Kmín (Carum carvi): kmín kořenný, římský a černý

Kmín je koření, které se používá především v kuchyni pro dochucení různých jídel. Kmín je drobné semeno s hnědou barvou a silnou, aromatickou vůní. Pochází pravděpodobně z Blízkého východu a je známý po celém světě pro svůj charakteristický kořeněný a mírně hořký chuťový profil.

V kuchyni se kmín používá například k dochucení masových pokrmů, zeleninových salátů, omáček, polévek, pečiva a různých druhů sýrů. Kmín se také používá při výrobě kořenících směsí, jako je například curry, garam masala nebo ras el hanout. Mimo kulinářské využití se kmín také využívá pro své léčebné účinky, zejména v tradiční indické medicíně a ajurvédské terapii.

Římský kmín, také známý jako kmín římský nebo římský koriandr, není kmínem v pravém slova smyslu, ale jedná se o koření získávané ze semen rostliny kumin (Cuminum cyminum), která patří do čeledi miříkovité. Římský kmín má vzhledově podobná drobná semena jako kmín obecný, ale má jinou chuť a vůni.

Římský kmín se používá zejména v kuchyni Blízkého východu a Indie, kde se přidává do pokrmů jako jsou například kari, saláty, omáčky, těstoviny a různé druhy pečiva. Římský kmín má kořeněnou a mírně hořkou chuť, která připomíná ředkvičky nebo hořčici. V indické medicíně se římský kmín používá jako stimulant a diuretikum.

Černý kmín ze získává z rostliny černucha setá (Nigella sativa), jejíž semena jsou používána jako koření a léčivý prostředek. Toto koření je také známé pod různými názvy jako např. černý koriandr, cibulová semena nebo kalonji. Černý kmín pochází z oblasti Středního východu a Indie a má dlouhou historii používání v tradiční medicíně a kulinářství.

Semena černého kmínu mají silnou, aromatickou vůni a mírně hořkou, kořeněnou chuť. Používají se zejména v indické a blízkovýchodní kuchyni, kde se přidávají do pokrmů jako jsou například kari, masové a zeleninové pokrmy, rýže, chléb a sýry. Černý kmín je také oblíbeným kořením v tradiční arabské kávě a čaji.

V tradiční medicíně se semena černého kmínu používají pro své léčivé vlastnosti. Obsahují mnoho antioxidantů a jsou bohatá na esenciální mastné kyseliny a minerály. V arabské medicíně se černý kmín používá k léčbě zažívacích potíží, astmatu, kožních problémů a mnoha dalších onemocnění. V moderní medicíně jsou zkoumány jeho účinky, jako např. protirakovinné, protizánětlivé, antibakteriální a protiplísňové.

Olej z černého kmínu je olej získaný lisováním semen rostliny černucha setá (Nigella sativa). Tato semena jsou bohatá na esenciální mastné kyseliny, zejména kyselinu linolovou a kyselinu olejovou, a také obsahují mnoho antioxidantů a dalších nutričních látek. Olej z černého kmínu má proto mnoho zdravotních přínosů a je využíván jak v kulinářství, tak v tradiční medicíně.

Výroba oleje z černého kmínu probíhá následujícím způsobem:

1. Vysušená semena se nejprve očistí od nečistot a dalších rostlinných zbytků.

2. Poté se semena lisují za studena, aby se zachovala většina živin a vitaminů.

3. Olej se pak odděluje od ostatních pevných složek semen pomocí filtrace.

4. V některých případech se může olej z černého kmínu ještě rafinovat a čistit pomocí dalších procesů.

Olej z černého kmínu se používá v kulinářství jako přísada do salátových dresinků, marinád, omáček a pečiva. V tradiční medicíně se olej z černého kmínu používá pro své léčivé účinky, například jako prostředek proti zánětům, proti alergiím, proti bolestem kloubů a svalů, pro podporu trávicího traktu a pro posílení imunity.

Ačkoliv vám to možná přijde nepravděpodobné, kmín lze pěstovat na zahradě v našich podmínkách, zejména pokud máte dostatek slunce a půdu s dobrou propustností. Kmín je rostlina, která má ráda teplé a suché podmínky, takže se nejlépe daří v oblastech s mírným klimatem.

Kmín se pěstuje ze semen, která se vysévají na jaře, jakmile se země zahřeje. Semena by měla být vysázena do hloubky asi 1-2 cm a ve vzdálenosti asi 10-15 cm od sebe. Po vyklíčení se rostliny mohou vyjednotit, aby se zajistila správná vzdálenost mezi nimi.

Kmín potřebuje pravidelnou zálivku, zejména v období sucha, ale je důležité zajistit dobré odvodnění půdy, aby se předešlo zamokření kořenů. Kmín také potřebuje dobře vyživenou půdu, takže před výsadbou se doporučuje přidat do půdy organické hnojivo nebo kompost.

Po asi 3-4 měsících by měly být rostliny kmínu dostatečně vyrostlé k tomu, aby mohly být sklizeny. Semena se sbírají, když jsou plody kmínu zralé a suché. Poté se semena usuší na teplém a větraném místě a skladují v suchu a temnu.

Kmín potřebuje půdu s dostatkem živin, a tak je dobré mu před vysetím (nejlépe na podzim) přidat kompost nebo uleželý chlévský hnůj do půdy a zarýt. Na jaře se potom kmín vysévá do uhrabané zeminy. Během vegetačního období jej můžete přihnojovat přírodním organickým hnojivem Hnojík asi jednou za 14 dní v malém množství.

Kmín se sklízí kvůli semenům, ne kvůli natí, takže se vyplatí hnojit spíš průběžně slabými dávkami než jednou silnou — přehnojená rostlina žene do listů a plodů nasadí méně. Stejný režim vyhovuje i ostatním aromatickým bylinkám na záhoně. Jak vybrat hnojivo, které pokryje celou zahradu najednou, rozebíráme v článku Univerzální hnojivo; poměry pro zálivku najdete v dávkování.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Bedla je druh houby, která má jemnou a delikátní chuť a může být použita v mnoha pokrmech, jedním z nejlepších jsou bedly na kmíně:

Suroviny:

• 500 g bedel,
• 1 cibule, nakrájená nadrobno,
• 1-2 stroužky česneku, nakrájené nadrobno,
• 1 lžička kmínu,
• 2 lžíce olivového oleje,
• sůl a pepř dle chuti,
• čerstvá petrželka na ozdobení.

Postup:

1. Použijte jen zdravé a silné bedly. Důkladně je omyjte a nakrájejte na tenké plátky.

2. Rozehřejte olivový olej v pánvi a přidejte cibuli. Smažte, dokud cibule nezesklovatí.

3. Přidejte česnek a kmín a smažte asi 1 minutu, než se začne uvolňovat jejich aroma.

4. Přidejte bedly a smažte je asi 5-7 minut, dokud nezměknou a nepustí vodu.

5. Podle chuti případně osolte a opepřete.

6. Podávejte ozdobené nasekanou čerstvou petrželkou s čerstvým pečivem. Anebo můžete celou směsí naplnit originální francouzský koláč – quiche.

Směs bedel s kmínem se dá použít i jako náplň do quiche — francouzského slaného koláče.

Existuje mnoho způsobů, jak připravit vepřové maso s kmínem, ale zde je jednoduchý recept, který zvládne i začátečník:

Suroviny:

• 600 g vepřového masa, nakrájeného na menší kousky,
• 1 cibule, nakrájená nadrobno,
• 1-2 stroužky česneku, nakrájené nadrobno,
• 2 lžíce kmínu,
• 2 lžíce olivového oleje,
• 250 ml vývaru nebo vody,
• sůl a pepř dle chuti.

Postup:

1. Vepřové maso nakrájejte na menší kousky a osolte a opepřete.

2. Rozehřejte olivový olej v hluboké pánvi nebo hrnci a přidejte nakrájenou cibuli. Smažte ji asi 5 minut, dokud nezesklovatí.

3. Přidejte nakrájený česnek a kmín a smažte asi 1 minutu, než se uvolní jejich aroma.

4. Přidejte nakrájené vepřové maso a smažte ho na střední teplotě, dokud nezezlátne po všech stranách.

5. Přidejte vývar nebo vodu a přikryjte pokličkou. Vařte na střední teplotě asi 30 minut, dokud není maso měkké a šťavnaté.

6. Ochutnejte a případně dochuťte solí a pepřem podle vlastních preferencí.

Vepřové na kmíně může být podáváno s rýží, bramborami nebo chlebem.

TIP: Můžete také přidat další ingredience podle vašeho gusta, například papriku, rajčata nebo zeleninu.

Jsou to dvě různé rostliny. Kmín kořenný (Carum carvi) je náš běžný kmín do pečiva, brambor a zelí. Římský kmín (Cuminum cyminum), známý i jako cumin nebo zira, se používá v indické a blízkovýchodní kuchyni a chutná výrazně jinak — nejsou zaměnitelné.

Není. Černý kmín jsou semena černuchy seté (Nigella sativa), rostliny z čeledi pryskyřníkovitých. S kmínem kořenným je nespojuje nic než český název a podobný vzhled semen.

Ano. Kmín kořenný potřebuje slunné místo a propustnou půdu. Vysévá se na jaře do hloubky 1–2 cm s rozestupem 10–15 cm a po zhruba 3–4 měsících se sklízejí zralá suchá semena.

Když jsou plody zralé a suché, obvykle 3–4 měsíce po výsevu. Semena se pak dosuší na teplém a větraném místě a skladují v suchu a temnu.

Na podzim před setím se do půdy zaryje kompost nebo uleželý chlévský hnůj. Během vegetace stačí přihnojovat přírodním organickým hnojivem zhruba jednou za 14 dní v malém množství — silné dávky ženou rostlinu do listů na úkor semen.