strupovitost jabloně
Obsah
Strupovitost jabloně a hrušně
(Ventura inaequalis, Ventura pyrina)
Strupovitost jabloně, známá také jako Venturia inaequalis, je choroba jabloní způsobená houbou stejného jména. Je to nejběžnější a nejvíce škodlivá choroba jabloní na světě. Kromě jabloní postihuje i hrušně, ale existují odrůdy, které jsou odolné – z jabloní jsou to například Angold, Florina, Melodie, Rajka, Resista, Rubinola, Selena, Topaz, Vanda a další.
Příznaky strupovitosti jabloní se obvykle projevují na listech, plodech a větvích. Na spodní straně listů se objevují tmavé skvrny, které se postupně rozšiřují a mohou se slévat do větších oblastí. Na horní straně listů se vytvářejí charakteristické šedé až černé strupy, které jsou vlastně plodními tělísky houby.
Infikované plody bývají pokryty hnědými nebo černými skvrnami, které způsobují jejich zkroucení, deformaci a opadávání. I větve mohou být napadeny, a to vytvořením tmavých skvrn na kůře.
Venturia inaequalis přežívá v opadaných napadených listech. Na jaře jsou spory šířeny větrem nebo vodou a infikují nové rostliny.
Prevence a řízení strupovitosti jabloní zahrnuje použití rezistentních odrůd, správnou zahradní a zemědělskou praxi, jako je odstranění infikovaného materiálu, ořezávání postižených větví, dodržování správného rozestupu mezi stromy a používání fungicidů v případě potřeby.
Strupovitost jabloní - příznaky u hrušní
Hrušně trpí strupovitostí stejně jako jabloně a i tady se najdou rezistentní odrůdy – například Alfa, Amfora, Bohemica, Dicolor, Dita, Elektra, Konference, Nela, Vila, Wiliamsova červená.
U hrušní najdeme stejné příznaky na listech – tj. na obou stranách listů vznikají tmavé rozptýlené skvrny. Na plodech vznikají také malé skvrny, které se později přeměňují ve strupy. Jsou-li hrušky napadeny velmi brzy na jaře, dochází i k praskání plodů. U hrušní jsou navíc poškozeny větve. Strupovitost hrušní způsobuje více Ventura pyrina.
Postřik jabloní proti strupovitosti
Proti strupovitosti můžete použít povolené postřiky – fungicidy. Je ale potřeba, abyste postřik aplikovali poprvé ve fázi tzv. myšího ouška, potom těsně před květem a následně můžete provést ještě 2 až 3 postřiky podle potřeby.
Povolenými postřiky jsou:
- Topas C 50 WP (Penconazole + captan) – 0,1 %,
- Anvil 5 SC (Hexaconazole) – 0,03 až 0,04 %,
- Baycor 25 WP (bitertanol) – 0,05 až 0,0075 %,
- Dithane M 45 (mancozeb) – 0,2 až 0,3 %.
Při aplikace postřiků mějte stále na paměti, že mohou být toxické pro člověka, zvířata i přírodu, zejména vodní organismy. Dále používejte postřiky jen za bezvětrného počasí, používejte ochranné pomůcky, jako jsou ochranné rukavice, ochranný oděv a ochranné brýle. Při aplikaci nejezte ani nepijte a rozhodně také nekuřte. Po aplikaci si umyjte ruce.
Lepší než postřiky je určitě prevence:
- nakupovat rezistentní odrůdy,
- vysazovat stromy na vzdušeném místě,
- udržovat provzdušněné koruny stromů díky správnému řezu,
- důkladné hrabání a odstraňování listí na podzim,
- vyživovat rostliny organickými hnojivy.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
- www.wikipedia.org
- www.ireceptar.cz
- www.abecedazahrady.cz
- www.sazenicka.cz
- www.agromanual.cz