Hnojivo na česnek

HMYZÍ TRUS jako HNOJIVO NA ČESNEK

česnek

Obsah

česnek

Česnek

česnek dekorační

Česnek, odborně nazývaný česnek kuchyňský nebo česnek setý (Allium savitum L.) z čeledi amarylkovitých je druh zeleniny, který je celosvětě znám. Tvoří cibuli, která je složena ze stroužků. Je to odedávna používaná zelenina, koření a zároveň léčivá rostlina, která se adaptovala od chladného až po tropické podnebí. První historicky doložené zmínky o česneku jsou staré 6000 let. U nás, ve střední Evropě se používá minimálně od doby bronzové. Někteří vědci se domnívají, že česnek pochází z Asie, z území Hedvábné cesty. Díky ní se dostal do Babylonu, Sumerské říše a následně do Egypta, kde byl velmi vzácný. Z Egypta se česnek dostal do Řecka, Římské říše a dále do Evropy.

Česnek, nazývaný také smradlavá růže, v minulosti lidé používali také jako afrodiziakum. Z oblasti pověr a mýtů mu připisovaly ochranné účinky proti upírům, vlkodlakům či démonům. V praktickém životě jej používali ik opravě skla či porcelánu či jako odpuzovač hmyzu, krtků a veverek. Vojáci ho dostávali na podporu odvahy na bojišti a pro dělníky či otroky znamenal podporu síly a fyzické zdatnosti. Z tradic, které přetrvaly u nás se dodnes používá v předvečer Vánoc při štědrovečerní večeři spolu s kouskem chleba a špetkou soli.

Po tisíciletí je známý jako zdroj léčivých látek. Používal se na nespočet zdravotních problémů. Na některé z nich vědci potvrdili účinky česneku, jiné vyvrátili. Ale ve výzkumu účinnosti česneku se nadále pokračuje.

Vědecké studie prokázaly, že obsahuje antioxidační, protizánětlivé, antibakteriální, antifungální, imunomodulační, kardiovaskulární ochranné, protirakovinné, antidiabetické, protiopatické, hepatoprotektivní, neuroprotektivní bioaktivní složky.

stroužky česneku
mačkaný česnek

Česnek jako štiplavý, chutný, živinami nabitý zdroj energie, je životně důležitý v nesčetných receptech.

 

Druhy česneku

U česneku se vyvinula celá řada odrůd a genotypů vhodných pro naše mírné pásmo. Je to plodina, která se množí klonálně (vegetativně, nepohlavně) a ztratila schopnost kvést.

Z botanického hlediska existuje ve dvou základních mofrotypech:

  • paličák (Allium sativum var. ophioscorodon)tvoří výrazné květní stonky kulovitého tvaru s pacibulkami. Jeho genetický základ je totožný s genetickým základem původního divokého česneku (A. sativum var. longicuspis.)
     
  • nepaličák (Allium sativum var. sativum)nevytváří květní stonky, má spolehlivější výnos, lépe se přizpůsobuje prostředí, v průměru má vyšší skladovatelnost a tvoří větší počet stroužků

Z pěstitelského hlediska dělíme odrůdy:

Podle výsadby:

  • podzimní odrůdy– vysádzajú sa na podzim
  • jarní odrůdy – vysádzajú sa na jaře

Podle tvaru listů:

  • úzkolistý
  • širokolistý
celé stroužky česneku
svazky česneku
svazek česneku
česnekové cibulk

Pěstování

Podzimní odrůdy česneku se vysazují na podzim, co nejpozději, když denní teploty klesnou pod 9°C, aby mrazy v zimě nepoškodily jejich vzrostlé lístky. To by mohlo ovlivnit úrodu. Vysazují se do hloubky 8 cm i hlouběji. Vzdálenost stroužků česneku v řádku je 10 – 15 cm a mezi řádky 20 – 40 cm, tedy spon výsadby je 20 x 10 cm až 40 x 15 cm.

Jarní odrůdy česneku vysazujeme na jaře, co nejdříve, hned po rozmrznutí půdy. Sází se mělčí než podzimní odrůdy, a to do hloubky 5 – 6 cm. Vzdálenost mezi stroužky česneku v řádku má být 10 – 15 cm a mezi řádky 20 – 40 cm, tedy spon 20 x 10cm až 40 x 15cm.

U paličáků a širokolistých odrůd se doporučuje vysazovat je ve vzdálenosti minimálně 40 x 12 cm. U nepaličáků a úzkolistých odrůd česneku 30 x 10 cm. U každého česneku platí, že příliš hustá výsadba snižuje jeho výnos.

Paličákům, kterým vyrůstá květní stonek s pacibulkami se pro zvýšení výnosnosti doporučuje tento květní stonek vylamovat. Více živin tak zůstává v cibuli. V případě, že necháme na květním stonku dorůst pacibulky, můžeme je zasadit a v prvním roce nám z nich narostou jednostroužkové cibulky. V následujících letech se rozdělí do více stroužků.

Česnek se může pěstovat v různých typech půdy na slunném stanovišti. Půda by však měla být úrodná, bohatá na organické složky a živiny a propustná, aby nedocházelo k dlouhodobému přemokření česneku. V rámci přípravy půdy pro vysazování česneku se doporučuje hluboké překypření, odplevelení a dodání dostatečného množství živin organického původu. Je vhodné do půdy předem zapracovat Hnojík, doporučené organické hnojivo na česnek.

Při výběru půdy pro pěstování česneku je však třeba zvážit i takzvanou předplodinu, která se na dané půdě pěstovala.

Rozhodující pro volbu předplodiny by mělo být následné zaplevelení, včasné zapravení, minimalizace reziduí herbicidů a množství rostlinných zbytků či zbytků organických hnojiv.

česnek v záhonu

Doporučuje se vyhnout předpodinám: hrachu, bobu, fazolím, rajčatům a cibulovinám. Předplodina by měla být nenáročná na živiny.

Vhodné jsou kořenová, listová zelenina, oziminy (vhodné jen při jarním česneku), okurky, hořčice, vika huňatá. Víka a hořčice jsou vhodné jako zelené hnojení, přičemž zapracovat je do půdy je důležité minimálně 2 měsíce před výsadbou česneku.

Česnek by se na stejné místo měl vysazovat až ve 4 – 6letém intervalu. Výnos česneku ovlivňuje i správná orientace stroužku česneku v půdě – podmačkám, tedy částí, ze které vyrostou kořínky dolů.
 
Výběru sadivového materiálu je třeba věnovat náležitou pozornost a zohlednit půdní klimatické podmínky, podle nich i výběr odrůd a přípravu půdy. Stroužky česneku by měly být zcela zralé a dobře vyvinuté, středně velké až velké, bez nemocí a mechanického poškození. Někteří doporučují ošetřit před výsadbou česnek mořením, aby se zbavil škůdců a chorob přenášených semeny. Stroužky se před výsadbou suší po namoření na vzduchu.
 
Dobré zkušenosti jsou s mulčováním vysazeného česneku v tloušťce 3 – 5 cm. Mulčování kontroluje vlhkost půdy a zabraňuje přerůstání plevele.
 
Při pěstování česneku je dostatek vláhy nezbytný v kořenové zóně během vegetativního růstu. Frekvence zavlažování závisí na typu půdy a výskytu srážek během vegetačního období. Platí, že česnek snese spíše mírné sucho než dlouhodobé přemokření.
 
Součástí efektivního pěstování česneku je doplňování kvalitních živin. Zjistilo se, že pokud se aplikuje organické hnojivo na česnek, jeho produkce je efektivnější.
 
Před vysazením česneku v rámci přípravy půdy můžete použít například kompost i zelené hnojení vikou huňatou či hořčicí. Do půdy musí být zaorány v hloubce 25 cm nejpozději v polovině září. Pokud by šlo o luční nebo travní porost, ten se má zapracovat do konce července. Hnojení hnojem není velmi doporučeno, protože nevyzrálý hnůj není vhodný, neboť je příliš agresivní. Jak kompost, tak zelené hnojení je třeba hloubkově předem zapracovat do půdy před výsadbou česneku, aby se předešlo možnému přenosu onemocnění.
 
Vybrat si můžete z organických hnojiv, kterých je na trhu dostatečné množství. Organické hnojivo na česnek je i Hnojík, který doporučujeme a se kterým máme výborné zkušenosti. Organické hnojivo na česnek neposkytuje česneku jen makro a mikro živiny, ale i další prospěšné mikroorganismy. Také zlepšuje fyzikální, chemické a biologické podmínky půdy a nemá známý škodlivý vliv na ekologii ani na plodiny. Hnojík, jako organické hnojivo na česnek zároveň díky Chitínu působí repelentně na škůdce. Více o Chitinu a jeho účincích, díky kterému Hnojík – České přírodní organické hnojivo, hnojivo na česnek, je jedinečné v nabídce organických hnojiv, se můžete dočíst zde.
 
První hnojení česneku tedy provádíme při přípravě půdy před výsadbou. Pokud jsme vysazovali česnek na podzim, opakujeme hnojení Hnojíkem v jarním období. Následně lze přihnojovat dle potřeby. Poslední přihnojení se doporučuje asi čtyři týdny před sklizní. U hůlek těsně po vylámání květních stonků. V případě škůdců je vhodné použít postřik nebo posyp na list. Více o aplikaci Hnojíku  se dočtete na stránce o Použití Hnojiva.
česnek v záhonu
česnek stroužky
česnek se zeleninou na míse
stoužky česneku
česnek s chlebem

Pro bohatou sklizeň je důležitý správný čas na posbírání úrody. Každá odrůda má poněkud odlišný čas. Obecně platí, že znaky pro sběr česneku jsou polehání česnekové natě, žloutnutí listů. U hůlky můžeme nechat 1 – 2 květní stonky a když se začínají vyrovnávat, je správný čas sklizně. Když posbíráme česnek pozdě, budou se rozpadat cibule na jednotlivé stroužky a zkrátí se jejich skladovatelnost. Skladovatelnost ovlivňuje také dosušení a uskladnění česneku. Dosušit česnek je třeba ve stínu, s dostatečným prouděním vzduchu a suchu. Můžeme jej zaplést do copů nebo zkrátíme stonek na cca 3 cm a umístíme v přepravkách. Česneku vyhovuje chladné a suché místo. Nejvhodnější je uskladnit česnek ve vzdušné místnosti o teplotě kolem 0°C při co nejnižší vlhkosti. Nedoporučuje se dlouhodobě skladovat česnek v chladničce.

Choroby a škodci

Houbová onemocnění – bílá sklerociová hniloba (Sclerotium cepivorum Berk.), fusariová hniloba (Fusarium oxysporum), sazevitost česneku (Embellisia allii), modrá hniloba (Penicillium sp.), rez česneková (Pucciania porri Winter), alternáriová skvrnitost a hniloba (Alternaria porri).

 Živočišní škůdci – roztoč vlnovník česnekový (Aceria tulipae), třásněnky, knírka česneková, háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci Kühn.) , Mínerka pórová (Napomyza gymnostoma Loew), Molička česneková (Aceria tulipae)

V případě výskytu některého výše uvedeného škůdce je možné aplikovat Hnojík, hnojivo na česnek jako hnojivo na výživu a podporu imunity rostlin, a díky jeho repelentním vlastnostem i podle návodu u napadených rostlin, který naleznete zde.

hnojivo pro pokojové rostliny

Zajímavosti

česnek stroužky

Věděli jste, že…

… dělníci v Egyptě stavějící pyramidy část mzdy dostávali v česneku.

… v Egyptě si mohl člověk za 7 kg česneku koupit otroka.

… Pythagoras, velký řecký matematik pojmenoval česnek „Králem koření“.

… se ve světě česneky rozdělují nejen podle typu, barvy, počtu stroužků, ale také podle půdních nároků (půdní typ, nadmořská výška) či délka vegetačního období.

 
 

Nákup na eshopu