Nedostatek železa u rostlin: chloróza, jak ji poznat a co dělat

Železo rostlina potřebuje v nepatrném množství, ale bez něj nedokáže vytvořit dost chlorofylu. Listy pak blednou a žloutnou, rostlina slábne, méně kvete a plodí. Žloutnutí z nedostatku železa se říká chloróza a zahrádkáři se s ním setkávají častěji než s nedostatkem jakéhokoli jiného stopového prvku. Přitom železa je v půdě obvykle dost. Problém bývá v tom, že je v podobě, kterou kořeny nedokážou přijmout.

• Začíná na nejmladších listech na koncích výhonů. Železo se v rostlině téměř nepřesouvá, takže starší listy zůstávají zelené.
• Žloutne plocha mezi žilkami, zatímco žilky, i ty nejjemnější, zůstávají zelené. List vypadá jako zelená síťka na žlutém podkladu.
• Při silném nedostatku zbělají celé mladé listy, včetně žilek. Okraje hnědnou a zasychají, nové listy jsou drobné.
• Rostlina slábne: přírůstky se zkracují, kvete méně, plody jsou menší a hůř se vybarvují. U dřevin mohou konce výhonů zasychat.

Typické je, že se chloróza objeví po vápnění, na jaře ve studené a mokré půdě nebo u rostlin vysazených do nevhodné zásadité zeminy.

Žloutnutí listů má mnoho příčin. Rozhoduje, které listy žloutnou první a jestli zůstávají zelené žilky.

Přehled příznaků všech živin najdete v článku Výživa rostlin. Když si nejste jistí, nechte udělat rozbor půdy včetně pH.

• Kyselomilné rostliny: rododendrony, azalky, borůvky, brusinky, vřesy, pieris, kamélie a hortenzie. Potřebují pH zhruba 4–5,5 a v neutrální půdě žloutnou téměř vždy. Víc v článku Kyselomilné rostliny.
• Ovocné dřeviny na vápenitých půdách: broskvoně, hrušně (zejména na kdouloňové podnoži), maliník, ostružiník, jahodník a réva.
• Okrasné rostliny: růže, surfinie a petúnie v truhlících, citrusy v nádobách.
• Trávník na silně vápenité nebo převápněné půdě.

• Vysoké pH půdy. Nejčastější příčina. V zásadité a vápenité půdě se železo mění na nerozpustné sloučeniny. Této chloróze se proto říká vápenatá.
• Převápnění a popel. Nadbytek vápníku přijímání železa i hořčíku blokuje. Pozor i na dřevěný popel, který pH zvedá podobně jako vápno.
• Tvrdá voda. Zálivka vodou z vodovodu nebo studny bohatou na vápník postupně zvyšuje pH, hlavně v květináčích a truhlících.
• Zamokřená, utužená a studená půda. Kořeny bez vzduchu železo nepřijímají. Jarní chloróza ve studené mokré půdě často sama zmizí, jakmile se oteplí.
• Nadbytek jiných prvků. Vysoké dávky fosforu, mědi, manganu nebo zinku příjem železa potlačují.
• Poškozené kořeny po přesazení, suchu, škůdcích nebo houbových chorobách.

Postřik na list zabere nejrychleji, listy se zazelenají během dvou až tří týdnů. Použijte hnojivo s železem v chelátové formě a ředění podle etikety. Postřik obvykle stačí opakovat 4–6krát po 14 dnech, nejvíc pomůže v první polovině sezóny.

• Stříkejte v pozdním odpoledni nebo za zataženého počasí. Na slunci roztok rychle zaschne a živina se přijme hůř.
• Postřik má být jemný, mlhovitý. Kapky nemají stékat na zem.
• Nestříkejte rostliny v plném květu.
• Nový roztok nejdřív vyzkoušejte na několika listech.

Železo do půdy působí déle. Záleží ale na pH, protože obyčejné železité soli se v zásadité půdě rychle vysráží:

• na vápenitých a zásaditých půdách účinkují jen cheláty typu Fe-EDDHA, které drží železo přístupné i při vysokém pH,
• cheláty Fe-DTPA a Fe-EDTA se hodí do neutrálních a mírně kyselých půd a do substrátů,
• zelená skalice (síran železnatý) zabere jen v kyselejší půdě a krátce. Pozor, nesmytý roztok nebo prášek zanechá rezavé skvrny na dlažbě i omítce.

Doplnění železa ale řeší jen projev. Pokud má půda vysoké pH, chloróza se vrátí.

• Změřte pH. Bez toho nevíte, s čím bojujete. Postup najdete v článku pH půdy.
• Přestaňte vápnit a sypat popel tam, kde je pH neutrální nebo vyšší.
• Okyselte půdu u kyselomilných rostlin: výsadba do kyselého substrátu, mulč z jehličnaté kůry nebo jehličí, mletá síra (působí pozvolna, během týdnů až měsíců). Okyselovat celou zahradu nemá smysl, vápenitou půdu natrvalo nezměníte.
• Zalévejte dešťovou vodou, hlavně kyselomilné rostliny a rostliny v nádobách.
• Provzdušněte půdu. Na těžkých a zamokřených půdách pomůže organická hmota, kypření a odvodnění.
• Volte kysele působící hnojiva. Dusík ve formě síranu amonného pH mírně snižuje, ledek vápenatý nebo popel ho naopak zvedají.

• Sázejte rostliny, které se k vaší půdě hodí. Na vápenitou půdu nesázejte rododendrony do běžné zeminy, ale do velké jámy nebo vyvýšeného záhonu s kyselým substrátem.
• Kyselomilné rostliny hnojte hnojivem pro ně určeným, viz například Hnojivo na hortenzie.
• Vápněte jen podle výsledku měření pH, nikdy preventivně.
• Udržujte v půdě dost humusu. Organická hmota pomáhá udržet železo v přístupné formě a zlepšuje provzdušnění. Pozvolna působící organické hnojivo podporuje půdní život, pH ale výrazně nemění.

Žloutnutí jehličí a listů stromů z jiných příčin, jako je sucho, mráz nebo zasolení, popisuje článek Poškození stromů bez škůdců.