Zazeleňování svahů: jak na modelaci terénu a luční loučku

Zvlněný terén a svahy mohou být ozdobou zahrady. Poradíme, jak modelovat kopečky, založit trávník na svahu i kvetoucí luční loučku se správným osivem.

Zazeleňování svahů

Zvlněný terén a svahy činí vaši zahradu zajímavou. Víte-li, jak na to, zazeleníte bez problému každé úbočí. Různé možnosti zazelenění nejsou zajímavé jen pro držitele svažitých pozemků, ale i pro každého zahradníka, který by chtěl terén ve svém zeleném království všelijak modelovat.

Modelace terénu

Pokud se vám zdá váš rovinatý trávník příliš jednotvárný, můžete si modelací terénu vytvořit působivou vrchovinu.

► Nejméně komplikované je vytvořit si požadované terénní vlny před vlastním založením zahrady.

► V rovinaté ploše se vyhloubí prolákliny a vybraná zemina se na jiném místě uloží jako malé kopečky. Je-li půda příliš kamenitá, můžete si zakoupit jinou zeminu a z té terén vymodelovat.

► Podle objemu plánovaných přesunů zemin můžete použít jen kolečko a lopatu – nebo si najmout malý bagr.

► Detaily vyvýšenin a prohlubní domodelujte hráběmi. Přechody by měly být měkké a pozvolné, aby se později dalo mezi kopečky a prohlubněmi snadno pojíždět sekačkou.

► Po celé ploše nakonec rozprostřete asi 15 cm silnou vrstvu humózní zeminy. Teprve pak začněte s výsevem.

Svah má pro pěstování víc předností, než se na první pohled zdá. Studený vzduch je těžší, stéká dolů a hromadí se v údolí a v mrazových kotlinách. Ovocné stromy a réva na svahu proto méně trpí zimními mrazy i jarními mrazíky a obvykle i chorobami a škůdci. Svahy obrácené k jihu, východu a západu dostanou víc slunce než rovina, ovoce i zelenina na nich lépe vyzrávají, mají víc vitaminu C a déle vydrží ve skladu. Odedávna se na nich proto zakládají sady a vinice. Výjimkou jsou svahy k severu, severozápadu a severovýchodu, které jsou naopak chladnější.

Nevýhody jsou tři. Svah rychleji vysychá a potřebuje víc zálivky. Přívalový déšť z něj odnáší nejjemnější půdu i s humusem a živinami. A práce ve svahu je namáhavější. Proti erozi a suchu pomáhají terasy, trvalý rostlinný pokryv a opěrné nebo suché zídky. Část svahu, kde vystupují skály nebo balvany, se dá využít jako základ velké přírodní skalky, viz založení skalky.

Zelená úbočí

Jen na úbočí se sklonem do 30 stupňů má ještě smysl zakládat trávník. Zdá-li se vám tento údaj příliš abstraktní, musíte se při pohledu na svůj kopec jednoduše a realisticky rozhodnout, zda byste mohli jeho svahy se svou sekačkou zvládnout. Jestliže tomu tak je, nic nestojí v cestě tam trávník založit. Přesto musíte dbát na několik zvláštností:

► Je-li přechod mezi rovinatým trávníkem a svahem příliš náhlý, může se stát, že sekačka trávník na přechodu doslova skalpuje. Aby se tomu předešlo, musíte obě plochy oddělit, nejlépe plochými, pojezdnými obrubníky.

► Pod svahy a v proláklinách se při silnějších deštích shromažďuje voda. Aby tady trávy netrpěly, položte do půdy drenáže. Často pomůže jen vyvrtaná zasakovací jímka. Musí být asi 150 cm hluboká a vyplněná štěrkem. Horních 10 cm jímky překryjte písčitou zeminou, do níž mohou trávy zakořenit.

Na strmém nebo špatně přístupném svahu osivo rozhozené z ruky snadno sjede s deštěm. Pro takové plochy existují dva způsoby, jak semena udržet na místě.

Hydroosev

Osivo se smíchá s vodou a pojivem (například celulózou) a směs se nastříká na svah pod tlakem. Pojivo semena přichytí i na strmé ploše a směs může obsahovat i látky, které brání vysychání a pomáhají klíčení. Takto se zatravňují hlavně svahy kolem silnic a dálnic, na zahradě jde o službu specializovaných firem. Jak rovnoměrně osivo dopadne, záleží hodně na zkušenosti obsluhy stroje.

Protierozní rohože s osivem

Jde o textilii s osivem, která se časem úplně nebo částečně rozloží. Rozvine se po svahu, drží vláhu a chrání semena i mladé rostliny před splavením. Hodí se na plochy ohrožené erozí i na roviny, je ale dražší než klasický výsev.

Které trávy na svah

Na suché a chudé svahy se hodí kostřava ovčí, hustě trsnatá tráva s hlubokými kořeny, a lipnice smáčknutá, která se rozrůstá podzemními výběžky a velmi dobře snáší sucho. Obě se hodí tam, kde se neseče často. Přehled dalších druhů najdete v článku druhy trav do trávníku.

Na svahu, kde se trávník ani loučka nedají rozumně sekat, se odedávna staví terasy. Zvětší plochu, kterou lze obdělávat, brzdí erozi a zadržují vodu. Sepp Holzer je na horském statku Krameterhof buduje ve velkém (areál teras a vyvýšených záhonů má asi 3 ha) a často je spojuje s cestou: terasa slouží zároveň jako cesta a naopak. V knize Zahrada k nakousnutí popisuje zásady, které platí i pro menší zahradu.

Jak terasy stavět

• Sklon plochy. Na propustné půdě terasu mírně skloňte do svahu, aby déšť zůstal na terase a vsakoval. Na těžké jílovité půdě ji naopak mírně skloňte k údolí a přebytečnou vodu odveďte průlehy (viz níže).
• Stoupání terasy nebo cesty volte nejvýš 15–20 %.
• Šířka podle sklonu. Čím strmější svah, tím užší terasa. Na jílovitém, jemnozrnném a strmém svahu dělejte jen velmi úzké terasy, eroze tam hrozí nejvíc. Dvě terasy široké 5 m se obdělávají snáz než jedna desetimetrová. Šířku přizpůsobte nářadí nebo stroji, se kterým budete terasu obdělávat.
• Postup zdola. Na strmějším svahu začněte nejspodnější terasou a pokračujte nahoru. Velkou plochu nepřestavujte v jedné sezóně, hrozí sesuv. Práce rozdělte do etap.
• Ornici stranou. Před výkopem sejměte vrstvu humusu a uložte ji zvlášť. Na konci ji vraťte navrch.
• Zpevněná hrana. Na okraji terasy směrem do údolí vytvarujte pod humusem podloží se sklonem k terase až na pevný podklad, navršte okraj náspu (stejný materiál ke stejnému) a navrch vraťte humus. Násep z jílovité zeminy nesypte najednou vysoko. Nechte jednotlivé vrstvy proschnout a ztvrdnout, jinak může těžký násep povolit.
• Sítě v zemi. Než na zahradu pustíte bagr, zjistěte, kudy vedou plyn, elektřina, voda a kanalizace.

Voda na terasách

• Vodu odvádějte plošně a s mírným spádem, tak jak spadne, ne do prudkých stružek.
• Na jílovitém podloží nikdy nevytvářejte příkop nebo stružku se sklonem ke svahu. Voda by terasu shora promáčela a ta by se mohla sesunout.
• Přebytek vody z těžkých půd odvádějte průlehy, tedy širokými mělkými prohlubněmi.
• Prameny a potůčky veďte pod terasou v trubce a za ní je nechte téct přirozeně dál.

Osít hned po dokončení

Čerstvě přemístěná zemina je kyprá a vlhká, lepší chvíle k výsevu nebude. Osejte a osaďte terasu i svahy mezi terasami hned, jak skončí zemní práce, a osev zakryjte slámou nebo listím (viz mulčování). Povrch náspu neuhlazujte a neudusávejte. Z hladkého povrchu osivo odfoukne vítr nebo spláchne déšť a semena na něm hůř klíčí. (U trávníku na rovině se po výsevu lehce válcuje, na čerstvém svahu to neplatí.)

V prvním roce nechte porost růst o něco déle, aby se stihl vysemenit. Na podzim ho neposekávejte a neodvážejte. Nechte ho zetlít na místě, půda pod ním promrzá později a do menší hloubky a půdní organismy pracují déle. Víc o rostlinách, které půdu kypří a obohacují, najdete v článku Zelené hnojení.

Pozor: Větší terénní úpravy, tedy vyšší náspy, opěrné zdi nebo svahy nad stavbou, nechte navrhnout odborníkovi a na stavebním úřadě si ověřte, jestli úprava nepotřebuje povolení. Na jílovitých půdách hrozí sesuv, upozorňuje i Holzer, a nový koloběh vody se na terasách ustálí až zhruba za dva roky.

• Kdy terasovat. Terasy se dělají na svazích se sklonem zhruba od 7–10° (12–18 %) do 15–20° (27–36 %). Pro ořešáky se terasují i svahy do 30° (58 %).
• Půda. Půdní vrstva má být aspoň 50 cm hluboká a podloží prostupné pro kořeny. Nevhodné jsou sesuvné svahy s šikmými nepropustnými jílovými vrstvami a pro ovoce a révu také větrné polohy.
• Vyměření. Terasy veďte po vrstevnici a co nejvíc vodorovně. Na malé zahradě vystačíte s motouzem, latí a vodováhou. Na delší vzdálenost pomůže hadicová vodováha (průhledná hadice s vodou, hladina je na obou koncích ve stejné výšce) nebo laserová vodováha.
• Šířka plošiny. Aspoň 3 m, pro rybíz a angrešt stačí 1,5 m. Plošina, na které stojí domek nebo altán, má být co nejširší.
• Sklon plošiny. Na propustné půdě plošinu mírně, o 5–10 %, skloňte do svahu, aby zadržela dešťovou vodu. Na těžkém jílu platí opatrnost popsaná výše.
• Svahy mezi terasami mívají sklon 45°, tedy 1 : 1.
• Schody a cesty mezi terasami se dělají obvykle při horním okraji plošiny. Rozměry stupňů najdete v článku o cestách a schodech.

Dřeviny na terasách sázejte do násypné, tedy vnější části terasy. Tam je nejkypřejší půda a stačí menší jámy. Na půdě chudé na humus přidejte ke kořenům zralý kompost. Stromky, keře i révu sázejte na podzim, broskvoně na jaře, protože po podzimní výsadbě se ujímají špatně.

Na svahy teras a jiné strmější plochy se hodí směs nízkých trav, které se rozrůstají podzemními výběžky a svah drží kořeny. Osvědčené složení:

• Výsevek asi 6 g/m². Přidejte trochu semene komonice bílé, mladé trávy přistíní a ty se pak lépe ujmou.
• Termín: od poloviny dubna do začátku června, v oblastech s vysokými srážkami i v červenci.
• Výsev: osivo zapravte hráběmi asi 1 cm hluboko. Před výsevem můžete do povrchu zapracovat kompost nebo organické hnojivo.
• Kosení: v dalších letech stačí 2–4× za sezonu. Vyšší porost svah líp kryje a spotřebuje méně vody.

Svahy teras nemusí být jen travnaté. Hodí se na ně maliník nebo vzpřímené ostružiníky, vytrvalé léčivé a kořeninové byliny (šalvěj, pelyněk, tymián, levandule). Menší svahy lze zpevnit drnováním nebo odolnými plazivými trvalkami, jako jsou mateřídouška, rožec, jestřábník, hvozdík a plamenka, doplněnými kameny jako přírodní skalka.

Kde by byl zemní svah mezi terasami příliš strmý, drží terasu opěrná zeď. Základní pravidla pro nižší zeď:

• základ aspoň 50 cm hluboko v pevné, nekypřené zemině,
• strana ke svahu svislá, vnější strana šikmá v poměru asi 10 : 1 (na každý metr výšky ustupuje o 10 cm),
• šířka dole 30–70 cm, nahoře 30–40 cm,
• za zdí u paty drenážní trubka, která odvede vodu. Jinak ji voda podemele a tlak promáčené zeminy zeď vytlačí. Jak drenáž udělat, popisuje článek drenáž zahrady.

Hodně vysokých holých zdí působí tísnivě. Oživíte je popínavkami vysazenými u paty nebo plazivými trvalkami, které přepadávají přes korunu zdi. Nižší výškové rozdíly se dají vyrovnat suchou zídkou osázenou skalničkami, postup najdete v článku suchá zídka se skalničkami.

Vláhy ve svahu ubývá směrem nahoru. Dole se voda stéká a půda bývá hlubší, horní část vysychá nejrychleji. Podle toho druhy rozmístěte:

• Spodní, nejvlhčí část: švestky a slivoně, které ze stromů potřebují nejvíc vody. Z keřů rybíz, angrešt a maliník.
• Střed svahu: jabloně a hrušně, nad nimi broskvoně a meruňky.
• Horní, nejsušší část: třešně, višně a ořešáky, které snesou sušší půdu. Z keřů ostružiník.

Úplné dno údolí, kde se drží studený vzduch, nechte bez raně kvetoucích druhů, viz jarní mrazíky.

Orientace a sklon. Na jižní svahy patří teplomilné broskvoně, meruňky, mandloně a ořešáky a ve vyšších polohách i ostatní ovocné dřeviny. Severní svahy se ve vyšších polohách pro ovocné stromy nehodí. Nevhodné jsou také příliš prudké svahy s mělkou ornicí a skalnatým podložím. Meruňky kvetou velmi brzy, proto je v nížinách nesázejte na jižní a jihovýchodní svahy, kde na jaře hodně kolísá teplota.

Spon a výsadba. Na svahu se osvědčuje trojúhelníkový spon, kdy stromy v sousední řadě stojí proti mezerám. Půda je lépe zastíněná a méně vysychá. Na jižních, jihovýchodních a jihozápadních svazích můžete sázet o něco hustěji než na rovině, koruny pak půdu dřív zastíní. Zálivkovou mísu udělejte s vyšším valem na dolní straně, aby voda nestékala ze svahu. Vzdálenosti podle druhu a tvaru stromu najdete v článku výsadba stromů, nároky jednotlivých druhů v článku ovocné rostliny v zahradě.

Pestré luční svahy

Druhově bohatá květnatá loučka dodává svahům a úbočím přirozený šarm. Kde je příliš náročné ošetřovat trávník na příkrém svahu, k tomu lze využít květnatou loučku.

► Nejlepší dobou k výsevu je duben a září.

► Výsev proveďte odpovídající směsí. Půdu nemusíte v žádném případě hnojit.

Semena pro květnatou loučku kupujte jen kvalitní.

Vyvarujte se levných směsí, které většinou nemají nic společného s lučními společenstvy.

V dobrých osivových směsích jsou zastoupené druhy výslovně jmenovány. Měly by obsahovat asi 36 druhů trav a 15 druhů ostatních bylin.

Vybírejte ty směsi, které odpovídají půdním podmínkám vaší zahrady. Existují např. speciální směsi pro louky s půdou na živiny bohatou – nebo naopak s půdou chudou.