Cibule kuchyňská
Ze semene, ze sazečky nebo na nať. Co která cesta znamená pro sklizeň a skladování.
Cibule mnohostranně použitelná v kuchyni, vyskytuje se v mnoha odrůdách
- Stanoviště: slunné, teplé, půdy humózní a hluboké
- Prostor pro rostliny: závislý na odrůdě
- Doba pěstování: jaro nebo podzim
- Doba sklizně: srpen–září, květen–červenec
- Množení: přímým výsevem (možné i přesazení) nebo pěstování ze sazečky
Cibule kuchyňská pochází zřejmě ze Střední Asie. Již v prehistorické době se prokazatelně pěstovala k léčebným účelům a jako zelenina, patří tedy k nejstarším kulturním rostlinám. V dnešní době je pěstování cibule ve světě velmi rozšířené. Cibuli se nejlépe daří v teplých a slunných oblastech s dostatkem dešťových srážek během hlavního růstového období. Příznivé jsou středně těžké, záhřevné půdy, které nejsou přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem.
Pěstování
Cibuli lze pěstovat z přímého výsevu na jaře (hloubka výsevu 2–3 cm), letní výsev k přezimování je možný jen v klimaticky příznivých oblastech. Semenáčky se také mohou přesazovat. Pěstování ze sazečky (malé cibulky z výsevu v předcházejícím roce) trvá kratší dobu než pěstování z výsevu. Nejvhodnější je sazečka malé velikosti (cibulky menší než 2 cm), která nevybíhá předčasně do květu. Sazečka se sází v březnu až dubnu ve vzdálenosti 25 × 6 cm a pak v podmínkách dlouhého dne cibule narůstají.
Počáteční růst cibule je pomalý, proto je potřebné pletí a kypření půdy. Za sucha v červnu a červenci se zálivkou podpoří růst cibulí. Od konce srpna, když nať polehne, cibule dozrávají. Cibule dosušené po sklizni na suchém místě se lépe skladují.
Určité nové odrůdy (‘Presto’, ‘Romy’) lze pěstovat ze sazečky, která se sází koncem září a přes zimu je přikryta slámou. Cibule se sklízejí již od května.
Choroby a škůdci
Na cibuli se často vyskytují některé choroby a škůdci: plíseň cibulová, krčková hniloba, květilka cibulová a mol cibulový. Odrůdy cibule se liší tvarem, barvou, velikostí, délkou pěstební doby a způsobem použití (suchá cibule, sazečka, zelenačka s natí, zeleninová cibule). Dnešní šlechtěné odrůdy cibule kuchyňské vznikaly z krajových odrůd (Všetatská, Hradecká aj.), a tak tomu bylo nejen u nás, ale i v jiných zemích.
Zeleninové cibule
Jako zeleninové se označují odrůdy s velkými cibulemi, s mírnou chutí a s bílým vnitřkem. Dosud se pěstovaly hlavně ve Španělsku, Portugalsku a v USA. Mohou se pěstovat i u nás, ale příliš vlhké polohy jim nesvědčí. Vysévají se v dubnu přímo na místo nebo se předpěstované sazenice vysazují v dubnu venku (25 × 15 cm). Zralé zeleninové cibule jsou choulostivé na otlačení a nevydrží dlouho. Nejznámější odrůdy jsou: ‘The Kelsae’, ‘Exhibition’, ‘Denia’, ‘Yellow Sweet Spanish Sperlings Jumbo’.
Naťové cibule
Naťové odrůdy tvoří malé cibule a listy s dlouhou bílou pochvou. Podstatnou konzumní částí jsou listy, nikoliv cibule. Podle odrůdy a podle klimatu je možný jarní nebo podzimní výsev.
Odrůdy:
- ‘Weisse Frühlingszwiebel’,
- ‘Weisse Königin’,
- ‘Kaigaro’,
- ‘Evergreen Bunching’, ‘Keep Well’,
- ‘Dragon Eye’
- a ‘White Spear’.
Časté dotazy: cibule
Kdy sázet cibuli?
Sazečka se sází v březnu až dubnu ve sponu 25 × 6 cm, přímý výsev se dělá na jaře do hloubky 2–3 cm. Některé odrůdy (‘Presto’, ‘Romy’) lze ze sazečky sázet už koncem září, přes zimu se přikryjí slámou a sklízejí se pak od května.
Jakou sazečku cibule vybrat?
Nejlépe malou — cibulky menší než 2 cm. Velká sazečka snadno vybíhá předčasně do květu a místo pěkné cibule dá stvol se semeny.
Kdy sklízet cibuli?
Od konce srpna, když nať polehne a cibule dozrávají. Po sklizni je nechte dosušit na suchém místě, dosušená cibule se výrazně lépe skladuje. Přezimované odrůdy se sklízejí už od května.
Jaký je rozdíl mezi zeleninovou a naťovou cibulí?
Zeleninové odrůdy (‘Exhibition’, ‘The Kelsae’, ‘Denia’) tvoří velké cibule s mírnou chutí a bílým vnitřkem, jsou ale choulostivé na otlačení a dlouho nevydrží. Naťové odrůdy tvoří jen malé cibule — konzumují se listy s dlouhou bílou pochvou a podle klimatu se vysévají na jaře i na podzim.
Jaké choroby a škůdci cibuli hrozí?
Nejčastěji plíseň cibulová, krčková hniloba, květilka cibulová a mol cibulový. Prevencí je slunné, teplé stanoviště s propustnou půdou, střídání záhonů a žádné hnojení čerstvým chlévským hnojem.
Čím hnojit cibuli?
Cibule nesnáší čerstvý chlévský hnůj — půdu zásobte vyzrálou organickou hmotou. Hnojík použijte jako jemný posyp při sázení nebo jako výluh 1 čajová lžička (5 ml) na 1 litr vody do zálivky, kterou za sucha v červnu a červenci podpoříte růst cibulí.
Přesné dávkování pro jednotlivé rostliny najdete na stránce Dávkování Hnojíku.
