majoránka
Obsah
Majoránka zahradní
(Origanum majorana, syn. Majorana hortensis)
Silně aromatická a výrazně vonící majoránka, příbuzná oregana se používá od nepaměti. Její léčivé účinky znali už ve starém Egyptě. Zmínky o ní najdeme od Perských kronikářů, přes Římské učence až po středověké léčitele. V Řecku a Římě byla považována za rostlinu lásky a silné afrodisiakum a používala se hlavně při přípravě mastí a tinktur.
Použití majoránky v gastronomii
Známější a oblíbenější koření snad v české kuchyni ani není. Majoránka, marjánka, majorán či voněkras je nedílnou součástí české kuchyně, ať už jsou to bramboráky, různé polévky nebo klasická zabíjačka. Usušené lístky a květy ze stonků drhneme a přidáváme do jídla rozemnuté mezi dlaněmi. Její blahodárné léčivé vlastnosti ji však opravňují k širšímu použití také jako dobře dostupný a hlavně neškodný lék. Ve volné přírodě neroste, takže abychom ji mohli takto využívat, musíme si ji pěstovat – na záhoně nebo v květináči či truhlíku.
Majoránka účinky
Kromě kulinářského využití má i léčivé účinky. Ten hlavní je její příznivý vliv na nervovou soustavu. Používá se proto při stresech, nespavosti a migréně. Při kašli z nachlazení a střevních problémech popíjíme odvar z majoránky. Připravíme ho z polévkové lžíce sušené drogy, kterou zalijeme čtvrt litrem vroucí doby. Zchladlý odvar je vhodné kloktadlo na záněty v ústech.. Jako každé koření i majoránka podporuje trávení, zlepšuje činnost žaludku a střev částečně odstraňuje plynatost. Silný vývar z majoránky můžeme přecedit do koupele, kde bude příznivě působit na pleť i na psychiku.
Majoránka pěstování
Původně je majoránka vytrvalá bylinka, pěstuje se však jako jednoletá. Když ji ale na podzim přesadíte do truhlíku, vydrží vám čerstvá až do jara. V přírodě roste ojediněle i planě. Na pěstování není vůbec složitá. Nejlépe se jí bude dařit na teplém slunném stanovišti s půdou bohatou na živiny, které bude zároveň chráněno před větrem. Vysévejte ji klidně již koncem ledna,během února až března. do květináče či truhlíku. Nasypte je na substrát pro byliny a zelené koření, nezasypávejte, jen upěchujte a pravidelně roste, aby zemina zůstala vlhká a semínka dobře vzešla. Klíčí během dvou, až tří týdnů při teplotě 20 °C. Jakmile se objeví první lístky, umístěte nádoby na parapet nebo jiné světlé místo. Semenáčky s čtyřmi pravými lístky přepíchejte do již bohatší zeminy – 3 až 5 rostlinek do jedné jamky. Drobounká semínka můžete také zasít koncem dubna rovnou na záhon a po vzejití je vyjednoťte nebo sem pak v půlce května vysaďte předpěstované sazeničky.
Hnojení majoránky
Hnojit 2x za měsíc.
Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož rostlina vyžaduje velké množství živin. Zálivka by měla být přiměřená, nepřeléváme. Hnojit pouze organickými hnojivy.
Záhon je potřeba pravidelně plít a také čas od času okopat. Ti z vás, kteří nemají zahradu, mohou pěstovat majoránku v truhlících nebo bylinkových nádobách na balkóně. Nejen na záhonu, ale obzvlášť v květináči je zapotřebí ji často hnojit, ideálně organickým hnojivem, například Hojíkem (hnojik.cz) a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku sklízíme průběžně za plného květu, nejlépe v dopoledních hodinách. Sestřiháváme ji ve výšce asi 5 až 8 cm nad zemí.
Využití majoránky nejen v kuchyni
- Čaj – 1 lžičku sušené majoránky zalijte 1 šálkem vroucí vody a po 3 minutách sceďte.
- Mast – 3-4 lžičky majoránkového prášku zalijte 2 lžícemi vinného destilátu a 1 hodinu nechejte stát přikryté. Přidejte 2 lžíce másla a za stálého míchání zahřívejte 10 minut ve vodní lázni. Mast proceďte přes gázu a naplňte jí dobře uzavíratelnou skleničku. Aplikujte vychlazenou. Mast skladujte v ledničce nejdéle čtyři týdny.
- Olej – 3-4 lžíce čerstvé majoránky nasekejte najemno a smíchejte se 100 ml oleje. Nechejte asi čtyři týdny stát na teplém místě, poté přeceďte, naplňte do tmavé, uzavíratelné lahvičky a používejte při masáži bolestivých míst.
