Chřest obecný (Asparagus officinalis)
Lahůdková zelenina i okrasný asparágus: pěstování, odrůdy, sklizeň a péče
Vytrvalá rostlina, lahůdková zelenina
- Stanoviště: teplé polohy, půda humózní, lehká
- Prostor pro rostliny: bělený chřest 1,5 × 0,4 m, zelený chřest 1,25 × 0,35 m
- Počet roků na stanovišti: 10–12, při dobré péči i déle
- Doba sklizně: počínaje 3. rokem na stanovišti, od konce dubna do 24. června
Chřest obecný z čeledi chřestovitých (Asparagaceae), dříve řazený k liliovitým, se řadí k několika málo víceletým zeleninám a považuje se za lahůdku („královská zelenina“). Pochází z Přední Asie a jeho pěstování se rozšířilo po celém světě. Nejdříve byl oceňován jako léčivá rostlina, teprve později jako zelenina. V lidovém léčitelství se používá k léčení ledvinových potíží, nikoli však zánětů ledvin. Je znám jeho močopudný účinek.
Chřest: kdy sklízet
Sklízejte chřest, sklizeň ukončete nejpozději 24. června.
Pěstování chřestu: jak pěstovat chřest na zahradě
Pro chřest jsou nejvhodnější teplé a slunné polohy, lehké a písčité půdy. V domácích zahradách je pěstování možné i na středně těžkých půdách. Důležité je především dobré provzdušnění půdy. Sazenice chřestu se vysazují v dubnu do humusem zásobené, hluboko zkypřené a vyhnojené půdy, nejméně 15 cm hluboko pod přirozený povrch půdy (vzdálenost 1,5 × 0,4 m). Ve 2. roce se v půdě protáhnou příkopovité brázdy, ve 3. roce se navrší 30 cm vysoké hrůbky a pevně se vytvarují. Z oddenku pod zemí vyrůstají bílé tyčkovité výhony, které se ve 3. roce mohou poprvé vypichovat. Sklízejí se až do 24. června (do sv. Jana), a to postupně, aby se rostliny příliš nevysilovaly. Po ukončení sklizňového období se hrůbky rozrovnají, do půdy se zapraví minerální hnojiva a chlévský hnůj. Chřest se ponechá narůst a v listopadu až prosinci se nadzemní části odříznou. Na jaře se opět navrší hrůbky.
Ve srovnání s vybělovaným chřestem se zelený chřest pěstuje bez hrůbků. Účinkem světla se zbarvuje zeleně (odtud jeho pojmenování), je bohatší na vitaminy a vlákninu, také má více kořenitou chuť. Při domáckém pěstování se zelený chřest stále více prosazuje. Vysazuje se hustěji (1,25 × 0,35 m), má menší nároky na půdu a jeho pěstování není tak náročné na práci jako u běleného chřestu.
Nebezpečím pro chřest jsou škodlivé půdní houby, rez a různí původci onemocnění kořenů a spodku rostliny. Zvláště na mladých rostlinách škodí tzv. chřestová moucha.
Chřest zůstává na jednom místě deset až dvanáct let, proto se vyplatí připravit záhon opravdu pořádně. Jak na to u ostatních druhů, shrnuje průvodce Pěstování zeleniny na zahradě.
Výsadba chřestu krok za krokem: rýha, valy a sklizeň
Chřest se daří jen na plném slunci, v otevřené a teplé poloze chráněné před větrem. Chce hlubokou, výživnou, teplou a kyprou půdu s vyšším podílem písku a vápníku. Zelený chřest, který se nebělí, snese i hlinitější půdu, jinak má stejné nároky jako bílý.
- Na podzim předem záhon zryjte na dva rýče hluboko a zapravte kompost a uleželý hnůj, nejlépe kravský. Čerstvý hnůj nikdy.
- Na jaře vykopejte rýhu 40 cm širokou a 30 cm hlubokou, nejlépe ve směru sever–jih. Zeminu nahrňte po stranách rýhy.
- Dno nakypřete asi na 10 cm, nasypte asi 10 cm vrstvu připravené zeminy s kompostem a vytvarujte z ní malé kopečky. Na každý posaďte jednu rostlinu.
- Zasypání. Rostliny zasypte tak, aby byly asi 5 cm pod zemí, povrch urovnejte a důkladně zalijte.
- První rok po výsadbě zalévejte denně, než rostliny zakoření, v dalších letech už jen za sucha. Po zakořenění dvakrát přihnojte vyváženým hnojivem s odstupem asi 8 týdnů.
- Každý podzim odřízněte zaschlou nať na šířku dlaně nad zemí, plochu okopejte a zakryjte uleželým hnojem. Od třetího roku přidejte dávku chlévského hnoje ještě po sklizni. Ve druhém roce v létě hlídejte škůdce.
- Třetí rok v březnu až dubnu navršte nad řádky asi 30 cm vysoké hranolovité valy a pevně je uklepejte rýčem nebo prknem.
- Sklizeň. Bílé výhony se vyrývají chřestovým nožem, zelený chřest se řeže nad zemí. První sezonu sklízejte nejvýš 4 týdny. Sklizeň končí vždy nejpozději 24. června, pak se valy srovnají a rostliny nechají volně růst, aby nabraly sílu na příští rok.
Oddenek sílí zhruba do sedmého roku a dobře vedený záhon pak může plodit ještě kolem 15 let.
Vlastní sazenice, zelený chřest a bílý chřest pod fólií
Pro domácí potřebu stačí 10–15 rostlin. Půdu pod chřest se vyplatí na podzim zrýt hluboko, až na 60 cm, a zapravit do ní uleželý hnůj (až 10 kg/m²) nebo kompost. Chřest se nehodí do kamenitých a těžkých půd, písčité půdy musí mít dost humusu.
Sazenice ze semene. Semena máčejte 3–4 dny ve vodě teplé 30–33 °C. V dubnu je vysejte na výsevní záhonek do řádků 30 cm od sebe, 3–4 cm hluboko. Když semenáčky dorostou asi 10 cm, přesaďte je do řádků 30 cm od sebe a v řádku po 10 cm. Přes léto okopávejte a přihnojte. Jednoleté sazenice vysazujte jen tehdy, když mají aspoň pět výhonů a silné kořeny. Slabší nechte na záhonku ještě rok. Sazenice vyryté na podzim se do jara založí do pařeniště nebo do rýhy.
| Bílý chřest | Zelený chřest | |
|---|---|---|
| Výsadba | do rýh 30–40 cm hlubokých, řady 1,5 m od sebe, v řadě 40–50 cm | do mělkých brázd 5–8 cm, řady 1,10–1,25 m, v řadě 40 cm |
| Půda | lehká, hluboká, humózní | snese i těžší hlinitou |
| Hrůbky | ano, od 3. roku asi 20–30 cm vysoké | ne |
| Sklizeň | vyrývat pod povrchem, jakmile hrůbek praskne | řezat těsně u země při délce 15–20 cm |
| Začátek sklizně | 3. rok po výsadbě | 3. rok, asi o týden dřív než bílý |
Meziplodiny. V prvních dvou letech můžete mezi řady chřestu sázet salát, kedlubny nebo cibuli. Od třetího roku už ne.
Rychlejší sklizeň. Průhledná fólie položená nad řady zeleného chřestu sklizeň urychlí a zvýší. Bílý chřest se dá pěstovat pod černou fólií nataženou přes hrůbky od konce března. Sklízí se dřív a víc a výhony nezezelenají.
Uchování. Sklízejte denně ráno nebo večer. Chřest zabalte do vlhkého plátna a uložte do lednice.
Chřestovníček, vrtule chřestová a rez
- Chřestovníček je drobný pestře zbarvený brouk. Brouci i jejich larvy ožírají nať, ze které si rostlina dělá zásoby na příští rok. Brouky a larvy sbírejte, při silném výskytu použijte povolený přípravek podle registru ÚKZÚZ, dle etikety.
- Vrtule chřestová je moucha, jejíž larvy vyžírají výhony zevnitř. Napadené výhony žloutnou a vadnou. Chemická ochrana je obtížná, napadené výhony proto vyřízněte až u kořenů a odstraňte z pozemku.
- Rez chřestová dělá za vlhka na nati tmavohnědé skvrny. Prevencí je každoroční odstranění suché natě ze záhonu na podzim (nekompostovat) a vzdušný porost. Odolnější jsou některé odrůdy, například ‚Mary Washington‘.
Odrůdy chřestu k bělení i na zelený chřest
Většina odrůd k bělení se může použít i pro pěstování zeleného chřestu
- Schwetzinger Meisterschuss,
- Lukullus, Huchels Leistungsauslese,
- Cito,
- Typy Limbras
- a hlavně Spaganiva
Nově vyšlechtěné odrůdy zahrnují jen samčí rostliny, protože ty jsou ranější a výkonnější. U starších odrůd jsou zastoupeny rostliny samičí, samčí a oboupohlavné.
Rychlení zeleného chřestu ve skleníku
Zelený chřest se rychlí snáz než bělený, protože se nemusí zatemňovat. S trochou přípravy tak můžete mít první výhonky už v zimě.
| Krok | Termín / hodnota |
|---|---|
| Sadba | dvouleté sazenice |
| Založení do pařeniště | podzim |
| Přenesení do skleníku a výsadba | prosinec |
| Vrstva zeminy nad kořeny | 5 cm |
| Teplota | kolem 20 °C, výhonky dorostou asi na 20 cm |
| Délka sklizně | 6–7 týdnů |
Dvouleté sazenice na podzim založte do pařeniště. V prosinci je přeneste do skleníku a vysaďte tak, aby se kořeny navzájem nedotýkaly. Zasypte je asi 5 cm zeminy. Při teplotě kolem 20 °C začnou vyrůstat výhonky, které se sklízejí, když mají zhruba 20 cm.
Choroby a prevence:
- Kořenomorka fialová – na kořenech hnědofialový povlak, kořeny odumírají. Chřest nesázejte po mrkvi a jiných náchylných plodinách.
- Rez chřestová – listy blednou až žloutnou. Napadené zbytky rostlin odstraňte ze záhonu.
- Fuzariové vadnutí – žlutá až hnědá ohniska v porostu. Pomáhá zdravá sadba a dobrá péče o půdu.
Starší osvědčené odrůdy k rychlení jsou ‘Mary Washington’ (odolnější vůči rzi), velmi raná ‘Limbras’ a ‘Schwetzinger Meisterschuss’ (dostupnost ověřte). Novější samčí hybridy jsou ranější a výnosnější, viz odrůdy výše.
Asparagus – okrasný chřest, asparágus: druhy a odrůdy
Pokojová rostlina s okrasnými vzpřímenými, převislými nebo popínavými stonky
- Stanoviště: podle druhu polostinné až stinné
- Výška: až 2 m dlouhé výhony
- Doba kvetení: u mnoha druhů na jaře
- Množení: výsevem a dělením
Je sotva uvěřitelné, že asparagus, který zahradníci běžně používají v kyticích z řezaných květů, je příbuzný se zeleninou chřestem. Oba jsou ze stejného rodu a ze stejné čeledi chřestovitých (Asparagaceae), dříve řazené k liliovitým. Asparágus je také pokojovou rostlinou. Snadno se pěstuje, roste rychle a nevyžaduje náročnou péči. Jeho dlouhé stonky nesou většinou jehlicovité „lístky“.
Pěstování asparágusu jako pokojové rostliny
V zimě je nejvhodnější světlé místo s teplotou 10–15 °C, přičemž zálivka má být jen mírná. Přezimování při běžné pokojové teplotě je možné, ale pak při zimním nedostatku světla narůstají zesláblé výhony. Při vyšší teplotě je prospěšné rosení.
V létě se má asparagus chránit před silným sluncem a vydatně zalévat. Občas může zůstat v podstavené misce voda a kořenové baly se doporučuje jednou za dva týdny důkladně provlhčit ponořením do vody. Od března do září se má přihnojovat vždy po dvou týdnech, v ostatních měsících jednou měsíčně.
Kdo si chce vysít semena asparagusu, měl by je předtím máčet jeden den ve vlažné vodě, aby lépe klíčila. V suchém ovzduší asparagus opadává. Nejčastějšími škůdci jsou svilušky a štítenky, ale chemické přípravky se musí používat opatrně, protože asparagus je špatně snáší. Někdy lze škůdce odstranit sběrem nebo proudem vody.
U asparagusu se rozlišují typy rostoucí vzpřímeně, převisle a popínavě (ty se musí vyvazovat k opoře), dále typy s jemnou a hrubší zelení.
Jako pokojové rostliny se pěstují:
- Asparagus densiflorus s odrůdami ‚Sprengeri‘ (známý jako řezaná zeleň), ‚Meyeri‘ (husté oháňkovité výhony) a ‚Myriocladus‘ (kulovité skupiny lístků).
- Asparagus falcatus tvoří ovinující se stonky s většími lístky.
- Častěji se pěstuje Asparagus setaceus (syn. A. plumosus) s odrůdami ‚Nana‘, ‚Plumosus‘ a ‚Pyramidalis‘. Tento asparagus je ve srovnání s ostatními choulostivější.
- Vzhledem se odlišuje Asparagus asparagoides s širšími, kulatými lístky.
Hnojení chřestu a asparágusu
Chřest stojí na jednom záhonu deset i víc let a každou sezonu z něj bere živiny, proto se hnojí ve dvou vlnách: na jaře před rašením a hlavně po skončení sklizně, kdy si rostlina dělá zásoby na příští rok. Asparágus v květináči naopak potřebuje slabší, ale pravidelnou dávku od března do září.
Hnojík je organické přírodní hnojivo z rodinné farmy u Teplic. Jedním hnojivem pokryjete chřestový záhon, ostatní zeleninu i pokojové rostliny na okně. Jak vybrat hnojivo na celou zahradu najednou, rozebíráme v článku Univerzální hnojivo.
Hnojík do e-shopu Dávkování a použití
Další zajímavé články
Zdroje fotografií: Foto: Pethan, CC BY-SA 3.0
