Vrtule třešňová

(Rhagoletis cerasi)

Vrtule třešňová je škůdce, který napadá třešně a višně, z planých dřevin také zimolez a střemchu. Na jabloních, hrušních ani slivoních se nevyvíjí. Vrtule třešňová je malá, asi 4–5 mm dlouhá černá muška s průhlednými křídly, přes která vedou tmavé příčné pásky, a se žlutým štítkem na hřbetě.

Vrtule třešňová se vyskytuje běžně v Evropě, Asii a v poslední době byla pozorována i v Severní Americe – kam se dostala díky globálnímu světu.

Škodlivost vrtule třešňové spočívá v tom, že její larvy (bělavé beznohé „červíky“) se živí plody stromu, což má za následek jejich poškození a znehodnocení. Larvy se vyvíjejí uvnitř plodů a požírají jejich dužinu, což může vést ke ztrátě výnosu a snížení kvality plodů. Jedná se o tzv. červivost.

Hlavními metodami boje proti vrtuli třešňové jsou chemická ochrana, pasti na dospělé jedince, důsledný sběr plodů a důkladná prohlídka plodů během dozrávání. Tyto metody se využívají k prevenci, která má za cíl omezit škody, které může tento škůdce napáchat na ovocných stromech.

Ochrana stromů proti vrtuli třešňové spočívá v důkladném sběru všech plodů – včetně spadlých, jejich probírce, jakmile se vám plody zdají poškozené, ihned je trhejte a odstraňujte a likvidujte (do komunálního odpadu nebo do uzavřené nádoby, ne na kompost, kde by larvy dokončily vývoj). Dále je možné pokrývat půdu fóliemi, a to zejména v době, kdy se líhnou další dospělci z kukel. K omezení výskytu se do korun doporučují zavěsit žluté lepové desky, na které se chytají dospělé mušky. 

Jednou z nejúčinnějších zbraní jsou právě lepové desky, kterým se někdy říká také lapače. Seženete je v ověřených zahradnictvích, zahradnických potřebách i online. Lepové desky jsou žluté a zavěsíte je do korun stromů – alespoň jednu lepovou desku na strom. Zavěste je do třešní a višní; pokud rostou poblíž, i do střemchy nebo zimolezu, protože i tam se vrtule vyvíjí. Lepové desky nejenže vrtuli třešňovou dokonale chytají, ale také se používají pro případ signalizace rozsahu napadení. Jakmile je napadení stromů rozsáhlé, je možné sáhnout k dalším opatřením, jako je síť přes korunu nebo povolený postřik.

Vápno je starší pomůcka proti vrtuli třešňové. Larvy se po opuštění plodů kuklí v půdě pod korunou a tam také přezimují.

Při silném výskytu se proto doporučovalo zapravit vápenný prach mělce do půdy pod korunou stromů, které vrtule napadá (třešně, višně, zimolez). Účinek je jen doplňkový a s páleným vápnem se pracuje v rukavicích a brýlích. Spolehlivější je důsledný sběr plodů a lapače.

Mušky vrtule vylétají z půdy koncem května a v červnu, kdy se třešně začínají vybarvovat. Samička klade vajíčka pod slupku plodů, které začínají měknout a zbarvovat se. Proto bývají nejvíc červivé poloranné a pozdní odrůdy; nejranější třešně často dozrají dřív, než se larvy stihnou vyvinout.

• Velikost a barva: lapač si můžete vyrobit z tvrdého papíru nebo plastu asi 15 × 20 cm v sytě žluté barvě, oboustranně natřeného průhledným nevysychavým lepem. Hotové žluté lepové desky fungují stejně.
• Termín: ve 2. až 3. dekádě května, ještě před začátkem vybarvování plodů.
• Umístění: do koruny na jižní, osluněnou stranu, tak aby se deska nedotýkala listů ani větví (jinak se zalepí a přestane chytat).
• Kontrola: jednou týdně. Na malém stromku několik desek viditelně sníží počet mušek, na velkém stromě slouží hlavně k zjištění, kdy mušky létají.

• Sklízejte beze zbytku. Každá třešeň, která zůstane viset nebo spadne pod strom, dovolí larvě dokončit vývoj a zakuklit se v půdě. Za rok z ní vyletí další moucha.
• Síť přes korunu. U nižších stromů a višní je spolehlivá jemná síť (oka kolem 1 mm) přehozená přes korunu ještě před výletem mušek. Chrání zároveň před ptáky (víc v článku ochrana ovoce před ptáky).
• Postřik jen při přemnožení: podle náletu na lapače, zhruba v době, kdy se plody začínají vybarvovat, případně ještě jednou po týdnu. Použijte jen přípravek povolený pro třešně podle registru ÚKZÚZ a hlídejte ochrannou lhůtu na etiketě, protože se stříká krátce před sklizní.

Červivost pozdních třešní a višní může působit i drobná octomilka japonská, která klade vajíčka do zralých plodů. Tam pomáhá hlavně rychlá sklizeň a úklid přezrálého ovoce. Kalendář dalších zásahů v sadu najdete v článku postřik ovocných stromů.

KOUPIT