Štítenka zhoubná a puklice na ovocných stromech: jak je poznat a zbavit se jich
Šedé tečky na kůře, červené skvrny na jablkách, hnědé „polokuličky“ na výhonech švestek. Jak rozlišit štítenky a puklice a kdy proti nim zasáhnout.
Štítenky a puklice jsou drobní saví škůdci, kteří se na kůře ovocných stromů skrývají pod pevným štítkem. Vypadají jako šupinky nebo hrbolky na kůře a lidé je často přehlédnou, dokud nezačnou usychat větve. Nejnebezpečnější z nich, štítenka zhoubná, dokáže neošetřený strom během několika let zahubit.
Co jsou štítenky a puklice
Štítenky i puklice patří mezi červce, příbuzné mšic. Dospělá samička je přisátá na jednom místě a celý život saje šťávu z kůry, výhonů, listů nebo plodů. Kryje ji štítek:
- Štítenky mají štítek oddělitelný od těla, plochý, vylučovaný voskem. Když ho nadzvednete, pod ním je drobné žluté tělíčko.
- Puklice nemají samostatný štítek; zatvrdne jim přímo hřbet těla a vytvoří polokulovitou „čepičku“.
Pohyblivé jsou jen čerstvě vylíhlé larvy. Několik dní lezou po stromě, hledají místo k usazení a v tuto chvíli jsou nejzranitelnější. Na jiné stromy je roznáší vítr, ptáci, hmyz a hlavně člověk se sadebním materiálem.
Červci na pokojových rostlinách, kteří tvoří bílé vatovité chomáčky, jsou jiná skupina. Popisuje je článek červci.
Štítenka zhoubná
Štítenka zhoubná (Diaspidiotus perniciosus), starším názvem červec kalifornský nebo štítenka San José, pochází z východní Asie. U nás se drží hlavně v teplých oblastech jižní Moravy, na Slovensku a v teplých městských zahradách.
- Co napadá: prakticky všechny ovocné stromy a keře, nejvíc jabloně a hrušně, dále slivoně, rybíz a řadu okrasných dřevin.
- Jak vypadá: kulatý šedý štítek velký asi 1–2 mm s tmavším hrbolkem uprostřed. Při silném napadení splývají štítky v šedou krustu, jako by byla kůra posypaná popelem.
- Typický znak: kolem štítků na mladé kůře a na plodech vzniká červená skvrna. Napadená jablka a hrušky mají drobné tečky s červeným lemem. Pod kůrou napadených větví bývá pletivo načervenalé.
- Škody: saje na mladších větvích, ty slábnou a odumírají. Neošetřený strom začne prosychat a během několika let hyne.
Samičky štítenky zhoubné nekladou vajíčka, rodí rovnou živé larvy. U nás má dvě generace ročně: larvy první generace se objevují v červnu, druhé v srpnu. Přezimují mladé larvy pod černými štítky na kůře.
Dnešní právní stav: štítenka zhoubná už není karanténní škůdce. Podle předpisů EU patří mezi regulované nekaranténní škodlivé organismy, u kterých se hlídá hlavně sadební materiál. Pro zahrádkáře z toho plyne jednoduché pravidlo: kupujte certifikované stromky ze školek a nepřinášejte rouby a sazenice z napadených zahrad. Při podezření na výskyt poradí rostlinolékařská služba ÚKZÚZ.
Štítenka čárkovitá
Štítenka čárkovitá (Lepidosaphes ulmi) je u nás rozšířená všude, nejen v teplých oblastech. Napadá jabloně, hrušně, švestky, rybíz a mnoho okrasných dřevin.
- Jak vypadá: hnědý protáhlý štítek 3–4 mm, zahnutý jako čárka nebo malá ústřice, na jednom konci užší.
- Kde: na kůře kmínků a větví, v neošetřovaných zahradách někdy v souvislé vrstvě.
- Vývoj: jedna generace ročně. Přezimují vajíčka pod štítkem mrtvé samičky. Larvy se líhnou koncem května až začátkem června.
- Škody: slabší než u štítenky zhoubné, při silném napadení ale strom oslabuje, zpomaluje růst a mladé větve prosychají.
Puklice švestková
Puklice švestková (Parthenolecanium corni) byla dřív nejvážnějším škůdcem švestek. Dnes se drží hlavně v zahradách, kde se v předjaří neošetřuje, a v suchých a teplých polohách, které švestkám nesvědčí. Kromě švestek žije na broskvoních, meruňkách, rybízu, révě a na řadě dalších dřevin, například na akátu, lísce, jasanu a jilmu. Odtud se do zahrady snadno vrací.
- Jak vypadá: polokulovité, lesklé, hnědé štítky velké 3–6 mm na jedno- až dvouletých výhonech.
- Vývoj: přezimují ploché larvy na kůře mladých výhonů. Na jaře sají, rostou a v květnu a červnu samičky nakladou pod štítek stovky vajíček. Vylíhlé larvy přecházejí v létě na listy a na podzim se vracejí na dřevo.
- Medovice a černě: puklice vylučuje lepkavou medovici. Na ní rostou černě, takže listy, výhony i plody jsou pokryté černým povlakem.
- Škody: slábnoucí výhony, horší přírůstky, menší mrazuvzdornost. Při přemnožení usychají větvičky a strom může i odumřít.
Přehled dalších škůdců na švestkách je v článku škůdci švestek.
Jak je rozlišit
| Znak | Štítenka zhoubná | Štítenka čárkovitá | Puklice švestková |
|---|---|---|---|
| Tvar | kulatý, plochý, s hrbolkem uprostřed | protáhlý, zahnutý jako čárka | polokulovitý, vyklenutý |
| Velikost | 1–2 mm | 3–4 mm | 3–6 mm |
| Barva | šedá | hnědá | lesklá hnědá |
| Typický znak | červené skvrny na plodech a kůře | souvislé kolonie na kůře | medovice a černě |
| Larvy | červen a srpen | konec května a začátek června | konec června a červenec |
| Hlavní hostitelé | jabloně, hrušně | jabloně, hrušně, švestky, rybíz | švestky, broskvoně, réva, rybíz |
Podobně bílé kolonie na kůře jabloní, které po rozmáčknutí zčervenají, nejsou štítenky, ale vlnatka krvavá.
Ochrana během roku
Pod štítkem je dospělá samička dobře chráněná a většina přípravků na ni nepůsobí. Zasahuje se proto ve dvou chvílích: v době vegetačního klidu proti přezimujícím stadiím a v létě proti čerstvě vylíhlým larvám.
| Období | Co dělat |
|---|---|
| zima, při řezu | vyřezat silně obsazené větve a výhony; na malých stromcích a keřích seškrábat nebo vykartáčovat štítky z kmínku |
| předjaří, před rašením až do nalévání pupenů | olejový postřik (parafinový nebo řepkový olej) povolený podle registru ÚKZÚZ; za teploty nad 8 °C, bez nočních mrazů, důkladně smočit kmen i větve |
| konec května až červenec | kontrola lezoucích larev: lepicí páska lepivou stranou ven omotaná kolem větve ukáže, kdy se larvy líhnou |
| líhnutí larev | při silném napadení zásah povoleným přípravkem podle etikety; jen mimo dobu květu |
| celý rok | šetřit přirozené nepřátele: slunéčka (hlavně drobná černá slunéčka rodu Chilocorus), parazitické vosičky, sýkory |
- Předjarní olejový postřik je základ. Olej vytvoří na štítcích film a přezimující larvy pod ním se udusí. U štítenky zhoubné je nutný každý rok, dokud se výskyt neztratí. Oleje mohou poškodit zelené části rostlin pod stromem, proto podrost zakryjte.
- Za vegetace jen na larvy. Postřik má smysl jen v době, kdy larvy lezou po kůře a ještě nemají štítek. Jakmile se usadí a zakryjí, účinnost prudce klesá.
- Kartáč a nůžky. Na zákrscích, sloupovitých stromcích a keřích je mechanické odstranění nejrychlejší. Štítky jdou dobře seškrábat tvrdým kartáčem nebo dřevěnou špachtlí, kůru přitom nepoškozujte.
- Silně napadený strom. Starý, prosychající strom plný štítenky zhoubné je zdrojem nákazy pro celé okolí. Často je rozumnější ho vykácet a nahradit zdravým certifikovaným stromkem.
- Kondice stromu. Strom trpící suchem a podvýživou se z napadení vzpamatovává hůř. Pomůže zálivka v suchu a vyrovnaná výživa, viz hnojivo na ovocné stromy.
Jak zimní a předjarní ošetření zapadá do celého roku, ukazuje kalendář postřiku ovocných stromů.
Časté chyby
- Postřik proti dospělým samičkám. V létě pod pevným štítkem přežijí. Zasahujte v předjaří nebo proti lezoucím larvám.
- Olej za mrazu nebo na rašící listy. Při nízkých teplotách se olej špatně rozptýlí, na rozvinutých listech může popálit.
- Nekvalitní sadba. Stromek z neověřeného zdroje nebo roub ze sousedova napadeného stromu je nejčastější cesta, kudy se štítenka zhoubná dostane do zahrady.
- Zbytečná insekticidní kúra. Opakované plošné postřiky hubí slunéčka a parazitické vosičky, které štítenky a puklice přirozeně drží v rovnováze.
- Přehlédnutá akácie nebo líska u plotu. Puklice se z nich do zahrady vrací každý rok.
Časté dotazy
Jak poznám štítenku zhoubnou na jablkách?
Na slupce jsou drobné šedé tečky, každá obklopená červenou skvrnou nebo kroužkem. Stejné šedé štítky s hrbolkem uprostřed najdete na mladé kůře větví. Plody se dají po oloupání jíst, strom ale potřebuje ošetření.
Je štítenka zhoubná karanténní škůdce?
Už ne. Podle současných předpisů EU je regulovaný nekaranténní škodlivý organismus. Kontroluje se hlavně u sadebního materiálu ve školkách. Zahrádkář by měl kupovat certifikované stromky a při podezření na výskyt se může obrátit na ÚKZÚZ.
Kdy stříkat proti puklici švestkové?
Hlavní zásah je předjarní olejový postřik před rašením, kdy na kůře přezimují larvy. Za vegetace má postřik smysl jen v době líhnutí larev, zhruba koncem června a v červenci, a jen při silném napadení.
Pomůže proti štítenkám domácí postřik?
Na pár napadených větvičkách stačí štítky seškrábat kartáčem nebo potřít lihem. Na celý strom je spolehlivější registrovaný olejový přípravek v předjaří. Domácí směsi se špatně dávkují a mohou popálit pupeny.
Co je ten černý povlak na listech švestky?
Většinou černě, houby rostoucí na sladké medovici, kterou vylučují puklice nebo mšice. Samotný povlak strom přímo nenapadá, ale zastiňuje listy. Řešením je zbavit strom puklic nebo mšic, černě pak deště postupně smyjí.
Zdroje fotografií
- Štítky štítenek na kůře: Jeffrey W. Lotz, Florida Department of Agriculture and Consumer Services, Bugwoo, CC BY 3.0 us, zdroj
- Štítenka zhoubná na plodu a kůře: Kim Christensen 1959, CC PDM 1.0, zdroj
- Štítenka čárkovitá na větvi: Peter coxhead, CC BY-SA 4.0, zdroj
- Puklice na větvičce: Don Loarie, CC BY 4.0, zdroj
- Puklice na větvičce (2): Slimguy, CC BY 4.0, zdroj
