Hnojivo na ovocné stromy, keře i jehličnany

Ovocný strom nese každý rok úrodu a s každou úrodou odchází ze zahrady část živin. Aby měl sílu na nové výhony, květní pupeny i nalévání plodů, potřebuje pravidelnou a vyváženou výživu: dusík na jaře na růst, fosfor na kořeny a nasazení květů, draslík v létě na plody a na vyzrání dřeva před zimou.

U stromů a keřů se osvědčuje organické hnojivo, které se uvolňuje pozvolna a nepálí kořeny. Hnojík má jednu výhodu navíc: kromě posypu a zálivky ke kořenům se z něj dá připravit výluh na postřik přes list. Tím se živiny dostanou k rostlině rychleji, než když čekáme, až se prosáknou půdou ke kořenům.

Stejný postup používáme na všechny ovocné stromy (jabloně, hrušně, třešně, višně, švestky, meruňky, broskvoně), na okrasné i ovocné keře a také na jehličnany.

Listy nejsou jen „solární panely“. Přes pokožku listu a hlavně přes průduchy dokáže rostlina přijímat i vodu s rozpuštěnými živinami. Postřik přes list proto funguje jako rychlá doplňková výživa: nečeká se na to, až se hnojivo rozpustí v půdě a kořeny ho vytáhnou.

Nejvíc se to vyplácí na jaře, jakmile začnou rašit listy. Strom v té době spotřebovává zásoby z loňska, kořeny v chladné půdě teprve startují a právě mladé listy živiny přijímají nejochotněji. Včasná výživa pomůže stromu rozběhnout se, podpoří jeho vitalitu a pomůže mu lépe zvládat výkyvy počasí.

1. 1 čajovou lžičku (5 ml) Hnojíku rozmíchejte v 1 litru vody a nechte vylouhovat, ideálně přes noc.
2. Pro lepší účinek přidejte půl čajové lžičky Svleček – přírodní pomocné půdní látky s chitinem; chitin posiluje obranyschopnost rostlin.
3. Výluh před nalitím do postřikovače pečlivě přeceďte (kávový filtr, síťovina, složená látka), aby se neucpala tryska.
4. Stříkejte jemnou mlhou tak, aby byly listy rovnoměrně orosené, ale nestékalo z nich.

Z jednoho litru postříkáte většinu stromů na běžné zahradě. Proto je postřik nejlevnější způsob, jak stromy vyživit: z balení Hnojíku 455 g (asi 1,3 litru, 189 Kč) připravíte kolem 260 litrů postřiku, tedy necelou korunu za litr. Půl lžičky Svleček přidá zhruba další korunu.

Podrobný postup přípravy výluhu najdete v článku Postřik a zálivka z Hnojíku a v části Postřik na stránce Dávkování.

• Začátek sezóny, jakmile raší listy: stříkejte častěji, klidně 3–5× týdně. Dávka je nízká a náklady na litr zanedbatelné, takže není důvod šetřit právě ve chvíli, kdy strom živiny potřebuje nejvíc.
• Postřik se vstřebá zhruba za šest hodin. Stříkat se tak dá klidně znovu hned další den.
• Jakmile je strom vitální a dobře obrostlý, stačí postřik zhruba 2× měsíčně až do léta.
• Nejlepší čas je večer nebo brzy ráno, kdy listy zůstanou déle vlhké a kapky se neodpaří. Nestříkejte na přímém poledním slunci a těsně před deštěm.

Z vlastní zkušenosti platí: vyplatí se strom rozhýbat včas a vyživit ho hned na jaře, než to potom během sezóny dohánět.

Většina průduchů, kterými list přijímá vodu a plyny, je u listnatých stromů na spodní straně listu. Svrchní strana je navíc chráněná silnější voskovou vrstvou. Když stříkáte jen shora, velká část postřiku skončí tam, kde se vstřebává nejhůř.

Proto stříkejte listy shora i zespodu: nejdřív z boku a zespodu do koruny, potom shora. U vyšších stromů pomůže postřikovač s prodlouženou tyčí.

Postřik Hnojíkem se hodí i na smrky, tisy, jalovce, cypřišky a túje v živém plotu. Jehlice mají silnou voskovou vrstvu a průduchy zanořené v řadách, takže přes jehlici se živiny vstřebávají pomaleji než přes list. Vstřebávají se ale také a jemný postřik jehličnanům na jaře prospívá.

U jehličnanů proto postřik kombinujte s posypem nebo zálivkou ke kořenům pod celou šířkou koruny. Túje a živé ploty stříkejte ze všech stran a dovnitř keře, kde bývají jehlice nejslabší. O zdraví jehličnanů víc píšeme v článku Sypavky a choroby jehličnanů.

Broskvoně a meruňky jsou teplomilné a na jaře citlivé na výkyvy počasí. U nich se nejvíc vyplácí začít s postřikem hned při rašení, kdy se tvoří první listy.

Naše broskvoň to dobře ukazuje: když s jarním postřikem nezačneme včas, je to na ní během jara znát. Proto u ní stříkáme od prvních listů několikrát týdně a teprve když je vitální, přecházíme na postřik dvakrát měsíčně. O tom, co broskvoním na jaře nejčastěji potíže dělá, píšeme v článku Kadeřavost broskvoní.

Postřik je rychlá doplňková výživa, základ ale dostává strom přes kořeny.

• Posyp: na jaře rozhoďte Hnojík v tenké vrstvě pod korunu, nejvíc na její okraj, kde má strom nejvíc aktivních kořenů. Lehce zapravte do půdy nebo mulče a zalijte.
• Zálivka: stejný výluh jako na postřik (1 čajová lžička na 1 litr vody) rozlijte pod korunu. U velkých starých stromů se vyplatí připravit výluh ve velké nádobě a rozlévat ho kbelíky, ideálně za deštivého počasí.
• Při výsadbě: zeminu z výsadbové jámy promíchejte s kompostem nebo uleželým hnojem a asi 1 % Hnojíku vzhledem k jejímu objemu, aby hnojivo neleželo přímo na kořenech. Víc o sázení v článku Výsadba dřevin.
• Na podzim: po sklizni stromy znovu posypte, aby měly zásoby na zimu a jarní rašení. Postup v článku Hnojení na podzim.

Přesné dávky pro jednotlivé rostliny najdete na stránce Dávkování Hnojíku.

Jabloně a hrušně v plné plodnosti spotřebují za rok zhruba 10 g dusíku, 6 g fosforu (jako P₂O₅) a 12 g draslíku (jako K₂O) na každý m² plochy pod korunou. Z hnojiva, které má 10 % dusíku, by to bylo 100 g na m². Jak dávku přepočítat podle čísel na obalu, popisuje článek NPK hnojivo. Dávky Hnojíku najdete na stránce Dávkování.

• Dusík jen do začátku léta. Patří do první poloviny vegetace. Pozdější dusík prodlužuje růst, výhony do zimy nevyzrají a namrzají a ovoce se hůř skladuje.
• Pozor na nepoměr dusíku a fosforu. Když má strom dusíku nadbytek a fosforu nedostatek, roste „do dřeva“: dělá dlouhé výhony, plodit začne pozdě a ovoce se snadno kazí na stromě i ve sklepě.
• Fosfor do zásoby při výsadbě. Fosfor se v půdě do hloubky skoro nepohybuje. Při výsadbě nebo při hlubokém zpracování půdy před ní ho proto promíchejte s celou prokypřenou vrstvou, aby byl tam, kam kořeny dorostou. Takové zásobní hnojení vydrží několik let. Na kyselé půdě se hodí mletý přírodní fosfát, který se v kyselém prostředí postupně rozpouští.

• Nemíchejte s přípravky s mědí a sírou. Hnojivý postřik se dá spojit s ochranným postřikem, ale ne s přípravky na bázi mědi nebo polysulfidu. Co s čím lze kombinovat, uvádí vždy etiketa přípravku.
• Zatravněný sad. Kde pod stromy roste trávník, odčerpá velkou část živin z povrchu půdy. Výživa přes list je tu zvlášť užitečná.
• Vápník proti hořké pihovitosti. Opakované postřiky s vápníkem během léta snižují hořkou pihovitost jablek. Vápenaté postřiky se používají i u červeného rybízu a jahodníku.

Obecná pravidla postřiku na list (koncentrace, denní doba, nestříkat do květu) shrnuje článek výživa rostlin.

Draselná sůl (chlorid draselný) přináší do půdy hodně chloru. U ovoce se jeho nadbytek projeví nižší kvalitou a cukernatostí plodů. Citlivost se liší podle druhu:

Citlivá je i vinná réva. K ovoci proto volte draslík ve formě síranu, který chlor téměř neobsahuje. Chloridové hnojivo se dá použít nanejvýš na podzim (víc v článku hnojení na podzim).

• Základní hnojení každý rok. Osvědčuje se vyrovnaná dávka organického hnojiva pozdě na podzim nebo v předjaří. Půda ji během zimy a jara zpracuje a strom má živiny k dispozici, když začne rašit.
• Fosfor a vápník do konce června. Plně plodícím stromům se k základnímu hnojení přidává fosfor a vápník. Pokud je nedáváte s podzimním hnojením, dodejte je na jaře, nejpozději do konce června. Fosfor podporuje tvorbu květů a plodů, vápník zpevňuje pletiva a zvyšuje odolnost proti mrazu. V půdě, která se dlouhodobě hnojí organicky a mulčuje, bývá fosforu dost, vápník v ní ale často chybí, proto se dodává zvlášť.
• Po bohaté úrodě dejte pozdě na podzim pozvolna působící humusové hnojivo, například kompost nebo uleželý hnůj, a mělce ho zapravte do půdy.
• Jehličnany mají malou, ale stálou potřebu živin. Nejlépe jim svědčí humózní půda a pomalu se uvolňující organická hnojiva.
• Méně je víc. Vysoká úroda potřebuje odpovídající výživu, přehnojený strom je ale náchylnější k chorobám a jeho ovoce má horší chuť a hůř se skladuje. Když na obalu hnojiva chybí dávka pro okrasné stromy a keře, řiďte se dávkou pro ovoce, nikdy vyšší dávkou pro zeleninu.

Nejlepším vodítkem je strom sám. U plodících jabloní a hrušní mají letošní výhony na obvodu koruny dorůst zhruba 25–40 cm. Pak je růst s plodností v rovnováze.

• Přírůstky kratší než 25 cm, drobné listy, málo květů: strom hladoví. Přidejte všechny živiny, hlavně dusík na jaře, a zkontrolujte, jestli mu vodu a živiny nebere trávník nebo plevel u kmene.
• Dlouhé bujné výhony, které do zimy nevyzrají, a málo plodů: dusíku je moc. Dusíkem nehnojte, dejte jen fosfor a draslík a v koruně udělejte jen průklest.
• Věk a úroda: mladé stromky potřebují menší dávky, stromy s velkou násadou plodů a stárnoucí stromy větší. Peckoviny a drobné ovoce mají v prvních letech vyšší nároky než jádroviny.

Co jednotlivé živiny u ovocných dřevin dělají a čeho se vyvarovat:

Ze stromů, které nedostávají dusíku přespříliš, bývá ovoce lépe vybarvené, chutnější a déle vydrží ve sklepě.

Základem výživy ovocných dřevin je organická hmota. Dobře uleželý nebo zkompostovaný hnůj, případně kompost, se dává na podzim pod celou korunu. Kde je zbytek zahrady zatravněný, aspoň do kola nebo pásu pod korunou. Zapravte ho jen mělce, nanejvýš do 10 cm, aby se nepoškodily kořeny.

• Velká dávka jednou za 3–4 roky, nebo menší každý rok. Na lehkých písčitých půdách, kde se organická hmota rychle rozkládá, hnojte raději menší dávkou každý rok nebo ob rok. Kolik hnoje dát stromu podle stáří a velikosti koruny, ukazuje tabulka v článku hnůj na zahradu.
• Po zeleném hnojení pod stromy stačí dávku hnoje nebo kompostu snížit na polovinu, viz zelené hnojení pod ovocnými stromy.
• V roce, kdy stromy dostaly plnou dávku hnoje, snižte minerální hnojiva na polovinu.
• Minerální hnojivo rozdělte: zhruba třetinu na podzim a dvě třetiny brzy na jaře. Fosfor a draslík můžete rozhodit na hnůj a zapravit spolu s ním, dusík stačí na jaře zapravit mělce. Dávku určete podle rozboru půdy, ne odhadem.

Hnojivo rozhozené po trávníku se ke kořenům stromu skoro nedostane, většinu si vezme tráva. Fosfor a draslík navíc půdou do hloubky téměř neprosakují. Stromům v trávníku a slabě rostoucím stromům proto dávejte hnojivý roztok přímo ke kořenům:

1. Po obvodu koruny, kde má strom nejvíc sacích kořenů, vyryjte rýhu hlubokou 10–15 cm. Místo rýhy stačí udělat kůlem nebo zahradním vrtákem řadu děr.
2. Za sucha nejdřív zalijte čistou vodou, teprve potom hnojivým roztokem.
3. Nalijte zhruba 10 litrů roztoku na 1 metr rýhy. Hodí se výluh z kompostu nebo z organického hnojiva, případně zředěná jícha. Jak ředit kvašený trus, popisuje článek hnůj na zahradu.
4. Po vsáknutí rýhu zahrňte a vraťte drn.

Roztoky s dusíkem dávejte jen do poloviny června, jinak výhony do zimy nevyzrají.

Strom na svahu koření hlavně dolů po svahu a do stran po vrstevnici. Proti svahu narazí kořeny brzy na chudší spodinu a rostou tam slabě. Hnojte proto od kmene směrem dolů po svahu a do stran, ne rovnoměrně kolem celé koruny.

Výživa přes list běžné hnojení ke kořenům nenahradí. Nejvíc pomůže tam, kde kořeny živiny dočasně nepřijímají: v přemokřené nebo přeschlé půdě, po přesazení, když kořeny poškodili hraboši nebo hluboké rytí, a v trvale zatravněném sadu. Nejlépe zabere po odkvětu. Při větším nedostatku ji opakujte jednou až třikrát po 10–14 dnech. Od druhé poloviny června už postřik nemá obsahovat dusík.

Stopové prvky potřebuje strom v nepatrném množství. Jejich nedostatek obvykle nevzniká tím, že by v půdě chyběly, ale tím, že je strom nedokáže přijmout, nejčastěji v převápněné nebo vyschlé půdě.

• Bór podporuje klíčení pylu, a tím opylení a násadu plodů. Pomáhá i růstu letorostů a odolnosti proti mrazu. Při jeho nedostatku opadává hodně plůdků, hrušky mají v dužnině tvrdá zrnitá místa, jablka hnědé skvrny ve slupce nebo v dužnině, listy jsou drobné, křehké a svraštělé a vrcholky výhonů odumírají. Chybí hlavně na lehkých kyselých půdách, na suchých vápenitých půdách a po přílišném vápnění.
• Zinek potřebuje strom k vývoji listů a výhonů. Nejcitlivější je hrušeň. Listy ve spodní části letorostů jsou bledě skvrnité a předčasně opadávají, letorosty jsou slabé a jejich konce odumírají, plody zůstanou malé a znetvořené. Nedostatek se objevuje po převápnění a po přehnojení fosforem.
• Mangan chybí na vápenitých půdách. Listy ve spodní části letorostů žloutnou mezi žilkami, s méně ostrým kontrastem než při nedostatku železa. Citlivé jsou opět hrušně.

Co dělat: nedostatek se řeší listovým hnojivem s daným prvkem, nejlépe v chelátové formě, podle etikety. Bór se stříká dvakrát až čtyřikrát mezi rašením a červnovým propadem plůdků (při rašení, před květem, po odkvětu), zinek a mangan po odkvětu až do konce července. U bóru je rozdíl mezi potřebnou a škodlivou dávkou malý, proto ho dávejte jen při potvrzeném nedostatku, ne preventivně. Natrvalo pomůže úprava pH a dostatek humusu v půdě.

Měď stromy obvykle dostanou z měďnatých ochranných postřiků. Do půdy ji navíc nepřidávejte, hromadí se v ní a škodí půdnímu životu.

• Před založením sadu nebo pásu stromů připravte půdu na celé ploše do hloubky 50–60 cm: provzdušnit, obohatit humusem a živinami a podle potřeby upravit pH. Nejlepší základ je vyhnojení uleželým hnojem nebo kompostem (dávky v článku hnůj na zahradu), případně dva roky pěstování jetelovin nebo travin. Dobrou předplodinou jsou i brambory a zelenina hnojené hnojem. Fosfor, draslík a vápník přidejte podle rozboru půdy a zapravte je do celé prokypřené vrstvy.
• Do výsadbové jámy kompost nebo uleželý hnůj promíchaný se zeminou, k tomu nanejvýš malá dávka pozvolného organického hnojiva (u Hnojíku asi 1 % objemu zeminy). Minerální hnojivo ani čerstvý hnůj do jámy nepatří a žádné hnojivo nesmí ležet přímo na kořenech. Postup výsadby popisuje článek výsadba stromů.
• Zakrslý stromek, který po výsadbě několik let skoro neroste, nejdřív zbavte příčiny (sucho, utužená půda, trávník u kmene, škůdci na kořenech). Pak ho vyživte organickým hnojivem a korunku hluboko zkraťte, aby vyrostly nové silné výhony.
• Před zmlazením starého stromu ho pohnojte už rok předem, nejlépe kompostem nebo hnojem pod celou korunu. Po zmlazení potřebuje strom několik let všestrannou výživu, s dusíkem ale opatrně, protože podporuje růst vlků.

Na naší zahradě jsme měli stromy, o kterých jsme ani nevěděli, že jsou ovocné. Plody se na nich objevily až ve chvíli, kdy jsme je začali pravidelně stříkat Hnojíkem. Od té doby postřik používáme na všechny stromy a keře na farmě: na jaře často, během sezóny podle toho, jak stromy vypadají.

Nejde o zázrak, ale o výživu dodanou ve správnou chvíli a tam, kde ji strom umí rychle přijmout. Stejnou zkušenost nám popisují i zákazníci.

Rudolf Tyburec, Hnojík

Proč právě Hnojík: organické hnojivo registrované u ÚKZÚZ (deklarovaná minima N 3 %, P₂O₅ 4 %, K₂O 2,5 %), jemné částice, min. 95 % pod 1 mm, které se dobře louhují. Na Heurece 4,9 z 5 z více než 2 700 ověřených recenzí. Složení najdete na stránce Složení.

• Postřik a zálivka z Hnojíku: jak připravit výluh
• Dávkování Hnojíku pro všechny rostliny
• Hnojení na podzim
• Ovocné rostliny v zahradě
• Řez stromů
• Kadeřavost broskvoní
• Chitin a jeho význam pro rostliny
• Hnojivo na ostružiny a maliny
• Hnojivo na borůvky
• Nejlepší hnojivo na zahradu