenici, druhou přitlačte zeminu ke kořenům z boku, ne shora. Udusaný povrch zhoršuje přístup vzduchu ke kořenům.
9. Zalijte. Každá sazenice dostane po výsadbě vydatnou zálivku přímo ke kořenům.

Vhodný okamžik k výsadbě napoví i příroda: teplomilná zelenina může ven bez ochrany zpravidla tehdy, když rozkvete černý bez. Další znamení popisuje fenologický kalendář.

Pro příjem vody a živin jsou nejdůležitější jemné vlasové kořínky, silné kořeny rostlinu hlavně kotví. Čím víc kořínků sazenice při výsadbě má, tím rychleji se ujme. Proto:

• Vysévejte řídce a včas jednoťte nebo pikýrujte, aby šly sazenice vyrýpnout s co největším balem zeminy.
• Dávejte přednost sadbě v hrnkách, sadbovačích nebo kořenáčích. Při výsadbě se kořeny skoro nenaruší.
• Prostokořenné sazenice s malým kořenovým systémem bez zeminy, jaké se často prodávají na trzích, se z přesazení vzpamatovávají dlouho. Rostou pomaleji a dávají pozdější a menší úrodu. Kořeny jim nenechte ani chvíli osychat na slunci a ve větru.
• Kolem mladých rostlin kypřete mělce, kořínky mají těsně pod povrchem. A zbytečně jim neotrhávejte listy, každý list živí rostlinu.

Přímý výsev místo sazenic. Kde nemůžete zalévat často, třeba na chatě, vyplatí se vysít přímo na záhon i zeleninu, která se běžně pěstuje ze sazenic, například pozdní zelí, kapustu nebo kadeřávek. Vysévejte po několika semenech do jamek přímo ve sponu, který daný druh potřebuje, a zhruba o 6 týdnů dřív, než byste sázeli hotovou sadbu. Po vzejití v každé jamce ponechte jen nejsilnější rostlinu. Nepřesazovaná rostlina zakoření hlouběji a sucho přečká i bez zálivky, zatímco přesazené sazenice v té době vadnou.

K výsadbě se hodí sázecí kolík, sázecí lopatka nebo sadbovač. Zeminu ke kořenům vždy pevně přitlačte. Jak sazenice zalévat a přihnojovat po výsadbě, popisuje článek pěstování zeleniny na zahradě.