Krasci, nosatci a mandelinky na stromech: krasec lipový, klikoroh borový, skákač bukový a další

Krasci, nosatci a mandelinky jsou brouci, kteří na stromech škodí žírem na listech, lýku nebo kořenech. Každý druh má typické stopy, podle kterých se dá poznat.

Lampra rutilans

Hostitelské dřeviny: různé druhy lip, především lípa srdčitá.

Příznaky: opadávání kůry silnějších větví, případně kmene, odumírání částí korun starších lip. Na mladších lipách vadnutí části koruny. V oblasti kořenů a paty kmene nahustěné, propletené chodbičky, které jsou pod kůrou napěchovány pilinami. Kůra zde později odpadá.

Škůdce: krasec, 9–15 mm dlouhý, modrozeleně lesklý. Larvy jsou vařečkovitého tvaru, vývoj trvá 2–3 roky. Vyskytuje se především na již dříve odumřelých částech starších lip. U mladých stromů stačí k počátku masivního napadení často jen drobné poranění. Na starších stromech často společně s tesaříkem Saperda octopunctata (více).

Možnosti záměny: jiné druhy krasců (více) a tesaříků (více), drvopleň hrušňový (více), poškození kořenového systému.

Škodlivost: zrychluje odumírání již těžce poškozených, často starých stromů. Je nebezpečný, i když jen zřídka, i na mladých lipách ve městech.

Ochrana: ozdravné prořezávky, resp. odstraňování silně napadených stromů.

Hostitelské dřeviny: listnáče, především buky, duby, javory a lípy.

Příznaky: nepravidelně zprohýbané, až 75 cm dlouhé chodby larev v různých hloubkách pod kůrou. Mladé stromy bývají kroužkovány hustými spirálovitými chodbami druhu Agrilus viridis. Kůra se nad napadenými místy nepravidelně vlní. Larvy druhu Agrilus biguttatus se vyvíjejí na silných kořenech až do hloubky 15 cm pod povrchem půdy.

Škůdce: brouci jsou 5–9 mm dlouzí, zelení, modří, nebo zlatově měděně lesklí. Larvy mají na posledním článku zadečku dva sklerotizované trny. Předchozí oslabení stromů napadení krasci podporuje.

Možnosti záměny: po odkrytí chodeb larev je určení škůdce jednoznačné.

Škodlivost: při silném napadení stromy v důsledku kroužkování larvami odumírají.

Ochrana: odstranění napadených stromů.

Agrilus viridis

Hostitelské dřeviny: především buk, ale i duby, olše, lípy.

Příznaky: larvy vyžírají „cikcakovité“ chodby mezi lýkem a bělí, přičemž preferují jižní stranu. Ke spolehlivé diagnóze je třeba opatrně pozvednout kůru. Chodbičky jsou často naplněny obláčkovitou drtí.

Škůdce: brouci jsou 5–11 mm dlouzí, kovově zeleně lesklí, podlouhlého tvaru. Škodí larvy, které jsou vařečkovitého tvaru s velkou hlavovou částí. Zadeček se dvěma silně rohovitými špičkami.

Možnosti záměny: tesaříci, nosatci.

Škodlivost: napadení vede, především u mladých stromů, k odumírání.

Ochrana: chránit stromy před poškozením kůry, zvyšovat vitalitu stromů.

Phaenops cyanea, Pissodes piniphilus, Pissodes pini

Hostitelské dřeviny: borovice, většinou borovice lesní.

Příznaky: chřadnutí celé koruny, později její odumírání. Pod kůrou je zřejmý žír larev.

Krasec borový – chodby larev v lýku jsou zpočátku „cikcakovitě“ zprohýbané, jen lehce zahnědlé. Později jdou až do běli a jsou naplněny obláčkovitě vrstvenými pilinami. Výletový otvor brouků je příčně oválný, o šířce až 1 cm.

Smolák borový, smolák sosnový – larvové chodby směřují zpočátku z jednoho místa hvězdicovitě, později probíhají nepravidelně. Chodby jsou naplněny kyprou, tmavou drtí. Typická je pilinami vystlaná kukelní komůrka zanořená do běli. Výletový otvor je kruhový.

Škůdce: Phaenops cyanea: brouci jsou zploštělí, modro až modrozeleně lesklí, 8–10 mm dlouzí. Larvy mají „vařečkovitý“ tvar, s oválnou, tmavě vrásčitou chitinovou destičkou na předohrudi, délka do 2 cm.

Pissodes piniphilus: asi 5 mm dlouhý, hnědý nosatec, s jednou žlutou skvrnou na krovkách (na úrovni zadních noh). Larvy jsou beznohé, bez očí, rohlíčkovitě zahnuté.

Pissodes pini: brouci jsou asi 8 mm dlouzí, červenohnědí, se dvěma nezřetelnými, žlutými páskami na krovkách.

Možnosti záměny: požerky by mohly být v pozdnějších stadiích vývoje zaměněny s požerky larev tesaříků.

Škodlivost: brouci mohou být za příznivých klimatických podmínek (teplo) a na oslabených stromech velmi škodliví a mohou způsobit až odumření napadených stromů. Vitální stromy jsou schopny se bránit intenzivní tvorbou pryskyřice.

Ochrana: na napadených stromech nejsou účinná žádná kurativní opatření. K ochraně okolních stromů musí být napadené stromy před výletem brouků (nejpozději do konce května) poraženy, odkorněny a kůra musí být spálena.

Hylobius abietis

Hostitelské dřeviny: jehličnany, především borovice, modříny, douglasky a smrky.

Příznaky: chřadnutí jedno- až pětiletých stromků, často mnoho drobných ran na kmínku. Vzácněji bývají napadeny i koruny deseti až dvacetiletých stromů se slabší kůrou. Z ran vytéká pryskyřice, koruny prosychají. Při silném napadení kroucení a odumírání rostlin.

Škůdce: nosatec s dlouhým noscem, asi 1–1,2 cm dlouhý, téměř černý se žlutými skvrnitými páskami na krovkách. Škody působí výhradně brouci. Larvy žijí v pařezech poražených stromů. Vývoj trvá 1–2 roky. Brouci žerou během celé vegetace a žijí 2 až 3 roky.

Možnosti záměny: škůdci kořenů, kůrovci (více), chyby při výsadbě (více).

Škodlivost: nejvýznamnější škůdce při zalesňování, může ale díky své vysoké mobilitě škodit i v zahradách a lesních školkách, pokud leží v blízkosti lesa. Lehký žír rostliny většinou přečkají, silné poškození znamená vždy odumření napadené rostliny.

Ochrana: namáčení, případně postřik rostlin povoleným insekticidem, nebo přípravkem na bázi horninové moučky. Použití lapacích pastí či ochranných límců.

Cryptorhynchus lapathi

Hostitelské dřeviny: olše, topoly, vrby, případně i další listnaté dřeviny.

Příznaky: vadnoucí větévky, případně chřadnoucí a odumírající mladé rostliny. Jakoby nafouklé, později zasychající plochy kůry, často objímající mladé větvičky. Po zduření mají napadená místa často rakovinný vzhled. Z otvorů v kůře se sypou piliny, po naříznutí jsou vidět chodby naplněné pilinami.

Škůdce: 6–9 mm velký, černý nosatec s charakteristickým bílým zbarvením zadní třetiny krovek. Vývoj je většinou dvouletý. Samice kladou vajíčka na jaře do prasklin v kůře. Ve druhém roce je žír larev pod kůrou zpočátku chodbičkovitý, později larvy vyžírají ploché požerky. V poslední fázi žír postupuje směrem do dřeva. Kuklí se ve dřevě. Od druhé poloviny července se líhnou brouci, kteří až do podzimu vyžírají do kůry mladých letorostů drobné dírky.

Možnosti záměny: drvopleni, kozlíčci (tesaříci) i nesytky dělají zpravidla větší otvory v kůře.

Škodlivost: živořící a odumírající větve a části korun, usychání celých stromů. Mimořádné škody se projevují ve školkách, především na vrbách. Zvýšené riziko lámání mladých stromů a částí korun starších stromů.

Ochrana: seřezání napadených stromů. Ošetření insekticidy na jaře v období kladení vajíček. Ve školkách je možná likvidace brouků přezimujících ve slámě.

Rhynchaenus fagi

Hostitelské dřeviny: buk.

Příznaky: na jaře se v mladých listech objevují drobné kulaté požerky, způsobené žírem brouků po přezimování. Larvy minují v listech, přičemž miny začínají u střední žilky a pokračují zpravidla k okraji listu. Na místech poškozených larvami se od května listy zbarvují do hněda.

Škůdce: 2–3 mm velcí, černí nosatcovití brouci, kteří velmi dobře skáčí. Larvy jsou až 5 mm dlouhé, bělavé s tmavou hlavou.

Možnosti záměny: poškození listů mrazem.

Škodlivost: listy se srolovávají a mohou předčasně opadávat. Především optické škody, skutečné ohrožení stromů nehrozí.

Ochrana: insekticidní ošetření je obtížné a také nebývá potřebné. Odstraňování listů s čerstvými minami, pokud jsou v nich ještě larvy (v květnu).

Melasoma spp., Phyllodecta spp., Chrysomela vigintipunctata

Hostitelské dřeviny: různé druhy topolů, vrb, olší, habr.

Příznaky: dírkovitý nebo štěrbinovitý žír menších, oblých brouků na listech. Skeletování společně žeroucími larvami. Ch. vigintipunctata žere především podél okrajů listů.

Škůdce: brouci jsou různě zbarvení, velikosti od 3 do 12 mm. Larvy mají zřetelně vyvinuté nohy a žijí společně na listech. Kuklí se většinou přímo na listech. Protože vývoj je velmi rychlý, má většina druhů během roku více generací, které se často prolínají.

Možnosti záměny: housenky motýlů a housenice pilatek.

Škodlivost: habry a mladé stromy bývají často kompletně skeletovány. Při jediném napadení nehrozí žádné nebezpečí, pouze optické poškození.

Ochrana: přípravky na bázi Bacillus thuringiensis tenebrionis, případně inhibitory syntézy chitinu.

Zdroje fotografií

• Krasci, nosatci a mandelinky na stromech: berniedup, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Krasec lipový: Christoph Moning, CC BY 4.0, zdroj
• Krasci: Siga, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Polník dvojtečný: Siga, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Krasec borový, smolák borový, s. sosnový: Lukas Jonaitis from Vilnius, Lithuania, CC BY 2.0, zdroj
• Klikoroh borový: urjsa, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Krytonosec olšový: urjsa, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Skákač bukový: urjsa, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Mandelinky: Holger Gröschl, CC BY-SA 2.0, zdroj