Náročné na živiny
Hnojíme vydatně před sezónou i čerstvým hnojem a v průběhu sezóny přihnojujeme.
rajčata, papriky, okurky, lilek, cuketa, dýně, květák, zelí, kapusta, celer, pórek, brambory, tykve, patizony, hlávkové zelí, baklažány, kukuřice
Středně náročné na živiny
Rok po první trati. Přídáváme kompost před sezónou (sázením), ale nehnojíme příjmo.
mrkev, petržel, ředkev, ředkvičky, červená řepa, brokolice, kedluben, salát, špenát, mangold, pastiňák, černý kořen, pór, pažitka, šalotka, kadeřávek, fenykl, čekanka, melouny, česnek, cibule, topinambur
Nenáročné na živiny
Žádná hnojící příprava. Na konci sezóny se trať nanovo pohnojí a tím připravíme 1 trať pro další sezónu.
hrách, fazole, čočka, boby, sója, šalotka, bob, špenát, jahodník, chřest (víceleté kultury), salát hlávkový a trhací, polníček, bylinky
v případě potřeby můžeme použít i některé rostliny z druhé tratě jako mrkev, ředkvičky, špenát, cibule, fazol a česnek
Do 1. tratě patří ty nejnáročnější plodiny. Půdu pro tyto plodiny je třeba připravit již na podzim, a to tak, že do ní zaryjeme dostatečné množství chlévské mrvy/hnoje, kompostu či našeho organického hnojiva. Tyto plodiny obvykle musíme přihnojovat i během samotného pěstování.
Rajčata mají rády výživnou půdu a vyžadují hnojení ještě před samotnou výsadbou. Nejlepší je hluboké zrytí záhonu na konci sezóny s přidaným organickým hnojivem. Přihnojujte 2-4x za měsíc.
Cukety jsou náročné na živiny – hlavně na dusík – vyžadují proto přihnojení každé dva až tři týdny. Nejsnáze je dodáte tekutým hnojením – například zálivkou z hnojíka – jak jinak :).
Papriky jsou citlivá na minerální hnojita tak se držte těch organických. Papriky vždy hnojíme až po odkvětu, jakmile začíná násada plodů stejně jako rajčata tj 2-4x za měsíc.
Vzhledem k slabšímu kořenovému systému je náročná na dostatek přístupných živin a vyrovnaný vláhový režim. Hnojte pravidelně jako rajčata i papriky 2-4x za měsíc podle výživnosti půdy.
Lilek se dožaduje hodně živin. Při výsadbě dávejte (ač nerad říkám) anorganické hnojivo bohaté na Cererit. Rostliny lilku zalévejte méně často, ale o to vydatněji. Hnojte 1x týdne organickým hnojivem do poloviny května. Poté zmírněte na 2x za měsíc. Fosfor obsažený v našem hnojíku bude rostlině vyložene ku prospěchu. Dva týdny před sklizní už není třeba hnojit.
Dýně pozitivně reagují na organické hnojení nebo dobře rozložený kompost. Je pro ní vhodné jako u předchozích plodin zaorat na podzim před sezónou hnojivo.
Květák potřebuje neustálé přihnojování. Přidávejte kompostovaný hnůj či organické hnojivo bohaté na dusík. Hnojivo dávejte kolem rostliny bez přímého kontaktu s listy. Hnojte opět 2-4x za měsíc.
Zelí je náročné na živiny. Půda by proto měla být kvalitní a výživná. Ph půdy by se mělo pohybovat nejlépe mezi 6,5 až 7, aby zelí netrpělo boulovitostí. Přihnojujte jako všechny předchozí plodiny 2-4x do měsíce.
Kapusta je velmi náročná na hnojení a dostatečné zalévání. U růžičkové kapusty se hnojí nedlouho před výsadbou. Čerstvý hnůj před výsadbou nepoužívejte aby byly růžičky pevné. Opět hnojíme pravidelně 2-4x za měsíc.
Tykve vytvoří spoustu organické hmoty, vyžadují proto propustnou půdu s dostatkem humusu a bohatou na živiny. Pozitivně reagují na organické hnojení nebo dobře rozložený kompost. Opět hnojíme pravidelně 2-4x za měsíc.
Vhodné je organické hnojení chlévskou mrvou nebo dobře rozloženým kompostem. Hmyzí trus odvede také skělou práci. Ve vegetačním období přihnojujte stejně jako cukety 2x za měsíc.
Ke hnojení kukuřice se běžně používají organická hnojiva, zvláště na půdách s nižší úrodností. Většinou je lepší podzimní aplikace, pouze na lehkých půdách lze tolerovat jarní hnojení.
Většina kořenové zeleniny patří do druhé tratě až třetí tratě, ale najde se výjimka jako celer v první trati. Je tedy potřeba nehnojit přímo a nejlépe využít půdu první tratě z předchozí sezóny.
Bulvový celer je náročný na živiny. Takže při přesazování jednak musíme vyhloubit větší dolíky, abychom na jejich dno dali organické hnojivo. Celer snese i čerstvý hnůj nebo slepičince. Na hnojivo dáme vrstvu zeminy, prolijeme a pak teprve sadíme samotný celer. Pokud vysadíme celer na organické hnojivo, tak se obejdeme většinu sezóny bez hnojení. Pokud celer nebyl posazen na hnojivo, je nutné dodávat živiny v tekuté formě jednou za 2 týdny. V srpnu uberte na hnojení a v září už nehnojte.
Brambory patří do dobře pohnojené a provzdušněné půdy. První orba se provádí na podzim se zapravením organických hnojiv a druhá na jaře s přihnojováním. Hnojení zvyšuje stabilitu výnosu brambor.
Jako česnek patří do druhé tratě. Vzhledem k dlouhé vegetační době stačí pór využít živiny i z pomaleji rozpustných hnojiv. Do půdy by se během vegetace mělo dodat 13 g/m2 dusíku, 10 g/m2 fosforečnanů a 28 g/m2 draselné soli, tuto dávku bychom měli aplikovat na třikrát. Při prvním hnojení před výsevem dodáme vyšší podíl dusíku a méně draselných solí a fosforečnanů, po třech týdnech přihnojíme podruhé a potřetí ve fázi několika plně vyvinutých listů dodáme naopak nejvyšší podíl draslíku a fosforu, zatímco poslední dávka dusičnatého hnojiva by měla být nejnižší.
Dostatek vláhy je důležitější jak hnojivo. Zasaďte ředkvičky do rozumě obohacené půdy, ale dále je již ve vegetačním období nepřihnojujte. Nesázejte, pokud je to možné, do půdy zpracovanou pro první trať.
Nesnáší přímé organické hnojení. To způsobuje hořkou chuť a štiplavost. Sázejte skutečně do druhé trati a přihnojujte s mírou 1-2x měsíčně.
Sázejte podobně jako Celer do zeminy s dostatkem živin, ale poté již není potřeba rostlinu přihnojovat.
Červená řepa nesnáší přímé hnojení a to ani organickými hnojivy. Je dobré ji sázet v druhé trati na místě po raných zeleninách (např. brambory). Přihnoujujte během vegetace s mírou 1-2x do měsíce.
Česnek nemá rád přímé hnojení čerstvým hnojem, zároveň je však poměrně náročný na obsah živin v půdě, proto se řadí do druhé či třetí tratě. Před výsadbou lze na pozemek aplikovat rozleželý hnůj či naše orgranické hnojivo za předpokladu, že bude dobře rovnoměrně promísen s ornicí. Výhoda hmyzího trusu je v tom že se nemusí nechávat uležet a dá se aplikovat kdykoliv.
Pokud jsme pozemek pro pěstování cibule předem správně připravili, nemusíme hnojit. Přimíchejte na před sázením rozumné množství organického hnojiva do půdy a poté už nehnojte. Cibule má krátkou vegetační dobu, a proto nepotřebuje mnoho živin. Nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem.
Vyžaduje hluboko propracovanou půdu a nesnáší půdy kyselé a také přímé hnojení chlévským hnojem či přihnojování dusíkatými hnojivy (negativní vliv na chuť a strukturu dužiny). Během vegetace nemá řád ani organické hnojení. Na podzim před jeho sezónou zaorejte kvalitní kompost či organické hnojivo jako u první tratě, ale poté už dále nehnojte jako u 3tí tratě.
Rostlina
Dávka
Kolikrát za rok
Ročně ml hnojiva
Plodová zelenina
15 ml
6x
90 ml
Kořenová zelenina
5 ml
4x
20 ml
Pokojová rostlina
5 ml
6x
30 ml
Bylinky
5 ml
6x
30 ml
Menší keř/stromek
30 ml
8x
240 ml
Větší keř/stromek
50 ml
8x
400 ml
Discount Applied Successfully!
Your savings have been added to the cart.
