🚚 Výdejní místa zdarma od 1700 Kč

Živý plot: jaké rostliny vybrat, jak je vysadit a kdy stříhat

Habr, buk, ptačí zob, tis, zerav nebo bobkovišeň? Přehled dřevin s výškou a sponem, výsadba krok za krokem a termíny řezu, které neublíží hnízdícím ptákům.

Živý plot dá zahradě soukromí, zachytí prach a hluk od silnice a ptákům nabídne místo k hnízdění. Na rozdíl od pletiva nebo dřevěných plotovek ale roste, a proto vydrží jen tak dlouho a tak pěkně, jak dobře vyberete dřevinu a jak ho budete stříhat. Rozhodující jsou tři věci: jestli chcete plot stříhaný, nebo volně rostoucí, jak vysoký má být a kolik času mu můžete věnovat.

Výhody a nevýhody živého plotu

Stříhaný živý plot u domu

Výhody

  • Chrání zahradu u silnice před prachem, výfukovými plyny a hlukem a skryje ji před pohledy.
  • Pořízení bývá levnější než drátěný nebo dřevěný plot, pokud si ho vysadíte sami, a vypadá lépe.
  • V hustých keřích hnízdí zpěvní ptáci a nacházejí tu úkryt i potravu.
  • Hodí se i uvnitř zahrady: nízký plůtek oddělí užitkovou část od obytné nebo zakryje kompost.

Nevýhody

  • Stříhaný plot je pracný, stříhá se jednou až dvakrát do roka.
  • Plnou funkci plní až za několik let, kdy doroste do potřebné výšky.
  • Zabírá místo a bere okolním rostlinám vodu, živiny a světlo.
  • Vysoký plot víc stíní a uzavřený prostor zvyšuje riziko přízemních mrazíků. V mrazové kotlině, kam stéká studený vzduch, zahradu živým plotem raději neuzavírejte.

Výška má odpovídat zahradě. Na malé zahradě obvykle stačí plot kolem 100–120 cm, vyšší už výrazně stíní záhony. Kde potřebujete víc soukromí, počítejte se stínem a dejte k plotu rostliny, kterým nevadí.

Podle britské zahradnické společnosti RHS dokáže živý plot dlouhý 1 m a vysoký 1,5 m zachytit znečištění ovzduší zhruba z 60 dieselových aut ročně. Nejlépe fungují druhy s chlupatými, šupinatými nebo drsnými listy, které jemný prach zachytí. Dřevěný plot to neumí.

Jako větrolam je lepší propustná zábrana než plná zeď, protože plná zeď vítr jen strhává a víří za sebou. Vítr hlavně vysušuje půdu i rostliny a mrazivý vítr v předjaří, když je půda ještě zmrzlá, dokáže zimostráz a další stálezelené rostliny poškodit víc než samotný mráz.

Stříhaný, nebo volně rostoucí plot?

Stříhaný (tvarovaný) plot se dá řezem udržet v šířce 30–50 cm, proto se hodí do malých zahrad, k domům na sídlištích i jako doplněk průhledného plotu. Vyžaduje ale pravidelný řez a vypadá dobře jen tehdy, když ho nevynecháte.

Volně rostoucí plot je širší, potřebuje víc místa a hodí se do větších zahrad a na okraj zahrady, odkud přechází do krajiny. Nemusí stát v rovné řadě a může být z několika druhů. Zdobí květy (zlatice, šeřík, tavolník van Houtteův) nebo plody (hlohyně, kdoulovec, dřišťál). Práce je s ním méně: jednou za pár let vyřežete u země nejstarší větve.

Do městských zahrad se hodí bohatě kvetoucí keře, v přírodě a u chalupy spíš nenápadnější domácí druhy jako hloh, líska, svída nebo šípková růže. Víc najdete v článku kvetoucí keře.

Rostliny na živý plot: přehled s výškou a sponem

Rostliny na živý plot – habr, tis, zerav

Spon je vzdálenost mezi rostlinami v řadě. U stříhaných plotů se sází hustě, u volných mnohem řidčeji.

Typ plotuVýška a sponVhodné dřeviny
Obruba záhonu30–40 cm, spon asi 20 cmzimostráz (buxus), nízký dřišťál, nízké skalníky, brslen Fortuneův, mahonie (řidší)
Nižší stříhaný plot100–150 cm, šířka asi 50 cm, spon 25–30 cmptačí zob, habr, meruzalka alpská, dřišťál Thunbergův, pámelník, mochna křovitá, dřín; z jehličnanů tis a zerav
Vyšší stříhaný plot150–200 cm i víc, šířka asi 80 cm, spon 30–50 cmjavor babyka, buk, habr, hloh, bobkovišeň, vyšší zeravy a cypřišky
Nižší volně rostoucí plotspon asi 50 cmtavolník Bumaldův (karmínový, VII–IX), zimolez modrý (IV–V), pustoryl (vonný, V), trojpuk (bílý, V–VI), kdoulovec (červený, IV)
Vyšší volně rostoucí plot a skupinyspon 100–150 cmtavolník van Houtteův (V–VI), zlatice (III–IV), zimolez tatarský (V), pustoryl věncový, vajgélie (V–VI), šeřík (V), skalníky, líska, hlošina úzkolistá, netvařec (VII), hlohyně

Na co si u jednotlivých druhů dát pozor

  • Habr snese i hluboký řez a stín, suché listí na něm často drží přes zimu, takže plot není úplně průhledný. Patří k nejspolehlivějším dřevinám na stříhaný plot.
  • Buk roste pomaleji, lépe se mu daří v hlubší a vlhčí půdě. I on přes zimu drží suché listí.
  • Ptačí zob je téměř stálezelený, nenáročný a dobře obráží po řezu.
  • Tis je stálezelený, snáší stín a jako jeden z mála jehličnanů obrazí i ze starého dřeva. Je ale jedovatý, do dětského koutku nebo k výběhu zvířat se nehodí.
  • Zerav (thuja) snese i hlubší řez, ze zcela holého dřeva ale neobráží. Hnědnutí zeravů rozebírá článek hnědnutí thují.
  • Bobkovišeň je stálezelená, snáší polostín a na stříhaný plot se dnes používá velmi často. Na holomrazech může namrzat.
  • Zimostráz (buxus) byl klasickou obrubou záhonů, dnes ho ale ve velkém ničí zavíječ zimostrázový a houbové choroby. Pokud ho chcete, počítejte s pravidelnou kontrolou. Jako náhradu na nízké obruby zvažte nízký dřišťál, skalník, brslen Fortuneův nebo cesmínu.
  • Hloh vybírejte s rozmyslem. Je hostitelem spály růžovitých a řady škůdců ovocných dřevin, k ovocnému sadu se nehodí.

Stálezelené druhy (zimostráz, mahonie, tis, zerav, bobkovišeň) dávají soukromí po celý rok. Do stínu jsou nejvhodnější habr, babyka, buk, tis, meruzalka a pámelník.

Konkrétní dřeviny: spon a výška bez řezu

Tabulka uvádí dřeviny, které se osvědčily na živý plot nebo olemování, s doporučeným sponem v řadě. Výška platí pro rostlinu, kterou nestříháte; u stříhaného plotu ji určujete řezem. U jehličnanů je uvedena výška, kterou plot běžně dosahuje.

DřevinaSpon (cm)Výška (cm)StanovištěPoznámka
dřišťál Thunbergův ‚Atropurpurea Nana‘ (Berberis thunbergii)15–2050slunce–polostínnízká obruba, červené listy
dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii)20200–300slunce–polostíntrnitý, dobře snáší řez
tavolník japonský ‚Little Princess‘ (Spiraea japonica)20–2575slunce–polostínnízký kvetoucí plůtek
zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)2560slunce–stínstálezelený, vlhčí vápenitá půda
ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium)25300slunce–stínnenáročný
bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)30250polostínstálezelená, hlinitá půda
mochna křovitá (Potentilla fruticosa)30100–150sluncekvete květen–srpen
zimolez kloboukatý (Lonicera pileata)3030–150slunce–polostínstálezelený, nízký plot
habr obecný (Carpinus betulus)35400–500slunce–stínpřed výsadbou namočit kořeny
javor babyka (Acer campestre)401000–1500slunce–stínsušší i vápenitá půda
cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)40až 1000polostín–stínstálezelená, kyselá půda
meruzalka krvavá ‚Atrorubens‘ (Ribes sanguineum)40–50200–400slunce–polostínkvete duben–květen
tavolník van Houtteův (Spiraea × vanhouttei)50200–300slunce–stínvolný plot, stříhat po odkvětu
hlohyně ‚Orange Glow‘ (Pyracantha)50–slunce–stíntrnitá, červenooranžové plody na podzim
zlatice ‚Lynwood Gold‘ (Forsythia × intermedia)60200–300slunce–polostínvolný plot, kvete březen–duben
pustoryl (Philadelphus × virginalis)70200–300slunce–polostínvolný plot, prosvětlit každé 2–3 roky
vajgélie ‚Bristol Ruby‘ (Weigela)75200–300slunce–polostínvolný plot, kvete květen–červen
pámelník okrouhlolistý (Symphoricarpos orbiculatus)75200–300slunce–stínnenáročný, snáší řez
svída krvavá (Cornus sanguinea)80300–500slunce–stínvolný plot, vápenitá půda
zerav západní (Thuja occidentalis)30do 300slunce–polostínstálezelený, vlhčí půda
zerav západní ‚Smaragd‘40300slunce–polostínúzký, sloupovitý
tis červený (Taxus baccata)40300slunce–stínjedovatý, obráží i ze starého dřeva
tis prostřední ‚Hicksii‘ (Taxus × media)40300slunce–polostínvlhčí, vápenitá půda
cypřišek Leylandův (× Cuprocyparis leylandii)40300–400slunce–polostínroste velmi rychle
cypřišek Lawsonův ‚Ellwoodii‘ (Chamaecyparis lawsoniana)40200slunce–polostínpomalejší, nižší plot

Jako hrubé pravidlo pro listnaté keře platí 3–4 rostliny na 1 m plotu. Plotové rostliny mají velkou spotřebu vody, protože jich roste mnoho vedle sebe. Sázejte je proto do mělké rýhy nebo kolem řady navršte zálivkový okraj, který zachytí dešťovou i zálivkovou vodu. Hotový plot vytváří v závětří příznivé mikroklima, ve kterém lépe kvetou a plodí i rostliny za ním. Na volně rostoucí kvetoucí plot se hodí i keřové růže, například ‚Westerland‘ nebo ‚Romanze‘ se sponem 100–200 cm (více v článku růže).

Rychle rostoucí živý plot

Kdo chce soukromí co nejdřív, sáhne po rychle rostoucích dřevinách. Patří k nim hlavně ptačí zob, vyšší kultivary zeravu a cypřišků a z listnáčů habr a bobkovišeň. Pomaleji rostou buk a tis.

Rychlý růst má ale druhou stranu: plot, který rychle roste, se musí i častěji stříhat. Rychle rostoucí jehličnany navíc snadno vyrostou do šířky, kterou už řezem zpět nevrátíte, protože ze starého dřeva neobrazí. Pokud máte na stříhání málo času, je lepší volit pomalejší druh a počkat o dva tři roky déle.

Plot zhoustne rychleji, když ho od začátku stříháte. Nestříhaný mladý plot se vytáhne do výšky, ale zůstane dole řídký.

Jedlý živý plot z bobulovin a divokých plodů

Volně rostoucí plot nemusí být jen okrasný. Z keřů s jedlými plody vznikne plot, ze kterého se sklízí od června do listopadu. Brzy na jaře kvete pro včely a čmeláky, ptákům dává úkryt i potravu a v listí pod ním přezimují ježci nebo ještěrky. Zároveň brzdí vítr, který zahradu vysušuje, a v jeho závětří se lépe daří i zelenině. Hodí se hlavně na okraj větší zahrady, protože se nestříhá do úzké stěny a zabere šířku kolem dvou metrů.

KeřVýška bez řezuSklizeňNa co si dát pozor
zimolez kamčatský1,5–2 mkvěten–červennejranější bobule; pro dobrou úrodu dvě odrůdy vedle sebe
muchovník2–5 mčerven–červenecsladké malvice, ptáci je mají rádi
rybíz1–2 mčerven–červenecnižší keř do přední řady, i jako stromek
angrešt1–1,5 mčerven–červenectrnitý, i jako stromek
ostružiníkvedený po drátechčervenec–zářízabere jen úzký pruh, existují beztrnné odrůdy
aroniekolem 2 mkonec srpna–záříobráží podzemními výběžky
dřín3–5 msrpen–záříkvete už v březnu, snese i řez
černý bez3–6 msrpen–záříplody jen tepelně upravené
rakytník2–4 msrpen–zářídvoudomý (samčí i samičí keře), trnitý, odnožuje
líska3–5 mzáříořechy; spíš na konec plotu
šípková růže2–3 mzáří–říjentrnitá, šípky na čaj a marmeládu
trnka2–4 mříjen–listopadplody chutnají až po přemrznutí; silně odnožuje
mahónie1–1,5 msrpen–záříkyselé bobule jen zpracované na šťávu a želé
jeřáb moravský (sladkoplodý)stromzářído plotu jen jako solitér na konec řady

Jak plot sestavit. Vyšší keře (líska, bez, dřín, rakytník) dejte dozadu nebo na konce řady, nižší (rybíz, angrešt, zimolez, aronie) dopředu na slunce. Menší keře sázejte asi 1 m od sebe, velké 1,5–2 m. Ve dvou řadách je posuňte do trojsponu, plot pak rychleji zhoustne. Keře bobulovin sázejte na podzim, kustovnici (goji) a aktinidii raději brzy na jaře. Mrazuvzdorné aktinidie se dají vést i po pletivu stávajícího plotu.

Řez. Jedlý plot se nestříhá do tvaru, jinak byste odstřihli květy i plody. Stačí jednou za pár let vyřezat u země nejstarší větve a u bobulovin dodržet jejich vlastní řez, například u rybízu vyřezávání starých výhonů po sklizni.

Bezpečnost. V zahradách často rostou i keře s jedovatými plody, třeba tis, ptačí zob, brslen, pámelník nebo zimolez tatarský, které jsou zmíněné i výše v tomto článku. Pokud jedlý plot kombinujete s okrasným, děti musí vědět, co se jíst smí. Černý bez nezaměňte s jedovatým bezem chebdí: ten je bylina vysoká obvykle do 1,5 m a jeho plodenství stojí vzhůru, kdežto černý bez je keř a zralé plody visí dolů. Sbírejte jen to, co bezpečně poznáte. Hloh sice nese jedlé plody, ale jsou moučné a k ovocným stromům se nehodí kvůli spále růžovitých (viz výše).

Výsadba živého plotu krok za krokem

  1. Příprava pásu. Pás široký asi 1 m zryjte do hloubky 40–60 cm. Vyberte oddenky vytrvalých plevelů a velké kameny a zapravte rozleželý hnůj nebo kompost.
  2. Termín. Listnáče sázejte na podzim, jehličnany a stálezelené dřeviny na jaře nebo brzy na podzim, aby do zimy stihly zakořenit. Rostliny v kontejnerech lze sázet i během sezony, pokud nepřijde sucho a vedra.
  3. Spon. Listnaté dřeviny na stříhaný plot sázejte 20–50 cm od sebe v jedné řadě. Slaběji rostoucí druhy ve dvou řadách do trojsponu, tedy rostliny v sousedních řadách posunuté o polovinu vzdálenosti. Jehličnany na stříhaný plot (zerav, tis, cypřišek) se sázejí 30–40 cm od sebe. Volně rostoucí keře 50–150 cm podle velikosti druhu.
  4. Výsadba. Kořeny rozprostřete, zasypte jemnou zeminou, přišlápněte a vydatně zalijte. Volně rostoucí keře sázejte do jam stejně jako ovocné keře.
  5. Zkrácení po výsadbě. Prostokořenné listnáče na stříhaný plot zkraťte na 15–20 cm nad zemí. Vypadá to drasticky, ale jen tak plot obrazí od země a nebude dole holý. Volně rostoucí keře zkraťte o třetinu až polovinu. Jehličnany nezkracujte.

Obecné zásady výsadby dřevin, včetně velikosti jámy a zálivky, popisuje článek výsadba dřevin. Kolik místa nechat od sousedovy hranice, najdete v článku strom u hranice pozemku.

Jamky při výsadbě dělejte spíše mělké: sazenici položte tak, aby přechod mezi kořeny a kmínkem byl zhruba v úrovni terénu, a při zasypávání kořeny prsty protřepejte, aby se zemina dostala mezi ně. Organický mulč patří na povrch půdy nad kořeny, ne do jamky; udrží vlhkost a v první zimě kořeny chrání.

Video – Zahrada na řece: Ukáže rozměření řad, zapichování našpičatěných vrbových prutů skrz zelený igelit proti plevelu a jejich zalévání v suchu.

Stříhání živého plotu: kdy a jak

Stříhání živého plotu

Výchovný řez v prvních letech. U listnáčů zkracujte každý rok ve vegetačním klidu nové přírůstky na 20 cm u silně rostoucích druhů a na 10 cm u slabě rostoucích, úměrně zkraťte i boční výhony. Jehličnany první dva roky vůbec nestříhejte, pak jen z boků, dokud nedosáhnou požadované výšky. Teprve potom je zastřihujte i shora.

Pravidelné stříhání začíná zhruba ve chvíli, kdy plot dosáhne tří čtvrtin cílové výšky.

PlotKdy stříhat
listnatý (habr, buk, ptačí zob, dřišťál…)2× ročně: koncem května až začátkem června a v srpnu; ve vegetačním klidu případně opravný řez
jehličnatý (zerav, cypřišek, tis)1× ročně v srpnu, aby rány do zimy zatáhly
volně rostoucíbez pravidelného stříhání; jednou za několik let ve vegetačním klidu vyříznout u země nejstarší větve

Tvar. Plot stříhejte podle napnuté šňůry, ne od oka. Dole má být o 10–20 cm širší než nahoře, tedy v průřezu jako lichoběžník. Spodní větve tak dostanou světlo a plot zůstane hustý až k zemi. Plot širší nahoře než dole časem zespodu prosvítá.

Ohled na hnízdící ptáky. Všichni volně žijící ptáci jsou chránění a jejich obsazená hnízda se nesmějí poškodit ani zničit. Hlavní hnízdní doba trvá zhruba od jara do konce léta, tedy právě v době prvního letního stříhání. Proto:

  • Před letním stříháním plot pomalu obejděte a prohlédněte. Kde z něj vylétá pták nebo uvidíte hnízdo, úsek vynechte a dostříhejte ho, až mláďata vylétnou.
  • Letní řez dělejte jen jako lehký tvarovací zástřih letošních přírůstků.
  • Silný a zmlazovací řez nechte na vegetační klid, kdy ptáci nehnízdí.

Hnojení a zmlazení řídkého plotu

Živý plot přihnojujte jen tehdy, když roste slabě, hlavně v prvních letech po výsadbě. Bohatá výživa u vzrůstných druhů rozbují růst a stříhat budete častěji. Na jaře stačí kompost nebo organické hnojivo s pozvolným uvolňováním živin. Jak na to u nejčastější stálezelené dřeviny, popisuje článek hnojivo na bobkovišeň.

Zmlazení. Řídký nebo prosychající listnatý plot zmlaďte ve vegetačním klidu silným řezem do starého dřeva. V následující sezoně pak nové výhony opakovaně zastřihujte, aby se rozvětvily a plot znovu zhoustl. Habr, ptačí zob, dřišťál nebo tis takový zásah snesou dobře. Zerav, cypřišek a většina dalších jehličnanů ze starého holého dřeva neobrazí, u nich řežte vždy jen v olistěné části. Podrobněji se zmlazování keřů věnuje článek řez keřů.

Časté chyby

  • Bez zkrácení po výsadbě. Plot se vytáhne do výšky a dole zůstane holý.
  • Plot širší nahoře než dole. Spodní větve nemají světlo a prosychají.
  • Pozdní řez jehličnanů. Rány do zimy nezatáhnou a plot na zimu hnědne.
  • Stříhání bez prohlídky. V červnu je v plotech nejvíc hnízd.
  • Přehnojení. Víc dusíku znamená víc stříhání a měkké výhony, které hůř přezimují.
  • Vysoký plot v mrazové kotlině. Studený vzduch nemá kam odtéct a mrazíky jsou na zahradě silnější.
  • Plot těsně u hranice. Za pár let přeroste k sousedovi a stříhat ho z jeho strany bez domluvy nepůjde.

Živé ploty v historických zahradách: stěny, bludiště a zelené pokoje

Ve formálních zahradách 17. a 18. století nebyl živý plot jen hranicí pozemku. Stříhané stěny zahradu dělily na samostatné „pokoje“, vedly pohled podél os a skrývaly užitkové části. Z historických zahrad u nás:

  • Kroměříž, Libosad (Květná zahrada) – stříhané stěny a špalíry dělí zahradu na čtvercová pole, některá ještě úhlopříčně. Uvnitř jsou broderie, bludiště nebo jen trávník. Zahradu protínají půlkilometrové stříhané aleje a loubí. Vysoké špalíry mezi rotundou a galerií byly později odstraněny, půdorys ale zůstal.
  • Slavkov u Brna – rozsáhlý dolní parter kdysi členily boskety (bloky stromů a keřů obehnané stříhanými stěnami) a bludiště. Ve 20. letech 19. století je nahradila krajinářská úprava.
  • Dobříš – geometrické členění střední terasy vymezuje stříhané loubí.
  • Nové Město nad Metují – Dušan Jurkovič zde roku 1913 navrhl zahradu na třech terasách: formální parter se stříhanými zelenými stěnami a kašnou, nad ním hospodářskou zahradu a pod ním štěpnici.

Co si vzít domů: i v malé zahradě může nízký stříhaný plot oddělit okrasnou část od zeleninových záhonů nebo kompostu, stejně jako na Jurkovičových terasách. Bludiště potřebuje hodně místa a pravidelný řez, menší „zelený pokoj“ s lavičkou ale zvládne i běžná zahrada. Zahrady, kde to uvidíte, popisují články kroměřížské zahrady, barokní zahrada a inspirace z historických zahrad.

Časté dotazy

Kdy stříhat živý plot?

Listnaté ploty dvakrát ročně, koncem května až začátkem června a v srpnu, jehličnaté jednou v srpnu. Před letním stříháním plot prohlédněte, zda v něm nehnízdí ptáci. Silný zmlazovací řez patří do vegetačního klidu.

Jaký živý plot nejrychleji roste?

Rychle rostou ptačí zob, vyšší kultivary zeravu a cypřišků, z listnáčů habr a bobkovišeň. Pomaleji rostou buk a tis. Čím rychleji plot roste, tím častěji ho musíte stříhat.

Kolik rostlin na metr živého plotu?

U listnatého stříhaného plotu se sází 20–50 cm od sebe, tedy zhruba 2–5 rostlin na metr, u dvouřadého plotu dvojnásobek. Jehličnany na stříhaný plot se sázejí 30–40 cm od sebe a volně rostoucí keře 50–150 cm od sebe.

Jaký živý plot do stínu?

Stín snášejí habr, javor babyka, buk, tis, meruzalka alpská a pámelník, polostín i bobkovišeň. Zerav a cypřišky ve stínu řídnou.

Proč živý plot dole prosychá?

Nejčastěji proto, že je nahoře širší než dole a spodní větve nemají světlo, nebo nebyl po výsadbě zkrácen. Plot stříhejte do lichoběžníku, dole o 10–20 cm širší. Listnatý plot lze zmladit silným řezem ve vegetačním klidu.

Jaké keře na jedlý živý plot?

Hodí se rybíz, angrešt, zimolez kamčatský, muchovník, aronie, dřín, rakytník, černý bez, líska, šípková růže nebo trnka. Nižší keře sázejte dopředu asi metr od sebe, vyšší dozadu 1,5–2 m od sebe. Plot se nestříhá do tvaru, jen se jednou za pár let vyřežou nejstarší větve.

Zdroje fotografií (2)

Foto: Photo by David J. Stang, CC BY-SA 4.0 · Foto: Dominicus Johannes Bergsma., CC BY-SA 4.0

Naše službyHnojík IT – weby zdarma, za odkaz v patičceHnojík IT – weby zdarma, za odkaz v patičcePomáháme zdarma — nebojte se nás požádat. Stačí odkaz „Web vznikl za podpory hnojik.cz“.Web zdarma →