Hnojení zeleniny: organické hnojivo na zeleninu

• Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
• Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
• Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).

Přesné množství na jednu rostlinu, na truhlík i na metr čtvereční záhonu najdete na stránce Dávkování Hnojíku. Jak se hnojení zeleniny řadí mezi ostatní skupiny rostlin, shrnuje Hnojení zahradních rostlin a obecný úvod má stránka Výživa rostlin.

Dusík žene růst listů a u zeleniny má na výnos největší vliv. V půdě se ale rychle vyplavuje, a proto se dodává každý rok. Patří do první poloviny vegetace, kdy rostliny intenzivně rostou. Ve druhé polovině, kdy se tvoří hlávky, bulvy, kořeny a plody, už spíš škodí: zelenina hromadí dusičnany, má nižší biologickou hodnotu a hůř se skladuje.

• Raději méně a častěji. Jedna dávka minerálního dusíku nemá přesáhnout 5 g čistého dusíku na m². Na lehkých písčitých půdách a v deštivém počasí je lepší dát dávek víc a menších.
• Listová a kořenová zelenina hromadí dusičnany nejvíc, hlavně ta, která se jí syrová. Plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky) jich mívá méně.
• Zelenina pro malé děti. Špenát, mrkev, ředkvičky, salát, kapustu, kedlubny, červenou řepu a celer určené pro dětskou výživu za vegetace dusíkem nepřihnojujte vůbec. Stačí jim zásoba v dobře připravené půdě.
• Stín a hustý porost. Zelenina pěstovaná ve stínu nebo v přehoustlém řádku má kvůli slabší fotosyntéze víc dusičnanů. Dodržujte doporučené spony.
• Zavlažovaná zelenina roste rychleji a spotřebuje víc živin. Kde pravidelně zaléváte, počítejte s potřebou dusíku zhruba o pětinu vyšší.

Organické hnojivo uvolňuje dusík postupně, takže riziko přehnojení je menší. Nulové ale není, přehnojit se dá i kvašeným drůbežím trusem nebo močůvkou. Jak se nadbytek dusíku projevuje, popisuje článek výživa rostlin.

• Sazenice až po ujmutí. Čerstvě vysazené rostliny nepřihnojujte. Začněte, až se ujmou a začnou růst.
• Roztoky minerálních hnojiv a kvašené jíchy ke kořenům. Lijte je k patě rostlin, ne na listy, a pokud se listy polijí, opláchněte je čistou vodou. Nejlépe se hnojí za zamračeného počasí, po dešti nebo do předem zalité půdy. Na slunci a ve větru se z kvašených zálivek ztrácí dusík.
• Do 24 hodin zkypřete. Po hnojivé zálivce povrch zkypřete. Omezí se únik dusíku a na svahu déšť nesmyje živiny. Časté zálivky půdu utužují, a proto kypřete častěji.
• Kvašené zálivky ne ke krátké syrové zelenině. Jícha z trusu nebo močůvka se hodí k zelenině s dlouhou vegetací, jako je zelí, celer, pór nebo dýně. Ředkvičkám, salátu, mrkvi a jahodám ji nedávejte kvůli dusičnanům i hygieně.
• Košťáloviny nejvíc ocení přihnojení v době počátečního růstu.

Jak připravit výluh z Hnojíku na zálivku, popisuje článek postřik a zálivka z Hnojíku, jíchu z kopřiv článek kopřivová jícha.

Draselná hnojiva v chloridové formě (draselná sůl) přinášejí do půdy hodně chloru. Nejcitlivější jsou na něj fazol, okurky, melouny, kedlubny, ředkvička, cibule a rajčata, citlivé jsou i brambory. Chlor také zhoršuje klíčení mrkve a petržele. K těmto plodinám se draslík dává ve formě síranu, nebo se chloridové hnojivo použije jen na podzim. Víc o chloru v článku výživa rostlin.