Mrkev (Daucus carota ssp. sativus)
Hluboká půda bez kamenů a čerstvého hnoje — jinak se kořen rozvětví a zkroutí.

Kořenová zelenina, po celý rok nabízená na trhu jako čerstvá, s velkou rozmanitostí odrůd a vysokou zdravotní hodnotou.
- Stanoviště: mírně teplé klima, hluboké půdy s dobrou zásobou vody
- Prostor pro rostliny: 20–30 × 5–10 cm
- Výsev: březen–červen
- Doba sklizně: od června
Mrkev obecná patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae) a jako planě rostoucí rostlina je rozšířená po celé Evropě a v Asii. Dnešní kulturní mrkve s oranžovým kořenem vznikly křížením plané mrkve obecné (Daucus carota ssp. carota) se středomořskou mrkví obrovskou (Daucus carota ssp. maxima). Oranžovou barvu dává mrkvi přírodní barvivo karoten, jehož obsah v kořenech je závislý na odrůdě a na počasí. Karoten je předstupněm (provitaminem) vitaminu A. Je účinný jen ve spojení s tukem, proto se doporučuje kuchyňská příprava mrkve s olejem nebo se smetanou.
Kdy sít a sklízet mrkev
Vysévejte ranou mrkev přímo na záhon do řádků.
Vysévejte pozdní mrkev na uskladnění přes zimu.
Sklízejte ranou mrkev postupně podle potřeby.
Sklízejte pozdní mrkev na uskladnění, za sucha a před mrazy.
Stanoviště a výsev
Nejlépe se daří na hlubokých, kyprých a humózních půdách. Pěstování na čerstvě vyvápněných půdách není vhodné. V těžkých a kamenitých půdách vyrůstají „nohaté“ mrkve. Semena mrkve klíčí již při nízké teplotě a první výsevy v březnu jsou možné ihned, jakmile lze zpracovávat půdu. Vysévá se vícekrát až do června, asi 1–1,5 cm hluboko a do řádků vzdálených 20–30 cm. Rané mrkve se vysévají v menších vzdálenostech nežli mrkve pozdní.
Pomalé vzcházení mrkve, které trvá i tři až čtyři týdny, lze zkrátit předklíčením. Semena se smíchají s vlhkým pískem, uloží do uzavřené krabičky a nechají 2–4 dny při pokojové teplotě. Tento postup se hodí zejména u staršího osiva. Předklíčená semena se vysévají opatrně, aby se klíčky nepoškodily.
Příprava záhonu a hnojení mrkve
Mrkvi se nejlépe daří ve středně těžké, hluboké a propustné půdě s dostatkem humusu. V těžké nebo kamenité zemi se kořeny kroutí a větví. Záhon proto zryjte už na podzim aspoň 25 cm hluboko. Kyselou půdu povápněte, mrkev chce reakci kolem neutrální (viz pH půdy).
- Kompost ano, čerstvý hnůj ne. Dobře uleželý kompost v dávce 2–3 kg/m² mrkvi prospívá. Po čerstvém chlévském hnoji jsou kořeny horší jakosti, víc je napadají škůdci i choroby a hůř se skladují. Mrkev proto patří na záhon, který byl vydatně hnojen rok předtím.
- Fosfor a draslík na podzim. Pokud hnojíte minerálně, fosforečné a draselné hnojivo zapravte už při podzimní přípravě. Na jaře stačí malá dávka dusíku při uhrabání záhonu.
- Přihnojení ve fázi 3–4 listů. Slabší porost můžete jednou přihnojit zálivkou s rozpuštěným hnojivem. V druhé polovině léta už dusík nedávejte, mrkev by se hůř skladovala.
Jak hnojit kořenovou zeleninu organicky a s pozvolným uvolňováním živin, popisuje článek hnojení zeleniny.
Péče během růstu
Příliš husté porosty se jednotí co nejdřív po vzejití: rané odrůdy aspoň na 5 cm, pozdní na 7–10 cm. Za sucha a v mokrých půdách osivo hůře vzchází. Mrkev roste zpočátku pomalu, a proto hlavně v prvních týdnech je důležité hubit plevele. Zelenání hlav kořenů lze zabránit mírným nahrnutím půdy při okopávce. Praskání mrkve je způsobováno většími výkyvy půdní vlhkosti. U raných odrůd vysetých v březnu je možná sklizeň již od června, pozdní mrkve pro skladování se sklízejí až na podzim.
Mrkev lze sklízet postupně a vybírat jen některé kořeny. Zbývajícím rostlinám tak přibude místa a mohou dále růst.
Choroby a škůdci
Nebezpečným škůdcem jsou larvy pochmurnatky mrkvové. V otevřených polohách jsou porosty touto mouchou méně ohrožovány. Dalším škůdcem je merule mrkvová. Střídáním plodin lze předcházet napadení háďátky a houbovým chorobám, jako je černá hniloba mrkve.
Mrkev v osevním postupu a ve smíšeném záhonu
Mrkev je nenáročná na živiny. V osevním postupu patří do třetí tratě, tedy na záhon, kde rok předtím rostly luskoviny a ještě o rok dřív vydatně hnojená zelenina, třeba zelí, rajčata nebo okurky. Stačí jí malá dávka zralého kompostu. Čerstvý hnůj ani polorozložený kompost pod ni nedávejte, kořeny se po nich větví a praskají.
Na stejné místo se mrkev vrací nejdřív po třech až čtyřech letech a nesází se ani po jiných miříkovitých, jako je petržel, celer, pastinák nebo kopr. Střídání pomáhá předcházet háďátkům a chorobám.
Značkovací plodina: ředkvička nebo salát
Mrkev klíčí pomalu, často dva až tři týdny, a řádek mezitím zaroste plevelem. Do řádku proto přisejte pár semen ředkviček nebo salátu. Vzejdou za několik dní, označí řádek a plít můžete dřív, aniž byste mladou mrkev vytrhali. Ředkvičky sklidíte dřív, než začnou mrkvi překážet. Stejně to funguje u petržele a pastináku.
Písek do výsevní rýhy
Na těžší, slévavé půdě nasypte do výsevní rýhy tenkou vrstvu písku a semena vysejte do něj. Písek netvoří škraloup, klíčky jím snáz proniknou na povrch a řádek je dobře vidět.
Dobří a špatní sousedé
- Dobře se snáší s: cibulí, pórem a dalšími cibulovinami, se salátem, hráškem a červenou řepou.
- Nehodí se k: kopru.
Klasikou je střídání řádků mrkve a cibule nebo póru. Zahrádkáři mají zkušenost, že v takovém záhonu méně škodí pochmurnatka mrkvová i květilka cibulová. Jistou ochranu to ale nezaručuje. Spolehlivější je výsev na vzdušné, otevřené místo a zakrytí porostu jemnou sítí nebo netkanou textilií.
Co prozradí nať a kořen
- Kadeřavé, zkroucené listy mohou znamenat nedostatek draslíku, který doplní kompost s trochou dřevěného popela. Stejný příznak ale způsobuje i sání merule mrkvové, proto se podívejte i na rub listů.
- Krátké, zavalité kořeny vznikají v přehřáté půdě. V horkém létě pomůže mulč z nařezané slámy, který drží půdu chladnější a vlhčí.
Výsev a jednocení mrkve krok za krokem
Záhon na jaře uhrabejte hned, jak oschne, a sejte co nejdřív, obvykle v březnu, v mírné zimě i koncem února. V teplých oblastech se dá začít o 1–2 týdny dřív, na horách později.
- Hloubka a řádky: semena 1–1,5 cm hluboko, pozdní mrkev do řádků 25–30 cm od sebe, raná může být hustěji. Osetý řádek přitlačte prkénkem, aby semena dobře přilnula k vlhké půdě.
- Značkovací rostliny: do řádku přisejte řídce, po 10–15 cm, ředkvičky nebo salát (postup popisujeme výše).
- Jednocení: co nejdřív po vzejití, rané odrůdy aspoň na 5 cm, pozdní na 7–10 cm. Pozdní jednocení snižuje výnos. Vytrhávaná nať navíc voní a láká pochmurnatku mrkvovou, proto vytrhané rostlinky ze záhonu hned odneste.
- Plevel: v mrkvi se odstraňuje ručně a okopávkou. Chemie se na zahradě nepoužívá, mrkev se jí hodně čerstvá.
- Zálivka: v suchu pravidelně. Jakmile kořeny začnou tloustnout, zálivku omezte. Velká dávka vody po delším suchu je hlavní příčinou praskání.
Raná karotka a pozdní mrkev: co kdy sít
Rané odrůdy (karotky) mají kratší, jemný a šťavnatý kořen. Na zimní uskladnění se nehodí, snadno se kazí. Sejí se postupně od března, aby se dalo sklízet celé léto. Pozdní odrůdy mají delší kořen, hrubší dužninu a vyšší výnos a právě ty se skladují přes zimu.
Letní výsev karotky: chcete-li mít jemnou karotku i na podzim, vysejte ranou odrůdu v červnu, nejpozději začátkem července. Hodí se k tomu záhon po raných bramborách nebo jiné rané zelenině. Naopak raná karotka vysetá příliš brzy a sklizená pozdě přezraje a ve skladu hnije.
Kdy sít podle přírody a jednocení ve dvou krocích
Semena mrkve klíčí už při 4–5 °C, a tak se první výsev řídí spíš půdou a přírodou než kalendářem. Když kvetou zlatice (forsythie) a trnky, bývá záhon oschlý a dost teplý na výsev mrkve, petržele i pastináku. Kdyby se po výsevu vrátil chlad, semena jen počkají. Horší je půda, která po zasetí stojí v mokru.
Jednocení ve dvou krocích
Mrkev se seje schválně hustěji, protože část semen nevyklíčí a část vzešlých rostlinek sežerou slimáci nebo vyzobají ptáci. Když proto jednotíte rovnou na konečnou vzdálenost, zůstanou v řádku mezery. Spolehlivější je jednotit dvakrát:
- Poprvé hned, jak jdou rostlinky uchopit do prstů, zhruba na 2–3 cm.
- Podruhé o 3–4 týdny později na konečných 5 cm u raných a 7–10 cm u pozdních odrůd. Při druhém jednocení už vytahujete drobné karotky, které se hodí do salátu.
Vytahujte vždy slabší rostlinky a ty silnější nechte. Jednoťte navečer nebo za zataženého počasí a vytrhanou nať hned odneste, aby vůní nelákala pochmurnatku.
Odrůdy mrkve
Rané odrůdy s okrouhlými mrkvemi:

- Pariser Markt – Parabell,
- Pariser Markt – Karussell,
- Kundulus,
- Konfrix,
- Rubin,
- Parmex a Planet.
Rané odrůdy se středně velkými mrkvemi:

- Amsterdamer Treib se selekcemi jako jsou Amdura,
- Caramba,
- Douceur,
- Sweetheart,
- a dále Mokum a Suko.
Polorané odrůdy:

- Nantéská se selekcemi jako jsou
- Decora,
- Express,
- Hilmar,
- Tip Top,
- Topfix,
- Topscore,
- Monanta
Pozdní odrůdy:

- Bauers Kieler rote,
- Lange rote stumpfe ohne Herz (jsou také známé pod jmény Berlikumer, Feonia a De Frise) se selekcemi
- Banta,
- Zino,
- Hit,
- Oranza
Rychlení karotky ve skleníku a pařeništi
Raná mrkev (karotka) se dá ve skleníku nebo pařeništi sklízet už v dubnu, tedy o několik týdnů dřív než ze záhonu. Potřebuje lehčí, humózní a vzdušnou půdu, těžké a studené půdy jí nesvědčí. Chlévský hnůj nedávejte přímo před výsevem, kořeny by praskaly.
Semena klíčí už od 5 °C, při optimálních 18 °C vyklíčí asi za týden. Kolem 18 °C karotka také nejlépe roste. Chladnější prostředí snese, horko ne: při vysokých teplotách bují nať a kořeny zůstanou malé.
| Způsob | Výsev | Sklizeň |
|---|---|---|
| vytápěný skleník nebo teplé pařeniště | leden až začátek února | duben až 1. polovina května |
| nevytápěný skleník nebo pařeniště | konec února až začátek března | konec května až začátek června |
| pařeniště, podzimní výsev (přezimuje) | konec srpna až začátek září | začátek května |
Výsev a péče
- Vysévejte do řádků vzdálených 15 cm, husté výsevy jednoťte.
- Mezi dva řádky karotky vysejte řádek ředkviček. Vzejdou rychleji, karotku při vzcházení přistíní a sklidíte je dřív, než začnou překážet.
- Zalévejte podle potřeby. V dubnu a květnu před sklizní hodně větrejte a z pařeniště sundejte okna.
Podzimní výsev do pařeniště
Karotka vysetá koncem srpna nebo začátkem září přezimuje v pařeništi. Koncem října ji přikryjte slámou nebo listím a pařeniště zavřete okny. V únoru izolaci odstraňte, v březnu a dubnu důkladně větrejte a v dubnu sundejte i okna. Sklízí se začátkem května. Výsevy v pozdějším září dávají menší a horší úrodu.
Odrůdy k rychlení
Osvědčené odrůdy uváděné v odborné literatuře (dostupnost v prodeji ověřte):
| Odrůda | Vlastnosti | Vegetační doba |
|---|---|---|
| ‚Rondo‘ | raná kulatá mrkev pro pařeniště a nevytápěné skleníky; kořen 3–5 cm, spon 20 × 5 cm | asi 83 dní |
| ‚Karnavit F1‘ | velmi raná, válcovitý kořen 18–19 cm | asi 85 dní |
| ‚Mignon‘ | velmi raná baby karotka | – |
| ‚Smirna‘ | raná, typ Nantes, snáší přezrávání a nepraská | – |
| ‚Jitka F1‘ | raná karotka | – |
| ‚Stupická‘ | nantéský typ, rychlení i rané pole | 93–98 dní |
| ‚Nantes 4‘ | pro všechny způsoby rychlení (kořen se při něm zužuje) | 103–108 dní |
| ‚Nantes 5‘ (Nantéská) | raná, delší téměř válcovitý tupý kořen | 115–125 dní |
Na záhon po mrkvi nesázejte chřest. Mrkev je náchylná k kořenomorce fialové, která chřestu ničí kořeny.
Jak dlouho mrkev roste, těžká půda a nádoby
| Skupina odrůd | Od výsevu do sklizně |
|---|---|
| rané | 10–12 týdnů |
| letní (polorané) | 12–19 týdnů |
| pozdní | 24–28 týdnů |
- Těžká a pomalu se prohřívající půda. Rané odrůdy sejte na hrůbky nebo do vyvýšeného záhonu, kde se půda ohřeje dřív.
- Po vzejití přikryjte řádky asi 2 cm vyzrálého kompostu a udržujte vlhkost. Bez škraloupu se semenáčky snáz prosadí.
- Síť proti pochmurnatce. Řádek zakryjte ihned po výsevu, ne až při prvním napadení.
- Nádoby. Do hlubokých květináčů se hodí rané odrůdy (‚Amsterdam‘), do truhlíků odrůdy s malými okrouhlými kořeny (‚Pariser Markt‘).
- Lednice. Menší množství vydrží zhruba dva týdny. Odkruťte nať, mrkev jen krátce omyjte a zabalte do vlhké látky.
Jak skladovat mrkev
Aby vám mrkev co nejdéle vydržela, je potřeba ji dobře sklidit i uložit.
1. Skladovat jde pouze mrkev pozdní nebo polopozdní, tedy ta vysévaná na záhon v průběhu dubna. Karotky se neskladují, ty jsou určeny k přímému konzumu a přímému zpracování.
2. Mrkev určenou ke skladování sklízíme nejlépe během září nebo října, raději co nejpozději, avšak vždy před prvními mrazíky.
3. Mrkev, která je „zralá“ ke sklizni, poznáme tak, že má zavadlou nať.
4. Mrkev sklízíme pomocí rýče nebo rycích vidlí, které zapichujeme o něco dále od mrkve, abychom ji nepoškodili. Vždy jen načechráme půdu a mrkev vyjmeme. V písčitých půdách někdy stačí mrkev vytrhnout. Nejde-li to lehce, raději si pomůžeme vidlemi, abychom kořen nepřetrhli – nevydržel by pak skladování.
5. Mrkev po sklizni nemyjeme, jen zhruba očistíme. Myjeme vždy až těsně před použitím.
6. Mrkev skladujeme buď v bedýnkách (prodyšných) ve sklepě, menší množství můžeme skladovat v lednici.
Kdo má skleník, vytvoří si pro mrkev (a další kořenovou zeleninu) tzv. krecht – ve skleníku si vytvoříme jámu, sklizenou mrkev do ní postavíme kořenem dolů, zasypeme zeminou a přikryje např. chvojím.
Takto ve skleníku vydrží po celou zimu a bude stále jako čerstvá.
Proč mrkev přes zimu hnije
Nejčastější příčinou jsou namrzlé hlavy kořenů při pozdní sklizni a ukládání mokré mrkve. Skladovatelnost dál zhoršuje vlhký podzim, vydatná zálivka těsně před sklizní a dusíkaté hnojení v druhé polovině léta.
- Sklízejte před mrazy, za sucha, nejlépe za slunečného dne.
- Zeminu otřete rukou a nať odkruťte tak, aby zůstala jen malá srdíčka. Mrkev s natí uříznutou nožem se kazí rychleji.
- Do sklepa ji dávejte až ve chvíli, kdy se venku i ve sklepě ochladí. Do té doby ji nechte na chladném bezmrazém místě.
- Neskladujte ji vedle jablek. Etylen, který jablka uvolňují, mrkev zhořkne.
- Kořeny s chodbičkami po larvách pochmurnatky vyřaďte hned, ve skladu hnijí.
Uložení do sklepa, písku nebo krechtu krok za krokem popisuje článek skladování zeleniny.
Mrkev přes zimu v záhonu, hraboši a háďátka
Pozdní mrkev nemusí do sklepa celá ani hned po létě.
- Do prvních mrazů: sklizeň nemusíte uspěchat. Kořeny ve vlhké půdě nevadnou a chladné podzimní dny jim neublíží. Vyrýt je ale musíte dřív, než zamrzne povrch, namrzlé hlavy ve skladu hnijí.
- Přes zimu pod mulčem: část mrkve můžete nechat na záhoně. Před silnějšími mrazy ji přikryjte asi 10 cm vrstvou listí nebo slámy. Půda pod ní nepromrzne hluboko a mrkev vyrýváte podle potřeby i v zimě.
Uložení do písku, sklepa nebo krechtu krok za krokem popisuje článek skladování zeleniny.
Pozor na hraboše. Mrkev patří k jejich nejoblíbenějším potravinám a pod mulčem se jim daří. Pokud je na zahradě máte, nenechávejte kořeny přes zimu v záhonu a sklizeň uložte do beden. Jak hraboše poznat a omezit, popisuje článek hraboš na zahradě.
Zduřelé, rozvětvené kořeny: háďátka
Když má mrkev na kořenech uzlíky a výrůstky, větví se a nať žloutne, i když půda není kamenitá ani čerstvě hnojená, mohou za tím být háďátka. Stejně poškozují i kořenovou petržel a červenou řepu. Pomáhá dodržet střídání plodin a sezónu před výsevem pěstovat na záhoně aksamitník, jehož kořeny počty některých háďátek v půdě snižují. Porost na podzim rozsekejte a zapravte do půdy.
Sklizenou mrkev bez natě lze uložit do bedny zasypané vlhkým pískem. Kořeny se v ní udrží a dají se z ní průběžně brát podle potřeby. Bedna by měla stát na chladném, nemrznoucím místě.
Využití mrkve v kuchyni

- Mrkev s jablkem – svačinka vhodná pro děti i dospělé; najemno nastrouháme mrkev, jablko nastrouháme nahrubo, promícháme, můžeme osladit medem; pokud chceme použít jako lék na bolest v krku, přidáme míst medu lžičku olivového oleje.
- Dušená mrkev – velmi vhodná příloha třeba k pečenému kuřeti. 4 mrkve oškrabeme, nastrouháme nahrubo, na pánvi rozpálíme máslo, mrkev dusíme pod pokličkou asi 1/2 hodiny. Až nakonec dochutíme – lžicí cukru, troškou soli.
- Maso v mrkvi – použijeme vepřové maso (1/2 kg), dále budeme potřebovat 2 cibule, 1/2 kg mrkve, máslo, sůl, pepř a máslo a hladkou mouku na jíšku. Cibule oloupeme, nakrájíme najemno, osmažíme na másle. Přidáme na kostky nakrájené maso, osolíme, opepříme a dusíme doměkka. Poté přidáme na kolečka nakrájenou mrkev a dusíme, až změkne. Na vedlejším vařiči si z másla a mouky připravíme světlou jíšku. Přidáme do pokrmu, rozmícháme a provaříme. Podáváme s vařenými brambory.
Co uvařit z úrody: mrkev
Osvědčené domácí recepty, ve kterých vaše úroda hraje hlavní roli.
Zeleninový vývar z domácí zeleniny⏱ 1 h 35 min · polévka · snadnéOběd · Večeře
Svíčková na smetaně s vlastní zeleninou⏱ 3 h 10 min · hlavní jídlo · středníOběd
Mrkvové placky⏱ 40 min · hlavní jídlo · snadnéOběd · Večeře
Mrkvový dort⏱ 1 h 20 min · pečení · středníSvačina · Oběd
Mrkvová polévka se zázvorem⏱ 45 min · polévka · snadnéOběd · Večeře
Mrkvový salát s jablkem a citronem⏱ 15 min · salát · snadnéSvačina · Oběd
Hrášek s mrkví na másle⏱ 30 min · příloha · snadnéOběd · Večeře
Sterilované zelí do sklenic⏱ 1 h 10 min · zavařování · středníOběd · Večeře
Boršč z červené řepy⏱ 1 h 30 min · polévka · středníOběd · Večeře
Nakládaný květák⏱ 50 min · zavařování · snadnéSvačina · Večeře
Coleslaw – zelný salát⏱ 20 min · salát · snadnéOběd · Večeře
Bramborový salát s okurkou a vejci⏱ 50 min · salát · snadnéOběd · Večeře
