Zimostráz (Buxus)

Stálezelené husté keře nebo malé stromy s drobnými kožovitými listy

• Stanoviště: slunné až polostinné, chráněné proti větru
• Výška: až 5 m (podle řezu a druhu)
• Doba kvetení: březen až duben
• Množení: řízky nebo výsevem
  
  

Zimostráz (Buxus) je pomalu rostoucí, stálezelený keř nebo nízký strom, ceněný pro svou hustotu větvení a celoročně zelené listy. V zahradní architektuře se využívá především jako živý plot, pro formální lemy, geometrické tvary (topiary) nebo i v nádobách na terasách a u vchodů. Listy jsou drobné, vstřícné, leskle zelené a kožovité, což rostlině dodává kompaktní vzhled i během zimy.

Kvete drobnými, nenápadnými žlutozelenými květy na jaře, které přitahují včely. Plody jsou trojpouzdré tobolky, které se při dozrání otevírají a uvolňují semena. Zimostráz je dlouhověká dřevina, často se dožívá desítek let a v historických zahradách tvoří dominantní architektonický prvek.

Zimostráz se nejčastěji sází do nízkých stříhaných obrub a živých plotů, proto u něj záleží hlavně na hustotě výsadby.

Výška je orientační konečná výška, spon udává, jak daleko od sebe rostliny sázet. Kde spon chybí, sází se rostlina jako solitéra.

Pěstování zimostrázu je poměrně nenáročné. Nejlépe se mu daří v hlubších, vápenitých, propustných a humózních půdách, ale zvládne i chudší stanoviště.

Vyhovuje mu chráněná poloha s rozptýleným světlem nebo polostín, kde netrpí úpalem ani přímým větrem. Na slunných místech může dojít k popálení listů, zvláště po řezu.

V prvních letech po výsadbě potřebuje pravidelnou zálivku, později dobře snáší i období sucha.

Zimostráz výborně snáší řez, což z něj dělá ideální dřevinu pro tvarování. Řez podporuje hustotu a rovnoměrný růst, provádí se nejčastěji v červnu a září. Stříhat se doporučuje za oblačného počasí, aby se předešlo spálení čerstvě seříznutých listů sluncem.

V posledních letech zimostráz trápí zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) invazivní škůdce, jehož housenky mohou během krátké doby způsobit kompletní holožír. Pro ochranu rostlin je nutné pravidelné sledování, ruční odstraňování housenek a použití biologických přípravků (např. Bacillus thuringiensis) nebo v krajním případě i chemických postřiků.

V renesančních a barokních zahradách byl zimostráz hlavní stavební hmotou parteru, tedy pravidelné ozdobné plochy před zámkem. Nízký stříhaný lem ohraničoval záhony a zároveň kreslil ornamenty, kterým se podle výšivky říká broderie. Výplň mezi lemy tvořily květiny, trávník nebo barevné štěrky. Kde se dá buxusový parter vidět u nás:

• Bučovice – renesanční zahrada obnovená volně na dochované dispozici. Síť cest s fontánami dělí plochu na pravoúhlá pole, která lemuje stříhaný zimostráz. Ten tvoří i ornamenty broderií, a to bez náročných květinových výsadeb.
• Náchod, Piccolominská zahrada – malá kruhová zahrada založená roku 1751 na bastionu zrušené renesanční pevnosti. Plochy někdejších broderií dnes naznačuje stříhaný zimostráz, podoba pochází z rekonstrukce J. Buška z roku 1949.
• Praha-Troja – v parteru před Šternberským letohrádkem připomínají původní broderie geometrické výsadby stříhaného zimostrázu.

Broderie s květinami se při obnovách vrátily jen do několika zahrad, například do kroměřížského Libosadu, na Dobříš a do Libochovic. Jinde zůstal jen geometrický rastr trávníků nebo náznak broderie z buxusu. Výjimkou jsou Jaroměřice nad Rokytnou, kde broderie pracují s barevnými štěrky. V baroku to bylo oblíbené řešení a na údržbu je ze všech nejskromnější.

Co si vzít domů: bučovický vzor, tedy pole lemovaná nízkým zimostrázem a uvnitř štěrk nebo trávník bez květin, se dá zmenšit i na předzahrádku. Kvůli zavíječi zimostrázovému ale počítejte s pravidelnou kontrolou. Další zahrady s parterem najdete v článku barokní zahrada, renesanční Bučovice v článku renesanční zahrada a přehled všech míst na stránce zámecké zahrady v Česku.

Tvarovat můžete od jara do konce léta; hlavní řezy dělejte ideálně v květnu–červnu a pak v srpnu. Nestříhejte za plného slunce a horka — čerstvě střižené listy se spálí.

Nejčastější příčiny jsou tři: sucho, houbové choroby (odumírání výhonů) a zavíječ zimostrázový — rozhrňte keř a hledejte housenky, žír a zápředky uvnitř. Podle nálezu upravte zálivku, odstraňte napadené části, případně zasáhněte proti zavíječi.

Během sezóny přihnojujte organicky — výluh z Hnojíku (1 čajová lžička na 1 litr vody) do zálivky nebo jemný posyp ke keři. Vyvážená výživa podporuje hustý obrost a odolnost.