Plánování okrasné zahrady: jak vidět dopředu a vybrat správné rostliny
Chcete zahradu, která bude krásná i za 10 let? Poradíme, jak správně plánovat patra zahrady a vybrat rostliny s největším efektem na každý vložený čas i peníze.
Proč je plánování okrasné zahrady tak důležité
OKRASNÉ ROSTLINY V ZAHRADĚ
VIDĚT DOPŘEDU
Základem okrasné zahrady jsou rostliny; a protože nejsou neměnné, nýbrž rostou a vyvíjejí se, je potřeba při plánování úpravy zahrady a při sázení každé rostliny uvažovat, jak bude vypadat, až vyroste. Zejména u vytrvalých rostlin je třeba uvážit, jak budou vypadat za nějaký čas, zda nebudou zabraňovat výhledu nebo zda nebudou vrhat stín tam, kde potřebujeme slunce apod. Odhadnout dopředu růst zahrady — to je velké umění. Po letech se pozná, zda zahradu zakládal člověk s citem pro růst rostlin nebo zda se s rozrůstáním zahrady nepočítalo.
Vyplatí se svěřit založení zahrady odborníkovi — zahradnímu architektovi. Vidíme však, že většinu zahrad si zahrádkáři zakládají sami. Jednak proto, aby neměli další výdaje (se založením zahrady jsou vždycky značné výdaje), ale hlavně proto, že chtějí uskutečnit své vlastní osobité představy. Každý by si však měl uvědomit, že se na chyby při této tvůrčí činnosti bude leta dívat. Je nutné předem se dobře poučit a plánovat s rozmyslem.
Horizontální členění zahrady: čtyři patra rostlin
Horizontální členění zahrady
Zahradu horizontálně členíme na několik vrstev: koberec, dolní patro, střední patro a horní patro. Takovéto rozdělení je třeba brát v úvahu při plánování rozvrstvení zahrady.
Trávník jako základ zahrady: proč koberec nepodceňovat
Koberec — to je trávníková plocha, bez níž zahrada není zahradou. Působí podobně jako koberec v bytě: vyvolává pocit klidu, pořádku, vyváženosti. Sjednocuje všechny ostatní vrstvy rostlinstva na zahradě. Jako okrasný prvek se projevuje po založení zahrady nejdříve, protože ostatní vrstvy, zejména dřeviny, se uplatňují mnohem později. Při plánování zahrady také nejdříve stanovíme trávníkové plochy, které mají být v nejdůležitější části zahrady, tedy kolem obytné budovy, a pokud možno na plném slunci. U nás se, zejména v malých zahradách, trávníkový koberec často podceňuje, většinou s odůvodněním, že na něj není místo. A přitom obdivujeme obrázky zahrad v Holandsku, kde je trávník nejdůležitější součástí. I u nás v okrasných zahradách by měl být trávníkový koberec na předním místě tak, jak si to zasluhuje. Ovšem musí to být trávník pěstovaný a pravidelně ošetřovaný.
Hezký trávníkový koberec vyžaduje v poměru k ostatnímu rostlinstvu na zahradě nejvíc práce. Krása anglických a holandských trávníků není jen v klimatických podmínkách, jak se často traduje, nýbrž ve způsobu jeho uplatnění, založení a ošetřování. Na význam a udržování trávníkových ploch v našich okrasných zahradách musíme radikálně změnit názor.
Dolní patro tvoří především nízké květiny, které svou barevností a pestrostí zdobí zahradu. Při porovnání s obydlím bychom mohli říci, že to jsou skleněné a porcelánové doplňky, knihy, obrazy. Prostě to, co hlavní účelové zařízení zkrášluje, dělá zajímavějším.
Dolní a střední patro: skalničky, trvalky, růže a letničky k řezu
Na zahradě jsou to zejména skalničky, kobercové květiny, květiny na obrubách záhonů, nízké okrasné trávy, nízké cibuloviny, nízké vodní a bahenní rostliny. Při plánování zahrady s jejich uplatněním počítáme až nakonec, jednak protože nevyžadují příliš místa, a jednak protože je obměňujeme. Dolní patro je na okrasné zahradě rovněž nezbytné, počítáme však s tím, že jeho udržování dá dost práce. Je složeno většinou z mnoha druhů rostlin, z nichž některé jsou vytrvalé, jiné jednoleté, některé se příliš rozrůstají; některé jsou nenáročné, mnohé potřebují speciální podmínky i ošetření. Při jejich uplatňování musíme brát v úvahu zákony sadovnické estetiky, zejména pokud jde o rozmanitost, barvu a harmonii. Pokud se dopustíme prohřešku proti těmto zásadám, nevadí to tolik jako u jiných pater, protože chyby v dolním patře se poměrně snadno napraví.
Střední patro tvoří většinou nejkrásnější a nejefektnější květiny na zahradě, které se uplatňují jednak esteticky zkrášlením zahrady, jednak jako květiny k řezu, jimiž zpříjemňujeme svůj byt nebo pracoviště. Opět porovnáno s bytem by to mohly být knihovničky, televizor apod. Na zahradě to jsou především růže, trvalky a letničky k řezu, vysoké tulipány, mečíky, jiřiny, popínavé květiny, vysoké vodní a bahenní rostliny aj. Jsou to nejpěstovanější květiny. Při plánování zahrady o nich uvažujeme na třetím místě — po koberci a horním patru. To však neznamená, že mají pouze vyplňovat prázdná místa; mají mít vymezené záhony na osluněném, pohledově významném místě s možností ošetřování. Vyžadují velké množství práce, protože jich bývá na zahradě nejvíc a některé se musí každoročně znovu vysazovat nebo přesazovat. Je jich spousta druhů a odrůd, u nichž se dají vytvářet i sbírky. Důležité je umět sladit hledisko estetické s užitkovým — při řezu je nutno vždy počítat, aby se uchovala krása porostu.
Horní patro zahrady: okrasné keře a stromy jako základ charakteru
Horní patro tvoří okrasné keře a stromy. Je to nutná, hlavní součást zahrady, asi jako v bytě velký nábytek. Jejich rozmístění je prvním hlediskem při plánování zahrady. Vzrostlé keře nebo stromy se dají jen velmi nesnadno přemístit, když na některém místě „nesedí". Proto předem musíme zjistit, do jakých rozměrů a jak rychle se rozrůstají a podle toho s nimi plánovat. Zjistíme si také, které jsou vhodnější jako solitéry (vysazené jednotlivě) a které do skupin. Sortiment horního patra není zdaleka tak rozmanitý jako středního či dolního patra, přesto však je výběr dostatečný. Po vysazení je toto patro nejméně pracné. Uspořádání horního patra rostlin určuje základní charakter zahrady.
Které rostliny dají největší efekt s nejmenší prací? Přehled skupin
Ekonomika — ano nebo ne?
Každý koníček, každá záliba obyčejně něco stojí, s tím se musí počítat. Ekonomický přístup otupuje lásku a nadšení. Ekonomiku květin neposuzujeme z hlediska finančních nákladů, nýbrž z hlediska efektivnosti na zahradě. Rozdíly mezi nimi jsou, třeba jen v tom, že některé kvetou jen tři dny v jednom roce a jiné dva měsíce po mnoho let při stejné péči, estetické hodnotě i vynaložených nákladech.
Pokusím se zhodnotit jednotlivé skupiny okrasných rostlin podle efektivnosti na zahradě, i když samozřejmě toto měřítko je jen orientační.
Jehličnany, rododendrony a růže: top 3 nejefektivnější rostliny zahrady
Nejefektivnější na zahradě jsou jehličnany. Jejich pořizovací cena je sice vysoká, avšak pak s nimi dlouhá leta není prakticky žádná práce (snad kromě setřásání mokrého sněhu v zimě, aby se nepolámaly), žádné další výdaje — a přitom bývají dominantami zahrady, jež každý obdivuje. Jehličnany umístěné v souladu s estetickými zásadami dávají svou krásou největší efekt za nepatrné časové nebo finanční náklady.
Hned za ně řadím vřesovištní rostliny, tedy stálezelené rododendrony, opadavé azalky, vřesy a vřesovce. Kromě určitých nákladů na nákup vyžadují zvláštní přípravu půdy, ale pak jen občasné přihnojení, zalití, ochranu proti předjarnímu slunci, a u rododendronů ještě vyštipování odkvetlých květů. To není mnoho práce ani nákladů v poměru k efektu, který tyto rostliny dají: Květenství rododendronů a azalek — to je nádhera, nad níž se tají dech. Vřesovce kvetou první zjara, vlastně ještě v zimě, vřesy v létě a na podzim. Efekt z pěstování vřesovištních rostlin je velký — vždyť mnohé z nich jsou svým listem ozdobné i v zimě.
Jako třetí oceňuji růže. Ty sice jsou náročnější na čas i práci (od odhrnování půdy na jaře přes jarní řez, hnojení, zalévání, pletí, řez po odkvětu, ochranu, až po opatření na zimu), avšak kvetou od prvních dnů června (někdy ještě dříve) až do zámrazu a taková škála tvarů, velikostí, barev a vůní se snad u žádné jiné květiny nenajde. Dávají krásu na zahradě i ve váze v bytě. A jako dárek, jako vyjádření sympatií a citu jsou růže nepřekonatelné. Ne nadarmo se růžím říká královny květin. Pro úžasný efekt, který během vegetace dají, jsou nejpěstovanější květinou na světě a krášlí veřejná prostranství, zahrady i byty. Užitek z pěstování růží je velký i přes vynaložené náklady, práci a čas.
Trávník, cibuloviny, dřeviny a trvalky: efektivita vs. náročnost
Hned za ně řadím trávník, kultivovaný zahradní koberec. Vyžaduje dost nákladů na založení, musí se pravidelně sekat, zavlažovat, přihnojovat, po čase dosévat, občas také úplně obnovit. Ale je krásný, zahrada bez trávníku není úplná. Dá se na něm příjemně odpočívat, opalovat se, zlepšuje ovzduší i náladu.
Na řadě jsou nyní cibulnaté a hlíznaté květiny. Ty hlavní z cibulnatých — tulipány a narcisy, se rozplevelují, a společně s liliemi dají starostí až až. Radost z nich je však obrovská, zejména proto, že po dlouhé zimě vždycky brzy a hodně kvetou pestrými barvami a tvary. Dají však práci také v létě, kdy se cibule musí vyndavat z půdy, sušit, vhodně skladovat, přebírat a znovu vysazovat. Ale v každém případě se velmi vyplatí — zahrada bez cibulnatých květin je na jaře smutná. S hlavními hlíznatými květinami — mečíky a jiřinami — je to trochu méně efektivní, neboť se musí každoročně před zimou vyndavat z půdy, sušit, přezimovat, na jaře znovu vysazovat. Krása a pestrost nejrůznějších odrůd mečíků a jiřin je nepřeberná, a proto mají mnoho příznivců. Mečíky ve váze nejsou hodnotou daleko za růžemi. Cibulnaté a hlíznaté květiny samozřejmě v zahradách pěstujeme, jsou to vynikající oblíbené květiny, avšak musíme počítat s větším množstvím práce.
Po nich jsou stálezelené dřeviny, které sice vyžadují určitý náklad na nákup rostlin, dobré ošetřování a někdy řez, avšak jsou krásné svým listem i v zimě. Mnohé z nich na podzim jsou okrasné plůdky — různými barevnými bobulemi.
Následují opadavé dřeviny, které kromě běžného ošetřování vyžadují také řez, na podzim odstraňování spadaného listí, většina z nich rozpleveluje, dá dost práce udržet je v mezích. Není to sice tolik práce a nákladů jako třeba u růží, ale také efekt zdaleka není tak velký, protože kvetou poměrně krátce, i když velmi bohatě, např. šeřík, zlatice, kaliny aj. Často u nich oceňujeme jiné vlastnosti než okrasné, například krycí (živý plot, stěna, zakrytí zdí) apod. V tom případě se jejich hodnota zvyšuje.
Další jsou trvalky. Uvažuji je jako celek, ačkoliv jsou mezi nimi rozdíly. Liší se krásou i využitím. Proto bychom měli z obrovské šíře druhů a odrůd vybírat ty, které pro daný účel dají relativně největší efekt. Například budeme sledovat dobu a délku kvetení, roky trvání na záhoně, rozplevelování, zdraví rostlin, využití. Když už trvalkám věnujeme čas na setí nebo sázení, okopávání, zalévání, přihnojování, ošetřování po odkvětu a odplevelování — tak si vybírejme ty, které dají největší efekt. Je lepší pěstovat raději méně druhů a odrůd, avšak vybrat nejlepší a pěstovat je co nejlépe, aby efekt z nich byl také vynikající. Zvláštní skupinou jsou skalničky, pro jejichž výběr platí stejné zásady, avšak u nich vždy převažují hlediska milovnická nad ekonomickými.
Letničky a dvouletky: kdy se vyplatí a kdy ne
Po nich následují letničky. Bereme-li je jako celek, dají v poměru k práci, kterou vyžadují, nízký efekt, zejména protože kvetou jen jednou. Mezi nimi je však spousta nádherných květin, bez nichž se zahrada neobejde, a z nich právě ty nejkrásnější vyžadují nejpracnější předpěstování — ve skleníku, v pařeništi nebo v truhlíku. Máme sice možnost vysazovat zakoupenou sadbu, to však nic nemění na jejich efektivnosti. Přesto jsou letničky samozřejmou součástí zahrad, jsou oblíbené a hodně se pěstují pro pestrost, velký výběr velikostí, tvarů, barev a snad také právě pro krátké trvání, a tedy možnost obměny, podporující zajímavost zahrady.
Uzavírám dvouletkami. Jsou to milé, hezké květiny, které kvetou v době, když už většinou odkvétají cibuloviny a ještě nezačaly kvést letničky. V poměru k užitku, který dají, vyžaduje však předpěstování dost práce, a pak zakvetou jedno léto. Je to poměrně malý efekt proti náročnosti na práci. To však neznamená, že bychom je neměli pěstovat. Jistě jim nebudeme věnovat tolik času a místa jako třeba cibulovinám, ale své místo na zahradě rozhodně mají.
Toto rámcové ohodnocení podle efektivnosti nemá stranit některým druhům okrasných rostlin na úkor jiných. Má jen podat nový pohled na uplatnění okrasných dřevin a květin, neboť s jejich vzrůstající oblibou v zahradách začínají otázky množství práce a následného efektu zajímat stále více zahrádkářů.
