Anglický park a anglická zahrada: krajina jako umělecké dílo

Anglický park je přesný opak barokní zahrady. Nemá rovné osy ani stříhané stěny, místo parteru je louka, místo kanálu jezero s nepravidelným břehem. Přesto v něm není nic náhodné. Každá skupina stromů, každý zákrut cesty a každý chrámek na pahorku jsou umístěné tak, aby z určitého místa vznikl obraz.

Od konce 18. století se tento styl v Čechách a na Moravě rozšířil tak rychle, že přeměnil stovky formálních zahrad. Výsledkem jsou dnešní zámecké parky, ve kterých se většina z nás prochází. Přehled všech zahrad najdete v článku Zámecké zahrady a parky v Česku.

Anglický krajinářský park (anglická zahrada) vznikl v Anglii v 18. století jako reakce na přísnou geometrii francouzských zahrad. Jeho tvůrci chtěli krajinu, která vypadá přirozeně, ale je vylepšená: ideální podle vzoru obrazů krajinářských malířů.

Základní rozdíly oproti barokní zahradě:

Za krajinářským parkem stojí i myšlenka. Romantismus hledal v přírodě citové zážitky, melancholii, vzpomínku a vznešenost. Proto se v parcích objevují poustevny, hrobky, umělé jeskyně a zříceniny, které měly v návštěvníkovi vyvolat určitou náladu.

Do českých zemí přinesli anglický styl šlechtici, kteří ho viděli na cestách. Jedním z prvních byl Jan Rudolf Černín. Z cest se vrátil nadšený a od roku 1779 začal kolem zámku Krásný Dvůr budovat park, který dokončil v roce 1793 a svěřil zahradníkovi Födischovi vyškolenému v Anglii. Park nebyl později výrazněji měněn, a proto patří k nejčistším ukázkám raně romantického parku u nás.

Ve stejné době začal Jan Rudolf Chotek proměňovat Veltrusy (od roku 1785) a o něco dříve, roku 1776, nechal založit výsadby budoucího parku na Kačině, ještě než zde začala stavba zámku.

Nová móda měla stinnou stránku. Krajinářské úpravy zničily stovky barokních parterů, i tam, kde na volnou krajinu nebylo dost místa: v Českém Krumlově, v Královské zahradě Pražského hradu, v Troji nebo ve Slavkově. V Libochovicích nahradil zahradník Siegerschmidt roku 1822 všechny části zahrady parkem, v Konopišti ustoupila barokní zahrada kolem roku 1830. Naopak tam, kde se park mohl rozvinout vedle staré zahrady, přežily obě části, jako na Dobříši nebo v Buchlovicích.

Anglický park se skládá z několika opakujících se prvků:

• Palouk je otevřená louka uprostřed porostu. Na Hluboké tvoří park volný sled palouků se solitérními stromy, skupinami dřevin a malými jezírky.
• Solitér je mohutný strom stojící na louce sám, aby vynikl celý. V Krásném Dvoře jsou dominantami palouků staré duby, které patří k nejstarším v Čechách.
• Kulisové výsadby jsou skupiny stromů postavené po stranách louky jako kulisy na jevišti. Vedou pohled do dálky. V Sychrově tak působí centrální osa s dlouhou loukou ukončenou oranžerií.
• Průhled je pohled otevřený mezi stromy na cíl: zámek, chrámek, kostel v krajině nebo horu. Hluboká stojí právě na průhledech na rybníky, louky a stromořadí.
• Voda drží celou kompozici. Krásný Dvůr má kaskádu pěti rybníků na Leskovském potoce, Kynžvart kaskádu rybníků na Pstružím potoce, Veltrusy plavební kanál se zákruty a ostrůvky. Na Kačině zanikl padesátihektarový rybník a s ním čitelnost kompozice; je to dobrý důkaz, jak moc park na vodě závisí.
• Cesty vedou volně, aby se za každým zákrutem otevřel nový pohled. Průhonický park má cest přes 40 kilometrů.

Zvláštním typem je ferme ornée, okrasný statek. Louky, pole a hospodářské budovy se stávají součástí scenérie. Takto byly pojaté Veltrusy.

Stavby v anglickém parku nejsou ve středu osy jako v baroku. Stojí na pahorku, na břehu nebo na konci průhledu a jsou cílem procházky. Často napodobují antiku, gotiku nebo vzdálené kraje.

• Chrámky po vzoru antiky: Panův templ v Krásném Dvoře, Apollónův chrám a chrám Tří Grácií v Lednici, Chrám přátel venkova a zahrad ve Veltrusích, chrámek přátelství v Podzámecké zahradě v Kroměříži.
• Glorieta jako vyhlídka: vyhlídkový gloriet v Krásném Dvoře, glorieta v parku v Zákupech.
• Umělé zříceniny evokovaly středověk a pomíjivost: Janův hrad v Lednici je postavený jako zřícenina hradu, ruiny měla i Podzámecká zahrada v Kroměříži.
• Exotické stavby: minaret v Lednici, čínský pavilon v Krásném Dvoře a ve Slavkově, v Lednici stál i čínský pavilon zbořený roku 1885.
• Obelisky uzavírají pohledy: v Krásném Dvoře končí kilometrové stromořadí na hřebeni 26 metrů vysokým obeliskem, obelisk stojí i v Lednici a v Kynžvartu.
• Poustevny, jeskyně a grotty pro melancholické nálady: umělá jeskyně se sarkofágem v Krásném Dvoře, jeskyně a Čertův most v dobříšském parku, skalní egyptský kabinet ve Veltrusích.
• Drobné rustikální stavby: holandská Červená hájovna v Krásném Dvoře, novogotický Červený mlýn ve Veltrusích, čajovna a vyhlídkový altán na balvanu v Kynžvartu.

Ha-ha je typicky anglický vynález: příkop s opěrnou zdí na straně parku. Brání zvěři a dobytku vstoupit do zahrady, ale z parku není vidět, takže louka opticky plynule přechází do pastvin a krajiny bez plotu. Název podle tradice pochází z překvapeného zvolání chodce, který na skrytý příkop narazil.

Kostru parků tvořily domácí stromy. Teprve v průběhu 19. století do nich přibývaly exotické dřeviny ze sbírek a školek.

• Duby jsou typické solitéry. Staré duby nesou palouky v Krásném Dvoře, v Libochovicích využil zahradník staleté duby z bažantnice. V Sychrově tvoří pravou osu stromořadí pyramidálních dubů. Více o tomto stromu v článku Dub.
• Lípy a aleje. Lipová alej v Sychrově pokračuje daleko za hranici parku, na Hluboké a v Kačině vedou stromořadí pohled krajinou.
• Dřeviny lužního lesa u vody: ve Veltrusích probírané domácí porosty doplněné exoty, v Libochovicích domácí lužní dřeviny na břehu Ohře.
• Exotické dřeviny. Do Lednice dovezl botanik van der Schott z Ameriky 36 000 exotických rostlin. V Klášterci nad Ohří se uvádí 71 druhů jehličnatých a 129 druhů listnatých dřevin, Buchlovice 57 druhů jehličnanů a 127 druhů listnáčů.
• Rododendrony proslavily Průhonice, kde sbírka čítá téměř 200 druhů.

Na tom, jak promyšleně se s dřevinami pracovalo, je vidět rozdíl mezi parkem a lesem. V Průhonicích je barevná skladba porostů promyšlená tak, aby se měnila během celého roku. V Čechách pod Kosířem stojí scenérie na barevných kontrastech listů a na odrazech stromů ve vodní hladině.

V 19. století se krajinářský park měnil. Vedle romantických staveb získávala větší váhu sbírka rostlin a vědecký zájem o dřeviny.

• Lednicko-valtický areál. Liechtensteinové proměnili bažinatý luh Dyje v soustavu rybníků s ostrovy, kanálů a hrází se stromořadími. Vznikl romantický park v měřítku celé krajiny, zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO.
• Průhonice. Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca od roku 1885 s dendrologem Camillem Schneiderem každoročně vysazoval desítky tisíc stromů a keřů a na Botiči vybudoval soustavu rybníků, kaskád a vodopádů. Park je také na seznamu UNESCO jako součást Pražské památkové rezervace.
• Sychrov. Kamil Rohan se zahradníkem Vojtěchem Maškem vybudoval park, kde vegetace převažuje nad stavbami. Arboretum, skleníky s orchidejemi a kultivary dřevin nesoucí Rohanovo jméno.
• Čechy pod Kosířem. Rod Silva Tarouca zde postupně přeměnil barokní zahradu v park a obohatil ho o exotické dřeviny. Pavilon parku využíval jako ateliér malíř Josef Mánes.
• Hluboká. Romantický park vznikl pod dohledem kněžny Eleonory Schwarzenberkové a rozšířil se do okolní krajiny rybníků a luk.
• Kynžvart. Kancléř Clemens Metternich pozval k úpravě údolí Pstružího potoka zahradníka ze Schönbrunnu.

Na konci této cesty stojí Průhonice: spojení romantické lásky ke krajině, velkých prostředků a vědecké práce s rostlinami. Podrobně o nich píše článek Průhonický park.

• Jeden solitér. Jeden velký strom na trávníku (dub, lípa, platan, buk) udělá víc než deset malých keřů rozesetých po zahradě.
• Skupiny místo řad. Keře a stromy sázejte ve skupinách po stranách trávníku, ne do jedné linie podél plotu. Střed nechte volný.
• Průhled. Zjistěte, co je ze zahrady vidět hezkého (kopec, kostel, strom souseda), a nezakrývejte to. Naopak to zarámujte.
• Cíl procházky. Lavička pod stromem, altán nebo malá stavba na konci cesty dá zahradě důvod se jí projít.
• Voda s přirozeným břehem. Jezírko s nepravidelným tvarem a odrazem stromů je v malém přesně to, co tvořilo velké parky.

Další nápady najdete v článku Inspirace z historických zahrad. Pokud vás zajímá, jak vypadaly zahrady před nástupem anglického stylu, čtěte Barokní zahrada a Renesanční zahrada.

Zdroje fotografií

• Zámecký park Lednice: Txllxt TxllxT, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Park zámku Krásný Dvůr: Czeva, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Další pohled na park Krásný Dvůr: Czeva, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zámecký park Sychrov: SchiDD, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Alej v zámeckém parku Sychrov: This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please cred, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Minaret v Lednici mezi stromy: Czech Wikipedia user Marzper, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Cesta s rododendrony v parku Průhonice: I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. More of , CC BY-SA 3.0, zdroj