Hořká skvrnitost jablek

Hořká skvrnitost jablek (někdy také Ca-deficientní hořká skvrnitost jablek) je choroba jabloní, resp. jejich plodů, kterou nepřenáší žádné viry ani hmyz apod., ale vzniká zejména jako nedostatek vápníku v plodech, na čemž se podílí také přehnojování dusíkem, draslíkem a hořčíkem.

Na plodech to poznáte od druhé polovině vegetační doby, nebo také až při skladování, a to tak, že se na jablkách objevují propadlé skvrny, které pod sebou mají hnědou a hořkou dužninu, tím se stávají hořkými a nepoživatelnými, jejich kvalita rychle klesá a skladovatelnost také. 

Nejlepší ochranou je jabloně pravidelně zalévat, nepřehnojovat je umělými hnojivy a během léta aplikovat na list přípravky obsahující vápník (chlorid vápenatý).

Protože se hořká skvrnitost objevuje až během vegetace nebo při skladování, mnohdy máme pocit, že všechna naše jablka jsou zdravá. Teprve při sklizni nebo skladování objevíme skvrny, které nejenže nevypadají dobře, ještě navíc kazí kvalitu jablek, která se pak nedají konzumovat. A to už vůbec nemluvě o tom, že taková jablka se nedají skladovat, prodávat apod. Když totiž jablko s hořkou skvrnitostí naříznete, budete mít na řezu hnědé a hlavně hořké skvrny. Tyto skvrny se při delším skladování i zvětšují.

Hořké skvrnitosti jablek se také někdy říká fyziologická skvrnitost jablek, a to proto, že je zapříčiněna fyziologickou příčinou (tedy nedostatkem vápníku a naopak nadbytkem dusíku, draslíku a hořčíku).

Některé jabloně jsou na tuto chorobu mnohem více náchylné, typicky třeba Jonathan. 

Doporučuje se vybírat odolné odrůdy a nepřehnojovat půdu chemickými hnojivy.

Na slupce se objevují mírně propadlé skvrnky velké 2 až 6 mm, na zelených odrůdách tmavě zelené, na červených tmavší než okolí. Pod nimi je hnědá, zkorkovatělá a hořká dužnina až do hloubky 1 až 1,5 cm. Nejvíc jich bývá v kalichové polovině plodu. Hořká skvrnitost se objevuje hlavně na velkých plodech, a proto častěji v letech se slabou úrodou, kdy jsou jablka velká. Může se ukázat už na stromě, nebo až po několika týdnech ve sklepě.

Příčinou je nedostatek vápníku v plodech při současném nadbytku draslíku a hořčíku. Vápníku bývá v půdě dost, do plodů se ho ale dostává méně než do listů, zvlášť v suchu a u stromů, které bujně rostou.

• Nepřehnojujte draslíkem ani dusíkem. Hnojte podle potřeby stromu, ideálně podle rozboru půdy.
• Nepodporujte bujný růst. Silný zimní řez a dusík ženou dlouhé letorosty, které vápník odčerpají plodům.
• Udržujte v půdě humus a vláhu. Mulč pod korunou a zálivka v suchých obdobích pomáhají rovnoměrnému příjmu vápníku.
• Nesklízejte předčasně. Nedozrálé plody jsou k hořké skvrnitosti ve skladu náchylnější.
• Listová výživa vápníkem. U citlivých odrůd se plody ošetřují vápenatým listovým hnojivem ve 14denních intervalech od poloviny července do konce srpna. Používá se i roztok chloridu vápenatého v koncentraci 0,5 až 1 %. Postřik dávejte za chladnějšího počasí a nejdřív ho vyzkoušejte na několika větvích, u citlivých odrůd může popálit listy.

Citlivé jsou například Coxova reneta, Boskoopské, James Grieve a částečně Golden Delicious. Jak ovocné stromy hnojit vyrovnaně během roku, popisuje článek hnojivo na ovocné stromy, roli vápníku článek vápník v životě rostlin.

• Lenticelová (jonathanová) skvrnitost. Drobné tmavohnědé skvrnky kolem lenticel, tedy drobných teček na slupce, které se objevují při dozrávání nebo ve skladu. Typická je pro Jonathan. Příčiny i prevence jsou stejné jako u hořké skvrnitosti.
• Nedostatek bóru. Hnědé korkovité skvrny v dužnině na celém průřezu plodu, nejvíc kolem jádřince. Na rozdíl od hořké skvrnitosti nejsou vázané na slupku. Nedostatek bóru se objevuje na lehkých kyselých půdách, na suchých vápenitých půdách a po přehnaném vápnění.
• Sklovitost dužniny. Dužnina je průsvitná, jako nasáklá vodou. Objevuje se u citlivých odrůd, jako je Průsvitné letní, po silném zmlazení nebo přehnojení dusíkem a ve skladu ji podporuje vysoká vlhkost.
• Hniloba od jádřince. Vyvolává ji nadbytek dusíku, zvlášť z velkých dávek statkových hnojiv.

Proti všem těmto poruchám pomáhá vyrovnaná výživa a mírný řez. Při zmlazování neodstraňujte najednou víc než asi pětinu objemu koruny. Od houbových skvrn na slupce, které se dají setřít, je odlišíte podle článku sazovitost jablek.