Hnojivo na ovocné stromy, keře i jehličnany

Ovocný strom nese každý rok úrodu a s každou úrodou odchází ze zahrady část živin. Aby měl sílu na nové výhony, květní pupeny i nalévání plodů, potřebuje pravidelnou a vyváženou výživu: dusík na jaře na růst, fosfor na kořeny a nasazení květů, draslík v létě na plody a na vyzrání dřeva před zimou.

U stromů a keřů se osvědčuje organické hnojivo, které se uvolňuje pozvolna a nepálí kořeny. Hnojík má jednu výhodu navíc: kromě posypu a zálivky ke kořenům se z něj dá připravit výluh na postřik přes list. Tím se živiny dostanou k rostlině rychleji, než když čekáme, až se prosáknou půdou ke kořenům.

Stejný postup používáme na všechny ovocné stromy (jabloně, hrušně, třešně, višně, švestky, meruňky, broskvoně), na okrasné i ovocné keře a také na jehličnany.

Listy nejsou jen „solární panely“. Přes pokožku listu a hlavně přes průduchy dokáže rostlina přijímat i vodu s rozpuštěnými živinami. Postřik přes list proto funguje jako rychlá doplňková výživa: nečeká se na to, až se hnojivo rozpustí v půdě a kořeny ho vytáhnou.

Nejvíc se to vyplácí na jaře, jakmile začnou rašit listy. Strom v té době spotřebovává zásoby z loňska, kořeny v chladné půdě teprve startují a právě mladé listy živiny přijímají nejochotněji. Včasná výživa pomůže stromu rozběhnout se, posílit jeho přirozenou imunitu a vitalitu a lépe zvládat výkyvy počasí.

1. 1 čajovou lžičku (5 ml) Hnojíku rozmíchejte v 1 litru vody a nechte vylouhovat, ideálně přes noc.
2. Pro lepší účinek přidejte půl čajové lžičky Svleček – přírodní pomocné půdní látky s chitinem, která podporuje imunitu rostlin.
3. Výluh před nalitím do postřikovače pečlivě přeceďte (kávový filtr, síťovina, složená látka), aby se neucpala tryska.
4. Stříkejte jemnou mlhou tak, aby byly listy rovnoměrně orosené, ale nestékalo z nich.

Z jednoho litru postříkáte většinu stromů na běžné zahradě. Proto je postřik nejlevnější způsob, jak stromy vyživit: z balení Hnojíku 455 g (asi 1,3 litru, 189 Kč) připravíte kolem 260 litrů postřiku, tedy necelou korunu za litr. Půl lžičky Svleček přidá zhruba další korunu.

Podrobný postup přípravy výluhu najdete v článku Postřik a zálivka z Hnojíku a v části Postřik na stránce Dávkování.

• Začátek sezóny, jakmile raší listy: stříkejte častěji, klidně 3–5× týdně. Dávka je nízká a náklady na litr zanedbatelné, takže není důvod šetřit právě ve chvíli, kdy strom živiny potřebuje nejvíc.
• Postřik se vstřebá zhruba za šest hodin. Stříkat se tak dá klidně znovu hned další den.
• Jakmile je strom vitální a dobře obrostlý, stačí postřik zhruba 2× měsíčně až do léta.
• Nejlepší čas je večer nebo brzy ráno, kdy listy zůstanou déle vlhké a kapky se neodpaří. Nestříkejte na přímém poledním slunci a těsně před deštěm.

Z vlastní zkušenosti platí: vyplatí se strom rozhýbat včas a pomoci mu k vyšší imunitě hned na jaře, než to potom během sezóny dohánět.

Většina průduchů, kterými list přijímá vodu a plyny, je u listnatých stromů na spodní straně listu. Svrchní strana je navíc chráněná silnější voskovou vrstvou. Když stříkáte jen shora, velká část postřiku skončí tam, kde se vstřebává nejhůř.

Proto stříkejte listy shora i zespodu: nejdřív z boku a zespodu do koruny, potom shora. U vyšších stromů pomůže postřikovač s prodlouženou tyčí.

Postřik Hnojíkem se hodí i na smrky, tisy, jalovce, cypřišky a túje v živém plotu. Jehlice mají silnou voskovou vrstvu a průduchy zanořené v řadách, takže přes jehlici se živiny vstřebávají pomaleji než přes list. Vstřebávají se ale také a jemný postřik jehličnanům na jaře prospívá.

U jehličnanů proto postřik kombinujte s posypem nebo zálivkou ke kořenům pod celou šířkou koruny. Túje a živé ploty stříkejte ze všech stran a dovnitř keře, kde bývají jehlice nejslabší. O zdraví jehličnanů víc píšeme v článku Sypavky a choroby jehličnanů.

Broskvoně a meruňky jsou teplomilné a na jaře citlivé na výkyvy počasí. U nich se nejvíc vyplácí začít s postřikem hned při rašení, kdy se tvoří první listy.

Naše broskvoň to dobře ukazuje: když s jarním postřikem nezačneme včas, je to na ní během jara znát. Proto u ní stříkáme od prvních listů několikrát týdně a teprve když je vitální, přecházíme na postřik dvakrát měsíčně. O tom, co broskvoním na jaře nejčastěji potíže dělá, píšeme v článku Kadeřavost broskvoní.

Postřik je rychlá doplňková výživa, základ ale dostává strom přes kořeny.

• Posyp: na jaře rozhoďte Hnojík v tenké vrstvě pod korunu, nejvíc na její okraj, kde má strom nejvíc aktivních kořenů. Lehce zapravte do půdy nebo mulče a zalijte.
• Zálivka: stejný výluh jako na postřik (1 čajová lžička na 1 litr vody) rozlijte pod korunu. U velkých starých stromů se vyplatí připravit výluh ve velké nádobě a rozlévat ho kbelíky, ideálně za deštivého počasí.
• Při výsadbě: do výsadbové jámy přidejte asi 1 % Hnojíku vzhledem k objemu zeminy. Víc o sázení v článku Výsadba dřevin.
• Na podzim: po sklizni stromy znovu posypte, aby měly zásoby na zimu a jarní rašení. Postup v článku Hnojení na podzim.

Přesné dávky pro jednotlivé rostliny najdete na stránce Dávkování Hnojíku.

Na naší zahradě jsme měli stromy, o kterých jsme ani nevěděli, že jsou ovocné. Plody se na nich objevily až ve chvíli, kdy jsme je začali pravidelně stříkat Hnojíkem. Od té doby postřik používáme na všechny stromy a keře na farmě: na jaře často, během sezóny podle toho, jak stromy vypadají.

Nejde o zázrak, ale o výživu dodanou ve správnou chvíli a tam, kde ji strom umí rychle přijmout. Stejnou zkušenost nám popisují i zákazníci.

Rudolf Tyburec, Hnojík

Proč právě Hnojík: organické hnojivo registrované u ÚKZÚZ (deklarovaná minima N 3 %, P₂O₅ 4 %, K₂O 2,5 %), jemné částice, min. 95 % pod 1 mm, které se dobře louhují. Na Heurece 4,9 z 5 z více než 2 700 ověřených recenzí. Složení najdete na stránce Složení.

• Postřik a zálivka z Hnojíku: jak připravit výluh
• Dávkování Hnojíku pro všechny rostliny
• Hnojení na podzim
• Ovocné rostliny v zahradě
• Řez stromů
• Kadeřavost broskvoní
• Chitin a jeho význam pro rostliny
• Hnojivo na ostružiny a maliny
• Hnojivo na borůvky
• Nejlepší hnojivo na zahradu