Průhonický park: jak vznikl, rododendrony a co v něm vidět

Průhonický park leží hned za jihovýchodním okrajem Prahy, v členitém údolí potoka Botiče pod neorenesančním zámkem. Je pozdním vrcholem krajinářského stylu 19. století a zároveň dendrologickou sbírkou evropského významu. Je národní kulturní památkou a od roku 2010 je součástí památky UNESCO Historické centrum Prahy. Park spravuje Botanický ústav Akademie věd ČR.

Na rozdíl od barokních zahrad tu nenajdete stříhané partery ani přísné osy. Všechno má působit jako přirozená krajina, jen dotažená do posledního detailu. Ostatní zámecké zahrady v okolí shrnuje článek o zámeckých zahradách středních Čech, celý přehled pak zámecké zahrady a parky v Česku.

U průhonického zámku byla už dříve renesanční zahrada a později i anglický park. Slavná kapitola ale začíná až v roce 1885, kdy zámek sňatkem získal hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca. Byl to nadšený botanik, sběratel exotických rostlin a zahradní tvůrce s citem pro krajinu. Neorenesanční přestavba zámku, provedená v duchu dobového historismu, zůstala ve stínu toho, co vytvořil v údolí pod ním.

Silva Tarouca měl od začátku jasný záměr. Chtěl spojit romantickou představu ideální krajiny s vědeckou dendrologií a cíleně shromažďovat dřeviny z celého světa. Exotické druhy přitom neměly působit jako cizí exponáty, ale zapadnout do obrazu, který měl být esencí české krajiny. Jako odborného poradce si přizval dendrologa Camilla Schneidera.

• 1885: Silva Tarouca získává zámek a začíná budovat park.
• do přelomu století: na zhruba 200 hektarech se ročně vysazuje 20–30 tisíc stromů a keřů, vzniká přes 40 km cest.
• 1914: práce na parku končí.

Na tak rozsáhlé kompozici je obdivuhodné, jak pečlivě jsou propracované detaily. Střídají se dálkové průhledy, otevřená panoramata a malé uzavřené partie, každá s vlastní architektonickou nebo přírodní dominantou.

Průhonice se staly vzorem i pro další šlechtické parky. Například návrh úprav parku ve Vrchotových Janovicích se Průhonicemi výslovně inspiroval a na jeho realizaci se údajně podílel i Camillo Schneider.

Kostrou parku je potok Botič. Silva Tarouca na něm vybudoval celý vodní systém:

• tři velké rybníky,
• menší jezírka,
• kaskády a vodopády,
• přímé vodní kanály.

Hladiny odrážejí okolní dřeviny a otevírají v hustém porostu průhledy. Většina hlavních scenérií parku je postavená právě kolem vody, takže procházka podél Botiče je nejjednodušší způsob, jak park pochopit.

Krajinářské parky bez vody často působí prázdně, což dobře ukazuje srovnání s Kačinou, kde velký rybník zanikl. Obecně o krajinářském stylu píšeme v článku anglický park a o roli vody v zahradách v textu voda v zahradě od Egypta po současnost.

Nejznámější částí parku je sbírka rododendronů. Uváděla se v rozsahu přes 6 000 exemplářů téměř 200 druhů. Když rododendrony kvetou, přitahují každý rok tisíce návštěvníků. Hlavní kvetení obvykle připadá na květen a začátek června, přesný termín se ale rok od roku liší podle počasí.

Rododendrony tu nerostou na záhonech, ale ve velkých skupinách na svazích a podél vody, pod korunami vyšších stromů. To je přesně prostředí, které jim vyhovuje: polostín, vzdušná vlhkost a kyselá, humózní půda.

Tip pro zahrádkáře: chcete-li podobný efekt doma, sázejte rododendrony do skupin v polostínu pod vyššími stromy, ne jako osamělé keře na slunném trávníku. Potřebují kyselou půdu a v suchu zálivku.

Průhonický park je postavený na dřevinách z celého světa, ale nepůsobí jako botanická zahrada se jmenovkami. Exotické druhy jsou rozmístěné tak, aby se nenásilně spojily s domácími stromy a vytvořily obraz české krajiny, jen bohatší.

Druhou vlastností, kterou park vyniká, je promyšlená barevná skladba, která se mění během celého roku. Kombinace kvetoucích keřů, listnáčů a jehličnanů zajišťuje, že scenérie nejsou nikdy stejné. Proto stojí za návštěvu v každé roční době, nejen v době kvetení rododendronů.

Silva Tarouca chtěl, aby park nebyl jen k dívání. Průhonický park a jeho introdukční zahrada měly sloužit i jako zdroj rostlinného materiálu. Hodnota té práce spočívala hlavně v aklimatizaci a výběru druhů, které dobře snášejí naše klima. Park tak od počátku spojoval estetiku s praktickým zahradnictvím.

• Plánujte barvy na celý rok. Vyberte dřeviny tak, aby něco kvetlo na jaře, něco mělo zajímavé listy v létě a něco se vybarvilo na podzim.
• Exotické druhy zapojte nenápadně. Jeden neobvyklý strom mezi domácími působí lépe než sbírka cizokrajných rostlin na jednom místě.
• Rododendrony a azalky ve skupinách v polostínu pod stromy, ne jednotlivě na slunci.
• Voda jako osa. I malé jezírko nebo potůček s kaskádou dá zahradě střed a odrazy.
• Průhledy. Nechte v zahradě volnou linii, kterou je vidět do dálky, a nezarostěte ji.

Další nápady z historických zahrad shrnuje článek inspirace z historických zahrad. Pokud plánujete výlet do Prahy, podívejte se i na pražské zahrady pod Hradem a na Malé Straně.

Zdroje fotografií

• Průhonický park: Richenza, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Nádvoří zámku Průhonice: Petr1888, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Zámek Průhonice: Petr1888, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Podzámecký rybník v Průhonickém parku: Petr1888, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Průhonický park: Zp at Czech Wikipedia, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Podzámecký rybník v Průhonicích, jiný pohled: Petr1888, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Malý vodopád v Průhonickém parku: Jozef Papp, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Cesta s rododendrony v Průhonicích, jiný pohled: I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. More of , CC BY-SA 3.0, zdroj
• Rododendrony těsně před rozkvětem v Průhonicích: I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. More of , CC BY-SA 3.0, zdroj
• Bílé rododendrony v zámeckém parku Průhonice: I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. More of , CC BY 3.0, zdroj
• Kvetoucí keře v zámeckém parku Průhonice: I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. More of, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Rododendron u Dobřejovického potoka v Průhonicích: I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. More of , CC BY-SA 3.0, zdroj