Inspirace z historických zahrad: co si odnést na vlastní pozemek

Zámecká zahrada má stovky metrů a armádu zahradníků, vaše zahrada možná pár arů a víkendy. Přesto se z historických zahrad dá převzít hodně. Nejde o kopírování parteru, ale o principy: jasná struktura, která drží zahradu pohromadě i v zimě, voda nebo strom jako cíl pohledu, oddělení okrasné a užitkové části. Tyto principy si zahrady předávaly přes slohy od renesance po romantismus a dobře fungují i dnes.

Kde které zahrady najdete a čím se liší, shrnuje přehled Zámecké zahrady a parky v Česku.

Broderie (z francouzského „výšivka“) je ornament ze stříhaného zimostrázu neboli buxusu, který tvoří kresbu na ploše parteru. V barokní době se mezi linie sázely květiny nebo sypal barevný písek. Dnes je většina broderií v našich zahradách obnovená zjednodušeně, a právě to je pro zahrádkáře dobrá zpráva: jednoduchá kresba působí stejně dobře.

• Bučovice: renesanční pole ohraničená stříhaným zimostrázem, bez náročných květinových výsadeb. Struktura drží zahradu sama.
• Náchod: kruhová Piccolominská zahrada, kde jsou bývalé broderie jen naznačené buxusem.
• Troja: geometrické výsadby stříhaného zimostrázu připomínají původní broderie parteru.

Jak na to doma: začněte obrubou kolem bylinkového nebo zeleninového záhonu. Nízký lem z buxusu dá i obyčejnému záhonu tvar a v zimě, kdy je záhon prázdný, drží kresbu zahrady. Jak buxus vysadit, stříhat a hlídat zavíječe, popisuje článek Buxus.

Barokní parter v Jaroměřicích nad Rokytnou má broderie vyskládané z barevných štěrků. Takové řešení je u nás výjimečné a na údržbu nenáročné: kresba se nemusí každý rok přesazovat a vypadá stejně v létě i v zimě. Doma stačí rámeček z obruby nebo buxusu a uvnitř dva tři odstíny štěrku pod netkanou textilií proti plevelu.

Opačný přístup ukazuje Vrtbovská zahrada. Její obnovené broderie tvoří violky ve čtyřech barvách, vysazené po tisících. Květinové broderie s výsadbou mají také Dobříš, Libochovice a kroměřížská Květná zahrada. Na malé zahradě se dá stejný efekt udělat s jedním záhonem: pevný rám z buxusu nebo obruby a uvnitř sezónní výsadba, na jaře třeba macešky a cibuloviny, v létě letničky.

Stříhané dřeviny jsou zelená architektura zahrady. Tvoří stěny, chodby i sloupy a historické zahrady je používají dvěma způsoby.

• Solitérní tvary. V Telči stojí kolem fontány v parteru čtyři tvarované tisy, v Bučovicích kuželovitě stříhané habry v rozích polí. V Buchlovicích jsou z tisů mohutné stříhané stěny a kupole. Doma stačí dva kužely u vstupu nebo čtyři v rozích záhonu.
• Stěny a loubí. V Miloticích tvoří habrová stříhaná loubí dva pravoúhlé bloky vedle parteru, v Lysé nad Labem lemují terasy obnovené habrové špalíry, ve Valdštejnské zahradě dělí prostor tvarované habrové stěny. Na zahradě u domu z habru vznikne živý plot, který zahradu rozdělí na menší části: okrasnou, užitkovou a místo na sezení.

Habr dobře snáší pravidelný řez a drží suché listí do jara, takže stěna neprosvítá ani v zimě. Tis roste pomaleji, ale zvládne i stín a obrazí i po silném řezu. Obě dřeviny podrobně popisují články Habr a Tis.

Barokní zahrada stojí na ose: hlavní cestě, která vychází od domu a končí cílem. V Holešově míří osa vodního kanálu na horu Hostýn, ve Slavkově prodlužovaly hlavní osy do krajiny čtyřřadé aleje. Romantické parky osy převzaly: v Krásném Dvoře vede po hřebeni kilometrové stromořadí k obelisku, na Sychrově je osa lemovaná pyramidálními duby a pokračuje lipovou alejí.

Na vlastní zahradě funguje stejný trik v malém. Cesta od terasy nesmí končit „nikde“. Na jejím konci by měl stát cíl: lavička, strom, socha, nádoba s rostlinou. Pokud máte delší příjezdovou cestu, lemujte ji stromy jednoho druhu. Stromořadí u vstupní cesty má například zámek Hrádek u Nechanic.

Bosket je v barokní zahradě hájek nebo blok dřevin ohraničený stříhanou stěnou, uvnitř kterého bývalo bludiště, kabinet nebo malý palouk. Boskety a bludiště měl dolní parter ve Slavkově, bludiště je i v kroměřížské Květné zahradě. Domácí obdoba je zákoutí obehnané živým plotem s lavičkou uvnitř.

Strmý pozemek je problém, dokud ho nerozdělíte do teras. Pražské barokní zahrady pod Hradem mají terasy často jen dva až tři metry široké a přesto patří k nejpůsobivějším zahradám v zemi. Ve Vrtbovské zahradě František Maxmilián Kaňka rozdělil malý svah do pěti teras a na nejvyšší místo dal gloriet s výhledem na Pražský hrad. Omezený prostor se díky tomu stal předností.

• Každá terasa jiná funkce. V Lysicích byla nejnižší terasa míčovnou, druhá zvěřincem a třetí květinovým parterem s cibulovinami. Doma: dole sezení, uprostřed záhony, nahoře ovocné keře.
• Vyhlídka na nejvyšším místě. Gloriet ve Vrtbovské zahradě, vyhlídková terasa v Děčíně nebo terasa na Hrádku u Nechanic. Stačí lavička na místě s nejhezčím pohledem.
• Rámovaný výhled. V Českém Krumlově má ohradní zeď okna s pohledem na město a horu Kleť, v Děčíně otevřené niky na výhledové straně. Mezera v živém plotu, která míří na vzdálený kostel nebo kopec, funguje stejně.

Jak svah zpevnit a osázet, popisuje článek Zazeleňování svahů.

Voda je v historických zahradách téměř vždy: fontána v křížení cest renesanční zahrady, kanál v barokní ose, kaskáda rybníků v romantickém parku. Kde chybí, je to znát. Zámecký park Kačina po zániku velkého rybníka působí prázdněji, Zákupy přišly o vodu v nikách teras.

• Fontána ve středu kříže cest: Bučovice, Jindřichův Hradec, Telč. Na malé zahradě jde o jednoduchou nádrž nebo kamenný žlab tam, kde se křižují dvě cesty.
• Kanál kolem zahrady: na Kratochvíli obtéká vodní kanál ostrov s letohrádkem a okrasnou zahradou.
• Kaskáda: pět rybníků v Krásném Dvoře, kaskáda rybníků v Kynžvartu, kaskádové fontány v Dobříši a Českém Krumlově. Doma to může být malý potůček se dvěma stupni.
• Zrcadlení: v Čechách pod Kosířem se stromy odrážejí ve vodní hladině. Jezírko umístěné tak, aby se v něm zrcadlil strom nebo dům, má dvojnásobný účinek.

Víc o umístění jezírek a fontán najdete v článku Voda v zahradě: historie od Egypta po současnost.

Historické zahrady nikdy nebyly jen okrasné. Štěpnice, tedy ovocný sad, patřila k renesanční i barokní zahradě. V Bučovicích stojí ovocné stromy podél ohradní zdi po obou stranách parteru a na jaře je přes kvetoucí štěpnici vidět k zámku. Na Kratochvíli obklopuje okrasnou zahradu na ostrově travnatá štěpnice a užitková zahrada. V Jaroměřicích nad Rokytnou má štěpnice hvězdicový půdorys s kruhovým středem.

Na terasách Malé Pálffyovské zahrady pod Hradem rostou ovocné stromy a vinná réva, nad Trojským zámkem je vinice od dob jeho stavby.

Pro vlastní zahradu: ovocné stromy v trávníku za okrasnou částí, réva na nejteplejší terase nebo u jižní zdi. Okrasná a užitková zahrada se nemusí vylučovat. Postup výsadby najdete v článku Ovocné rostliny v zahradě.

Růžová zahrada na Konopišti z let 1906–1913 je pravidelný parter s růžemi, sochami a stříhanými kužely. V Děčíně dal růžím jméno celé terase zahradník František Jošt v 19. století. Malou Fürstenberskou zahradu pod Hradem zdobí pnoucí růže na zábradlí teras.

Jiné zahrady staví na sbírce jedné skupiny rostlin. Buchlovice jsou známé sbírkou fuchsií, Průhonice rododendrony, které na jaře přitahují tisíce návštěvníků. Doma to funguje stejně: zahrada má výraznější charakter, když v ní jedna oblíbená rostlina hraje hlavní roli. Jak růže sázet a řezat, popisuje článek Růže.

Oranžerie sloužila k přezimování citrusů a dalších rostlin, které se v létě vystavovaly v nádobách na terasách. Rokoková oranžerie uzavírá zahradu v Dobříši, dvě oranžerie stojí po stranách zámku v Miloticích, novogotickou má park v Čechách pod Kosířem a oranžerie stojí i u parteru v Libochovicích. V Lednici stojí téměř stometrový skleník z oceli a litiny z let 1843–45.

Domácí obdobou je zimní zahrada, prosklená veranda nebo světlá chladná místnost, kam se na zimu stěhují hrnkové rostliny z terasy. Podrobnosti najdete v článku Oranžerie, zasklené balkony a zimní zahrady.

Anglický park vypadá jako příroda, ale každý strom v něm má své místo. Několik principů se dá převzít i na běžnou zahradu:

• Solitérní strom na trávníku. V Krásném Dvoře dominují paloukům staré duby, na Hluboké střídají palouky se solitéry. V Telči je koruna vejmutovky součástí pohledu na zámek. Jeden velký strom udělá víc než deset malých keřů.
• Skupiny místo řad. Dřeviny ve skupinách s promyšlenými barvami listů, jak je známe z Průhonic nebo Čech pod Kosířem.
• Průhledy. Na Hluboké se síla parku skrývá v pohledech do krajiny. Nezakrývejte výhledy, které máte. Na Konopišti je vidět, jak osy postupně zarostly nálety.
• Drobná stavba jako cíl procházky. Altán, lavička pod stromem, pavilon. V Krásném Dvoře jich je celá řada, od Panova templu po čínský pavilon.
• Kameny a alpinum. V Klášterci nad Ohří je přírodní alpinum na skalních útesech. Svažitý pozemek s kameny je dobré místo pro skalku.

Víc o principech krajinářských parků najdete v článku Anglický park, o pravidelných zahradách v článcích Barokní zahrada a Renesanční zahrada.

Zdroje fotografií

• Bučovice zámecká zahrada: Juan de Vojníkov, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Piccolominská zahrada zámku Náchod: JiriMatejicek, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Jiný pohled na Piccolominskou zahradu v Náchodě: JiriMatejicek, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Stříhané tisy do tvaru kuželů, Erddig: Jeff Buck, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Ledeburská zahrada pod Pražským hradem: Kritzolina, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Dub Panny Marie v parku Krásný Dvůr: Gampe, CC BY-SA 4.0, zdroj