Nedostatek draslíku: zasychající okraje listů a nevyzrálé plody

Draslík není vidět na růstu tak jako dusík. Rostlina s jeho nedostatkem může být zelená a velká, a přesto dá menší, méně sladké a hůř skladovatelné plody, víc trpí suchem, mrazem i chorobami. Nedostatek draslíku se proto často pozná až na úrodě. Jeho typickým znakem na listech jsou zasychající, jakoby spálené okraje.

• Hospodaření s vodou. Draslík řídí otevírání průduchů a napětí buněk. Rostlina s dostatkem draslíku lépe snáší sucho.
• Tvorba cukrů a škrobu. Je nezbytný při fotosyntéze a při přesunu cukrů do plodů, hlíz a kořenů.
• Kvalita úrody. Zlepšuje chuť, barvu a skladovatelnost ovoce a zeleniny.
• Odolnost. Pomáhá vyzrát pletivům a letorostům, takže dřeviny méně namrzají a rostliny jsou odolnější vůči houbovým chorobám.

• Začíná na starších, spodních listech. Draslík se v rostlině snadno přesouvá, a když chybí, rostlina ho stáhne ze starších listů do mladých.
• Okraje a špičky listů žloutnou a pak hnědnou a zasychají. Hnědý lem postupuje od okraje ke středu listu, střed zůstává dlouho zelený.
• Listy se svinují okraji nahoru nebo dovnitř, bývají zvlněné.
• Rostlina vypadá povadle, i když je v půdě dost vody.
• Spodní a střední listy předčasně opadávají.
• Plody jsou menší, méně sladké a hůř se skladují. U rajčat dozrávají nerovnoměrně, kolem stopky zůstávají zelené nebo žlutavé skvrny.
• Při velkém nedostatku zasychají konce výhonů stromů a keřů a dřevo do zimy nevyzraje.

Spálené okraje listů nemusí vždy znamenat nedostatek draslíku. Podobně vypadá:

• sucho a úpal: zasychají okraje i mladých listů a poškození je nejhorší na osluněné straně,
• přehnojení a zasolení: hnědnutí okrajů po velké dávce minerálního hnojiva nebo v květináči bez výměny substrátu,
• nadbytek chloru u citlivých rostlin, například rybízu, po hnojení draselnou solí během vegetace,
• nedostatek hořčíku: také začíná na starších listech, ale žloutne plocha mezi žilkami, ne okraj. Viz Nedostatek hořčíku.

Přehled příznaků všech živin najdete v článku Výživa rostlin. Jistotu dá rozbor půdy, který ukáže zásobu draslíku i hořčíku.

• Lehká písčitá půda. Má malou zásobu draslíku a deště ho vyplavují. Víc v článku Písčitá půda.
• Sucho. Draslík se ke kořenům dostává rozpuštěný v půdní vodě. V suché půdě ho rostliny nepřijmou, i když ho tam je dost.
• Chladná, utužená nebo zamokřená půda. Kořeny bez vzduchu a tepla přijímají draslík hůř než ostatní živiny.
• Kyselá půda. Na kyselých půdách rostliny draslík přijímají špatně.
• Přehnojení dusíkem. Bujný růst „zředí“ draslík v rostlině a poměr živin se rozhodí.
• Nadbytek vápníku, hořčíku nebo amonného dusíku, které příjem draslíku potlačují.
• Vysoké sklizně bez náhrady. Plodová zelenina, brambory a ovoce odnášejí z půdy hodně draslíku.

Rychlá pomoc během sezóny:

• Síran draselný do půdy, 20–50 g/m², rozhodit kolem rostlin, zapravit a zalít. Neobsahuje téměř žádný chlor, proto se hodí ke všem plodinám a lze ho použít kdykoli během vegetace. Na lehkých půdách dávku rozdělte na dvě.
• Postřik na list síranem draselným, zhruba 1% roztok (10 g na 1 litr vody). Stříkejte v pozdním odpoledni, jemně, a nejdřív vyzkoušejte na pár listech. Opakujte po 10–14 dnech. Účinkuje rychleji než hnojení do půdy.
• Pravidelná zálivka v suchu. Bez vody rostlina draslík nepřijme, ani když ho dodáte.

Organické zdroje draslíku působí pomaleji, ale bez rizika přehnojení:

• kompost, zejména z rostlinných zbytků a zelených částí,
• kostivalová jícha, viz Kopřivová jícha, kde je i postup pro kostival,
• dřevěný popel v malé dávce, pokud půda není zásaditá; viz Popel jako hnojivo,
• další zdroje shrnuje tabulka v článku NPK hnojivo.

Draselná sůl (chlorid draselný) je levnější, ale obsahuje chlor. Patří jen do podzimního hnojení, kdy se chlor do jara vyplaví, a nehodí se k plodinám citlivým na chlor. Velmi citlivé jsou angrešt, červený rybíz, maliník, ostružiník, jahodník a třešně, ze zeleniny fazol, okurky, melouny, kedlubny, ředkvičky, cibule a rajčata, dále réva a brambory. Přehled minerálních hnojiv s draslíkem najdete v článku Minerální hnojiva.

• Na středních a těžkých půdách hnojte draslíkem na podzim. Půda ho dobře poutá a přes zimu se nevyplaví. Víc v článku Hnojení na podzim.
• Na lehkých půdách hnojte častěji a menšími dávkami.
• V mokrém roce je dostatek draslíku zvlášť důležitý pro zdraví rostlin.
• Udržujte humus. Humózní půda draslík drží a rostliny ho z ní lépe čerpají.
• Nepřehánějte to. Příliš mnoho draslíku brzdí příjem hořčíku a vápníku. Na rajčatech se pak objeví nedostatek hořčíku nebo vrcholová hniloba plodů. Hnojte podle rozboru půdy, ne „pro jistotu“.

Vyváženou výživu během sezóny zajistí i pozvolna působící organické hnojivo, které obsahuje draslík spolu s dusíkem a fosforem.

Zdroje fotografií

• Hnědnutí okrajů listů při nedostatku draslíku: Plant pests and diseases, CC CC0 1.0, zdroj
• Hnědnutí okrajů listů při nedostatku draslíku (2): Plant pests and diseases, CC CC0 1.0, zdroj