Mrtvice meruněk: proč náhle uschne větev nebo celý strom

Mrtvice, odborně apoplexie, je nejvážnější choroba meruněk u nás. Ještě ráno vypadá strom zdravě, olistěný a s násadou plodů, a za několik dní jsou listy na jedné větvi, na části koruny nebo na celém stromě zvadlé a suché. Nejčastěji to postihuje meruňky ve věku 10 až 20 let, tedy v plné plodnosti. Mrtvice se může objevit i u třešní a švestek.

Typické je, že k odumření dochází náhle a v průběhu vegetace, často na jaře po odkvětu nebo v létě v době dozrávání plodů:

• listy na větvi nebo celém stromě zežloutnou, zvadnou a uschnou, ale zůstávají viset,
• plody přestanou růst, scvrknou se a zůstanou na stromě,
• kůra na kmeni nebo na bázi postižené větve bývá propadlá, zhnědlá a často z ní vytéká klejotok,
• po seříznutí kůry je pletivo pod ní hnědé, u zdravé části stromu zelenavé.

Někdy uhyne jen jedna větev a zbytek koruny žije dál další roky. Jindy postupuje odumírání rok co rok, až strom uhyne celý.

Jedna příčina neexistuje. Mrtvice je výsledkem více faktorů, které strom oslabí a otevřou cestu infekci. Náhlé uvadnutí přichází ve chvíli, kdy je poškozené vodivé pletivo ve kmeni nebo ve větvi a listy nedostávají vodu. Mezi hlavní příčiny patří:

• poškození kmene a větví mrazem, hlavně v předjaří,
• nevhodné stanoviště, příliš vlhké, těžké a studené, nebo naopak velmi suché,
• houbové a bakteriální infekce, které pronikají do ran, zvlášť po řezu v nevhodnou dobu,
• náchylná odrůda nebo nevhodná podnož,
• nedostatek vápníku a draslíku v půdě,
• u některých stromů se podílí i evropská žloutenka peckovin, fytoplazmové onemocnění přenášené merou švestkovou, které u meruněk vede k rychlému odumírání.

Meruňka má hladkou kůru a brzy se probouzí. Za slunečných dnů v předjaří se kmen na jižní straně ohřeje, pletiva pod kůrou se rozběhnou a noční mráz je pak poškodí. Vznikají mrazové trhliny a mrazové desky, často nenápadné. Do odumřelého pletiva pronikají houby a bakterie a strom pak během léta, kdy potřebuje nejvíc vody, náhle zvadne.

Proto patří k prevenci mrtvice ochrana kmene a spodní části silných větví bílým nátěrem, chráničem nebo stíněním z jižní strany. Postup je v článku bílení stromů.

Meruňky kvetou ze všech ovocných stromů nejdřív, takže je ohrožují i jarní mrazíky. Ty sice ničí hlavně květy a plůdky, ale opakované namrzání oslabuje celý strom. Jak se proti nim bránit, popisuje článek jarní mrazíky.

Podnož. Za odolnější se považují meruňky naštěpované na meruňkovém semenáči, který se hodí do lehčích, propustných a teplých půd. Na těžších a vlhčích půdách se meruňky štěpují na slivoňové podnože. Těžká a vlhká půda ale riziko mrtvice sama zvyšuje, takže podnož špatné stanoviště nespasí. Výběr podnože podle půdy popisuje článek meruňka.

Odrůda. Odrůdy se v náchylnosti k odumírání výrazně liší. Při nákupu se ve školce ptejte, jak si odrůda vede ve vašem kraji, a kupujte jen certifikované stromky ze školky, ne rouby neznámého původu.

Stanoviště. Meruňka potřebuje teplé, slunné a závětrné místo s propustnou, spíše vápnitou půdou. Do mrazové kotliny, zamokřeného dolíku ani na těžkou jílovitou půdu ji nesázejte.

Výživa. Dbejte na dostatek vápníku a draslíku a nepřehánějte dusík, po kterém dřevo hůř vyzrává. Pokud je půda kyselá, vápněte podle rozboru. Proč na vápníku záleží, vysvětluje článek vápník v životě rostlin, k vápnění se hodí naše přírodní hnojivo Vápník. Organické hnojení uvolňuje živiny pozvolna, viz hnojivo na ovocné stromy.

Zimní řez je u meruněk jednou z hlavních vstupních bran infekce. Rány v době vegetačního klidu se nehojí, zůstávají dlouho otevřené a za vlhkého počasí do nich pronikají houby a bakterie.

• Meruňky řežte až v době rašení, kdy se rány začínají hned zatahovat, nebo v létě po sklizni.
• Řežte za suchého počasí, nikdy za deště nebo mlhy.
• Řezné rány dobře zatřete štěpařským voskem nebo latexovou barvou.
• Nedělejte zbytečně velké rány. Větve odstraňujte včas, dokud jsou tenké.
• Po řezu každého stromu nářadí vydezinfikujte lihem, zvlášť pokud jste řezali nemocný strom.

Mrtvici nelze vyléčit postřikem. Postup je takový:

1. Odřízněte uschlou větev hned, jak ji objevíte, a to hluboko do zdravého dřeva. Zdravé je tam, kde je pletivo pod kůrou zelenavé a dřevo světlé, bez hnědého zbarvení.
2. Řez veďte za suchého počasí a ránu zatřete.
3. Nářadí po řezu vydezinfikujte lihem nebo nad plamenem.
4. Odřezané dřevo odstraňte ze zahrady, na kompost nepatří.
5. Prohlédněte kmen. Pokud je kůra odumřelá na velké části obvodu kmene, strom už většinou zachránit nejde.

Uhynulý strom vykopejte i s co největší částí kořenů. Na stejné místo nesázejte hned znovu meruňku, vyberte jiné stanoviště, a pokud to jde, jiný ovocný druh.

• Moniliniová spála. Usychají květy a konce výhonů krátce po odkvětu, obvykle jen několik desítek centimetrů výhonu. Mrtvice zasahuje celé větve nebo strom a přichází i později v létě.
• Gnomonióza meruněk. Houbová choroba, při níž listy hnědnou, usychají a opadávají, ale výhony a větve žijí dál. Houba přezimuje ve spadaném listí, proto ho na podzim shrabejte a odstraňte ze zahrady.
• Sucho a poškozené kořeny. Při suchu vadnou listy na celém stromě postupně a po zálivce se zotaví. Při mrtvici se uschlé listy už neobnoví.
• Hryzec. Když strom náhle vadne a lehce se vytáhne nebo se viklá, prohlédněte kořeny, zda nejsou ohryzané.

Zdroje fotografií

• Poškozená kůra kmene meruňky: Lamiot, CC BY-SA 3.0, zdroj