Postřik ovocných stromů: kalendář ochrany od zimy do podzimu

Ochrana ovocných stromů se neřídí datem v kalendáři, ale tím, v jaké fázi vývoje strom právě je: jestli je v klidu, raší, kvete, nebo už nasadil plody. Každý škůdce a každá choroba je zranitelná jen v krátkém období. Kdo ho trefí, vystačí s málo zásahy. Kdo stříká „pro jistotu“, hubí hlavně užitečné živočichy a úrodu stejně nezachrání.

Tady najdete přehled, kdy hlídat které problémy, co dělat bez chemie a kdy má postřik opravdu smysl. Konkrétní přípravky a dávky neuvádíme: registrace se každý rok mění a jediný spolehlivý zdroj je aktuální registr přípravků ÚKZÚZ a etiketa.

• Nejdřív hygiena a sledování. Úklid listí a mumií, řez, lapače a lepové pásy vyřeší na zahradě velkou část problémů bez jediného postřiku.
• Stříkat jen nad prahem škodlivosti. Několik mšic nebo housenek strom unese a živí predátory, kteří škůdce drží v rovnováze. Prahy uvádíme níže.
• Jen povolené přípravky. Používejte přípravek registrovaný pro danou plodinu a škodlivý organismus podle registru ÚKZÚZ. Dávkování, počet ošetření, interval a ochranná lhůta jsou na etiketě.
• Chránit včely. V době květu se nestříká. Před postřikem posekejte kvetoucí podrost pod stromy.
• Správné počasí. Bezvětří, bez deště několik hodin po postřiku, nejlépe podvečer. Technika, ředění a úklid jsou podrobně v článku ochrana rostlin na zahradě. Zbytky postřiků a prázdné obaly patří do sběrného dvora.

Přednost mají mechanické a biologické metody: feromonové lapače, bílé a žluté lepové desky, lapací a lepové pásy, ruční sběr a podpora užitečných živočichů. Přehled lapačů s termíny vyvěšení je v článku ochrana rostlin na zahradě.

Měsíce v tabulce jsou orientační pro střední polohy. V teplých oblastech nastává každá fáze o 1–2 týdny dřív, na horách později.

Zimní postřik míří na škůdce, kteří přezimují na kůře jako vajíčka nebo mladé larvy: mšice, svilušky, mery, štítenky, puklice a část housenek. Dnes se k němu používají hlavně olejové přípravky (parafinový nebo řepkový olej), které přezimující stadia udusí a k užitečným organismům jsou šetrnější než dřívější zimní postřiky.

• Kdy: v předjaří, od nalévání pupenů do doby, kdy špičky prvních lístků vykukují 2–3 mm. Nejpozději ve fázi zeleného poupěte. Druhy, které raší brzy (meruňky, broskvoně, rybíz, angrešt), mají okno kratší a dřív.
• Počasí: teplota nad 8 °C, bezvětří, žádné noční mrazy několik dní předem ani po postřiku.
• Jak: důkladně smočit kmen i všechny větve až po konce, ze všech stran. Přezimující vajíčka sedí v rozvětveních a kolem pupenů.
• Podrost: oleje poškozují zelené rostliny. Rašící cibuloviny, jahodník a skalničky pod stromem zakryjte.
• Užitečný hmyz: nestříkejte, pokud jsou v koruně vidět přezimující slunéčka.

Plošně „každý rok pro jistotu“ se dnes zimní postřik nedělá. Na plodících stromech je opodstatněný při silném výskytu štítenky nebo puklice (viz štítenka zhoubná a puklice), u mladých dosud neplodících stromků a tam, kde zimní kontrola ukáže překročení prahu.

Jak udělat zimní kontrolu: z pěti stromů rozmístěných po zahradě uřízněte z různých částí koruny vždy jednu 20 cm dlouhou větvičku dvou- až tříletého dřeva, dohromady tedy 1 m. Pod silnou lupou spočítejte přezimující vajíčka. Postřik má smysl při těchto počtech na 1 m větviček:

Prahy byly stanoveny pro jabloně. U ostatních druhů se stříká, když kontrola najde větší množství přezimujících stadií některého škůdce.

Měď u broskvoní je jiná kapitola: proti kadeřavosti se broskvoně ošetřují měďnatým přípravkem v době klidu, na podzim po opadu listí a v předjaří při nalévání pupenů. Jakmile se objeví lístky, je na to pozdě.

Jabloň má nejvíc škůdců i chorob ze všech ovocných stromů. Hlavní termíny v pořadí, jak přicházejí:

1. Před rašením: olejový postřik jen při překročení zimního prahu (mšice, svilušky, mery).
2. Rašení až myší ouško: kontrola květopasa (práh 15 vpichů na 100 pupenů). Za deště začínají infekce strupovitosti.
3. Zelené poupě až růžové poupě: ochrana proti strupovitosti podle počasí, proti padlí síra a vystřihávání napadených konců výhonů.
4. Květ: nestříkat.
5. Ihned po opadu korunních plátků: pilatka jablečná, nejpozději do týdne. Strupovitost a padlí za vlhkého počasí dál podle intervalu na etiketě.
6. 2–3 týdny po odkvětu až červen: obaleč jablečný, termín podle feromonového lapače. Mšice a svilušky podle kontroly.
7. Konec července až polovina srpna: druhá generace obaleče v teplých oblastech.
8. Po opadu listí: shrabat listí, sejmout lapací pásy.

Odrůdy odolné vůči strupovitosti, například ‚Topaz‘ nebo ‚Rubinola‘, zvládnou sezónu s výrazně menším počtem fungicidních zásahů. Náchylné odrůdy jako ‚Golden Delicious‘ nebo ‚Idared‘ potřebují v deštivém jaru ochranu pravidelně.

• Švestky a slivoně: pilatky hned po odkvětu, obaleč švestkový v červnu (asi o týden později než obaleč jablečný) a hlavně v polovině srpna. Podrobný přehled je v článku škůdci švestek.
• Třešně a višně: moniliniová spála u višní za vlhka před květem, vrtule třešňová žlutými lapači od května, skvrnitost listů po odkvětu a po sklizni.
• Meruňky: moniliniová spála za deštivého počasí před květem, hygiena a řez v létě po sklizni. Odumírání celých větví popisuje článek mrtvice meruněk.
• Broskvoně: měď proti kadeřavosti v době klidu, po rašení už jen hygiena (odstranit zkadeřené listy).

U peckovin se vyplatí hlídat i klejotok, který je často signálem poranění, mrazu nebo nevhodného stanoviště. Postřikem se neřeší.

Od rašení do fáze zeleného poupěte prohlédněte na pěti stromech dohromady 100 květních pupenů (růžic) z různých částí koruny. Zásah se vyplatí, když najdete alespoň:

Později v sezóně platí další prahy: u mšic více než 2 kolonie na 25 letorostech, u svilušek 4–6 pohyblivých jedinců na list, u pilatek a obaleče jablečného 2 vajíčka na 100 plodů. Podrobnosti najdete u jednotlivých škůdců.

Od rozkvětu do opadu většiny korunních plátků se ovocné stromy nestříkají. Důvody jsou dva:

• Včely a další opylovači. Insekticidy je hubí, ale i jiné přípravky je od květů odpuzují a zhoršují opylení. Bez opylení nebude úroda, ať strom ošetříte sebelépe.
• Poškození květů. Některé fungicidy a smáčedla poškozují samotné květy: snižují klíčivost pylu a zhoršují oplození.

Problémy, které v květu hrozí, se řeší před ním a po něm. Proti moniliniové spále pomáhá ochrana těsně před rozkvětem a hlavně vystřihávání napadených výhonů hned po odkvětu do zdravého dřeva.

• Stříkání podle data. Fáze vývoje se rok od roku posouvají o několik týdnů. Rozhoduje stav stromu a počasí, ne kalendář.
• Postřik bez kontroly. Bez lapačů a prohlídky pupenů nevíte, jestli škůdce vůbec je nad prahem.
• Jeden univerzální postřik. Pilatka, obaleč i strupovitost mají každý jiný termín. Jeden zásah „na všechno“ obvykle netrefí nic.
• Opakování stejného přípravku. Houby i svilušky si na stále stejnou účinnou látku vytvoří odolnost. Střídejte přípravky s různým způsobem účinku podle etikety.
• Zapomenutý podrost. Kvetoucí pampelišky pod stromem znamenají včely v dosahu postřiku, olejové postřiky zase spálí rašící cibuloviny.
• Slabý strom. Žádný postřik nenahradí dobrý řez, zálivku v suchu a vyrovnanou výživu. Jak ovocné stromy hnojit, popisuje článek hnojivo na ovocné stromy.