Jestřábník - Hieracium
Robustní rostlina pro pokrytí půdy ve skalkách a na slunných svazích
Stanoviště: plně slunné místo se suchší a chudší půdou
Výška: 10-40 cm
Doba kvetení: květen-září
Množení: výsevem nebo dělením
Rod Hieracium z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) je velmi obsáhlý. Z více než tisíce druhů jednoletých nebo vytrvalých bylin mají však pro zahrady význam jen málokteré. Dále uvedené druhy jsou nízké zimovzdorné trvalky, které se vyznačují tvorbou výběžků, chlupatými listy a malými žlutými nebo červenavými květy (ty připomínají pampelišku).
Hieracium aurantiacum, jestřábník oranžový, je domovem v horách střední Evropy, Ruska a západní Asie. Od června do srpna se objevují na 20-40 cm vysokých lodyhách chumáčky oranžové lutch květu. Když se rostlina nerušeně rozrůstá, vytvoří velký hustý koberec z tmavě chlupatých listových růžic. Protože se rostlina také snadno rozšiřuje semeny, může se stát, hlavně v menší zahradě, nepříjemným plevelom.
Hieracium pilosella, jestřábník chlupáček, se rozšiřuje neméně silně, ale při výšce rostlin 10 až 20 cm tvoří podstatně nižší porost. Světle žluté květy sedí na stoncích jednotlivě a otvírají se od května a po celé léto. Dekorativní hodnotu mají listy, které jsou zvláště u odrůdy ‚Niveum‘ nápadně stříbřitě bílé chlupaté.



Hieracium x rubrum se vzhledem příliš neliší od H. aurantiacum, ale tento kříženec je nižší a méně vzrůstný. Květy mají výraznější tmavě oranžové až purpurové červené zbarvení. Protože květy jsou z větší části sterilní, není třeba se obávat silného rozšiřování jako u jestřábníku oranžového.
Všechny uvedené jestřábníky se výborně hodí k pokrytí půdy na slunných a suchých místech. Ideálními stanovišti jsou skalky, vřesoviště, slunné svahy a násypy. Nejlepšími společníky pro jestřábníky jsou robustní suchovzdorné keříky – levandule, kručinka, janovec, dále středně vysoké a vysoké trávy, kterým nehrozí utlačování rozrůstavou trvalkou.
Jestřábníky se množí snadno dělením. Hieracium rubrum se musí množit dělením, mají-li se zachovat vlastnosti křížence.
Ty vydrží po několik dnů. Objevují se jednotlivě po stranách stonku pod temenem; jsou 4-6 cm dlouhé, mírně ohnuté a mají „dvojitou“ 4 cm širokou korunu.
Vnější okvětní lístky jsou oranžově žluté, prostřední světle rumělkové s krvavě červenými středními proužky, vnitřní jsou bílé až růžové.
Aby rostlina dobře kvetla, má se přezimovat při denní teplotě 15-20 °C a při noční teplotě jen 8-12 °C. Substrát nemá nikdy zcela vyschnout. Při pěstování ze semen je zapotřebí hodně trpělivosti, naproti tomu roubované rostliny rostou rychle. Jako podnože k roubování se používají Harrisia jusbertii a Cleistocactus smaragdiflorus. Také řízky poměrně dobře zakořeňují.