Květák (Brassica oleracea var. botrytis)

Zdravá a chutná zelenina s vyššími pěstitelskými nároky

• Stanoviště: půdy s vyrovnanou nabídkou vody
• Prostor pro rostliny: 50 x 40 cm (jarní odrůdy), 50 x 50 cm (letní a podzimní odrůdy)
• Období pěstování: pěstování sazenic od března pro rané, letní a podzimní pěstování
• Doba sklizně: při plně vyvinuté růžici
• Množení: výsevem

„Květáková růžice“ je přeměněné, pevně ztlustlé květenství s dosud nevyvinutými květními pupeny. První zobrazení květáku v Německu pochází ze 16. století. Dnes se květák pěstuje po celém světě. Pěstování není jednoduché, protože na tvorbu a vývin růžice působí nepříznivě nedostatek vody a živin, kolísání teploty a příliš vysoká teplota. 

Účinkem světla růžice žloutne nebo se barví fialově. Z postupných výsevů od března do června se obvykle předpěstují sazenice květáku a výsadby pak následují od dubna do července.

Květák patří mezi náročnější zeleninu na pěstování, ale při dodržení správných podmínek lze dosáhnout pevné, bílé a kvalitní růžice. Klíčem k úspěchu je dostatek vláhy, vyvážená výživa a stabilní teplotní podmínky během celé vegetace.

Pro podrobnější návod si přečtěte jak pěstovat květák krok za krokem, kde se dozvíte všechny důležité informace pro úspěšné pěstování od výsevu až po sklizeň.

Květák se sklízí ve chvíli, kdy je růžice plně vyvinutá, pevná a kompaktní. Při opožděné sklizni dochází k jejímu rozvolnění a ztrátě kvality.

nedostatek vody → deformované růžice kolísání teplot → předčasné kvetení přehnojení dusíkem → nadbytek listů místo růžice pozdní sklizeň → rozpad růžice

K zabránění žloutnutí růžice je důležité chránit ji před přímým slunečním světlem. Toho se dosahuje zalamováním listů nad růžicí, čímž se udrží její typická bílá barva a kvalita.

Květák vyžaduje pravidelný přísun živin, zejména dusíku, draslíku a stopových prvků jako je molybden. Pro dosažení optimálního růstu je vhodné použít speciální hnojivo na košťálovou zeleninu, které podpoří tvorbu pevné růžice.

Květák je z košťálovin nejnáročnější na vláhu, humus a živiny. Nejlépe roste ve středně těžké půdě s hlubokou humózní ornicí a s hladinou spodní vody asi 0,7 m pod povrchem.

• Lehká půda: zvyšte obsah humusu kompostem a hodně zalévejte.
• Těžká půda: víc vápněte. Na jaře se pomalu prohřívá, hodí se proto pro letní a podzimní květák, ne pro raný.
• Poloha: otevřená a slunná, ne pod stromy, kde je stín a sucho. Daří se mu v místech s dostatkem srážek a častými mlhami.

Kyselé půdy vápněte k neutrální až mírně zásadité reakci, kyselost podporuje nádorovitost i nedostatek molybdenu (viz níže a článek pH půdy).

Silné otužené sazenice snesou krátký mráz −4 až −6 °C, proto se raný květák sází hned, jak pominou silnější mrazy. Po výsadbě ho chraňte netkanou textilií, tunelem nebo klobouky. Pod krytem udržujte 10–22 °C, a jakmile začnou růst růžice, kryt odstraňte. Do fóliovníku po okurkách lze květák vysadit ještě v polovině srpna. Termíny platí pro střední polohy, v teplých oblastech se sází o 1–2 týdny dřív, na horách později.

1. Vyhnojený záhon. Květák patří do první tratě, na záhon vyhnojený uleželým hnojem nebo kompostem a doplněný minerálními živinami. Dávky jsou ještě o něco vyšší než u ostatních košťálovin (viz brukvovitá zelenina).
2. Silná zdravá sadba. Dobrá sazenice má 4–5 pravých listů, ještě zachované děložní lístky, tmavozelené listy a dobře vyvinuté srdéčko. Kořeny nesmí mít zduřeniny (nádorovitost). Nejlépe se ujímají hrnkované sazenice.
3. Nejdřív listy, pak růžice. Velkou růžici vytvoří jen mohutná rostlina s velkými listy. Často zalévejte a po zakořenění přihnojte dusíkem, později i draslíkem a fosforem. Hnojiva z drůbežího trusu dávejte až později, čerstvě vyhnojený záhon láká květilku. Malá rostlina bez vody a živin dá jen malou růžici.
4. Okopávka a plení. Pravidelně, ať půda dýchá a plevel nekonkuruje.
5. Stín pro růžici. Rostoucí růžici zakryjte zalomenými listy. Řapík musí být zlomený úplně, jinak se list zvedne a růžice na slunci zežloutne.

Rostlina roste, ale tvoří jen listy a růžici nenasadí. Má to dvě hlavní příčiny:

• Zničené srdéčko. Vzrostný vrchol mohou zničit larvy plodomorky zelné, nosatci nebo ptáci. Nejčastěji se to stává u pozdního květáku. Při výsadbě proto kontrolujte, že sazenice mají dobře vyvinuté srdéčko. Poškozené rostliny vytrhněte a nahraďte novým květákem nebo kedlubnou.
• Nedostatek molybdenu. Projevuje se hlavně na kyselých půdách: srdéčkové listy se znetvoří a zúží a růžice se netvoří. Prevencí je vápnění k neutrální až mírně zásadité reakci a hnojiva, která půdu neokyselují. Molybden dodá hnojivo s mikroprvky.

Malé, předčasně se rozpadající růžice mají jiné příčiny: sucho, nedostatek živin, přerostlou sadbu nebo chlad po výsadbě (viz úvod článku).

Rané růžice brzy řídnou a vybíhají do květu. Sklízejte je proto hned, jak dorostou, dokud jsou pevné, hladké a bílé. Na podzim pozor na mráz: růžice snesou jen asi −2 až −3 °C.

Dopěstování před mrazy: rostliny s nedorostlými růžicemi vyryjte s kořenovým balem a založte do vyprázdněného pařeniště, kořeny zasypte zeminou, zalijte a pařeniště přikryjte okny. Růžice tam dorostou. Hodí se jen rostliny, které už růžici začaly tvořit. Při slabších mrazících stačí přetáhnout přes záhon fólii na dřevěné kostře nebo tunel.

Uskladnění: do polyetylenového sáčku propíchejte na dně asi 10 dírek o průměru 4–8 mm, vložte 1–2 čerstvé pevné růžice, pevně zavažte a uložte do sklepa nebo komory, kde není víc než 14 °C. Čím chladněji, tím déle vydrží: těsně nad nulou 6, někdy i 8 týdnů. Víc v článku skladování zeleniny.

Nejranější květák se sklízí ze skleníku nebo fóliovníku. Je to náročnější kultura než kedluben, ale s včasným výsevem se dá sklízet dřív než z pole.

• Půda: hlinitopísčitá až hlinitá, humózní. Květák potřebuje vyšší vlhkost půdy i vzduchu.
• Hnojení: dobře vyzrálým chlévským hnojem, během růstu podle potřeby přihnojit dusíkem a hnojivo zapravit do půdy. Množství organického hnojiva najdete v dávkování.
• Výsev: v prosinci, semena klíčí při teplotě kolem 15 °C.
• Výsadba: v únoru, ve sponu 40–55 × 50 cm.
• Teplota: po výsadbě kolem 15 °C, později ji lze snížit na 10–12 °C.
• Zálivka: méně často, ale vydatnými dávkami. Porost plejte a okopávejte.
• Sklizeň: růžice sklízejte včas, dokud jsou pevné a kompaktní.

Molybden. Když v půdě chybí molybden, květák „vyslepne“: srdéčkové listy se znetvoří a růžice se nevytvoří. Týká se to hlavně kyselých půd, proto je základní prevencí vápnění. Při předpěstování lze molybden přidat do substrátu nebo ho dodat na list; při zjištěném nedostatku se rostliny zalévají 0,1% roztokem molybdenanu sodného nebo se použije hnojivo s molybdenem. Kyselá půda navíc podporuje nádorovitost košťálovin.

Osvědčené odrůdy pro skleník a fóliovník (dostupnost ověřte):

Kategorie Odrůdy Rané odrůdy Malinus, Allerfrühester Erfurter Zwerg, Opaal, Montano Letní a podzimní odrůdy Delira, Fortuna, Nevada, Oze, Starlight, Siria Odrůdy k celoročnímu pěstování Neckarperle, Celesta, Lukra Odrůdy pro podzimní pěstování Dok, Flora Blanca, Hormade, Violetto di Sicilia (růžově fialová růžice), Alverda (zelená růžice)