Výsadba stromů

Stromy – jaký mají význam? Přinášejí nám užitek, ochranu i potěšení. Radim Tomáš se na stránce ekoton.sk zamýšlí nad potenciálem stromů:

„Stromy mají významné místo v životním prostředí a bez jejich existence bychom zde nebyli ani my lidé. O tom, že stromy vytvářejí kyslík a produkují dřevo, ví každý, ale stromy mají i další neméně významné funkce, které si už každý neuvědomuje. A stromy, to nejsou jen lesy, ale představují také velmi užitečnou a potřebnou součást ulic našich měst a obcí. Podívejme se proto blíže na to, jaké benefity nám stromy rostoucí v našich ulicích poskytují, a proč je důležité je chránit.“

Prostokořenné ovocné stromky se sázejí v době vegetačního klidu: na podzim po opadu listů, nebo na jaře před rašením. Lepší je podzim, od poloviny října do zámrazu, hlavně tam, kde bývají jarní přísušky. Stromek přes zimu využije zimní vláhu, zemina v jámě se sesedne, poraněné kořeny se zahojí a na jaře raší dřív než stromek sázený v dubnu. Na jaře sázejte, jakmile půda oschne a dá se zpracovat, ve středních polohách obvykle v březnu a začátkem dubna.

Termíny platí pro střední polohy. V teplých nížinách se na jaře sází dřív, na horách později.

Stromek koupený dřív, než ho stihnete zasadit. Kořeny při převozu chraňte před sluncem, větrem a mrazem. Doma stromek hned založte šikmo do rýhy, kořeny prosypte vlhkou kyprou zeminou a zalijte. Stromky se zaschlými kořeny namočte až po korunku na 1–2 dny do vody. Broskvoň koupenou na podzim založte šikmo až do poloviny korunky, na otevřené místo s lehčí, středně vlhkou zeminou, kde nehrozí zamokření, a vysaďte ji ve druhé polovině března.

• Kmínek rovný, hladký a nepoškozený, se zhojenými ranami po odstraněném obrostu. Kvalitní stromek má v polovině výšky kmínku obvod nejméně 4 cm.
• Korunka: střední výhon aspoň 40 cm dlouhý a nejméně 3 postranní výhony dlouhé aspoň 30 cm, pravidelně rozložené kolem kmínku a odkloněné od středního výhonu pod větším úhlem. Výhony nemají vyrůstat z jednoho místa, pod úrodou by se vylomily. U třešní a višní stačí střední výhon aspoň 30 cm. Kotlovitá korunka bez středního výhonu, typická pro broskvoně, má mít 3 výhony.
• Kořeny dobře rozvětvené, nepoškozené a nezaschlé. Zdravý kořen má na řezu bílé dřevo, zaschlý hnědé, namrzlý šedé až černé.
• Zdraví. Na kořenech nesmějí být nádorovité výrůstky, od bělavých ztluštěnin velkých pár milimetrů po hrbol velikosti ořechu (bakteriální boulovitost). Na kůře nesmějí být šedé okrouhlé štítky o průměru 1,5–2 mm, typické pro štítenku zhoubnou. Virové choroby, jako šarka slivoní nebo proliferace jabloně, na stromku při koupi nepoznáte a vyléčit nejdou. Kupujte proto certifikovaný sadební materiál s rostlinným pasem od školky, která své matečné stromy kontroluje.
• Podnož má být na štítku uvedena stejně jako odrůda. Rozhoduje o velikosti stromu, nástupu plodnosti i o tom, zda bude potřebovat trvalý kůl. Přehled najdete v článku podnože ovocných stromů.
• Jednoletý štěpovanec (prut bez korunky) je levnější a hodí se pro vřetena, ovocné stěny a jiné malé tvary. Má být vysoký aspoň 60 cm, lepší jsou vyšší, které při výsadbě zkrátíte na potřebnou výšku a korunku si vypěstujete sami. Mívá-li už předčasné postranní výhony, ponechte je jen tehdy, když jsou dost silné a dobře odkloněné. Jinak je odřízněte a na kmínku nechte pupeny, ze kterých vyroste nová korunka.

1. Vybereme vhodné místo k sázení. Stromy nesázíme blízko budov nebo plotů, musíme počítat s velikostí koruny dospělého stromu. Velikost stromu určuje podnož, proto při výběru zohledňujeme nejen odrůdu, ale také podnož.

2. Kořeny nechte ponořené na 1-12h ve vodě.

3. Zkontrolujte před výsadbou kořeny, poškozené odstraňte zahradními nůžkami. Pokud byste to neudělali, kořeny mohou začít na poškozeném místě zahnívat.

4. Vykopeme jámu, minimálně 50x50x50cm. Pokud je špatná půda, tak i větší. Vrchní část zeminy tu úrodnější si oddělíme od té spodní méně úrodné. Děláme to proto, abychom tu úrodnější použili při zásypu kořenů. Velikost jámy je důležitá, aby kořenový systém při růstu měl „snazší práci“, aby nemusel tvrdou a neúrodnou půdu rozrývat svými mladými kořínky. Dobré zakořenění je důležité i pro stabilitu stromu při silných větrech. Čím lepší kořenový systém, tím je stromeček stabilnější a nehrozí tak vývrácení.

5. Máte-li zahradu, kde se vyskytuje Hryzec vodní nebo Hraboš polní, je dobré jámu vystlat zaječím pletivem, aby při vytváření svých chodbiček nezničily kořínky vašeho vysazeného stromu. Vysteleme i boky jámy, ne jen spodek, nejlépe v celku vyrobit takovou klec bez horní části, která vyplní celou jámu. Volíme větší jámu, aby základní kořenový systém měl kde růst.

6. Ideálně rovnou do jámy zatlučeme opěrný kolík, o který později stromeček přivážeme. Kůl potřebují hlavně stromky na slabě rostoucích podnožích a stromky na větrných místech. Výsadbu bez kůlu popisujeme níže u Holzerovy metody.

7. Do jámy nalijeme kbelík vody a počkáme až se vsákne.

8. Nikdy k hnojení nepoužívejte čerstvý chlévský hnůj, neboť pokud do něj zasadíte stromek, hnilobný proces poškodí kořínky a stromek vám může uhynout. Když tak použijte granulovaný, nebo dobře alespoň 2 roky odleželý hnůj. Jako jeho náhradu můžete použít Hnojík. Je koncentrovanější na živiny, má neutrální PH, nehrozí odhnívání kořínků, neobsahuje velké množství dusíku, což by mohlo přispět k rychlejšímu, ale oslabenějšímu růstu. Jeho konzistence je suchá jemná, snadno se s ním manipuluje. Pozor na silnější vítr, neboť jinak hnojíte i sousedům. Organické hnojivo uvolňuje živiny postupně, takže riziko přehnojení je menší než u rychle rozpustných minerálních hnojiv. Dávku ale nepřehánějte: silně hnojený stromek rychle roste, dřevo nestihne do zimy vyzrát a hůř snáší mráz. My jsme při výsadbě naší asijské hrušky Chojuro dali do jámy cca  hrst Hnojíku. Pokud vysazujete rostliny s větším kořenovým balem, můžete dát i ze dvě hrsti.

9. Ke kořenům při výsadbě je dobré použít i mykorhizní houby. Např. přípravek Symbivit. Aplikuje se při výsadbě přímo ke kořenům; houba s nimi vytvoří dlouhodobé spojení, které rostlině pomáhá s příjmem vody a živin.

10. Stromeček vysazujeme tak, aby místo roubování bylo nad úrovní půdy. Kdybychom ho zasadili níže, tak dojde k zapuštění kořínků ze roubované odrůdy a tím by podnož ztratil svou funkci. Podnož např. určuje, kdy vejde stromek do rodivosti.

11. Při vysazování zasypáváme kořeny tou úrodnější vrstvou půdy, postupně zasypáváme co nejjemnější půdou, aby se uměla dostat i do mezer mezi kořínky. Při tom stromek jemně potřásáme směrem nahoru dolů, aby půda propadávala mezi kořínky a vyplňovala mezi nimi prostor.

12. Na konec přidáme jako vrchní vrstvu tu spodní vykopanou zeminu, upěchujeme pořádně nohou, abychom vytlačili vzduch a kořínky pořádně se propojily s půdou.

13. Je dobré udělat kolem kmínku důlek ve tvaru misky, aby při polévání voda šla ke kořenům a nerozlévala se do okolí.

14. Nezapomínejte, že je-li suchá zima, je dobré zalévat i v zimě. Stromeček sice na povrchu spí, ale kořínky rostou skoro pořád.

Test podloží – Pokud voda nevsákne dostatečně rychle, je podloží jílovité a je nutné prohloubení jámy a na její dno umístit drenáž.

Před samotnou výsadbou je třeba zkontrolovat kořenový systém, případné poškozené, napadené, odumřelé části odstranit.

Hlínu postupně utlačujeme nohama, abychom vytlačili přebytečný vzduch.

1. Vyberte si dobrého dodavatele vašich sazenic. Rozdíl v ceně může být pár korun, ale stromek vám bude přinášet úrodu i 20-30 let. Nekupoval bych stromky od podomních prodejců a na tržištích, kde není chráněn kořenový bal. Viděl jsem jednou takový prodej, kořeny na slunci přesušené… Ujatelnost velmi nízká až nulová. Bylo mi těch stromků až líto.

2. Vybírejte si odrůdy které chcete, ne vždy vám poradce v prodejně pořadí dobře. Sice by to měl být odborník, ale někdy vám poradí jen to, co chce prodat. Někdy je dobré si nechat poradit i v některých zahrádkářských Facebookových skupinách. Alespoň zjistíte, zda vámi vybranou odrůdu už někdo vlastní a jak je s ní spokojen. Stromeček vybíráte na 20-30 let, tak si dejte na tom záležet.

3. Vybírejte si odrůdy do vašich klimatických podmínek. Není to nic příjemného, pokud pěstujete stromek 3-4 roky a pak zjistíte, že vám stromek sice rozkvete, ale hned i omrzne.

4. Nejlepší je pokud máte v blízkém okolí ovocnou školku. Tam si umíte vybrat z více sazenic vámi preferované odrůdy.

5. Při výběru vybírejte sazenice s co nejkrásnějším kořenovým systémem. Na začátku je to důležitější než již kvetoucí rostlinka s nějakou korunkou. To, že při koupi stromek už kvete, může být znakem jeho vystresování. A takový utrápený stromek asi nechcete.

6. Nejlepší výběr sazenic je vždy na podzim. Na jaře je jen doprodej z podzimní nabídky.

7. Pokud plánujete výsadbu Ořechu královského, počítejte s tím, že pod ním mnoho rostlin růst nebude. Ale je to krásný dlouhověký strom a odmění se vám bohatou úrodou po desetiletí.

8. Nezapomeňte na povýsadbový řez, je důležitý, aby se velikost stromku nad zemí přizpůsobila velikosti kořene pod zemí. (Existuje i přístup bez řezu, kdy se koruna nechá růst přirozeně; kdy se hodí, rozebíráme níže.) A zároveň začínáte tvarovat svoji příští korunu stromu. Je lepší to umět udělat na začátku, než napravovat řezem, když už je stromek větší. Zároveň se vyhnete tzv. zababčení, co nastává, když kořeny nestíhají vyživit nadzemní část a stromek zakrní.

9. Při vyorávání volnokorenních stromků v zemi zůstane někdy až 70% kořenového systému.

10. Ať jde o ovocné či okrasné stromy, vnímejte mladé stromky trošku jako malé děti a tak se k nim i chovejte. Dopřejte jim to nejlepší, co můžete (např. Hnojík). A oni vám v dospělosti vaši lásku a péči určitě vrátí;)

Postup popsaný výše odpovídá běžné zahradnické praxi a pro většinu zahrad funguje spolehlivě. Rakouský permakulturista Sepp Holzer sází stromky na horském statku Krameterhof (1100–1500 m n. m.) jinak a v knize Zahrada k nakousnutí vysvětluje proč.

Na začátku sázel přesně podle toho, co se naučil v zahradnické škole: jáma asi metr široká, pletivo proti hrabošům, stromek přivázaný ke kůlu, řez koruny, pravidelné hnojení a postřiky. Stromky rychle rostly, jenže letorosty nestihly do zimy vyzrát. Jeho špalírové meruňky a broskve pak mráz zničil, zatímco stromy zákazníků, ke kterým se s „odbornou“ péčí nedostal, přežily. Od té doby sází jinak.

Jak sází Holzer

• Nad místem roubování nestříhá vůbec, všechny větve zůstávají.
• Stromek nepřivazuje ke kůlu. Když se větve pod úrodou nebo sněhem ohnou až k zemi, opřou se o ni, strom se tím sám stabilizuje a neroste nakřivo.
• Kořeny zahrne jen tolik, aby byly kryté, a místo mulče položí kolem kmene několik kamenů. Kameny pod sebou drží vlhkost, srážejí vodu, tlumí výkyvy teploty, zatíží kořenový bal a dávají úkryt ještěrkám, slepýšům a žížalám.
• Kolem stromku vyseje hluboko kořenící rostliny, které půdu kypří a obohacují: vlčí bob, komonici, vojtěšku nebo kručinku (viz zelené hnojení).
• Minerální hnojiva nepoužívá.
• Při přesazování vezme i drobné rostliny, které rostou těsně u kořenů, a bal vyrýpne jako plochý „talíř“.

Kdy se hodí který přístup

Nouzové přesazení olistěného stromku („metoda šoku“)

Pro stromky, které musí ze země v nevhodnou dobu, tedy olistěné, třeba i s květy nebo plody a bez zemního balu, popisuje Holzer vlastní nouzový postup. Takto zachraňoval zbytky sazenic z ovocných školek, které by jinak skončily v drtiči.

1. Vyrýpnutý stromek nechte ležet na slunci, dokud listy úplně neuschnou, obvykle 1–2 dny. Kořeny po celou dobu kryjte vlhkými jutovými pytli, nesmí proschnout.
2. Dokud listy neuschnou, stromek nezalévejte.
3. Pak ho zasaďte. Do jámy nelijte vodu, nedělejte „bahýnko“ a nezalévejte ani po výsadbě.
4. Půdu kolem zakryjte mulčem, který udrží vlhkost. Holzerovi se nejvíc osvědčila výsadba do vyvýšených záhonů, které drží nejvíc vody.
5. Po 2–3 letech lze stromek vyrýt i s balem a přesadit na trvalé místo.

Holzer to vysvětluje tak, že stromek s listy a plody by po přesazení vydal všechnu sílu na jejich udržení a rostl by špatně, podobně jako řezaná květina. Bez listů ji vloží do nových kořenů.

Pozor: jde o Holzerovu zkušenost z horské polohy, ne o ověřený standard. Běžnou výsadbu v době vegetačního klidu nenahrazuje. Sáhněte po ní jen tehdy, když jiná možnost není, a počítejte s tím, že se některé stromky neujmou.

Zajíci, králíci a srnci okusují hlavně v zimě kůru a pupeny mladých stromků. Holzer vychází z jednoduchého pozorování: škody jsou menší, když má zvěř dost jiné potravy.

• Náhradní potrava. Vysejte a vysaďte v dostatečném množství rostliny, které má zvěř raději než ovocné stromky: topinambur, jetel nebo pohanku. Zároveň poslouží jako zelené hnojení.
• Trnitý živý plot. Kolem cenných výsadeb vysaďte planou růži, dřišťál a trnku. Porost postupně sám houstne a zvěř se přes něj nedostane.
• Výhonky u paty kmene. Holzer nechává postranní výhonky nízko u kmene. Zvěř okusuje je a hlavní kmen ušetří. U roubovaných stromků ale výmladky z podnože pod místem roubování časem odstraňte, jinak by mohly roubovanou odrůdu přerůst.
• Semenáčky a výsevy dřevin zakryjte mulčem z listí nebo slámy a přes něj položte trnité větve.
• Chrániče kmene. Na jednotlivé stromky se osvědčují chrániče z pletiva. Nasazujte je volně, aby kmen nezaškrtily, a každý rok je zkontrolujte.
• Oplocení. Kde je zvěře hodně, pomůže jen plot. Holzer musel pokusnou plochu ve Skotsku obehnat dvoumetrovým pletivem.

Úspěch ovocného stromu stojí na stanovišti, klimatu a hlavně na volbě odrůdy. Nejjistější jsou odrůdy osvědčené ve vašem kraji. Ovoce chce slunné místo a kyprou, vzdušnou půdu, která se rychle prohřeje. Slunce zlepšuje vybarvení, vyzrávání i aroma plodů a stromy na něm méně trpí strupovitostí. Studené, utužené a stále mokré půdy se pro ovocné stromy nehodí.

1. Termín. Prostokořenné stromky sázejte od března do května nebo od října do zámrzu, stromky z kontejneru kdykoli během roku.
2. Jáma. Postup výše počítá s jámou 50 × 50 × 50 cm. Ovocnému stromku vyhoví i širší a mělčí jáma, asi 60 cm v průměru a nejméně 40 cm hluboká. Dno nakypřete. Kamenité podloží se pro ovocné stromy nehodí.
3. Kůl. Zatlučte ho doprostřed jámy ještě před zasypáním a ušlapáním zeminy. U vysokokmenů, polokmenů a čtvrtkmenů smí sahat jen těsně pod korunku, aby se o něj větve nedřely. Keřové tvary se obejdou bez kůlu, kordony a ovocné stěny potřebují oporu.
4. Kořeny těsně před výsadbou čerstvě seřízněte, řezná plocha má být bílá. Poškozené kořeny odstraňte celé.
5. Výška. Místo roubování má zůstat těsně nad povrchem půdy.
6. Zalití. Kořeny zasypte, zeminu pevně ušlapejte a zalévejte tak dlouho, až voda v míse zůstane stát. Mulč z posekané trávy nebo jiného organického materiálu pak brání vysychání.
7. Řez korunky. Ovocné stromky se po výsadbě seříznou, ořešák až na začátku rašení. Nechte 3–4 dobře rozložené výhony koruny a zkraťte je nad pupenem směřujícím ven tak, aby jejich konce byly přibližně v jedné rovině. Prodloužení kmene (terminál) nechte o 10–20 cm delší, ostatní výhony odstraňte. Podrobný postup najdete níže.

• Vřetena a zákrsky potřebují trvalou oporu. Kůl sahá až do koruny, stromek se k němu přiváže na dvou místech osmičkovou smyčkou. Vazbu každý rok zkontrolujte a povolte, aby se nezařezávala do kmínku.
• Vlky, tedy plané výhony z podnože nebo z kmene, odstraňte celé. U kořenových výmladků trochu odhrňte zeminu a odřízněte je přímo u místa vzniku.
• První plody se objevují obvykle po 3–5 letech. Malá úroda bývá znamením, že chybí vhodný opylovač. Když strom nekvete vůbec, hledejte chybu ve výživě (viz hnojivo na ovocné stromy).

Čím bujněji roste odrůda i podnož a čím úrodnější je půda, tím větší rozestup. Slabě rostoucí odrůdy na zakrslých podnožích a stromy na chudé, suché půdě se sázejí hustěji, stejně jako na svazích obrácených k jihu, jihovýchodu a jihozápadu, kde zapojené koruny chrání půdu před vysycháním. Při výsadbě se rozestupy zdají zbytečně velké, počítejte ale s korunou dospělého stromu. V přehuštěné zahradě se stromy vytahují za světlem, málo kvetou a plodí a víc trpí chorobami.

Spon. Sázíte-li stromy stejného tvaru, třeba jen čtvrtkmeny nebo jen zákrsky, nejlépe využijete plochu v trojúhelníkovém sponu: stromy v sousedních řadách jsou posunuté o polovinu rozestupu. Půda je pak víc zastíněná, proto se tento spon hodí i na svahy. Kombinujete-li různé tvary nebo druhy, které se dožívají různého věku (jádroviny a višně, stromy a keře), zvolte čtvercový nebo obdélníkový spon a mezi velké stromy sázejte malé tvary a keře. Na svahu veďte řady po vrstevnici. Řady ovocných stěn a vřeten orientujte v teplých polohách ze severu na jih, ve vyšších a chladnějších polohách ze západu na východ, aby využily polední slunce. Odstup od hranice pozemku shrnuje článek strom u hranice pozemku.

Vzdálenost platí mezi sousedními stromy. Strom kromě koruny potřebuje i prostor pro kořeny: hloubku aspoň 1 m a možnost rozrůstat se i za obrys koruny, alespoň na některou stranu. Špatný odhad budoucího místa vede ke špatnému růstu i předčasnému úhynu.

Strom v trávníku. Trávník pod stromy, hlavně na hlinitých půdách, půdu utužuje a bere stromu vodu i živiny. Nechte kolem kmene volnou mísu, kterou v zimě zakryjete hnojem nebo kompostem, nebo ji mulčujte celoročně (viz mulčování).

Příliš hluboká výsadba je častá příčina, proč stromek bují a neplodí, hlavně u zákrsků a vřeten na slabě rostoucích podnožích. Z roubované odrůdy pod zemí vyrostou vlastní kořeny a podnož přestane ovlivňovat velikost stromu i začátek plodnosti. Náprava: na jaře odhrňte zeminu od kmínku až pod místo roubování (poznáte ho podle zesílení nebo kolínka na kmínku), odřízněte kořeny, které vyrůstají z odrůdy nad ním, a místo nechte odkryté.

Kolo kolem stromu udržujte v prvních letech bez trávy a plevele a každý rok ho rozšiřujte, aby přesahovalo průměr koruny asi o 1 m. Upravené do mísy lépe drží vodu ze zálivky i z deště. Na svahu navršte na dolní straně mísy nízký val a nad stromem vyhloubte mělkou stružku, která k němu svede dešťovou vodu. Stromy na svahu koření hlavně dolů po svahu, proto tam patří i hnojivo (víc v článku hnojivo na ovocné stromy).

• Velikost jámy. V nezpracované půdě kopejte jámu 50–60 cm hlubokou a asi 1 m širokou, v chudé a kamenité půdě až 1,5 m širokou. V úrodné půdě stačí menší. Pokud jste pozemek předem zryli do hloubky 50–60 cm, stačí jáma asi 40 × 40 × 40 cm, do které se kořeny volně rozloží. Dno jámy vždy nakypřete, v těžké půdě zvlášť.
• Zemina z výkopu. Horní úrodnou vrstvu dejte na jednu stranu, spodní neúrodnou na druhou. Spodinu použijte jen promíchanou s rozleželým kompostem. Ještě lepší je rozhodit ji po okolí a jámu zasypat ornicí z okolí jámy.
• Kompost a hnůj. Do jámy patří jen rozleželý kompost nebo dobře uleželý hnůj promíchaný se zeminou, nikdy čerstvý hnůj. Žádné hnojivo nesmí ležet přímo na kořenech. Pokud do jámy přidáváte minerální hnojivo, zapravte polovinu do dna a druhou polovinu promíchejte se zeminou ve spodní polovině jámy. Fosfor, draslík a vápník dávejte podle rozboru půdy. Kolik hnoje dát mladému stromku v dalších letech, ukazuje článek hnůj na zahradu.
• Hloubka. Kořenový krček má po zasypání přečnívat asi 5–6 cm nad okolní terén. Zemina se sesedne a stromek bude stát stejně hluboko jako ve školce. Vodítkem je lať nebo prkno položené přes jámu. Na místě s vysokou hladinou podzemní vody sázejte na vyvýšený kopeček z navezené zeminy.
• Zalití. Při jarní výsadbě zalijte vždy, při podzimní v suchých oblastech, asi 20–30 litry vody. Mísu pak posypte suchou zeminou nebo mulčem, aby se voda neodpařovala.
• Ochrana kořenů na zimu. Stromky na podnožích citlivých na mráz, například hrušně na kdouloni, po podzimní výsadbě přihrňte u kmínku kopečkem zeminy vysokým 25–30 cm. Na jaře ho rozhrňte a udělejte z něj zálivkovou mísu širokou 1–1,5 m.

Kůl zatlučte aspoň 30 cm hluboko do dna jámy ještě před sázením. Má být silný nejméně 6 cm, oloupaný, s hladce přiseknutými suky a zaobleným horním koncem. Trvanlivější je akátový nebo dubový, smrkový a borový vydrží kratší dobu. Dehtem ani podobnými nátěry kůly nenatírejte, výpary poškozují kořeny. Kůl stojí asi 10 cm od kmínku na straně, odkud nejčastěji fouká vítr, jinak na jižní straně, kde kmínek v předjaří stíní a chrání ho před praskáním kůry. Nesmí zasahovat do korunky, nejvýš 10 cm pod nejspodnější větev. U vyšších tvarů na hluboko kořenících podnožích kůl odstraňte, až kmen zesílí (asi po 5–8 letech). Stromky na slabě rostoucích podnožích potřebují oporu trvale.

Stromek přivažte hned po výsadbě volně a pevně až po sesednutí zeminy, nejlépe širokým popruhem nebo páskou v osmičce. Gumové obvazy, drát ani tenký provázek se nehodí. Jak přesadit starší strom, popisuje článek výsadba dřevin.

Vyrytý stromek přijde o velkou část kořenů. Zbylé kořeny by celou korunku nevyživily, stromek by špatně rostl, předčasně by nasadil plody a zakrněl. Korunka se proto zkracuje úměrně kořenům.

Kdy. Při jarní výsadbě hned před sázením. Při podzimní výsadbě korunku na podzim nezkracujte, nanejvýš odstraňte přebytečné výhony. Zkrácení udělejte až na jaře před rašením, jinak hrozí, že mráz poškodí pupeny pod řezem.

Jak (stromek se zdravými kořeny):

1. Vyberte střední výhon a 3, nejvýš 4 přibližně stejně silné výhony rovnoměrně rozložené kolem kmínku. Jabloně a hrušně s krátkým plodným obrostem (například ‚Idared‘ nebo ‚Golden Delicious‘) mohou mít ve slunné poloze až 5 ramen.
2. Přebytečné výhony odřízněte na větevní kroužek, nebo je ohněte do oblouku a přivažte ke kmínku. Obvykle na nich vzniknou květní pupeny a příští rok první plody. Konkurenční výhon, který roste těsně pod středním výhonem ostře vzhůru, odstraňte nebo ohněte do silně skloněné polohy. Vodorovné výhony a výhony o víc než polovinu slabší než střední se na ramena nehodí.
3. Nejdřív zkraťte ramena: nejvyšší asi o dvě třetiny délky, spodní asi o polovinu, vždy nad pupenem směřujícím ven z korunky. Konce ramen mají být přibližně v jedné rovině.
4. Pak zkraťte střední výhon tak, aby jeho konečný pupen byl 10–20 cm nad konci ramen a nad jizvou po loňském řezu. Čím slabší odrůda a ramena a čím silnější střední výhon, tím hlouběji ho zkraťte. Ve větrné poloze nechte konečný pupen na straně, odkud fouká vítr. Nový výhon se větrem vyrovná do svislé polohy.
5. Letorosty, které během léta vyrostou, upravte až příští jaro. U jabloní a hrušní ohněte konkurenční letorosty dolů už v létě, nejpozději do konce července, dokud nezdřevnatí.

Slabé kořeny nebo jarní výsadba v suchu. Zkraťte ramena hluboko, na 1–3 pupeny s konečným pupenem ven, a střední výhon nejvýš na 3–4 pupeny. Stromek se lépe ujme a vytvoří silný základ korunky, normální tvarovací řez přijde na řadu další jaro. Silný řez po výsadbě potřebují vždy broskvoně, které mají málo zásobních látek (víc v článku řez broskvoně).

Korunka s málo výhony. Třešně roubované ve výšce kmene mívají jen 2–3 silné výhony. Má-li korunka jen dva, zkraťte jeden na 5–6 pupenů a vypěstujte z něj novou korunku. Druhý odřízněte na větevní kroužek, nebo ho při dobrém odklonu zkraťte na první vnější pupen. Se třemi výhony zkraťte obě ramena na polovinu až třetinu délky a střední výhon nechte o 10–20 cm delší. Další ramena vypěstujete v příštích letech.

Ořešák se v době klidu nezkracuje, protože silně ztrácí mízu. Korunku mu zakládejte až na začátku rašení (viz řez ořešáku). Výchovu koruny v dalších letech popisují články tvary ovocných stromů a řez stromů.

Nový stromek vysazený tam, kde rostl starý ovocný strom, často roste špatně a někdy uhyne. Půda je vyčerpaná, má horší strukturu, bývá v ní hodně háďátek a škodlivých mikroorganismů a kořeny ovocných stromů do ní během let uvolnily látky, které brzdí růst. Únava je tím silnější, čím starší strom tam stál a čím příbuznější je nový druh.

• Nejrizikovější: broskvoň po broskvoni nebo po třešni, třešeň po třešni nebo po broskvoni, z keřů rybíz po angreštu.
• Méně rizikové: peckoviny (kromě třešní) po jádrovinách a naopak. V dobré půdě lze dát hrušeň po jabloni a švestku po třešni.
• Nejméně citlivé jsou jabloně, zvlášť na slabě rostoucích podnožích. Na stejné místo je lze vysadit 2–3krát po sobě.

Co s tím. Nejlepší je nechat místo aspoň půl roku ladem, několikrát ho prokypřit a vybrat zbytky starých kořenů. Ještě lepší je rok pěstovat zeleninu, brambory nebo zelené hnojení a půdu vyhnojit kompostem nebo hnojem. Jako předplodina se hodí i aksamitník, který omezuje některá háďátka.

Musíte-li sázet hned a stejný druh, vykopejte velkou jámu a zeminu z ní celou vyměňte za úrodnou z místa, kde ovocné stromy nerostly. Přidejte asi 20 litrů kvalitního kompostu, zvolte jinou podnož, než měl původní strom, a stromek v prvních letech nenechte trpět suchem.

Do malé zahrady se vysokokmeny nevejdou. Místo nich se sázejí stromky na slabě rostoucích podnožích tvarované jako štíhlá vřetena, palmety nebo kordony. Rozestupy najdete v tabulce výše, jednotlivé tvary popisuje článek tvary ovocných stromů. Dvě místa se pro ně hodí obzvlášť.

U zdi domu. Jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní zeď přes den akumuluje teplo a v noci ho vydává. Palmeta u ní dozrává dřív a méně trpí jarními mrazíky, proto se sem hodí teplomilnější druhy: hrušně, meruňky, broskvoně nebo réva. Hrušeň potřebuje víc tepla než jabloň a v drsnějších polohách ji u jižní nebo východní zdi pěstujte raději než na volném místě. Severní stěna se pro ovoce nehodí. Stromek sázejte asi 20–30 cm od zdi a větve vyvazujte na dráty upevněné s odstupem od zdi, aby za nimi proudil vzduch. Pod přesahem střechy prší málo, u zdi proto zalévejte častěji.

Na hranici pozemku. Jabloně a hrušně na slabých podnožích se dají vysadit v řadě jako ovocná stěna po obvodu slunné strany zahrady. Zastanou živý plot a k tomu plodí. Vedou se po drátěné konstrukci a řežou se pravidelně jako ostatní malé tvary. Další keře na jedlý plot najdete v článku živý plot.

Barbora Zelenková z Arboristická Akademie z neziskové organizace Zelená Zeleni se vyznává, co ji baví na vysazování stromů.

A co na výsadbě stromů baví vás? Podělte se s námi a dalšími pěstiteli na FB skupince o pěstování s Hnojíkem. Jaké máte zkušenosti?

… pokud kořenové vlásečnice mírně narušíte, podpoříte stromek, aby si vytvořit bohatou změť vlásečnic.

… při výsadbě volnokorenných ovocných stromů je ideální čas říjen a začátek listopadu, kdy jsou stromy již ve fázi vegetačního klidu.

…volnokořenné stromky je třeba vysadit co nejdříve po jejich zakoupení.

…při podzimní výsadbě mají stromky čas do příchodu zimy ještě zakořenit. Půda však nesmí být zamrzlá ani promočená.

…jarní výsadba ovocných stromů se zpravidla provádí v březnu a začátkem dubna.

… stromky s trpasličími a slabě rostoucími podnožemi potřebují permanentní oporu.

…teplomilné druhy stromků je vhodné před první zimou zajistit před vymrznutím – například. chvojím, slámou nebo jiným izolačním materiálem.

… výsadbou stromů podpoříte zachycení výrazného množství srážek, což bude mít příznivý vliv na hydrologický cyklus a atmosférickou vlhkost prostředí.

… Hnojík dodá stromům a rostlinám vyvážené organické živiny, které se v půdě uvolňují postupně.

…den stromů (20.10.) je svátek, který se slaví ve více než 40 zemích světa a slaví tento den nejčastěji výsadbou nových stromů.