nádorovitost brukvovitých

Nádorovitost brukvovitých - pozor na všechny brukvovité rostliny kromě křenu

(Plasmodiophora brassiace)

Nádorovitost brukvovitých je rostlinná choroba způsobená parazitickou houbou Plasmodiophora brassicae. Tato choroba postihuje rostliny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), jako jsou například zelí, kapusta, ředkvičky, kapusta nebo brokolice. Jediná brukvovitá rostlina, která nebývá postižena, je křen.

Symptomy nádorovitosti se obvykle projevují na kořenech rostliny. Infikované rostliny vykazují tvorbu malých, světle zbarvených nádorů nebo zduřenin na kořenech. Tyto nádory mohou být různých velikostí a tvarů, ale obvykle mají nepravidelný a nerovnoměrný vzhled. Nádory způsobují deformace a nadměrné ztloustnutí kořenového systému, což může ovlivnit příjem živin a vody.

Choroba se šíří především půdou a může být přenášena také semeny, zbytky rostlin nebo infikovanými nástroji. Infekce nastává obvykle, když se spóry parazitické houby dostanou do kořenů rostliny. Vyšší půdní teploty a vlhkost přispívají k šíření choroby.

Prevence a řízení nádorovitosti brukvovitých zahrnuje použití zdravých sazenic, důsledným střídáním plodin, dezinfekci půdy před výsadbou, odstranění a likvidaci infikovaných rostlin a půdních zbytků. Při zahradnickém pěstování lze také aplikovat omezené množství chemických fungicidů, avšak dlouhodobě je to metoda méně udržitelná.

Plazmodioforová nádorovitost brukvovitých

Někdy se nemoci říká také plazmodioforová nádorovitost brukvovitých, ale je to jen jiný název, odvozený od názvu houby, která nemoc způsobuje. Problémem u této nemoci je zejména to, že parazit je maličký, v jednom gramu nádoru může být až miliarda spor a navíc parazit přezívá v půdě i bez hostitelské rostliny i více než 10 let. Chorobu podporuje, když je půda spíše kyselá, vlhčí a teplejší.

Sporu v půdě ničí některé rostliny, jako třeba saturejka nebo máta, a tak je dobré je vysít/vysadit na zamořený pozemek, abyste se parazita zbavili. Také je dobré vysazovat ředkev olejnou, která je považována za „lapací“ plodinu. Naopak se nedoporučuje pěstovat brukvovité rostliny na zelené hnojení (hořčice, řepka olejná).

Plazmodiofora nádorovitost brukvovitých - jak se jí bránit

Nejlepší proti nádorovitosti brukvovitých je prevence. Ta spočívá v tom, že budete nakupovat a pěstovat jen zdravou sadbu, zamezíte zamoření půdy, ke které by mohlo dojít stykem s kontaminovanými nástroji, obuví, povrchovou vodou…

Doporučuje se také nepěstovat brukvovité rostliny jako zelené hnojivo, raději si vyberte luštěniny.

Vhodná je také aplikace dusíkatého vápna, a to nejlépe 2 až 3 týdny před výsadbou, v dávce asi 10 kg / 100 metrů čtverečních.

A jak už bylo řečeno výše, hodí se i pěstování „lapacích“ plodin, jako je ředkev olejná, anebo vysadit na pozemek mátu nebo saturejku.

Naopak na nádorovitost brukvovitých způsobenou houbou Plasmodiophora brassiace neexistují zatím žádné postřiky, které by byly schválené.

Nádorovitost brukvovitých ochrana

Jednou z možností prevence je také vyživovat rostliny správně tak, aby se mohly proti případným infekcím samy bránit. K tomu se hodí přírodní organická hnojiva, které rostliny nejen vyživují, ale právě jim také zlepšují obranyschopnost. Zkuste použít jako hnojivo Hnojík. Chitin je přírodní biopolymer, který se nachází v exoskeletu hmyzu, korýšů a dalších bezobratlých, ale také v buněčných stěnách některých hub. Je velmi odolný a může poskytnout různé výhody rostlinám, pokud se používá jako doplněk.

Jedním z klíčových způsobů, jak chitin posiluje rostliny, je podpora jejich imunitního systému. Rostliny mají schopnost rozpoznávat chitin jako signál přítomnosti škůdců nebo chorob. To může vyvolat obrannou reakci, známou jako „indukovaná systémová rezistence“ (ISR). Když se rostliny setkají s chitinem, mohou aktivovat geny související s obranou a produkovat obranné chemikálie, které jim pomáhají lépe odolávat útokům škůdců a chorob.

Další způsob, jakým může chitin posilovat rostliny, je jeho schopnost podporovat růst prospěšných mikroorganismů v půdě, jako jsou chitinolytické bakterie. Tyto bakterie rozkládají chitin na jednodušší sloučeniny, které rostliny mohou využít jako zdroj živin. Současně tyto bakterie mohou konkurovat patogenním organismům, což snižuje riziko chorob rostlin. Navíc chitin může zlepšovat strukturu půdy tím, že podporuje tvorbu agregátů půdních částic, což může zlepšit propustnost půdy pro vodu a vzduch a také zlepšit schopnost půdy zadržovat živiny.

Hnojivo se dá použít jako sypké a zapravit do půdy, nebo jako roztok, kterým můžete brukvovité zalévat nebo v případě potřeby i postříkat. Vždy dbejte pokynů na obalu. Nepřekračujte doporučené dávkování a postřik je nejlépe provádět 3x do týdne.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Boulovitost brukvovitých – Agromanuál

Nádorovitost brukvovitých – Zahrada web

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Pro poskytnutí nejlepší ochrany rostlinám již při sadbě, jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a svlečkami a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojíkem a svlečkami. Tento postup založí základ pro vývoj silné imunity rostliny, která odolá jakémukoli škůdci.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům rostlin několik svleček, a dále si připravit výluh z Hnojíku a svleček, kterým rostliny důkladně postříkáte. Doporučené množství pro tento léčivý elixír je jedna lžička Hnojíku a jedna lžička svleček na jeden litr vody. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů, aby se problém vyřešil. Tato metoda je zvláště účinná proti nejodolnějším škůdcům, jako jsou puklice nebo smutnice, s nimiž se bez svleček neobejdete.

Jak bylo zmíněno, smutnice i puklice jsou odolní škůdci rostlin. Nebojte se používat svlečky podobně intenzivně, jako byste používali Hnojík. Naši zákazníci potvrdili, že vyluhování svleček a jejich následné použití ve formě postřiku proti puklicím má účinné výsledky. Puklice po postřiku uschnou. Pokud však použijete pouze Hnojík, škůdci na rostlině zůstanou, ačkoli je bude snazší odstranit, zcela nezmizí. Chitin obsažený ve svlečkách jim však narušuje trávicí systém, a při dostatečné koncentraci svleček dochází k eliminaci škůdce.

Plísně na rostlinách

Plísně se vypořádává podobně jako s nemocemi. Pokud vaše rostliny trpí plísněmi, je potřeba připravit výluh z Hnojíku a svleček a rostliny tímto roztokem několikrát týdně postříkat. Postupujte stejně, jak je popsáno v předchozím odstavci. Pokud to situace dovoluje, zahrabejte svlečky přímo ke kořenům rostlin. Z naší zkušenosti, i když se plíseň může dále šířit, odstraněním napadených listů podporujete růst nových, zdravých listů. V případě pěstování cuket ve skleníku se plísně špatně eliminují. Některé rostliny je prostě lepší pěstovat venku. Dále je důležité nepodporovat vznik plísní tím, že zaléváte rostliny, jako jsou rajčata, přímo na list. Zatímco postřik Hnojíkem na listy neškodí, denní zalévání listů, které to nesnáší, může rostlinám ublížit.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.