Angrešt: pěstování, kdy sázet a jak stříhat keř i stromek

Původně byl angrešt, celým jménem srstka angrešt planým keřem, který měl trny, jen zelené plody a rostl v lesích a na chráněných stanovištích mírného pásu Evropy a Asie. Dnes sice občas také najdeme tento planý keř, ale většina angreštů je vyšlechtěných, a to tak, aby plody byly nejen zelené, ale i bílé nebo červené. Vyšlechtěn byl i angrešt stromkový.

Angrešt je velmi zdravé ovoce, protože obsahuje vitamíny C, B a E, dále stopové prvky draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo a další. Nebojte se konzumovat i slupku angreštů, protože obsahuje nenasycené mastné kyseliny a prospívá našemu srdci.

Angrešt má léčivé účinky. Kromě toho, že je výborným ovocem při redukční dietě, má i protizánětlivé účinky a údajně také zklidňuje organismus ženy při premenstruačním syndromu.

Pěstování angreštu do velké míry závisí na tom, zda chcete mít keřový angrešt, nebo stromový angrešt.

Keř angrešt

Pěstování keřů angreštu začínáme správným vysazováním, tím předejdeme mnoha chorobám. Tyto angrešty vysazujeme do sponu 2×2 metry, a to raději na jaře. Ihned po výsadbě zkracujeme výhony na 1 až 2 pupeny, aby nové výhony zesílily. Na jaře další rok ponecháme jen asi 8 nejsilnějších výhonů, které zkrátíme o 1/3. Ostatní (slabé, poškozené mrazem apod.) výhony uřežeme u země. Aby byl keř řídký a nebyl náchylný k plísním, během léta odstraníme všechny nové mladé výhony. Takto postupujeme každý rok, výjimkou jsou staré keře – 8 až 12 let – které zmladíme tak, že odřežeme všechny staré větve a ponecháme nové mladé výhony.

Stromkový angrešt

Pěstování stromkových angreštů má určité odlišnosti. Vysazujeme je raději na podzim, aby stihly do zimy zakořenit. Pokud máme více stromků, sázíme je do sponu 2×1 metru a každý z nich připevníme se kolíku, aby se nezlomil či nevyvrátil v důsledku větru.

Na jaře – po výsadbě – zkrátíme korunní výhonky na 3 pupeny. Silnou a pravidelnou korunu vytvoříme tak, že ponecháme 6 hlavních větví. Tyto pak každým rokem zkracujeme o třetinu, postranní obrosty o třetinu až dvě třetiny a výhony, které by jen zahušťovaly korunu, odstraníme celé. Tak se nám podaří vypěstovat pravidelnou a vzdušnou korunu, která bude více odolná proti chorobám.

Oba druhy angreštu vyžadují teplé a slunné stanoviště, nesnášejí přemokření, ale i sucho. Je třeba opravdu pečlivé zálivky. Půdu musejí mít humózní a hlubší, vyhovuje jim neutrální či slabě kyselá.

Termín výsadby se u angreštu řídí tvarem, který pěstujete. Keřový angrešt se sází raději na jaře, stromkový angrešt naopak na podzim, aby stihl do zimy zakořenit. Sazenice v kontejneru snesou výsadbu i mimo tyto termíny, jen je pak potřeba hlídat zálivku.

• Kam: na teplé a slunné místo, ne do mrazové kotliny a ne k přemokřenému rohu zahrady.
• Jak daleko od sebe: keře do sponu 2×2 m, stromky 2×1 m — každý stromek ke kolíku.
• Do jaké půdy: humózní a hlubší, neutrální až slabě kyselá.
• Čemu se vyhnout: sousedství borovice vejmutovky, která je mezihostitelem rzi vejmutovkové.

Jak hluboko: jáma se kope tak velká, aby se kořeny daly volně rozložit. Keřový angrešt se sází o 5 až 10 cm hlouběji, než rostl ve školce — ze zasypané části vyrazí nové výhony a keř se dřív zapojí. Stromkový angrešt zůstává ve stejné hloubce, v jaké rostl, aby místo roubování zůstalo nad zemí; hned po výsadbě se připevní ke kolíku. Po zasazení se půda utuží a vydatně zalije.

Čím hnojit angrešt a kdy

Angrešt reaguje citlivě na dusík — jednorázové silné dávky ženou keř do měkkého, hustého přírůstku, který se pak hůř prosvětluje. Proto se vyplatí sáhnout po organickém hnojivu, které živiny uvolňuje postupně: Hnojík se zapraví na jaře do půdy okolo keře, přesné dávkování je stejné jako u ostatních ovocných keřů. Stejně se hnojí i rybíz, ostružiník, maliník nebo rakytník.

Angrešt může trpět podobnými chorobami jako rybíz, ale přidávají se ještě další. Botrytida angreštu je vyvolána houbou Botritis cinerea, způsobuje odumírání výhonů i celých keřů. V zárodku tuto chorobu poznáte podle toho, že angreštu hnědnou listy, pak opadávají a bobule se scvrkávají. Nemoc je způsobena nadměrným hnojením dusíkem a příliš hustými keři angreštu. Prevencí je prosvětlovat keřové i stromkové angrešty, hnojit správnými hnojivy a napadené keře ihned odstranit (spálit).

I angrešt může být zasazen rzí vejmutovkovou. Vyvolává předčasné opadávání listů, zhoršení kvality plodů a odumírání výhonů i pupenů na příští rok. Prevencí je nevysazovat angrešt v blízkosti borovice vejmutovky.

Americké padlí angreštové

je způsobeno houbou Sphaerotheca mors-uvae. Tato houba napadá zejména konce mladých letorostů, která následně zakrní, zkroutí se a mají na sobě bílý povlak. Později napadá i listy a plody, které jsou také povlečeny bílým povlakem a nelze je konzumovat. Prevencí je vybrat světlé stanoviště, pravidelně angrešt prořezávat a napadené výhony ihned ostranit.

Kromě chorob má angrešt i své škůdce. Někteří jsou stejní jako u rybízu, někteří se „specializují“ hlavně na angrešt.

Mšice srstková (Aphidula grossulariae), jak název napovídá, napadá hlavně angrešty. Poznáte ji velmi jednoduše podle toho, že na vrcholcích výhonků budou shluky zkadeřených listů, které se kroutí. Samičky mšice kladou vajíčka pod kůru angreštu, kde přezimují. Na jaře se pak vylíhnou larvičky a sají na výhoncích. Pokud nechcete používat chemické postřiky, pak je na mšice nejlepší použít jejich predátory – slunéčko sedmitečné, zlatoočka…

Píďalka angreštová (Abraxas grossulariae) přezimuje v zámotcích na listech (i opadaných). Na jaře larvy vylézají na keře a požírají všechny měkké části, mohou způsobit holožír a tím zničit celé rostliny. Nejlepší prevencí je shrabání a spálení veškerého spadaného listí na podzim.

Dalšími škůdci angreštu jsou také nesytka rybízová, pilatka rybízová a vlnovník rybízový. Kromě přirozených predátorů škodlivého hmyzu proti nim můžete použít feromonové lapáky (pasti).

Další ovocné keře do zahrady najdete v článcích Rybíz, Ostružiník, Maliník, Rakytník úzkolistý a Meruzalka. Souhrn pěstování a řezu shrnuje článek Keře.