Pražské zahrady: Vrtbovská, Valdštejnská, Královská zahrada a terasy pod Hradem

Praha nemá velké zámecké parky jako Lednice nebo Průhonice. Má ale něco, co jinde v Evropě v takové hustotě nenajdete: několik renesančních a barokních zahrad těsně vedle sebe, vtěsnaných mezi paláce a hradby, často do prudkého svahu. Místo rozlehlých parterů tu architekti pracovali s terasami, schodišti a výhledy na město.

Většina zahrad leží na Hradčanech a Malé Straně, v území historického centra Prahy zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO. Barokní zahrada v Troji stojí stranou, na pravém břehu Vltavy pod vinicemi. Další zámecké zahrady v okolí Prahy najdete v přehledu zámeckých zahrad a parků v Česku.

Pokud vás víc zajímají slohy samotné, podrobněji je rozebírají články o renesanční zahradě a barokní zahradě.

Na začátku 16. století byl Pražský hrad zastavěný natolik, že pro zahradu, bez které se renesanční sídlo neobešlo, už uvnitř hradeb nebylo místo. Ferdinand I. ji proto v roce 1534 založil na severní straně hradčanského návrší, za Jelením příkopem, na místě starých vinic.

Jak vznikla

• 1534: založení zahrady v italském renesančním duchu.
• do 1552: stavbu Letohrádku královny Anny vede italský kameník a sochař Paolo della Stella.
• 1556–1563: Bonifác Wohlmut dostavuje patro s neobvyklou kýlovou střechou.
• 2. polovina 16. století: Wohlmut staví míčovnu.
• 1648: renesanční zahradu zničili Švédové. Obnova už proběhla ve francouzském stylu a dokončila se ke korunovaci Karla VI.
• 1741 a 1757: barokní zahradu poničila francouzská vojska a o šestnáct let později pruská dělostřelba.

Co tam uvidíte

• Letohrádek královny Anny (Belveder) patří k nejcennějším renesančním stavbám na sever od Alp. Prohlédněte si reliéfy na arkádách: mytologické, alegorické, milostné i lovecké výjevy.
• Giardinetto před letohrádkem, malá pravidelná zahrádka, naznačuje, jak vypadala původní renesanční zahrada.
• Zpívající fontána uprostřed giardinetta. Odlil ji zvonař Tomáš Jaroš podle návrhu Itala Francesca Terzia.
• Míčovna Bonifáce Wohlmuta, druhá renesanční dominanta zahrady.
• Barokní plastiky, mezi nimi Alegorie noci od M. Brokofa a Herkules od M. Bendla.

Dnešní zahrada je složená z částí z různých období a jako celek nepůsobí jednotně. Návštěvu ospravedlní hlavně Belveder a fakt, že jde o zahradu českých králů.

Po Bílé hoře chtěla nová šlechta bydlet co nejblíž Hradu. Ve druhé polovině 17. století proto vyrostly paláce pod jižní hradní zdí a na svazích nad dnešní Valdštejnskou ulicí vznikl typ zahrady, který je pražskou specialitou: barokní terasová zahrada. Dole u paláce malý parter, nad ním zděné terasy, často jen dva až tři metry široké, propojené schodišti a ozdobené drobnými stavbami a sochami. Místo prostoru nabízejí výhled na Prahu.

Ledeburská zahrada

Vznikla v roce 1697 při přestavbě paláce. Barokní podobu, kterou vidíme dnes, jí dal v roce 1787 Ignác Jan Palliardi. Od sala terreny a malého parteru vede schodiště přes pět teras až k osmiboké glorietě z roku 1787.

Malá a Velká Pálffyovská zahrada

Založila je v roce 1751 Marie Anna z Fürstenberka na místě starší renesanční zahrady italského typu. Malá Pálffyovská má sedm terasových úrovní, na první z nich rostou ovocné stromy a vinná réva. Velká Pálffyovská má úrovní osm. Uprostřed nejnižší terasy stojí barokní portál s kruhovým bazénem a soškou troubícího Tritona.

Kolovratská zahrada

Leží na parkánu středověkých hradeb. Původně šlo o jedinou terasu s ovocnými stromy a kašnou, dnes zahradu tvoří sedm teras spojených úzkým schodištěm v ose.

Malá a Velká Fürstenberská zahrada

Malá Fürstenberská zahrada nahradila starší úpravu italského typu. V letech 1784–1788 ji spolu s palácem přestavěl Ignác Jan Palliardi pro hraběnku Marii Barboru Černínovou, tentokrát v rokokovém duchu. Od gloriety stoupá schodiště terasami s balustrádami, mezi nimi stojí symetricky dvě oranžerie a nahoře lodžie. Zábradlí zdobí sošky puttů a vázy. Pro zahradu jsou typické pnoucí růže na zdech a zábradlích. Z poslední podesty u vyhlídkového altánu s válcovou věží se dá projít do Jižních zahrad Pražského hradu.

Velká Fürstenberská zahrada čekala na obnovu nejdéle. Ostatní zahrady pod Hradem prošly rekonstrukcí, byly nově osázeny a jsou přístupné veřejnosti. Aktuální otevření jednotlivých zahrad si před návštěvou ověřte u správce.

Valdštejnská zahrada patří k Valdštejnskému paláci na Malé Straně, kde dnes sídlí Senát. Je to druhá největší palácová zahrada vnitřní Prahy, větší je jen Královská zahrada.

Jak vznikla

Albrecht z Valdštejna musel před zahájením stavby v roce 1623 vykoupit a zbořit 26 měšťanských domů i se zahradami a hospodářskými staveními. Palác se čtyřmi nádvořími navrhla skupina italských umělců, mezi nimi Andrea Spezza, Nicolo Sebregondi a Giovanni Pieroni. Hmota stavby vychází z pozdní italské renesance, výzdoba je barokní s prvky rudolfinského manýrismu. Valdštejnovo sídlo bývá považováno za začátek období barokní monumentality v Čechách.

Původní členění zahrady zmizelo v 18. století, kdy ji upravili v romantickém anglickém duchu. Formální podoba, kterou vidíte dnes, je výsledkem rekonstrukce v 50. letech 20. století a znovu v letech 2000 a 2001. Díky ní působí zahrada slohově jednotně.

Co tam uvidíte

• Sala terrena: monumentální samostatně stojící lodžie. Fresky a štukatury Baccia Bianca mají náměty z trojské války.
• Krápníková stěna a grotta s napojenou voliérou.
• Květinový parter s bronzovou fontánou uprostřed. Nese kopii sochy Venuše s Amorem a delfínem, kterou v roce 1599 vytvořil Benedikt Wurzelbauer.
• Galerie soch s postavami z řecké mytologie. Originály vytvořil v letech 1625–1626 Adriaen de Vries. V roce 1648 je Švédové odvezli jako válečnou kořist a dodnes zdobí zámek Drottningholm u Stockholmu. Kopie pro zahradu nechal zhotovit Adolf Valdštejn v letech 1914–1915.
• Umělý rybník s ostrůvkem, na kterém se kdysi jezdilo na loďkách. Stojí na něm kopie mramorové fontány s Herkulem a najádami, rovněž podle de Vriese.
• Habrové stěny stříhané do přísných geometrických tvarů, které člení prostor jako zelená architektura.

Tip pro zahrádkáře: stříhaná stěna z habru funguje stejně dobře v malé zahradě. Snese pravidelný řez a dá zahradě pevnou strukturu i bez staveb.

Vrtbovská zahrada leží na úpatí Petřína, na Malé Straně. Bývá označována za nejkrásnější z pražských terasových zahrad a důvod je zřejmý: na malém a strmém pozemku pracovali nejlepší umělci své doby.

Jak vznikla

Zahrada vznikla v letech 1712–1720 podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Ten svah rozdělil do pěti teras uspořádaných téměř souměrně a nahoře je uzavřel vyhlídkovou glorietou. Omezený prostor a svažitý terén se tu změnily ve výhodu: místo velkorysé plochy dostal návštěvník výhled, a panorama Malé Strany se stalo součástí kompozice.

V 90. letech 20. století zahrada prošla rozsáhlou obnovou. Přišla tím o část romantického kouzla zarostlého místa, ale vrátila se jí okázalost bližší době vzniku. Sochařská i malířská výzdoba je dobře dochovaná.

Co tam uvidíte

• Vstupní sala terrena v dolní části s mytologickými malbami Václava Vavřince Reinera a sochami Bakcha a Cerery od Matyáše Bernarda Brauna.
• Braunovy plastiky na terasách rozmístěné podle promyšleného symbolického programu.
• Dvouramenné schodiště a balustrády propojující terasy.
• Parter s kruhovým bazénem a fontánkou, kolem něj keře stříhané do kuželů.
• Broderie z violek ve čtyřech barvách. Při obnově se na ně použilo kolem 10 000 rostlin dovezených z Itálie.
• Glorieta nad teatronem v nejvyšším bodě zahrady. Odtud je jeden z nejhezčích pohledů na Pražský hrad a Malou Stranu.

Tip pro zahrádkáře: broderie nemusí být jen z buxusu. Ve Vrtbovské zahradě vzor tvoří sezónní výsadba barevných violek, což je cesta, jak si ornamentální záhon vyzkoušet i doma bez dlouhého čekání na stálezelený lem.

Letní sídlo Šternberků v Troji je ukázkou francouzské barokní zahrady v Praze. Zámek se zahradou a vinicemi na svahu nad ním tvoří celek, jaký se v takové slohové čistotě dochoval jen výjimečně.

Jak vznikla

• Stavbu začal Giovanni Domenico Orsi. Nahradil ho Francouz Jean-Baptiste Mathey, který podobu už rozestavěného sídla změnil podle sebe.
• Zahradu podle Matheyova návrhu dokončil zahradník Jiří Seeman, a to roku 1691.
• Stavba letního sídla byla dokončena v roce 1696.
• Sochařskou výzdobu s námětem boje Titánů s olympskými bohy vytvořili drážďanští sochaři Georg a Paul Hermannové.

Zámek má podobu italské vily se symetrickými křídly a dvěma vyhlídkovými věžovými altány, typickými pro Matheye. Z hlavního sálu vede do zahrady monumentální dvouramenné venkovní schodiště.

Co tam uvidíte

• Horní parter na rozlehlé terase u zámku se dvěma souměrnými kašnami a terakotovými vázami. Původní broderie připomínají geometrické výsadby ze stříhaného zimostrázu.
• Rampa do dolní části zahrady, která ústí k bazénu s fontánami a sochami v hlavní ose.
• Vázy s maskarony na balustrádě.
• Malovaná iluzivní perspektiva na zahradní zdi, která opticky prodlužuje některé cesty.
• Kruhové bludiště z výsadby, které připomíná zaniklou štěpnici (ovocný sad).
• Vinice na svahu nad zámkem. Réva tu roste od dob stavby a pod zámkem jsou rozlehlé vinné sklepy.

Zahrada byla obnovena, ale povodně ji těžce poškodily. Sporným prvkem obnovy jsou moderní svítidla, která dojem autenticity narušují.

Tip pro zahrádkáře: geometrické obrazce ze stříhaného buxusu (zimostrázu) jsou základ francouzského parteru. V malé zahradě stačí dvě souměrná pole a nádoba nebo kašna v ose.

Pražské zahrady řešily stejný problém jako mnoho dnešních pozemků: málo místa a svah. Několik postupů z nich se dá převzít skoro doslova:

• Terasování svahu. Místo jedné nakloněné plochy několik rovných pater spojených schodištěm. Každé patro může mít jiný charakter.
• Vyhlídka v nejvyšším bodě. Lavička, altán nebo pergola tam, odkud je nejlepší výhled, jako glorieta ve Vrtbovské nebo Ledeburské zahradě.
• Ovocné stromy a réva na terasách. V Pálffyovské i Kolovratské zahradě byla užitková výsadba samozřejmou součástí okrasné zahrady.
• Pnoucí růže na zdech a zábradlí, jako v Malé Fürstenberské zahradě.
• Stříhané zelené stěny a tvary z habru, buxusu nebo jiných dřevin pro pevnou kostru zahrady.
• Voda v ose. I malá kašna nebo kruhový bazének uprostřed parteru dá zahradě střed.

Více nápadů najdete v článku inspirace z historických zahrad. Další zahrady v okolí Prahy přibližuje článek o zámeckých zahradách středních Čech a samostatně Průhonický park.

Zdroje fotografií

• Vrtbovská zahrada: VitVit, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Belvedér v Praze, Josef Schulz: Josef Schulz (1840-1917), Public domain, zdroj
• Ledeburská zahrada v Praze: Pastorius, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Ledeburská zahrada na Malé Straně: JiriMatejicek, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Valdštejnská zahrada a sala terrena: VitVit, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Valdštejnská zahrada v Praze: Marie Čcheidzeová, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Francouzská zahrada Trojského zámku: Jiří Antonín Votýpka, CC BY 3.0, zdroj
• Barokní zahrada Trojského zámku s východní fontánou: František Šťastný, CC BY 4.0, zdroj