Proč strom chřadne bez škůdců: sucho, mráz, sůl, nedostatek živin a chyby při výsadbě
Hnědnoucí listy, praskající kůra nebo klejotok nemusí být od škůdce. Jak poznat poškození prostředím a čím mu předejít.
Když strom chřadne, první podezření padá na škůdce nebo houbu. Velmi často je ale příčinou prostředí: sucho, mráz, sůl, nedostatek živin, utužená půda nebo chyba při výsadbě. Taková poškození strom oslabí a teprve potom na něj snáz nastupují škůdci a choroby.
Poškození suchem

Druhy dřevin: všechny druhy, zvláště pak břízy, javory, habry, olše, smrky a modříny.
Příznaky: okrajové nekrózy listů, svinování listů od okrajů, předčasný opad listů či jehličí postupující od konců větví směrem dovnitř koruny. Prosychání koruny, často bývá zřetelné až v roce následujícím po suchu. Zasychání větví u topolů, dubů, loupání kůry (např. u platanů).
Příčiny poškození: akutní stres v důsledku sucha. Sucho v různých obdobích roku se projevuje různě: jarní sucho se projevuje již v téže vegetační sezóně, důsledky letního sucha jsou zřetelné až v následujícím roce.
Možnosti záměny: houby způsobující hnědnutí listů, poškození imisemi, poškození posypovou solí, nedostatek živin.
Škodlivost: dochází ke všeobecnému fyziologickému oslabení, redukci množství asimilačních orgánů. Při vysokém stresu, především u mladých stromů, může dojít až k jejich odumření. Zvyšuje se atraktivita pro sekundární hmyzí škůdce.
Ochrana: žádná. U jednotlivých stromů závlaha. Seřezání koruny.
Nedostatek živin


Druhy dřevin: všechny druhy.
Příznaky: barevné změny, deformace a nekrózy listů a jehlic.
Nedostatek dusíku: světlezelené a malé listy resp. jehlice.
Nedostatek hořčíku: žlutozelené, později hnědnoucí listy, žluté nekrózy mezi žilkami.
Nedostatek draslíku: chlorózy, žloutnutí listů a nekrózy vycházející od okrajů listů.
Nedostatek fosforu: fialověčervené až modrošedé zbarvení listů.
Nedostatek železa: citronově žluté listy, případně žlutobílé nekrózy čepele mezi žilkami s ostrým ohraničením, žilky zůstávají zelené (chloróza v důsledku přebytku vápníku).
Příčiny poškození: nedostatek jedné, nebo více živin. Také přebytek jednotlivých elementů může vést k blokaci příjmu jiných.
Možnosti záměny: poškození pesticidy, herbicidy, solí, napadení kořenů patogeny.
Škodlivost: stoupá náchylnost k napadení chorobami, krnění v růstu.
Ochrana: cílené přihnojení na základě analýzy listů, nebo půdy.
Chyby při výsadbě

Druhy dřevin: všechny druhy.
Příznaky: žloutnutí listí, resp. jehličí, často u více současně vysazovaných rostlin, otoky a praskliny na kmeni při jeho základně, chřadnutí koruny, náhlé odumírání celých rostlin bez zjevné příčiny na nadzemní části stromu.
Příčiny poškození: nedostatečně velké jamky při výsadbě, výsadba stromů do brázd, místo do prostornějších jam, příliš mělká, nebo naopak příliš hluboká výsadba. Půda v jámě použitá k zasypání je ne dobře prokořenitelná, vede k tvorbě sekundárního kořenového systému.
Možnosti záměny: jiné problémy v oblasti kořenů.
Škodlivost: často se připojují sekundární druhy patogenů, jejichž napadení vede v konečném důsledku k odumření stromu.
Ochrana: vyvarovat se chyb při výsadbě, včasná oprava (vyrovnání velikosti koruny s kořenovým systémem řezem koruny), výměna půdy za kvalitní, nebo její vylepšení.
Utužení a zpevnění půdy


Druhy dřevin: všechny druhy.
Příznaky: prosvětlení korun, okrajové nekrózy listů, fyziologické chřadnutí jehličí, parciální odumírání korun, drobnolistost, žloutnutí listí a jehličí.
Příčiny poškození: neodborná projekce a realizace staveb (především komunikací), chybějící nebo špatná ochrana stromů, zhutnění půdy stavebními mechanizmy, nebo převrstvením půdy, uzavření povrchu půdy asfaltem, nebo betonem. Nedostatečná výměna plynů a látek v uzavřené půdě.
Možnosti záměny: poškození kořenů půdními houbami, další biotické a abiotické příčiny.
Škodlivost: poškození tohoto typu se často projevují až po několika letech, kdy v půdě dojde k jejímu ochuzení a poškození minimální výměnou plynů, odumřením půdních mikroorganismů, vyčerpání živin a nedostatku vody. V důsledku tohoto stavu začnou odumírat kořeny, části koruny a později celé stromy.
Ochrana: preventivně: správné plánování a realizace staveb. Kurativní: odstranění uzavírací vrstvy (asfalt, beton), opatrné odstranění horní vrstvy půdy, její provětrání a zabudování perforovaných drenáží.
Zvýšení úrovně půdy a zasypání paty kmene


Druhy dřevin: všechny druhy.
Příznaky: náběhy kořenů nejsou díky překrytí půdou viditelné. Podle citlivosti druhu, výšky překrytí paty kmene a zrnitosti půdy dochází k prosvětlení koruny, prasklinám v kůře paty kmene, ronění exudátu a růstu drobných listů.
Příčiny poškození: nedostatek vzduchu v prostoru paty kmene.
Možnosti záměny: houbové choroby kořenů, především václavky, které často v důsledku tohoto problému stromy druhotně napadají.
Škodlivost: různá podle druhu dřeviny. Topoly, vrby a jasany snášejí vyšší převrstvení, buky odumírají již při převrstvení o 2 cm (tenká kůra!). K odumírání stromů dochází v důsledku oslabení dispozičními chorobami a škůdci, především houbovými chorobami kořenů a může k němu dojít až po řadě let od škodlivého převrstvení kořenů.
Ochrana: pokud netrvá převrstvení příliš dlouho, pomáhá odstranění navrstvené půdy. Zabudování větracích trubic.
Poškození posypovou solí


Druhy dřevin: všechny druhy.
Příznaky: listnaté stromy: podobné poškození suchem, nekrózy na okrajích listů, svinování listů od okrajů, zbarvování listů do červena, předčasný opad listů.
Jehličnaté stromy: žloutnutí až rezavění jehličí, jeho předčasný opad. Po dopadu aerosolu ze solné břečky dochází i k poleptání povrchu jehličí. Protože posypová sůl proniká do hlubších vrstev půdy jen pomalu, může k poškození dojít i roky po ukončení jejího používání.
Příčiny poškození: chloridové soli, sníh rozpouštějící posypové materiály.
Možnosti záměny: poškození suchem (více), poškození mrazem, herbicidy, houby napadající listí, resp. jehličí.
Škodlivost: všeobecné fyziologické oslabení, zvyšuje škodlivost sucha a predisponuje stromy k napadení sekundárními škůdci.
Ochrana: výměna půdy, citlivé hnojení a závlaha.
Jarní mrazy


Druhy dřevin: mnoho druhů, především vlašský ořešák, ovocné stromy, trnovník akát, buk, duby olše jedle, smrky, douglaska.
Příznaky: odumírání pupenů, poškození listů, zpomalení rašení, chřadnutí nejmladších letorostů, červenání listí a jehličí, později jeho rezavění, odumírání vegetačních vrcholů a prořeďování korun. U smrků vyrážejí postranní větve. U douglasek a jedlí jsou nejcitlivější koncové pupeny. Termín rašení určuje citlivost k mrazu.
Příčiny poškození: teploty pod bodem mrazu krátce po vyrašení , nebo v období rašení.
Možnosti záměny: skákač bukový (více), plíseň šedá (více), kůrovci (více), pilatka smrková (více), sypavka douglasky aj.
Škodlivost: výpadek terminálních pupenů, nebo letorostů vede k náhradě bočními letorosty a nepravidelnému růstu. Důsledkem může být metlovitost stromů, prosvětlení korun, drobnolistost či ztráta listí či jehličí. Poškození květů vede k redukci množství nasazených plodů. Praskliny zvyšují riziko napadení sekundárními škůdci a chorobami.
Ochrana: výsadba později rašících, případně mrazu odolnějších druhů stromů. Vyvarování se přehnojení dusíkem. Obalení jutovou textilií, případně jiná ochrana mladých stromů s jemnou kůrou.
Mrazové trhliny a mrazové lišty


Druhy dřevin: všechny druhy.
Příznaky: dlouhá trhlina na kmeni ve směru vodivých svazků, většinou na jižní (jihovýchodní, jihozápadní) straně kmene, zčásti trhliny vycházejí z míst nasazení větví na kmeni. Symptomy se objevují v zimě a na jaře.
Příčiny poškození: mrazy v kombinaci s intenzivním slunečním zářením.
Možnosti záměny: růstové trhliny, trhliny v důsledku přílišného mechanického namáhání kmene větrem.
Škodlivost: mrazové trhliny většinou dobře zarůstají závalem, může ale dojít k infekci houbami napadajícími stromy ranami.
Ochrana: preventivní nátěr pigmentovanou barvou.
Klejotok

Druhy dřevin: různé druhy listnatých dřevin, především peckoviny rodu Prunus (třešně, slivoně, meruňky, broskvoně aj.)
Příznaky: z větví či kmene vytéká jantarovitě zbarvená, gumovitá masa.
Příčiny poškození: klejotok je nespecifická reakce na jak biotické, tak abiotické faktory. Dochází přitom ke zvýšení propustnosti různých pletiv, především nejmladšího dřeva. Častými příčinami jsou: mráz, poškození vodního režimu, bakteriální infekce (Pseudomonas syringae a P. morsprunorum, především v suchých letech), houbové choroby (např. václavky), jakož i poranění všeho druhu.
Možnosti záměny: nepravděpodobné. Snad různé ronění mízy, v tom případě ale nemá vytékající míza gumovitou konzistenci.
Škodlivost: silný klejotok může způsobit odumírání větví, částí koruny i celých mladých stromů.
Ochrana: kurativní opatření: seřezání klejotokem postižených větví a ošetření řezných ran.
Preventivní opatření: nevysazovat náchylné druhy ve vlhkých lokalitách a mrazových kotlinách, nezavlažovat postřikem a vyvarovat se jakéhokoli poranění stromů.
Červený mízotok

Druhy dřeviny: různé druhy listnatých stromů, nejčastěji habr, bříza a buk.
Příznaky: na jaře převážně z „věšáků“ nebo báze kmene vytéká mléčně růžový až oranžově červený sliz pokrývající velké plochy kůry.
Patogen: v podstatě se nejedná o patogenního činitele. U poraněných stromů může na jaře vysoký mízní tlak v cévních svazcích vést k silnému vylučování mízy. Charakteristické zbarvení způsobuje společenství některých druhů bakterií a kvasinek, které ji osídlují.
Možnosti záměny: vzhledem k charakteristickému zbarvení sotva zaměnitelné.
Škodlivost: žádná.
Ochrana: není nutná.
Poškození ozonem

Druhy dřevin: jehličnany i listnáče, mimořádně významné u jasanů, buku, pajasanu (Ailanthus) a tulipánovníku (Liriodendron).
Příznaky: žluté, chlorotické, nebo načervenalé drobné skvrnky, tzv. bronzovité zbarvení horní strany listů, přičemž žilky zůstávají zelené. Dolní strana listů zůstává delší dobu bez zřetelné změny barvy. Později se i spodní strana zbarvuje do tmavých odstínů. Listy, které byly přímo zastíněny výše stojícími listy nevykazují změnu barvy (stínový efekt). Starší listy vykazují intenzivnější symptomy poškození – s rostoucí dobou expozice intenzita symptomů stoupá.
Příčiny poškození: přízemní ozon, především při dlouhodobějším slunečném počasí na jaře. V Evropě se projevuje především ve středomořské klimatické oblasti a v oblastech s intenzivním průmyslem.
Možnosti záměny: skvrny způsobené mikromycetami (především v ranných fázích ochoření), poškození savým hmyzem – viz křísci (více), skvrny a kropenatost způsobená jinými faktory – např. fytotoxicita pesticidů, nedostatek některých živin.
Škodlivost: v Evropě zatím nedochází k masovému působení tohoto faktoru. Dosud reagují jen citlivé druhy stromů, u kterých již nízké koncentrace ozonu způsobují poškození listů. Neznámé jsou dlouhodobé dopady tohoto poškození, jakož i kombinace s jinými patogenními faktory.
Ochrana: není možná.
Poškození herbicidy a jinými pesticidy

Druhy dřevin: všechny.
Příznaky: povrch jehličí či listů je poleptán. Zbarvení listů přechází od žluté přes červenou k hnědé, poškozeny bývají i pupeny. Při poškození růstovými herbicidy dochází k deformacím letorostů.
Příčiny poškození: použití příliš vysokých koncentrací pesticidů, úlet či jiné nevhodné použití herbicidů.
Možnosti záměny: mráz, napadení houbovými chorobami, poškození imisemi či solí.
Škodlivost: stromy tomuto poškození většinou odrůstají, po zásahu totálními herbicidy může dojít k odumření poškozených stromů.
Ochrana: zajistit optimální zásobování vodou.
Psí moč

Druhy dřevin: všechny druhy, především listnáče se slabou kůrou a keře.
Příznaky: šedohnědé zbarvení dolní části kmene, trhliny v kůře, světlehnědé, nepravidelné nekrózy na okrajích listů, především těch, které jsou blízko země.
Příčiny poškození: psi (především samci).
Možnosti záměny: jiné poškození naleptáním (více), mráz (více), zahrnutí paty kmene (více)
Škodlivost: přehnojení, resp. otrava dusíkem. Zhroucení rovnováhy živin, poleptání listů a kůry, poškození mykorhyzních hub a jemných vlásečnicových kořínků.
Ochrana: použití ochranné fólie, nebo nátěru na dolní část kmene, především u mladých stromů. Aplikace kůrového mulče, který pufruje účinky moči u paty stromů. Mulč musí být pravidelně vyměňován. Výměna půdy.
Mechanické poškození a blesk
Samostatně popisujeme mechanické poškození kůry (sekačky, křovinořezy, auta, úvazy) a poškození bleskem.
Zdroje fotografií
- Poškození suchem: alisdare1, CC BY-SA 2.0, zdroj
- Chyby při výsadbě: Karen Roe, CC BY 2.0, zdroj
- Klejotok: Rosser1954, CC BY-SA 3.0, zdroj
- Červený mízotok: frankieleon, CC BY 2.0, zdroj
- Poškození ozonem: Michał Długosz, CC BY-SA 4.0, zdroj
- Psí moč: neznámý autor, CC BY-SA 4.0, zdroj