Cibulová zelenina

Cibulová zelenina charakteristika

Cibulová zelenina se někdy řadí i do zeleniny kořenové, ale není kořenová v pravém slova smyslu, i když se spotřebovává její podzemní část. Tato část se jmenuje cibule a kořínky vyrůstají až z ní. Cibule je zásobárnou živin pro celou rostlinu, a proto má i mnoho výživově hodnotných prvků pro člověka.

Cibulová zelenina je skupina zeleniny, která zahrnuje různé druhy cibule, česnek, pórek, šalotku a další podobné rostliny. Tyto rostliny mají společnou chuť a vůni, kterou jim dodávají zejména sulfidy, organické sloučeniny obsažené v jejich dužnině. Cibulová zelenina se běžně používá v kuchyních po celém světě jako aromatická přísada do různých pokrmů, jako jsou polévky, omáčky, smažená jídla nebo saláty.

Cibulová zelenina - druhy

Cibulová zelenina může zahrnovat různé druhy rostlin, z nichž nejčastěji používané druhy jsou:

– Cibule: nejčastěji používaný druh cibulové zeleniny. Může být bílá, žlutá nebo červená a má mnoho různých kultivarů. Některé jsou méně štiplavé, a proto oblíbené v kuchyni, protože při jejich loupání nepláčete. Cibule je i přírodní antibiotikum, odvar s cibule s medem se používá pro dobré odkašlávání.

– Česnek: má ostrou chuť a vůni a je často používán v kuchyních po celém světě. Česnek je také přírodní antibiotikum, které pomáhá snižovat krevní tlak, posilovat imunitu i bojovat s nemocemi.

– Pórek: má jemnější chuť než cibule a často se používá do polévek nebo omáček.

– Šalotka: má menší cibulky než cibule a má jemnější chuť. Šalotka se používá například ve francouzské kuchyni.

Cibulová zelenina - cibule

Cibule je nejčastější cibulovou zeleninou, a tak se jí budeme věnovat podrobněji:

Cibule je cibulová zelenina, která se používá při vaření pro svou charakteristickou chuť a vůni. Má kulovitý tvar a skládá se z mnoha vrstev, které jsou obaleny tenkou, jakoby papírovou slupkou.

Co se týče výživových hodnot, cibule jsou nízkokalorické – obsahují zhruba 40-50 kalorií na 100 gramů. Jsou však bohaté na vitamíny a minerály, zejména vitamin C, draslík a hořčík. Obsahují také fytonutrienty, jako jsou flavonoidy, kyselina křemičitá a síra.

Existuje mnoho druhů cibule, včetně:

Žlutá cibule: nejčastější typ cibule, který se používá při vaření.
Bílá cibule: má mírně ostřejší chuť než žlutá cibule a často se používá v salátech a na sendvičích.
Červená cibule: má sladší chuť než žlutá cibule a často se používá v salátech a na sendvičích kvůli svému výraznému zbarvení.
Šalotka: má jemnou, sladkou chuť a používá se hlavně v gastronomii pro výrobu omáček a marinád.

Zvláštní pozornost si zaslouží karamelizovaná cibule; je to cibule, která se pomalu smaží na pánvi, dokud neztmavne a nezíská karamelovou chuť. Používá se jako přísada do různých pokrmů a přidává se na pizzy nebo do burgerů.

Celkově lze říci, že cibule jsou zdravou a výživnou přísadou do mnoha jídel a lze je použít v mnoha různých druzích a receptech. Avšak pozor: pokud máte například žlučníkovou dietu, cibuli (ani vařenou) jíst nesmíte, můžete ji pouze použít jako odvar.

Cibulová zelenina - pěstování

Cibulová zelenina se obvykle pěstuje v zahradě nebo na poli ve velkém, ale může se také pěstovat v nádobách na balkoně nebo na terase. Zde jsou základní kroky pro pěstování cibulové zeleniny:

Hnojení cibulové zeleniny

Hnojení cibule závisí na konkrétních podmínkách růstu a půdních podmínkách. Všeobecně platí, že cibule potřebuje dostatečné množství živin pro růst a vývoj zdravých rostlin. Následující jsou některé obecné zásady pro hnojení cibule:
Půda: Cibule preferují půdu s neutrálním pH (pH 6,0 až 7,5) a dobrou strukturou.
Hnojiva při výsadbě: Při výsadbě můžete do otvorů, kde sázíte cibule, přidat nějaké hnojivo do zeminy. Doporučuje se použít hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku, protože podporují růst kořenů a tvorbu cibule - ideálně Hnojík.
Hnojiva během vegetace: Během vegetačního období se doporučuje aplikovat dusíkaté hnojivo v prvních třech týdnech po výsadbě, aby se podpořil růst listů a kořenů. Poté můžete přejít na hnojení s hnojivy s vyšším obsahem draslíku, které podporují tvorbu cibule - zase se hodí Hnojík.
Organické hnojivo: Organické hnojivo, jako jsou například kompost a hnůj, může být také výborným zdrojem živin pro cibule. Tyto přírodní zdroje hnojiv lze aplikovat na půdu před výsadbou nebo během vegetace.
Zálivka: Pravidelná zálivka je důležitá pro zdravý růst cibule. Při zálivce můžete přidat tekutá hnojiva nebo hnojiva ve formě granulí do zálivky.
Je důležité mít na paměti, že přílišné hnojení může způsobit, že rostlina produkuje více listů než cibule, takže je důležité dodržovat doporučené dávky hnojiv a ne přehánět to s jejich aplikací.

1. Stanoviště: Zvolte místo s dobrou kvalitou půdy a dobrou propustností. Cibulová zelenina roste nejlépe na slunném stanovišti.

2. Příprava půdy: Připravte půdu tím, že odstraníte všechny plevele a případné kameny. Poté ji obohaťte čerstvým kompostem nebo hnojivem.

3. Volba druhu: Zvolte druh cibulové zeleniny, kterou chcete pěstovat. Různé druhy mají různé nároky na pěstování.

4. Setí a sázení: Semena mohou být předpěstovávána v nádobách, nebo mohou být vysévána přímo do země. Pokud vyséváte přímo do země, dávejte cibulky v dostatečných vzdálenostech – česnek asi 3 cm, cibuli asi 5 cm, aby cibule dobře narostly.

5. Zálivka: Zaseté cibulky ihned zalijte a zálivku opakujte, dokud nezačnou klíčit. Vzrostlé rostliny zalévejte podle potřeby, zejména v suchých dnech. Půda však nesmí zůstávat přemokřená. Ideální je zalévat ke kořenům, nikoliv přes listy.

6. Sklizeň: Jakmile cibulová zelenina vyroste do konečné velikosti, můžete ji postupně sklízet. Celková sklizeň se doporučuje tehdy, když je nať zvadlá nebo uschlá. Zeleninu nenechávejte v zemi příliš dlouho, aby ji nenapadly choroby nebo škůdci.

7. Skladování: Cibulovou zeleninu nechte usušit venku na chráněném místě v kyticích – zavěšenou třeba na stromech. Poté ji skladujte v chladném a temném místě. Při dobrém skladování vydrží přes celou zimu.