Popel jako hnojivo: kdy dřevěný popel zahradě pomůže a kdy uškodí

Popel z kamen nebo krbu je zadarmo a zahrádkáři ho odjakživa vynášejí na záhony. Rozumně použitý dřevěný popel dodá půdě draslík a vápník a zlehčí těžkou zem. Je to ale silně zásaditá látka. Ve velké dávce zvedne pH, pálí mladé kořínky a některým rostlinám vyloženě škodí. Rozhoduje, jaký popel použijete, kolik a kdy.

Nejcennější je popel z čistého dřeva. Jeho složení kolísá podle druhu dřeva, toho, zda šlo o kmeny, větve nebo kůru, a podle teploty hoření. Orientačně obsahuje:

Popel z listnatého dřeva (buk, dub, jasan) bývá na draslík bohatší než popel z jehličnanů. Draslík je v popelu ve formě uhličitanu draselného, který je silně zásaditý. Proto může v čerstvém stavu poškodit mladé kořínky a klíčící semena. Vlhký popel je žíravý, při práci s ním používejte rukavice.

Ano:

• popel z čistého, nenatřeného a neimpregnovaného dřeva z kamen, krbu nebo ohniště,
• popel z prořezaných větví a zdravých rostlinných zbytků.

Ne:

• popel z uhlí (hnědého i černého) a koksu. Živin má málo, zato hodně síry a těžkých kovů,
• elektrárenský popílek, který může zamořit půdu olovem, chromem, arzenem nebo rtutí,
• popel z lakovaného, mořeného nebo impregnovaného dřeva, z dřevotřísky, lamina a překližky (lepidla a nátěry),
• popel z barevných časopisů, kartonů s potiskem a plastů,
• zbytky grilovacích briket s podpalovačem a popel z peletových kotlů, pokud nevíte, z čeho pelety jsou.

Pokud v kamnech pálíte střídavě dřevo a uhlí, popel na zahradu nepoužívejte vůbec.

• Nejlépe na podzim nebo v zimě na zrytou půdu. Do jara se zásaditost zmírní a draslík se rozptýlí v půdě. Na jaře popel mělce zapravte hráběmi nebo kypřičem.
• Nejpozději 14 dní před setím nebo sázením. Čerstvý popel nesypte do řádků se semeny ani do jamek k sazenicím.
• Rozhazujte rovnoměrně v tenké vrstvě a za bezvětří. Hromádky popela na jednom místě kořeny spálí.
• Popel nedodá dusík. Rostliny ho potřebují z jiného zdroje, například z kompostu, hnoje nebo organického hnojiva.
• Nesypte ho současně s hnojem ani s hnojivy s amonným dusíkem (síran amonný, močovina). Ze zásaditého popela a amonného dusíku uniká čpavek, stejně jako u vápna. Odstup 2–3 týdny stačí.
• Skladujte popel v suchu, v kovové nádobě s víkem. Popel na dešti ztratí velkou část draslíku dřív, než ho použijete. Horký popel nikdy nesypte do plastových nádob ani do kompostu.

S popelem je lepší šetřit. Orientačně stačí 50–100 g/m² za rok, na zásaditých půdách méně nebo vůbec. Litr dřevěného popela váží zhruba 0,5–0,7 kg, takže běžný hrnek (250 ml) vystačí přibližně na 1,5–3 m².

Popel působí podobně jako vápnění, jen slaběji. Pokud ho dáváte pravidelně, změřte jednou za pár let pH půdy. Jakmile se blíží neutrální hodnotě nebo ji přesahuje, s popelem přestaňte. Jak pH změřit a jaké hodnoty rostliny chtějí, popisuje článek pH půdy.

Kyselomilným rostlinám popel zvedne pH a vyvolá žloutnutí listů z nedostatku železa, viz Nedostatek železa. Proč u brambor raději popel vynechat, vysvětluje článek Strupovitost brambor. Seznam rostlin, které chtějí kyselou půdu, najdete v článku Kyselomilné rostliny.

Do kompostu přidávejte popel jen v tenkých vrstvách, nikdy celý kbelík najednou. Pomáhá vyrovnat kyselost materiálů, jako je listí nebo jehličí, a obohatí kompost o draslík. Víc o kompostování v článku Komposter.

Na těžké jílovité půdě popel při podzimním rytí pomáhá zlehčit zem, protože vápník podporuje drobtovitou strukturu. Těžkou půdu ale zlepší hlavně organická hmota, popel je jen doplněk. Podrobnosti v článku Jílovitá půda.

• Celá zima popela na jeden záhon. pH stoupne natolik, že rostliny přestanou přijímat železo, mangan a fosfor.
• Popel z uhlí nebo z dřevotřísky. Do půdy se tak dostanou těžké kovy, které už nedostanete ven.
• Popel do jamky k sazenici. Mladé kořínky se spálí.
• Popel místo hnojiva. Popel nemá dusík, rostliny po něm samotném nerostou.
• Popel ke kyselomilným rostlinám a k bramborám.

Pokud chcete dodat draslík a další živiny bez rizika, že zvednete pH, hodí se kompost nebo organické hnojivo.