(Daucus carota var. sativus)
Mrkev obecná setá patří do čeledi miříkovitých. Jejími příbuznými jsou třeba petržel nebo pastinák. Mrkev setá je vyšlechtěná z mrkve obecné pravé a může mít různě barevný kořen. Kromě klasického oranžového narazíte na žlutý, bílý, fialový, červený, a dokonce i vícebarevný.
Mrkev je oblíbenou složkou našeho jídelníčku odpradávna, protože jako jedna z mála zelenin vydrží dobře uskladněná do jara. Obsahuje také mnoho vitamínů – A, C, E, B, a stopových látek – draslík, sodík, vápník. Obsahuje i hodně vody a vlákniny a je vhodná do redukčních diet.
Mrkev má i léčivé účinky – podporuje vylučování škodlivého cholesterolu z krve, je močopudná, pomáhá při šerosleposti (žluté barvivo lutein).
Než se pustíte do pěstování této zeleniny, měli byste znát alespoň základní odrůdy, abyste zvolili tu nejlepší do vaší zahrady, a to s ohledem na stanoviště, teplotu, půdu či zálivku. Také výnosy nejsou zanedbatelné a doba skladování se u některých odrůd liší.
Odrůd mrkve je u nás přes 70, ale můžeme je rozdělit do dvou hlavních skupin – karotky neboli odrůdy vhodné k rychlení a polopozdní a pozdní odrůdy.
Mezi karotky patří:
Nantéská – je to výnosná odrůda, kterou můžete vysévat na jaře i na podzim, poznáte ji podle tupě ukončeného kořene, kořen dorůstá délky 12 až 15 cm, patří tedy k nejdelším karotkám.
Presto – další karotkou je Presto, má nejkratší vegetační období (100 až 140 dní), má válcovitý kořen, miluje půdy s vápencem. Délka kořene je 12 až 13 cm. Vyséváme ji na podzim i na jaře, není vhodná k letnímu výsevu.
Lysa – je odrůda se sytě zbarveným oranžovým kořenem, který může být 10 až 12 cm dlouhý, je vhodná k jarnímu i podzimnímu výsevu.
Z polopozdních a pozdních odrůd jsou nejčastější:
Karola – jedná se o polopozdní odrůdu, která má tupé zakončení, vysévá se zásadně na podzim, kořen má dlouhý 15 až 20 cm, vegetační dobu má 180 až 200 dní. Její obrovskou výhodou je to, že je velmi odolná k praskání kořenů a je dobře skladovatelná.
Olympia – je odrůda s válcovitým tupě zakončeným kořenem, kterých dosahuje délky 15 až 18 cm, vysévá se nejlépe na jaře nebo v létě, je velmi dobře skladovatelná.
Žlutá mrkev je odrůda mrkve, která se dříve používala hlavně jako krmná. I dnes se s ní můžete setkat, na polích se běžně pěstuje a i malopěstitelé si ji pěstují například pro králíky. Žlutá mrkev má dostatek žlutého barviva lutein, které je důležitou složkou pro naše vidění – zejména potlačuje šeroslepost. A tak se dnes žlutá mrkev konzumuje i lidmi, jedním z důvodů je její přirozeně nasládlá chuť. Žlutou mrkev můžete v zahradnictví sehnat jako např. Táborskou mrkev.
Mrkev se dá předpěstovávat v květináčcích nebo pařeništích, anebo vysévat rovnou na záhon. První možnost přináší úsporu osiva, ale je vhodná pouze tehdy, když chcete vysazovat jen málo mrkve. Druhá možnost s sebou přináší větší náklady na osivo, jednocení mrkve, jakmile vzejde, ale také velkou odolnost semínek v půdě, kdy je možné vysévat na jaře i na podzim.
Kdy vysévat mrkev
Podíváme se nejprve na druhý způsob výsevu. Rané mrkve, které se budou nejdříve sklízet, můžete vysévat již během února (anebo na podzim – v září, protože jsou odolná vůči mrazu). Důležité je udržovat půdu stále vlhkou, nikoliv přemokřenou. V suché půdě semínka zaschnou, v přemokřené shnijí. Proto je nejlepší mrkev vysazovat na písčitou půdu, bohatou na humus, na slunném stanovišti a častěji půdu zalévat. Meziřádková vzdálenost by měla být 15 až 18 cm a mrkev sejeme do hloubky 0,5 až 1 cm. Jakmile mrkev vzejde, musíte ji vyjednotit, tj. ponechat jedné rostlince dostatek prostoru – podle odrůdy to může být 2 až 3 cm.
Pozdní odrůdy vyséváme během dubna – stejným způsobem jako rané – a budeme je sklízet na podzim na uskladnění.
Kdy zasadit mrkev
Ti, co zvolili pár kousků mrkve a předpěstovali si ji v květináčcích nebo v pařeništích, ji mohou začít vysazovat od konce dubna do poloviny května na volný záhon. Mrkev se sází ve vzdálenosti 3 cm od sebe na řádky 15 cm od sebe.
Aby vám mrkev co nejdéle vydržela, je potřeba ji dobře skladovat. Jak uskladnit mrkev? Pojďme se na to společně podívat.
Pár tipů:
1. Skladovat jde pouze mrkev pozdní nebo polopozdní, tedy ta vysévaná na záhon v průběhu dubna. Karotky se neskladují, ty jsou určeny k přímému konzumu a přímému zpracování.
2. Mrkev určenou ke skladování sklízíme nejlépe během září nebo října, raději co nejpozději, avšak vždy před prvními mrazíky.
3. Mrkev, která je “zralá” ke sklizni, poznáme tak, že má zavadlou nať.
4. Mrkev sklízíme pomocí rýče nebo rycích vidlí, které zapichujeme o něco dále od mrkve, abychom ji nepoškodili. Vždy jen načechráme půdu a mrkev vyjmeme. V písčitých půdách někdy stačí mrkev vytrhnout. Nejde-li to lehce, raději si pomůžeme vidlemi, abychom kořen nepřetrhli – nevydržel by pak skladování.
5. Mrkev po sklizni nemyjeme, jen zhruba očistíme. Myjeme vždy až těsně před použitím.
6. Mrkev skladujeme buď v bedýnkách (prodyšných) ve sklepě, menší množství můžeme skladovat v lednici. Kdo má skleník, vytvoří si pro mrkev (a další kořenovou zeleninu) tzv. krecht – ve skleníku si vytvoříme jámu, sklizenou mrkev do ní postavíme kořenem dolů, zasypeme zeminou a přikryje např. chvojím. Takto ve skleníku vydrží po celou zimu a bude stále jako čerstvá.
Jak používat Hnojík posypem, zálivkou či postřikem. Způsoby zesílení účinku na škůdce a nemoci rostlin.
Seznámení se s rostlinami, jejich pěstováním a hnojením přehledně podle druhů.
Discount Applied Successfully!
Your savings have been added to the cart.
