Škůdci rostlin

Škůdci rostlin, stromů a keřů dokáží nejednomu pěstiteli znepříjemnit pěstování i připravit o vytouženou úrodu či potěšení. Častokrát, byť možná neradi, když si už nevíme rady, saháme po chemických přípravcích, i když si uvědomujeme jejich dopad na přírodu, rostliny, které pěstujeme, i naše zdraví. Domácí či přírodní prostředky někdy zafungují, jindy ne. A u každého škůdce je potřeba jiný postup.

Právě proto se vyplatí začít určením, ne nákupem. Většina zásahů mine cíl kvůli tomu, že se stříká na něco jiného, než co škodí — nebo v době, kdy už škůdce na rostlině není. Následující rozcestník vede k článku o konkrétním škůdci: jak ho poznat, kdy je aktivní, čemu škodí a jaké možnosti ochrany se u něj používají.

• Prohlédněte rostlinu i ze spodní strany listů — savý hmyz a roztoči sedí právě tam.
• Podívejte se na typ poškození, ne jen na to, že „list je zničený“. Vykousané dírky, sání, minování a hniloba mají různé pachatele.
• Zkontrolujte, jestli škůdce vůbec ještě je na rostlině. Řada poškození je vidět až měsíc po tom, co larvy skončily.
• Přehled přípravků a povolených postupů najdete v článku ochrana rostlin na zahradě.

Nesežerou list, ale vysají z něj obsah buněk. Poškození proto vypadá jako vybledlé, mramorované nebo zkroucené listy, často se lepkavou medovicí a černou plísní na ní. Množí se rychle a v teplém suchu vybuchnou během několika dnů.

• Mšice — nejrozšířenější savý škůdce vůbec, přenáší i virózy.
• Mšice smrková — proč smrk najednou opadává zevnitř korunky.
• Svilušky — roztoči, ne hmyz; typické pro suché a přehřáté prostředí.
• Červci — pod voskovým štítkem ho běžné postřiky nezasáhnou.
• Vlnovníci: hrušňový, višňový, trnkový, révový, česnekový.
• Škůdci pokojových rostlin — molice, třásněnky, štítenky a smutnice v jednom přehledu.

Poznáte je podle chybějící hmoty — vykousaných dírek, ohryzaných okrajů nebo prožraných plodů. Zásah má smysl jen v době, kdy larvy skutečně žerou; u ovocných dřevin je to často jen krátké okno po odkvětu.

• Mandelinka bramborová — dospělci i larvy, dvě až tři generace za sezonu.
• Pilatka jablečná a pilatka švestková — červivé plody hned po odkvětu.
• Obaleč švestkový — červivost švestek v letním období.
• Květopas jabloňový a květopas jahodový — poupata zhnědnou, než se otevřou.
• Nosatec lískový — proč jsou lískové oříšky prázdné a děravé.
• Plodomorka hrušková — mladé hrušky se zdeformují a opadají.

Nejnepříjemnější skupina, protože je nevidíte, dokud není poškozeno to, co jste chtěli sklidit. Rostlina vadne v plném slunci i po zálivce, sadba se dá vytáhnout ze země bez odporu.

• Drátovci — larvy kovaříků, chodbičky v hlízách a přehryzané kořínky.
• Larvy chroustů a další škůdci v trávníku — drn se odloupne jako koberec.

Ve vlhkém roce dokážou zlikvidovat celý výsev za jednu noc. Aktivní jsou po dešti, za rosy a po setmění — proto se poškození objevuje „přes noc“ a viníka není vidět.

Podrobně o rozdílu mezi slimákem a plzákem španělským, o době aktivity a o možnostech ochrany píšeme v článku Plži.

Krtek rostliny nežere — živí se žížalami a larvami, škodí tím, že podrývá trávník a záhony. Hraboš naopak ohryzává kořeny a kmínky mladých stromků, hlavně pod sněhem v zimě. Rozdíl mezi jejich chodbičkami i to, jak se v trávníku pozná larva chrousta, najdete v článku Živočišní škůdci v trávníku.

• Drtník ovocný — malý kůrovcovitý brouk, který zavrtává chodbičky do kmenů ovocných dřevin.
• Molovka zeravová — nejčastější příčina hnědnutí zeravů v živých plotech.

Pokud víte, která rostlina je napadená, ale ne kdo za tím stojí, vyjděte z těchto přehledů:

• Škůdci pokojových rostlin
• Škůdci švestek a choroby švestek
• Škůdci v trávníku a houbové choroby trávníku
• Ochrana rostlin na zahradě — choroby, škůdci i přípravky pohromadě

Jak zjistím, který škůdce mi rostlinu napadl?

Rozhoduje typ poškození. Vykousané dírky a chybějící hmota znamenají žravého škůdce, vybledlé nebo mramorované listy sání, slizové cestičky plže a vadnutí bez zjevné příčiny obvykle problém u kořenů. Prohlédněte vždycky i spodní stranu listů — savý hmyz sedí tam.

Proč postřik nezabral?

Nejčastěji proto, že škůdce už na rostlině nebyl, nebo se k němu přípravek nedostal. Poškození bývá vidět až po tom, co larvy dožraly. Červci jsou navíc chránění voskovým štítkem a svilušky sedí na rubu listů, kam postřik shora nedosáhne.

Kdy je nejlepší doba na zásah?

U ovocných dřevin obvykle krátce po odkvětu, kdy se larvy zavrtávají do plodů. U savého hmyzu při prvním výskytu, dokud kolonie nezhoustne. Stříká se ráno nebo k večeru, ne v poledním slunci.

Škodí krtek rostlinám?

Nežere je. Živí se žížalami a larvami v půdě, škoda je mechanická — podryté záhony a rozhrnutý trávník. Ohryzané kořeny a kmínky mají na svědomí hraboši.

Jsou přírodní prostředky proti škůdcům účinné?

Někdy ano, někdy ne — záleží na škůdci, jeho vývojovém stadiu a na tom, jak silné je napadení. Spolehlivě fungují jen tehdy, když je použijete v době, kdy je škůdce zranitelný, a když se dostanou přímo na něj.

Kde najdu přehled povolených přípravků?

V článku ochrana rostlin na zahradě. Registr přípravků na ochranu rostlin vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a povolení se v čase mění, proto si je před nákupem ověřte.