Škůdci švestek

Škůdci švestek

Obsah

Švestky

švestky v závěsném košíku
švestky

 Švestka domácí ( Prunus domestica ) je listnatý strom z rodu   Prunus . Poměrně dobře snáší zimu či pozdní jarní mrazíky , proto se vs oblibou pěstuje iv chladnějších klimatických podmínkách   Její plody, švestky,  patří mezi oblíbené peckové ovoce, které si mnozí z nás pěstují ve svých zahradách či ovocných sadech. Jelikož jsou velmi chutné, kromě konzumace v syrovém stavu jsou vhodné i výrobu nejrůznějších dobrot v kuchyni, k zavařování, mrazení, výrobě marmelek, či pálení slivovice, ale i sušení. Švestky jsou skutečný zázrak přírody. Čistí krev, snižují vysoký krevní tlak i vysoký cholesterol. Pomáhají při revmatu či onemocněních jater a ledvin.

švestky

Léčivé účinky švestek lidé znali již před více než 2 000 lety . První kultivovaný strom švestky byl vypěstován v Damašku . Odtud se pěstování švestek rozšířilo ik nám, do Evropy. Jeho léčivé účinky znali již staří Římané. V současnosti se švestky staly součástí mnoha národních kuchyní a patří mezi nejoblíbenější druhy ovoce.

Škůdci švestek

švestky

Radost z pěstování švestek a jejich užitku nám mohou překazit škůdci, kterým, stejně jako nám, chutnají švestky – stromy i plody. U nás mezi nejčastěji se vyskytujících škůdců patří: Piliarka švestková, Piliarka žlutá, Čerňavka švestková, Obalovač švestkový, Mšice švestková, Vlnovník višňový, Puklice švestková, Mšice slamihová, Mšice Brachy-caudus persidae, Mšice chmelová, Mšice chmelová trnkový, Obalovač broskvový, Psota broskvová.

Piliarka švestková

Piliarka švestková ( Hoplocampa minuta) patří asi do skupiny nejzávažnějších škůdců švestek. Způsobuje červivost švestek a následně jejich opadnutí. Po odkvětu švestek jsou na napadených plodech černé otvory s trusem housenek pilařky. Housenky uvnitř plodu vyžírají středovou část, budoucí pecku. Vykousané středy plodů jsou plné černého trusu housenek a později zapáchající kašovité hmoty. Takto napadené plody předčasně opadávají. Housenky pilařky švestkové mají světle hnědou barvu a dospělé pilařky jsou černé. Larvy pilařky švestkové přezimují v hustých zámotcích v půdě. Zde se na jaře kuklí a dospělé jedince se vyskytují přibližně v dubnu, před začátkem kvetení švestek. Larvy se po vylíhnutí prokousnou do plodů a asi po 9 dnech larva vadnoucí plod opouští a prokousá se do nového. Jedna housenka pilařky dokáže poškodit 3 až 4 plody. Když jsou larvy dospělé, spadnou s poškozeným plodem na zem a zalézají do půdy. Mezi hostitele kromělivek a ringlot patří také na mirabelky, trnky, třešně a meruňky.

Skodcovia sliviek piliarka slivkova

Škůdci švestek – pilařka švestková

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek piliarka slivkova husenica

Škůdci švestek – pilařka švestková – housenka

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Piliar slivkova plod napadnuty piliarkou slivkovou

Škůdci švestek – Pilar švestková – napadený plod

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Piliarka žlutá

Piliarka žlutá ( Hoplocampa flava) podobně jako pilařka švestková i ona způsobuje časnou červivost plodů švestky. Také přezimuje ve stádiu dospělých larev v půdě, které se na jaře kuklí a dospělí jedinci se líhnou před obdobím kvetení švestek, přibližně v dubnu. Obdobně jako pilařky švestkové, i pilařka žlutá způsobuje po odkvětu švestek v napadených plodech černé otvory s trusem housenek a uvnitř plodu požer středové – peckové části a následné odpadnutí poškozených švestek. Housenky pilařky žluté jsou žluté barvy a dospělí jedinci mají základní zbarvení žlutohnědé s černými skvrnami. Vývojový cyklus pilařky žluté je obdobný jako u pilařky švestkové.

Skodcovia sliviek Piliarka slivkova rez plodom napadnutym larvou piliarky 1

Škůdci švestek – Piliarka žlutá – řez plodem napadeným larvou pilařky

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Čerňavka švestková

Čerňavka švestková (Eurytoma schreineri) způsobuje při napadení plodů švestky jejich vadnutí a předčasné vybarvování a opadávání. Semeno v pecce je většinou zcela vyžrané, osemení částečně. Pecky z spadaných plodů mají v sobě často dírky velké 1 – 1,5 mm. Čerňavka švestková má jednu generaci v průběhu roku. Její larvy přezimují na povrchu země v peckách spadaných plodů. Když průměr denních teplot překročí 10 °C, což je přibližně v polovině dubna, začínají se černavky švestkové kuklit. Zakuklené zůstávají v peckách napadených švestek přibližně od dubna do konce května. Dospělí jedinci se z nich prokousají typickou dírkou ven. 10 až 12 dní po odkvětu švestek samice kladou vajíčka vpichem do nedřevitých jader.

Skodcovia sliviek Ciernavka slivkova

Škůdci švestek – Čerňavka švestková

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Ciernavka slivkova larva v kostke

Škůdci švestek – Čerňavka švestková – larva v pecce

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Ciernavka slivkova kostky s vyletovymi otvormi

Škůdci švestek – Čerňavka švestková – pecky s výletovými otvory

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Ciernavka slivkova kostky opadanych plodov

Škůdci švestek – Čerňavka švestková – pecky spadaných plodů

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Obalovač švestkový

Obalovač švestkový (Cydia funebrana)patří mezi klíčové škůdce švestek. Způsobuje červivost plodů. Typická kapka zaschlé klovatiny označuje místo vniknutí housenky do plodu. V našich podmínkách se většinou vyskytuje ve dvou generacích. Housenky obalovače švestkového první generace způsobují opadnutí plodů švestek a housenky druhé generace červivost plodů. Jejich chodby uvnitř plodů směřují ke pecce a uvnitř napadeného plodu je většinou housenka a její trus. Obalovač švestkový přezimuje ve stádiu dorostlé housenky v kokoně buď v půdě nebo u paty kmene stromu. Na jaře se housenky obalovače švestkového kuklí a přibližně v květnu se objevují motýli první generace. Když housenky první generace napadnou plody, ty schnou a opadávají. Z spadaných plodů vylézají husenice ven, do půdy a zde se kuklí.

Skodcovia sliviek Obalovac slivkovy

Škůdci švestek – Obalovač švestkový

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Obalovac slivkovy 2

Škůdci švestek – Obalovač švestkový 2

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Obalovac slivkovy husenica

Škůdci švestek – Obalovač švestkový – housenka

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Obalovac slivkovy kvapka klovatiny priznak napadnutia slivky

Škůdci švestek – Obalovač švestkový – kapka klovatiny příznak napadení švestky

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Mšice švestková

Mšice švestková (Hyalopt erus pruni) patří mezi nejškodlivější mšice na švestkách. Napadené výhonky zaostávají ve vývoji a často od vrcholu hynou. Mšice švestkové nevyvolávají zavinování listů, ale listy schnou a opadávají. Přítomnosti mšic švestkových si všimneme na rubu listů a na mladých výhoncích jako velké kolonie mšic pokryté bílým práškem. Mšice sedí těsně vedle sebe. Samice bez křídel je světle zelená se dvěma světle zelenými podélnými pruhy na zádech. Vajíčka kladou na podzim na bázi pupenů na mladých výhonech. Mladé mšice se líhnou v dubnu. Na spodní straně listů tvoří kolonie a v červnu – červenci jsou jimi listy zcela pokryty. Během léta okřídlené samice migrují a na začátku října se vracejí na domovské stromy. Častokrát však kolonie setrvávají na švestkách až do podzimu. 

Skodcovia sliviek voska slivkova

Škůdci švestek – mšice švestková

Skodcovia sliviek voska slivkova okridlena samica

Škůdci švestek – mšice švestková – okřídlená samice

Vlnovník višňový

Vlnovník višňový (Aculus fockeui)  je škůdce, který v poslední době způsobuje stále větší škody, zejména při napadení mladých stromků švestek ve školkách. Jeho přítomnost zjistíme na spodní straně listů. Na napadených místech se obarví listy dohněda, přičemž horní strana je stříbřitá. Mohutné napadení vlnovníkem višňovým způsobuje odumírání terminálních pupenů, opadání napadených listů a metlovité obrůstání výhonků. Jejich pohyb je patrný na spodní straně listů. Pokud jsou napadeny květiny a plody, objevuje se jejich rezavost až strupovitost. Samičky vlnovníku višňového přezimují pod šupinami pupenů, a to nejčastěji na jednoletých výhonech. Vyskytuje se několik překrývajících se generací a největší výskyt je v období od června do srpna. V tomto období se intenzivně šíří pomocí větru. Ke konci léta samice vyhledávají úkryt pro přezimování.

Skodcovia sliviek Vlnovnik visnovy priznaky napadnutia plodov

Škůdci švestek – Vlnovník višnový – příznaky napadení plodů

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Vlnovnik visnovy priznaky napadnutia na liste

Škůdci švestek – Vlnovník višnový – příznaky napadení na listu

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Vlnovnik visnovy mlade vyhonky poskodene Vlnovnikom visnovym

Škůdci švestek – Vlnovník višňový – mladé výhonky poškozené Vlnovníkem višňovým

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Vlnovnik visnovy poskodeny plod

Škůdci švestek – Vlnovník višnový – poškozený plod

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Puklice švestková

Puklice švestková (Parthenolecanium corni) patří mezi další škůdce vyskytující se na švestkách. Její přítomnost zjistíme na větvičkách, kde jsou nápadné, 4 – 6 mm dlouhé, oválné, vysokoklenuté, tmavě hnědé samičí štítky. Larvy puklice švestkové, které přezimují jsou ploché a mají délku asi 2 mm. Samičky a samečky puklice švestkové dospívají od druhé poloviny května do první poloviny června a dosahují výšky 1,5 až 2 mm. Jejich vycicování oslabuje větvičky a stromy jsou méně odolné vůči mrazům. Při přemnožení způsobují usychání větviček, které může vést až k úplnému vyschnutí celých stromů.

Skodcovia sliviek Puklica slivkova

 

Škůdci švestek – Puklice švestková

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Mšice slámihová

Mšička slámihová (brachycaudus helichrysi) je další vážný škůdce švestek. Způsobuje typické deformace listů, které se trubkovitě podélně zkrucují a vytvářejí svitky. Takto napadené listy hnědnou, schnou a předčasně opadávají. Při velkém přemnožení napadené výhonky hynou. Kromě tohoto poškození může být zároveň přenašečem viru šárky švestek . Mšička slámihová je obvykle světle zelená, ale může se vyskytovat i v barvách od žluté přes bílou až po růžovou. Je oválného tvaru o délce do 2 mm. Přezimují je vajíčka, která se líhnou v době opadu okvětních lístků švestek. Larvy sají šťávu na bázi květních pupenů a v červnu se rodí okřídlené samice. Ty migrují mezi různými bylinami a stromy. Samičky kladou vajíčka na švestky v říjnu až listopadu. 

Skodcovia sliviek voska slamihova

Škůdci švestek – mšice slámihová

Skodcovia sliviek voska slamihova okridlena samica

Škůdci švestek – mšice slámihová – okřídlená samice

Skodcovia sliviek voska slamihova poskodene listy

Škůdci švestek – Mšice slámihová – poškozené listy

Mšice broskvová

Mšice broskvové ( Brachycaudus persicae) – se vyskytuje zejména u kořenů stromů broskví a švestek. Na jaře a začátkem léta napadá i listy, na kterých ze spodní strany vytváří mohutné kolonie. Napadené listy jsou mírně zkroucené. Je nebezpečná zejména při velkém přemnožení, zvláště na mladých stromcích, kde může způsobit zpomalený růst až odumření. Může být také přenašečem šárky švestkové. Samička mšice broskvové je drobná, hnědočerná, lesklá. Sifunkuly (sedící krátké výrůstky na zadečku) jsou tmavé, krátké. Nymfy mšice broskvové mají žlutohnědou až tmavě hnědou barvu. Samice bez křídel přezimují u kořenů stromu.

Skodcovia sliviek voska broskynova

Škůdci švestek – Mšice broskvová

Skodcovia sliviek voska broskynova okridlena samica

Škůdci švestek – Mšice broskvová – okřídlená samice

Skodcovia sliviek Voska broskynova kolonia

Škůdci švestek – Mšice broskvová – kolonie

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Mšice chmelová

Skodcovia sliviek voska chmelova

Škůdci švestek – Mšice chmelová

Mšice chmelová (Phorodon humuli)je škůdce švestek, jehož kolonie se vyskytují na spodní straně listů. Listy však nedeformují, ale často žije na listech švestek zdeformovaných mšicí slamihovou. Hostiteli mšice chmelové jsou švestka, trnka a chmel. Bezkřídlé samice jsou žlutozelené, se třemi tmavšími podélnými pruhy. Tělo mšice chmelové je podlouhlé až 3mm. V dubnu se na primárních hostitelích (švestka, trnka) rodí larvy první generace a od poloviny května se začínají objevovat okřídlené přelétávající samičky. Migrace okřídlených forem na chmel se tak uskutečňuje od pozdního jara. Od konce srpna samičky mšice chmelové opouštějí své sekundární hostitele (chmel) a dochází ke zpětné migraci na zimní hostitele (švestka, trnka), kde mšice kladou vajíčka. Tato přezimující vajíčka umisťuje na větvičkách do paží pupenů.  

Skodcovia sliviek voska chmelova okridlena samica

Škůdci švestek – Mšice chmelová – okřídlená samice

Roztoč švestkový

Roztoč švestkový (Eriophyes similis/Phytoptus similis) je druh pavoukovce z čeledi Eriophyidae. Roztoč švestkový způsobuje na okrajích listů v důsledku deformace pletiv listů zelenožluté, zelené, růžové, načervenalé až tmavě červené hálky (výrůstky připomínající maličké bradavice). V jejich nitru jsou asi 0,2 mm dlouhé roztoči švestkové. Přezimující samičky se ukrývají pod šupinami pupenů a v prasklinách kůry stromů. Po vyrašení na jaře začínají samičky napadat zejména listy, následně i květiny a později i plody. V průběhu roku má několik generací. Vývoj jedné generace probíhá od 2 do 5 týdnů. 

Skodcovia sliviek Roztoc slivkovy napadnute plody

Škůdci švestek – Roztoč švestkový – napadené plody

Skodcovia sliviek Roztoc slivkovy

Škůdci švestek – Roztoč švestkový

Skodcovia sliviek Roztoc slivkovy poskodenie listov

Škůdci švestek – Roztoč švestkový – poškození listů

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Drobník slivkový

Skodcovia sliviek Drobnik slivkovy

Škodcovia sliviek – Drobník slivkový

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Drobník švestkový (Stigmella prinetorum) je noční motýl patřící čeledi  Nepticulidae. Jeho rozpětí křídel je 3,2-4,4 mm. Přední křídla má tmavě hnědá, v základní třetině zlatolesklá, za polovinou se žlutobílým leským příčným pásem. Chlupy na hlavě má tmavě hnědé až černé a za hlavou bílý límec. Housenky drobníku švestkového jsou světle zelené barvy a charakteristická je pro ně mina (chodbička v listu), která je na začátku spirálovitě stočená a celá vyplněná jejich trusem. Drobník švestkový má dvě generace, přičemž dospělí jedinci se objevují v květnu a červnu a poté v červenci a srpnu.

Skodcovia sliviek Drobnik slivkovy mina na liste

Škůdci švestek – Drobník švestkový – mina na listu

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Drobník švestkový

Skodcovia sliviek Drobnik trnkovy

Škůdci švestek – Drobník švestkový

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Drobnik trnkovy mina na liste

Škůdci švestek – Drobník švestkový – mina na listu

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Drobnik trnkovy mina na liste 2

Škůdci švestek – Drobník trnkový – mina na listu

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Drobník trnkový (Stigmella plagicolella) je noční motýl patřící čeledi  Nepticulidae. Vyskytuje se ve dvou generacích. Rozpětí křídel drobníku trnkového je větší než u drobníka švestkového. Pohybuje se v rozmezí 4,0 – 4,6 mm. Přední křídla má zabarvená tmavobronzovou hnědou barvou. Za příčným pasem má hnědočervenou barvu a celý je s modravým leskem. Příčný pás je zlatostříbrný. Chlupy na hlavě má okrové barvy a límec za hlavou tmavě hnědé barvy. Housenky drobníku trnkového jsou světle žlutého zbarvení. Milují listy peckovin (švestek, trnek, třešní, višní, meruněk, broskví a mandlí. Pro ně typická mina začíná velmi úzkou chodbičkou, ta se najednou rozšíří do okrouhlé míny, kde je centrálně umístěn trus housenky. 

Obalovač broskvový

Obalovač broskvový (Grapholita molesta / Cydia molesta / Laspeyresia molesta) je škůdce, který poškozuje mladé výhonky a také červivost plodů. Jeho hostitelem jsou broskev obecný, meruňka obecná, švestka domácí, jabloň domácí, hruška domácí, mišpule obecná, mandle obecná i ptačí třešeň a další druhy. Housenky první generace obalovače broskvového napadají mladé výhony, kde vyžírají chodbičky a ty se postupně zkrucují, vadnou až uschnou. Housenky druhé a třetí generace napadají plody, kde vyžírají chodbičky a způsobují následné hnití plodů. Housenky páté generace přezimují a na jaře se kuklí. V květnu se objevuje první generace motýlů. Vývoj od vajíčka po dospělé jedince trvá přibližně 30 – 50 dní.

Skodcovia sliviek Obalovac broskynovy

Škůdci švestek – Obalovač broskvový

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Psota broskvová

Psota broskvová (Anarsia lineatella)patří k méně známým škůdcům švestek. Znak její přítomnosti jsou během jara usychající rašící pupeny a mladé výhony. Housenky psoty broskvové se do nich prokousají a vyžírají je. Později v průběhu vegetace housenky vyžírají plody. V místě, kde housenka napadne plod, zůstává drobná kapka klovatiny. Housenky psoty broskvové jsou tmavě hnědé se žlutými zářezy mezi jednotlivými články těla. Hlava, hruď a nohy jsou černé. Psota broskvová přezimuje ve formě malé housenky o délce cca 1 mm. Na jaře překousají do mladých rašících výhonů. Po jejich seschnutí housenky vylézají a prokousnou se do dalších. Housenky psoty broskvové se kuklí v prasklinách kůry, aniž by si vytvářely zámotek. Motýli 1. generace se objevují koncem května a v červnu. Druhá generace housenek se vyvíjí především v plodech. Druhá generace motýlů se pak vyskytuje v měsících srpen a září. Hostitelskými rostlinami jsou především broskev, mandle, meruňka, švestka, třešeň, ale také jabloň, hloh a jeřabina

Skodcovia sliviek Psota broskynova

Škůdci švestek – Psota broskvová

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Psota broskynova 2

Škůdci švestek – Psota broskvová 2

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Psota broskynova husenica

Škůdci švestek – Psota broskvová – housenka

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Skodcovia sliviek Psota broskynova napadnuty mlady vyhonok

Škůdci švestek – Vlnovník višnový – poškozený plod

Zdroj: M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci

Škůdci švestek - jak na ně?

Ako na škodcov sliviek?  Na výber sú ako prírodné, tak i chemické riešenie. Určite je jednoduchšie a zároveň i lacnejšie napadnutiu škodcov predchádzať. Ak hľadáte prírodnú cestu, ktorou jednak dodáte potrebné vyvážené živiny, posilníte imunitný systém svojich stromov, a zároveň pomôžete, aby sa stromy prirodzene bránili voči škodcom, ponúkame vám Hnojík, české organické hnojivo s repelentným účinkom na škodcov. Jeho jedinečnosť v boji proti škodcom sliviek predstavuje látka Chitín, ktorú obsahuje. Viac sa Chitíne môžete dočítať tu.

Aplikácia Hnojíka je možná ako posypom, zálievkou i postrekom. Zálievka a postrek majú rýchlejší nástup účinku. Posyp má dlhšie trvanie účinku.  Ideálna je kombinácia. Viac o aplikácii Hnojíka pri napadnutí škodcami si môžete pozrieť tu.

Hnojivo na cesnak 15

Zdroje informácí