Mšice

Hostitelské dřeviny:

• smrky,
• jiné jehličnaté i listnaté dřeviny.
  
  

Příznaky: početné kolonie na větévkách mladých smrků. Na starších stromech se vyskytují spíše na jedno až čtyřletých větvích vrcholků. Mšice způsobují v místech sání poruchy růstu a krnění větví. Na mladých bucích dochází ke svinování listů a trhání kůry mladých větévek. Mšice jsou pro mravence a včely významné produkcí medovice. V důsledku napadení jsou kmeny a větve potřísněné medovicí druhotně porůstány černěmi.

Okřídlené a bezkřídlé mšice. Na smrcích především Cinaria pilicornis, hnědá, 2–4,5 mm velká, zřetelně obrvená mšice se šestičlennými tykadly. Zadeček je po stranách pokryt drobnými bradavkami. Druhy vyskytující se na smrcích přezimují jako tmavá vajíčka na jehlicích.

Možnosti záměny: mnoho druhů mšic žijících na stromech, které ale poškozují stromy stejným způsobem.

Při přemnožení na mladých stromech a ve školkách může při masovém výskytu mšic docházet k drobným poškozením, přičemž mohou odumírat jednotlivé větévky.

Přednostní použití biologických (slunéčka, pestřenky, zlatoočka aj.) a biotechnických (draselné mýdlo, přípravky na bázi parafinového oleje). Vzhledem k nízké škodlivosti mšic by měly být syntetické insekticidy používány ve zcela výjimečných případech.

Na jabloních, švestkách, třešních a dalších ovocných dřevinách dělají mšice spolu se sviluškami největší škody ze savých škůdců. Sáním oslabují stromy, kroutí listy a deformují mladé výhony i plody. Navíc přenášejí viry, například šarku, proti kterým žádná léčba neexistuje.

• Zima a předjaří. Většina mšic na ovocných stromech přezimuje jako lesklá černá vajíčka u pupenů a na mladém dřevě. Proti nim působí předjarní olejový postřik před rašením. Má smysl hlavně tam, kde byly mšice loni silné.
• Kontrola za vegetace. Na pěti stromech prohlédněte dohromady 25 náhodně vybraných letorostů. Zásah se vyplatí, když najdete více než dvě kolonie.
• Zasáhněte dřív, než se listy zkroutí. Ve svinutých listech jsou mšice chráněné a žádný postřik se k nim nedostane.
• Volte šetrné prostředky. Draselné mýdlo nebo přípravky na bázi oleje, pokud jsou povolené podle registru ÚKZÚZ. Šetří slunéčka, pestřenky a zlatoočky, které mšice dál hubí zadarmo (víc v článku užitečný hmyz).
• Mravenci a dusík. Mravenci mšice chrání před predátory a roznášejí je po stromě; pomůže lepový pás na kmeni. Měkké a bujné výhony po přehnojení dusíkem jsou pro mšice lákavé, proto se vyplatí vyrovnaná výživa.

Bílé vatovité kolonie na kůře jabloní patří vlnatce krvavé, mšice a korovnice na jehličnanech popisuje článek korovnice. Termíny zásahů v sadu během roku shrnuje postřik ovocných stromů.

Na zeleninové zahradě mšice nejčastěji osídlí bob a popínavé fazole, dále košťáloviny, saláty a okurky. Nejvíc se jim daří za dlouhého sucha a na rostlinách přehnojených dusíkem. Množí se nesmírně rychle: přes léto samičky rodí bez oplození živá mláďata, která v sobě už nesou zárodky další generace. Za sezónu tak vystřídají deset i více generací a kolonie se rozroste během několika dnů.

• Zalévejte důkladně a méně často. Při častém povrchovém zalévání zůstane spodní vrstva půdy suchá, rostliny trpí suchem a mšice je napadají snáz. Za sucha vystačí zhruba 15 litrů vody na m² přibližně na týden. Víc v článku zalévání.
• Vyštípněte vrcholky bobu. Mšice maková (černá mšice) sedá hlavně na měkké vrcholky. Když bob nasadí první lusky, vrcholky i s koloniemi odštípněte a zničte.
• Spláchněte kolonie proudem vody nebo odstřihněte napadené výhonky, dokud jsou kolonie malé.
• Šetřete jejich nepřátele. Slunéčka, pestřenky, zlatoočky a škvoři zvládnou mšice bez jedů. Kvetoucí kopr, koriandr, měsíček nebo svazenka mezi zeleninou jim dodají nektar (víc v článcích užitečný hmyz a smíšené kultury).
• Kopřivová jícha zředěná na zálivku rostliny přihnojí. Že by mšice přímo omezovala, spolehlivě doloženo není. Návod najdete v článku kopřivová jícha.

Viry. Mšice při sání přenášejí na rostliny viry. Poznáte je podle mozaikovitého skvrnění listů, zesvětlené žilnatiny a zvlněných okrajů listů. Virovou chorobu léčit nejde. Napadené rostliny vytrhejte, napadené výhony odstřihněte a nůžky po každém řezu důkladně očistěte, aby se virus nepřenesl dál. Zvlášť pozorně sledujte sazenice a semenáčky.

Medovice a sazovitost. Mšice vylučují lepkavou medovici, na které se usazují černé houby (sazovitost). Listy černají a hůř využívají světlo. Medovice navíc láká mravence, kteří kolonie mšic brání. Když mšice odstraníte, povlak můžete opláchnout vodou.

Salát. U salátu rozhoduje hlavně odrůda a substrát:

• pokud pěstujete odrůdy odolné mšicím, vysazujte celý záhon z odolných odrůd. Ve směsi s citlivými se mšice usadí právě na těch citlivých,
• odrůdy odolné proti padlí střídejte co nejčastěji, odolnost se časem prolomí,
• do kupované zeminy v truhlíku zamíchejte písek. Příliš bohatý substrát je pro mšice lákavý.

Co s nimi, když jich přibývá. Menší kolonie na špičkách výhonů oklepejte rukou nebo odstřihněte. Na okrasném nebo plodovém keři, například na bezu, kolonie klidně nechte, často je během pár dnů zlikvidují larvy slunéček a sýkory. U fazolí takové napadení bez zásahu nepřestojí. Při silném napadení pomůže přípravek na bázi draselného mýdla (povolený podle registru ÚKZÚZ, použití podle etikety). Nastříkejte ho přímo na kolonie, nejlépe za zatažené oblohy, aby zasáhl jen mšice, a po několika dnech postřik zopakujte.