drátovci

Drátovci - larvy kovaříkovitých, anatomie drátovce

(Elateriade)

Drátovci (Elateriade) jsou čeledí brouků, která zahrnuje mnoho druhů, včetně larválního stadia kovaříkovitých. Tyto larvy se živí kořeny rostlin, zejména trav a zeleniny. Poškozují kořeny tím, že je koušou, a narušují tak zdroj živin pro rostlinu. To může vést k oslabení rostlin až ke ztrátě úrody.

Dospělí brouci kladou vajíčka do půdy a larvy, které se z nich vylíhnou, žijí v půdě 3 až 5 let. Protože žijí zejména v povrchové vrstvě půdy, škodí na všech dostupných kořenech – jsou polyfágní (všežravé). Nejvíc se vyskytují v dubnu až květnu a pak v září a říjnu.

Tyto larvy jsou také známé pro své schopnosti ohýbat se do tvaru písmene U a skákat vysoko z půdy a také se mohou samy obrátit, pokud jsou položeny na záda. Tyto pohyby jsou často zdrojem frustrace pro zahrádkáře, kteří se snaží larvy odstraňovat z kořenů svých rostlin.

Dospělí brouci z čeledi drátovců mohou také poškozovat rostliny tím, že ožírají listy nebo květy. Například drátovci rodu Agriotes napadají zvláště brambory a další kořenovou zeleninu. Pupeny a květy okrasných rostlin jsou pak oblíbenou kořistí drátovců rodu Athous.

Proti těmto škůdcům můžete jako preventivní opatření používat mulčování, abyste snížili příliv samiček, které pak nakladou vajíčka do mulče. Pokud se již s tímto škůdcem setkáte, můžete použít biologickou kontrolu nebo chemické insekticidy s látkou thiacloprid, imidakloprid nebo cyflutrin. Je však důležité dodržovat návod k použití a postřiky aplikovat v souladu s povolenými předpisy.

Brambory drátovci

Brambory jsou jednou z nejvíce napadaných rostlin právě drátovci. Když už se zbavíte mandelinky, najednou zjistíte, že brambory vadnou, bramborová nať leží na záhonech, a to vše způsobili drátovci, kteří nakousali kořeny i hlízy brambor. Ideálním bojem proti drátovcům v bramborách, ale i v ostatní zelenině, je na podzim pustit na dosud nezoranou zahradu slepice, které larvy vyzobají. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou: zbavíte se škůdců a nasytíte slepice zcela zdarma.

Co dát ke kořenům aby je nezničili drátovci

Ke kořenům náchylných rostlin můžete dát plastové pletivo, nebo každou rostlinu sázet do speciálního koše. To ale není možné, pokud pěstujete třeba celý záhon brambor nebo mrkve.

Další možností je zalívat rostliny heřmánkovým nebo kopřivovým odvarem. Bylinku napěchujete do suchu a zalijete vodou. Necháte na slunci stát aspoň 3 týdny. Potom přecedíte a budete odvarem/namáčkou zalévat rostliny. Je to účinné, ale také tato namáčka /zvláště z kopřiv/ velmi zapáchá, takže byste se sice zbavili drátovců, ale mohli byste si proti sobě popudit sousedy.

Další radou je nepěstovat náchylné rostliny v blízkosti vikvovitých pícnin (vikev, bob), nepěstovat plodiny na zoranou louce nebo tam, kde jste předtím měli trávník.

Lapat drátovce lze i na rozpůlenou bramboru, kterou řeznou plochou ponoříte do půdy. Nechte ji tam aspoň 3 dny a vždy kontrolujte výskyt drátovců a ihned je mechanicky likvidujte (nebo dejte slepicím).

Dusíkaté vápno na drátovce

Další možností boje proti drátovcům je použití dusíkatého vápna. Je však jen částečně účinné a navíc jeho použití je problematické z hlediska ochrany přírody, protože může poničit strukturu půdy a zničit užitečné bakterie a tvory.

Jedná se o žíravinu, která působí alkalicky. Má modrošedou barvu a v práškové podobě silně práší, proto se prodává a používá v granulích. V půdě probíhá rozklad dusíkatého vápna přes řadu meziproduktů a některé jsou toxické. Sem patří například kyanamid, ze kterého dále vzniká močovina, která se nakonec mění na amoniak (čpavek) a nitrátový dusík. Rychlost těchto přeměn závisí na vlhkosti a teplotě půdy.

Při použití dusíkatého vápna vždy použijte ochranné rukavice, ochranné brýle a ochranný oblek.

Drátovci ochrana

Jako ideální alternativu vykoušejte přírodní organické hnojivo Hnojík. Hnojík obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Jestliže použijete Hnojík od začátku sezóny, tj. doby, kdy se kovaříci (drátovci) začínají množit, pravidelně, pak se nejspíše vyhnete veškerým problémům, které na vaší zahradě způsobují tito odolní škůdci.

Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích a pomáhá rostlinám zvyšovat jejich vlastní obranyschopnost. Chitin je přírodní biopolymer, který se nachází v exoskeletu hmyzu, korýšů a dalších bezobratlých, ale také v buněčných stěnách některých hub. Je velmi odolný a může poskytnout různé výhody rostlinám, pokud se používá jako doplněk.

Jedním z klíčových způsobů, jak chitin posiluje rostliny, je podpora jejich imunitního systému. Rostliny mají schopnost rozpoznávat chitin jako signál přítomnosti škůdců nebo chorob. To může vyvolat obrannou reakci, známou jako „indukovaná systémová rezistence“ (ISR). Když se rostliny setkají s chitinem, mohou aktivovat geny související s obranou a produkovat obranné chemikálie, které jim pomáhají lépe odolávat útokům škůdců a chorob.

Další způsob, jakým může chitin posilovat rostliny, je jeho schopnost podporovat růst prospěšných mikroorganismů v půdě, jako jsou chitinolytické bakterie. Tyto bakterie rozkládají chitin na jednodušší sloučeniny, které rostliny mohou využít jako zdroj živin. Současně tyto bakterie mohou konkurovat patogenním organismům, což snižuje riziko chorob rostlin.

Navíc chitin vylepšuje strukturu půdy tím, že podporuje tvorbu agregátů půdních částic, což může zlepšit propustnost půdy pro vodu a vzduch a také zlepšit schopnost půdy zadržovat živiny.

V případě, že se drátoci již přemnožili, musíte dostat chitin co nejrychleji do napadených rostlin (brambor, mrkve, salátu, cibule, česneku). Proto Hnojík se svlečky louhujte ve vodě, aby se účinné látky rozpustily, a tímto výluhem pak rostliny zalijte nebo postříkejte. Nejlepší je, když se látky přes listy i kořeny dostanou co nejrychleji do těla rostliny. U drátovců by měly stačit tři takové zálivky během týdne, aby se dostavil požadovaný efekt. Pokud se drátovce nepodaří odstranit po týdnu, zkuste používat zálivku ještě další týden, nebo ji kombinovat s výše uvedenými odvary z heřmánku nebo kopřivy.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz