(Origanum majorana, syn. Majorana hortensis)
Silně aromatická a výrazně vonící majoránka, příbuzná oregana se používá od nepaměti. Její léčivé účinky znali už ve starém Egyptě. Zmínky o ní najdeme od Perských kronikářů, přes Římské učence až po středověké léčitele. V Řecku a Římě byla považována za rostlinu lásky a silné afrodisiakum a používala se hlavně při přípravě mastí a tinktur.
Známější a oblíbenější koření snad v české kuchyni ani není. Majoránka, marjánka, majorán či voněkras je nedílnou součástí české kuchyně, ať už jsou to bramboráky, různé polévky nebo klasická zabíjačka. Usušené lístky a květy ze stonků drhneme a přidáváme do jídla rozemnuté mezi dlaněmi. Její blahodárné léčivé vlastnosti ji však opravňují k širšímu použití také jako dobře dostupný a hlavně neškodný lék. Ve volné přírodě neroste, takže abychom ji mohli takto využívat, musíme si ji pěstovat – na záhoně nebo v květináči či truhlíku.
Kromě kulinářského využití má i léčivé účinky. Ten hlavní je její příznivý vliv na nervovou soustavu. Používá se proto při stresech, nespavosti a migréně. Při kašli z nachlazení a střevních problémech popíjíme odvar z majoránky. Připravíme ho z polévkové lžíce sušené drogy, kterou zalijeme čtvrt litrem vroucí doby. Zchladlý odvar je vhodné kloktadlo na záněty v ústech.. Jako každé koření i majoránka podporuje trávení, zlepšuje činnost žaludku a střev částečně odstraňuje plynatost. Silný vývar z majoránky můžeme přecedit do koupele, kde bude příznivě působit na pleť i na psychiku.
Původně je majoránka vytrvalá bylinka, pěstuje se však jako jednoletá. Když ji ale na podzim přesadíte do truhlíku, vydrží vám čerstvá až do jara. V přírodě roste ojediněle i planě. Na pěstování není vůbec složitá. Nejlépe se jí bude dařit na teplém slunném stanovišti s půdou bohatou na živiny, které bude zároveň chráněno před větrem. Vysévejte ji klidně již koncem ledna,během února až března. do květináče či truhlíku. Nasypte je na substrát pro byliny a zelené koření, nezasypávejte, jen upěchujte a pravidelně roste, aby zemina zůstala vlhká a semínka dobře vzešla. Klíčí během dvou, až tří týdnů při teplotě 20 °C. Jakmile se objeví první lístky, umístěte nádoby na parapet nebo jiné světlé místo. Semenáčky s čtyřmi pravými lístky přepíchejte do již bohatší zeminy – 3 až 5 rostlinek do jedné jamky. Drobounká semínka můžete také zasít koncem dubna rovnou na záhon a po vzejití je vyjednoťte nebo sem pak v půlce května vysaďte předpěstované sazeničky.
Záhon je potřeba pravidelně plít a také čas od času okopat. Ti z vás, kteří nemají zahradu, mohou pěstovat majoránku v truhlících nebo bylinkových nádobách na balkóně. Nejen na záhonu, ale obzvlášť v květináči je zapotřebí ji často hnojit, ideálně organickým hnojivem, například Hojíkem (hnojik.cz) a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku sklízíme průběžně za plného květu, nejlépe v dopoledních hodinách. Sestřiháváme ji ve výšce asi 5 až 8 cm nad zemí.
