Kroměříž: Květná zahrada a Podzámecká zahrada

Kroměříž ve Zlínském kraji byla sídlem olomouckých biskupů a později arcibiskupů. Kromě zámku si tu nechali založit dvě zahrady, které se od sebe nemohou lišit víc. Květná zahrada, nazývaná také Libosad, je přísně geometrická zahrada ze 17. století, ohrazená vysokou zdí. Podzámecká zahrada je rozlehlý krajinářský park s jezery, loukami a skupinami stromů, který se táhne od zámku k řece Moravě.

Zámek i obě zahrady jsou od roku 1998 zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Obě zahrady vznikly ze stejného podnětu, ve stejné době a pod rukama stejných architektů. Pak se jejich cesty rozešly: Libosad zůstal téměř beze změn, Podzámecká zahrada prošla několika proměnami podle módy.

Návrh Libosadu vypracoval pro biskupa Karla z Liechtensteina-Castelcorna císařský architekt Filiberto Lucchese. Ten roku 1666 zemřel a dohled nad stavbou převzal další Ital, Giovanni Pietro Tencalla. Zahrada stála na svou dobu obrovské peníze, celkem 75 000 zlatých.

Výsledkem je osově souměrná zahrada, která v detailech patří ještě pozdní renesanci, ale půlkilometrovými stříhanými alejemi a loubími už míří k velkorysosti baroka. Odborníci ji řadí k nejčistším ukázkám manýristického zahradního umění v Evropě.

Libosad měl štěstí. Pozornost majitelů se přesunula do Podzámecké zahrady, a tak tady dalších zhruba 300 let nedošlo k žádné zásadní změně. Odstraněny byly jen vysoké špalíry mezi rotundou a kolonádou, což tuto část otevřelo pohledům, ale půdorys zůstal. V letech 1840–1845 přistavěl architekt Antonín Arche v pozdně empírovém stylu skleníky a nový vstup s čestným dvorem, ani to ale charakter zahrady nepoškodilo.

Co znamená pojem libosad a jak vypadaly renesanční zahrady jinde v Česku, popisuje článek Renesanční zahrada a libosad.

• Kolonáda (galerie). Stojí na vstupní straně podél ohradní zdi a měří 244 metrů. Nese bohatou sochařskou výzdobu, z části od sochaře Michala Mandíka.
• Rotunda. Osmiboká stavba v místě, kde se paprskovitě sbíhají cesty. Kolem centrálního sálu má grotty, uvnitř štuky a fresky.
• Kašny. V dalších křížení cest stojí Lví kašna a kašna Tritónů. Figurální plastiky u kašny Tritónů jsou zčásti novější.
• Pole se stříhanými stěnami. Zahradu dělí stříhané stěny a špalíry na čtvercová pole, některá ještě úhlopříčně. Uvnitř jsou broderie, bludiště nebo prostý trávník.
• Jahodové vršky. Dva pravidelné umělé pahorky v zadní části zahrady se spirálovou cestou na vrchol. Původní altány na jejich temenech později nahradily solitérní stromy.
• Aleje a loubí. Stříhané aleje dlouhé zhruba půl kilometru vytvářejí perspektivu, která je na zahradu 17. století mimořádná.

Zahrada je zelenou architekturou: místo květin v ní hrají hlavní roli stříhané dřeviny. Proto patří k nejlepším místům, kde se dá vidět, co dokáže pravidelný řez. Na podobné zelené stěny se v zahradách nejčastěji používá habr.

V minulosti byla zahrada poznamenaná zanedbáním, nejvíc u dvou pravoúhlých vodních nádrží a v okolí voliéry. Od té doby prošla postupnou obnovou.

Zahrada pod zámkem existovala už v době, kdy se biskupský hrad přestavoval na renesanční zámek. Podrobněji ji známe až z období biskupa Karla z Liechtensteina-Castelcorna. Proměny v kostce:

• 60. léta 17. století: Filiberto Lucchese vybudoval soustavu kanálů a vodních nádrží napájenou z řeky. V upravené podobě je voda v zahradě dodnes.
• Tencallovo období: vznikla monumentální sala terrena s grottami. Jedna z nich je vyzdobená výjevy z rudných dolů. Zahrada samotná byla přísně geometrická, s květinovými broderiemi a tvarovanými dřevinami.
• Konec 18. století: barokní parter zatím zůstal a přibylo dokonce giardino segreto, malá soukromá pravidelná zahrada na místě zasypaného příkopu. Vstupovalo se do ní novou Colloredovou kolonádou. Kolem ale už vznikaly romantické scenérie s antickými a gotickými ruinami, chrámkem přátelství nebo pohyblivými figurami Číňanů. Sochy na ně se bohužel braly i z opomíjeného Libosadu.
• 30. léta 19. století: architekt Antonín Arche sjednotil zahradu v klasicistním krajinářském stylu. Barokní parter zmizel a pravoúhlé nádrže se kromě Dlouhého rybníka proměnily v nepravidelná „přírodní“ jezera. Drobné romantické scenérie nahradily velké louky a pečlivě modelované porosty s promyšlenými barvami.

Některé romantické stavby tehdy ustoupily klasicistním, například Maxův dvůr a Pompejská kolonáda. Přibyly módní litinové mosty a lavičky a park se novým vstupem od města otevřel veřejnosti. V této podobě se zachoval v podstatě dodnes.

• Velké louky a skupiny stromů poskládané podle barvy a tvaru korun, typický obraz krajinářského parku 19. století.
• Jezera a Dlouhý rybník – jediná vodní plocha, která si zachovala pravidelný tvar z doby baroka.
• Pompejská kolonáda a Maxův dvůr – klasicistní stavby z doby Archeho úprav.
• Litinové mosty a lavičky – tehdy módní technická novinka.
• Sala terrena v zámku s grottami, připomínka barokní zahrady, která kdysi navazovala přímo na zámek.

Pro procházku je dobré počítat s tím, že Podzámecká zahrada je mnohem rozlehlejší než Libosad a její kouzlo je v proměnách pohledů, ne v jednotlivých stavbách. O principech krajinářských parků více v článku Anglický park.

• Dělení zahrady na „pokoje“. Stříhané stěny v Libosadu rozdělují plochu na pole, každé s jinou náplní. Na malé zahradě stačí nízký živý plot, který oddělí bylinkovou část od trávníku.
• Umělý pahorek se spirálovou cestou. Jahodové vršky jsou inspirací pro zahrady s přebytkem zeminy po výkopu: z kopečku se stane vyhlídka.
• Giardino segreto. Malý uzavřený kout jen pro sebe, ohraničený zdí nebo živým plotem, s lavičkou a pár rostlinami.
• Louka místo trávníku. Podzámecká zahrada stojí na velkých loukách s barevně promyšlenými skupinami dřevin. Kus zahrady sečený jen dvakrát ročně vypadá podobně.

Holešov, kde Filiberto Lucchese navrhl zámek i zahradu s vodními kanály, a další zahrady regionu najdete v článku Zámecké zahrady střední a severní Moravy. Přehled všech historických zahrad podle krajů je v rozcestníku Zámecké zahrady a parky v Česku. Jak se manýrismus proměnil v barokní parter, vysvětluje článek Barokní zahrada.

Zdroje fotografií

• Květná zahrada Kroměříž: Bjalek Michal, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Arcibiskupský zámek a muzeum, Kroměříž: Muzeum umění Olomouc, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Podzámecká zahrada u arcibiskupského zámku v Kroměříži: Samuel Mudrík, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Květná zahrada s rotundou, Kroměříž: BrckoGOS, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Park Květné zahrady v Kroměříži: Bjalek Michal, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Libosad s kolonádou, Kroměříž: VitVit, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Kolonáda Květné zahrady v Kroměříži: Creativfoto, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Podzámecká zahrada v Kroměříži, pohled na severozápad: Txllxt TxllxT, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Podzámecká zahrada v Kroměříži: Radim Holiš, CC BY-SA 3.0 cz, zdroj
• Další pohled na Podzámeckou zahradu v Kroměříži: Czeva, CC BY-SA 3.0, zdroj