Rakytník úzkolistý (řešetlákový) – Hippophae rhamnoides
Nenáročný trnitý keř, jehož oranžové plody patří k nejbohatším zdrojům vitaminu C
Hippophae rhamnoides – rakytník úzkolistý
Vysoký opadavý a trnitý keř, jehož ozdobné plody obsahují mnoho vitamínů.
- Stanoviště: Slunná sušší místa i s neplodnými půdami.
- Výška: 5–7 m.
- Doba kvetení: Březen–duben (květy nenápadné).
- Množení: Hlavně výsevem, u užitkových rostlin zelenými a polodřevitými řízky.
Hippophae rhamnoides z čeledi hlošinovitých (Eleagnaceae) je rozsochatý, řídký, výběžkatý keř s trnitými větvemi a s čárkovitě kopinatými listy, které jsou 5–7 cm dlouhé a oboustranně leskle stříbřitě šupinaté.
Rakytník je dvoudomá rostlina s nepatrnými květy, které se vyvíjejí ještě před vyrašením listů v listových úžlabích na loňských větvích. Na samičích rostlinách dozrávají od srpna oranžově žluté plody, které jsou vejčitě kulaté, 6–8 mm dlouhé, šťavnaté a obsahují mnoho vitamínů (120–300 mg na 100 g čerstvých plodů).
Rakytník je eurasijský druh keře, který roste ve vlhkých až suchých místech, v suti, v písku, na skalách. Vyskytuje se v nížinách stejně jako v horách a vytváří různé velké skupiny. Nenáročný a suchovzdorný keř se často používá jako pionýrská dřevina pro ozelenění svahů a výsypek. Ve větších zahradách se může použít i jako dekorativní užitkový keř.
Rakytník v kostce: výška, spon a stanoviště
Rakytník se kromě sklizně plodů hodí i do volně rostlých živých plotů a větrolamů.
| Druh / odrůda | Spon (cm) | Stanoviště | Výška (cm) | Doba květu | Půda | Použití | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) | 50 | slunce | 400 | březen–duben | vlhčí, sušší, vápenitá | jednotlivě, do skupin, živý plot, obruba | větve s plody se hodí i do vázy |
Výška je orientační konečná výška, spon udává, jak daleko od sebe rostliny sázet. Kde spon chybí, sází se rostlina jako solitéra.
Pěstování rakytníku jako užitkové rostliny: stanoviště, hnojení a sklizeň plodů
Ačkoliv je rakytník velmi nenáročný na půdu, nesnáší půdu zamokřenou. Také potřebuje hodně světla, proto má být keř umístěn volně. Na 10 samičích rostlin má při výsadbě připadat jeden samčí opylovač (např. odrůda ‚Pollmix‘).
Dusíkaté hnojení je zbytečné, protože na kořenech rakytníku žijí symbiotické bakterie (aktinomycety rodu Frankia), které vážou dusík ze vzduchu. Doporučuje se přikrývka půdy organickou hmotou, která snižuje potřebu okopávání a podporuje tvorbu výběžků.
Plody neopadávají, a jejich sklizeň proto zabírá více času. V zahradě lze plody uvolňovat skobou nebo se plodné větévky odřezávají, odlistí se a pak se z plodů se zbytky dřeva získává šťáva (výnos plodů v následujícím roce se však snižuje).
Rakytník netrpí chorobami ani škůdci, ale plody chutnají ptákům.
Výsadba rakytníku na plody
- Samčí a samičí keře. Rakytník je dvoudomý: plody nesou jen samičí keře a potřebují k tomu pyl samčích. Vysaďte vždy aspoň jeden samčí a jeden samičí keř, ve větší výsadbě asi desetinu samčích. Pohlaví poznáte nejsnáz v zimě podle pupenů: samčí jsou velké, kulovité a pokryté šupinami, samičí menší a štíhlé.
- Stanoviště. Plné slunce a lehčí půda s neutrální až zásaditou reakcí. Rakytník dobře zpevní i svah ohrožený erozí.
- Spon. Keře na plody sázejte zhruba 4 × 2 m. Hustší spon uvedený v tabulce výše platí pro živý plot.
- Trny. Většina keřů je silně trnitá, při sklizni se hodí pevné rukavice. Prodávají se i méně trnité a beztrnné odrůdy.
Množení rakytníku: výsev a řízkování
Rakytník pro okrasné účely se může množit výsevem, ovocné odrůdy je nutné množit zelenými nebo dřevitými řízky.
Odrůdy rakytníku: Leikora, Hergo a Pollmix
- ‚Leikora‘: Silně roste, má mnoho trnů a přináší velké množství velkých plodů s vysokým obsahem vitamínů. Plody dozrávají od konce září.
- ‚Hergo‘: Vyznačuje se širokým a mírně převislým růstem. Je méně trnitá než ‚Leikora‘. Poskytuje velmi vysoké výnosy plodů střední velikosti a se středně velkým obsahem vitamínů. Plody dozrávají začátkem září.
- ‚Pollmix‘: Samčí odrůda, vysazuje se jako opylovač.
Zdroje fotografií (3)
Foto: Photo by David J. Stang, CC BY-SA 4.0 · Foto: Uoaei1, CC BY-SA 4.0 · Foto: Ivar Leidus, CC BY-SA 4.0
