Strupovitost jabloně: příznaky, postřik a odolné odrůdy
Nejběžnější houbová choroba jabloní a hrušní. Jak poznáte olivově tmavé skvrny na listech a strupy na jablkách, kdy se stříká, které odrůdy jsou odolné a co dělat, aby se choroba nevracela.
Strupovitost jabloně je nejrozšířenější houbová choroba jabloní u nás i ve světě. Starší literatura ji vede pod názvem strupatka jabloňová, zahrádkáři jí říkají prostě strupy na jablkách. Projeví se na listech, na plodech i na letorostech a bez zásahu se každý rok vrací ze spadaného listí.
Strupovitost jabloně a hrušně (Venturia inaequalis)
(Ventura inaequalis, Ventura pyrina)
Správné vědecké názvy obou hub jsou Venturia inaequalis na jabloni a Venturia pyrina na hrušni; tvar „Ventura“ je zažitý přepis bez druhého „i“.
Strupovitost jabloně, známá také jako Venturia inaequalis, je choroba jabloní způsobená houbou stejného jména. Je to nejběžnější a nejvíce škodlivá choroba jabloní na světě. Kromě jabloní postihuje i hrušně, ale existují odrůdy, které jsou odolné – z jabloní jsou to například Angold, Florina, Melodie, Rajka, Resista, Rubinola, Selena, Topaz, Vanda a další.
Příznaky strupovitosti jabloní se obvykle projevují na listech, plodech a větvích. Na spodní straně listů se objevují tmavé skvrny, které se postupně rozšiřují a mohou se slévat do větších oblastí. Na horní straně listů se vytvářejí charakteristické šedé až černé strupy, které jsou vlastně plodními tělísky houby.
Infikované plody bývají pokryty hnědými nebo černými skvrnami, které způsobují jejich zkroucení, deformaci a opadávání. I větve mohou být napadeny, a to vytvořením tmavých skvrn na kůře.
Venturia inaequalis přežívá v opadaných napadených listech. Na jaře jsou spory šířeny větrem nebo vodou a infikují nové rostliny.
Prevence a řízení strupovitosti jabloní zahrnuje použití rezistentních odrůd, správnou zahradní a zemědělskou praxi, jako je odstranění infikovaného materiálu, ořezávání postižených větví, dodržování správného rozestupu mezi stromy a používání fungicidů v případě potřeby.
První infekce roku přichází z listí, které zůstalo pod stromem přes zimu. Zralé spory se uvolňují za deště od rašení do konce května a k napadení stačí několik hodin, kdy list zůstane mokrý — proto vlhká jara vždycky znamenají silný rok strupovitosti. Právě tady je i nejlevnější zásah celého roku: shrabat a odklidit spadané listí, protože bez něj houba nemá kde přezimovat.
Strupovitost jablek: strupy na plodech a skladování
Na plodech začíná strupovitost jablek drobnou olivově hnědou skvrnkou, která tvrdne, tmavne a mění se ve strup. Slupka pod ním nepruží, a jak plod roste, praská — vzniklými trhlinami se pak do jablka dostávají další houby a plod hnije.
Napadené plody jsou zdravotně nezávadné, dají se normálně jíst i zpracovat, jenom se hůř loupou a mají kratší skladovatelnost. Do sklepa proto patří jen jablka bez prasklin; ta se strupy se zpracují hned na mošt, povidla nebo sušení. Pozdní infekce se navíc často projeví až během skladování, jako na snímku.
Strupovitost jabloní – příznaky u hrušní a odolné odrůdy hrušek
Hrušně trpí strupovitostí stejně jako jabloně a i tady se najdou rezistentní odrůdy – například Alfa, Amfora, Bohemica, Dicolor, Dita, Elektra, Konference, Nela, Vila, Wiliamsova červená.
U hrušní najdeme stejné příznaky na listech – tj. na obou stranách listů vznikají tmavé rozptýlené skvrny. Na plodech vznikají také malé skvrny, které se později přeměňují ve strupy. Jsou-li hrušky napadeny velmi brzy na jaře, dochází i k praskání plodů. U hrušní jsou navíc poškozeny větve. Strupovitost hrušní způsobuje více Ventura pyrina.
Poškození větví je u hrušní hlavní rozdíl proti jabloni: strupy na kůře se rozpraskají a houba v nich přezimuje přímo na stromě, takže shrabání listí samo o sobě nestačí a nutný je i zimní řez. Tmavé skvrny na hrušňových listech mají ale i jiné příčiny — jejich přehled najdete v článku o hrušních.
Postřik jabloní proti strupovitosti: kdy stříkat a čím
Proti strupovitosti můžete použít povolené postřiky – fungicidy. Je ale potřeba, abyste postřik aplikovali poprvé ve fázi tzv. myšího ouška, potom těsně před květem a následně můžete provést ještě 2 až 3 postřiky podle potřeby.
Povolenými postřiky jsou:
- Topas C 50 WP (Penconazole + captan) – 0,1 %,
- Anvil 5 SC (Hexaconazole) – 0,03 až 0,04 %,
- Baycor 25 WP (bitertanol) – 0,05 až 0,0075 %,
- Dithane M 45 (mancozeb) – 0,2 až 0,3 %.
Co je fáze myšího ouškaOkamžik, kdy se z pupenu vysouvají první lístky a velikostí i tvarem připomínají myší ouško — bývá to podle počasí na přelomu března a dubna. Registrace přípravků se rok od roku mění, proto si před nákupem vždycky ověřte v registru ÚKZÚZ, že je přípravek do jabloní stále povolený, a řiďte se ochrannou lhůtou na etiketě.
Při aplikace postřiků mějte stále na paměti, že mohou být toxické pro člověka, zvířata i přírodu, zejména vodní organismy. Dále používejte postřiky jen za bezvětrného počasí, používejte ochranné pomůcky, jako jsou ochranné rukavice, ochranný oděv a ochranné brýle. Při aplikaci nejezte ani nepijte a rozhodně také nekuřte. Po aplikaci si umyjte ruce.
Lepší než postřiky je určitě prevence:
- nakupovat rezistentní odrůdy,
- vysazovat stromy na vzdušeném místě,
- udržovat provzdušněné koruny stromů díky správnému řezu,
- důkladné hrabání a odstraňování listí na podzim,
- vyživovat rostliny organickými hnojivy.
Hnědé skvrny na listech jabloně: strupovitost, nebo jiná choroba?
Tmavé skvrny na listech jabloně má na svědomí nejčastěji právě strupovitost — poznáte ji podle olivově zeleného až černohnědého povlaku s neostrým okrajem, který sedí na povrchu listu a dá se seškrábnout nehtem. Jiné choroby jabloní vypadají jinak:
| Co na jabloni vidíte | Nejpravděpodobnější příčina |
|---|---|
| Olivově zelené až černohnědé skvrny s neostrým okrajem na listech, později tvrdé praskající strupy na plodech | strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) |
| Bílý moučnatý povlak na listech, letorostech a květech, listy se svinují a zakrňují | padlí jabloně |
| Hnědnoucí plod s kruhy bělavých polštářků, mumifikované plody visící přes zimu na stromě | moniliová hniloba (Monilinia fructigena) |
| Světle zelené až žlutavé mozaikovité vzory a proužky na listech, žádné strupy | virová mozaika jabloně |
| Metlovité shluky tenkých výhonů, drobné plody bez chuti, předčasné červenání listů | fytoplazmová proliferace jabloně |
Rozlišení má praktický důvod: proti strupovitosti se zasahuje hned na jaře od rašení, kdežto padlí se řeší především vyřezáním napadených letorostů a moniliová hniloba sběrem mumifikovaných plodů. Přehled dalších druhů, které se v sadu pěstují, najdete v článku o ovocných rostlinách v zahradě.
Výživa jabloní jako součást péče o strom
Poslední bod v seznamu prevence — vyživovat rostliny organickými hnojivy — se často přehlíží. Hnojení houbovou chorobu nezastaví a postřik nenahradí; co ovlivňuje, je stav stromu. Vyrovnaně živená jabloň vytvoří pevnější dřevo, pravidelnější násadu plodů a lépe snese rok, ve kterém o část listů přijde. Naopak jednostranná dávka dusíku žene strom do měkkých letorostů a zahušťuje korunu, která pak po dešti dlouho osychá.
Pro ovocné stromy se hodí univerzální organické hnojivo zapravené do půdy v okruhu koruny na jaře; živiny se z něj uvolňují postupně, takže nepřijdou nárazově. Doporučené množství najdete v přehledu dávkování, hnojiva pak v e-shopu.
Časté dotazy o strupovitosti jabloní
Jak poznám strupovitost jabloně?
Podle olivově zelených až černohnědých skvrn s neostrým okrajem, které se objevují nejdřív na spodní straně listů a později se na horní straně mění v šedé až černé strupy. Na plodech vznikají tvrdé strupy, pod nimiž slupka praská. Napadené listy předčasně opadávají.
Co znamenají hnědé skvrny na listech jabloně?
Nejčastěji strupovitost. Bílý moučnatý povlak by ukazoval na padlí jabloně, mozaikovité světlé vzory bez strupů na virovou mozaiku a metlovité shluky výhonů na fytoplazmovou proliferaci. Rozdíl je podstatný, protože každá z těchto chorob se řeší jinak.
Kdy stříkat jabloně proti strupovitosti?
Poprvé ve fázi tzv. myšího ouška, tedy když se z pupenů vysouvají první lístky, podruhé těsně před květem a potom podle potřeby ještě dvakrát až třikrát. Rozhodující je vlhké počasí: čím déle zůstávají listy mokré, tím vyšší je riziko infekce.
Které odrůdy jabloní jsou odolné proti strupovitosti?
Z jabloní například Angold, Florina, Melodie, Rajka, Resista, Rubinola, Selena, Topaz nebo Vanda. U hrušní jsou to Alfa, Amfora, Bohemica, Dicolor, Dita, Elektra, Konference, Nela, Vila a Wiliamsova červená. Výsadba odolné odrůdy je nejjistější prevence, protože se u ní většina postřiků stává zbytečnou.
Dají se jablka se strupovitostí jíst?
Ano, strupovitost je choroba slupky a plod zdravotně nezávadný zůstává. Hůř se ale loupe a popraskanou slupkou se do něj dostávají hnilobné houby, takže se nehodí do zásoby. Napadená jablka se proto zpracují hned — na mošt, povidla nebo sušení.
Co je strupatka jabloňová?
Starší český název téže choroby, se kterou se setkáte v literatuře i mezi zahrádkáři. Jde o strupovitost jabloně způsobenou houbou Venturia inaequalis; obě označení znamenají totéž.
Napadá strupovitost i hrušně?
Ano, na hrušních ji způsobuje příbuzná houba Venturia pyrina. Příznaky na listech a plodech jsou stejné, navíc jsou ale poškozené větve — strupy na kůře praskají a houba v nich přezimuje přímo na stromě. Kromě shrabání listí je proto u hrušní potřeba i řez.
Související články o jabloních a jejich chorobách najdete hned pod tímto textem.
