Oranžerie, zasklené balkony a zimní zahrady: přezimování rostlin

Vznik a význam oranžerií

S velkými oranžeriemi se dodnes setkáváme při exkurzích, návštěvách zámků, paláců a přilehlých zahrad, u luxusních sídel. Název připomíná jejich původní účel: sloužily k přezimování pomerančovníků a dalších citrusů pěstovaných v nádobách, ne k jejich pěstování pro sklizeň. Prostory neslouží k procházkám nebo k posezení. Na první pohled se od zimních zahrad a skleníků liší tím, že rostliny jsou tady v různých květináčích nebo nádobách a žádné přímo v zemi. Provozní teplota je tu udržována okolo 10 °C. Posláním oranžerií je umožnit přezimování rostlinám, které slouží k dekoraci reprezentačních objektů a přilehlých zahrad v letních měsících. V turisticky navštěvovaných zemích stát dotuje zahradníky, kteří v zimních měsících pečují o dekorační rostliny občanů i podniků. Ve vhodnou dobu po odchodu zimy vracejí odborně ošetřenou vegetaci zpět do bydlišť, hotelů, restaurací a podniků. Naši turisté pak žasnou nad záplavou květů v oknech a parcích. U nás bývá pořízení balkonového truhlíku s kvetoucími rostlinami dosud nákladnou záležitostí a každoroční obnova zatěžuje rozpočet občanů i firem. Výsledek je patrný v podnicích, kde leckdy vidíme pár zaprášených umělotin, a na sídlištích, kde jsou často okna bez květin.

Zasklené balkony a lodžie, zimní zahrady

V padesátých letech vznikaly projekty obydlí podle staveb v jižních zemích. Celá stěna obytné místnosti byla zakončena francouzskými dveřmi na balkon, mnohdy železnými. Stále více občanů bydlících v těchto bytech nebo v pozdějších panelových bytech se brání nadměrnému úniku tepla zasklením balkonů a lodžií. Vzhledem k tomu, že při stavbě domů bylo počítáno s tepelnými ztrátami, zvýší se teplota v obydlí po zasklení až o 5 °C. Na zasklených balkonech vznikne prostor s nižší teplotou. Máme „oranžerii“. Zdrojem tepla jsou původní ztráty, které unikaly mimo dům. Účinnost zasklení se ještě zlepší, když se místo skla v dolní části konstrukce použije komorový termoakryl. Na zděné zábradlí u lodžií se osvědčily připevněné 2 cm silné polystyrenové desky. V malé oranžerii mohou za nižších teplot, vlhčího ovzduší a dostatku světla přezimovat pokojové i balkonové květiny. Na balkoně tak máme zeleň po celý rok. Za silných mrazů doplníme chybějící teplo pootevřením dveří z místnosti.

V současnosti nejsou vzácností v nově budovaných rodinných domech a hotelích zimní zahrady. Tyto objekty umožňují příjemný pobyt v období, kdy za okny vládne zima. V zimních zahradách se pohybuje provozní teplota okolo 18 °C. Topení je součástí rozvodů budovy. Některé rostliny bývají zvýrazněny osvětlením. Jsou doplněny jezírky, vodními fontánami a kaskádami. Rostliny pro zimní zahrady jsou vypěstované v jiných objektech a efekt získáme kombinací druhů a odrůd podle květů a olistění.

Vlastní stavba a její podmínky

K zasklení balkonů, lodžií, ke stavbě oranžerií a zimních zahrad je zapotřebí souhlas majitele nemovitosti, vyjádření statika a povolení stavebního odboru příslušného obecního úřadu. Jedná se totiž o trvalou stavbu, kterou musí balkon, zábradlí, lodžie i zdivo unést. Existují případy, kdy stářím, korozí nebo špatnou montáží se balkony samovolně zřítily. Dodatečné přístavby k domům nesmí narušit základy původní budovy.

Oranžerie i vnější zimní zahrady musí odolat předpokládané vrstvě sněhu. Provedení těchto staveb musí být estetickým doplňkem původní budovy a profesionálně vyrobené. Zasklení by neměl realizovat laik, jinak hrozí nebezpečí úrazu padajícím sklem a konstrukce. Stavbu by měla provádět firma zabývající se touto profesí. S firmou, která převezme stavbu, uzavřeme kupní smlouvu, v níž by měla být uvedena záruka na provedení a ručení za případné škody způsobené nekvalitní montáží.

Přezimování pokojových a balkonových rostlin v těchto prostorách

Přezimování rostlin má své zákonitosti. Je třeba znát jejich požadavky na vláhu, teplo, světlo, dobu, po kterou jsou rostliny v klidu, a za jakých okolností nasazují poupata. Nedodržení pravidel může mít za následek malou odolnost vůči chorobám a škůdcům a uhynutí rostliny.

Mezi rostlinami pěstovanými v bytech jsou některé náročné na světlo a délku dne. Při určování intenzity světla se raději spolehneme na měřicí přístroj – luxmetr.

Teploty pro přezimování podle skupin rostlin

Zasklený balkon nebo malá oranžerie odpovídá tomu, čemu zahradníci říkají studený vytápěný skleník: v zimě se v něm drží 2–10 °C. V noci by teplota neměla klesnout pod 5 °C, rostliny se pak na jaře pozvolna probouzejí do růstu.

Kaktusy lze přezimovat i bez skleníku: koncem října, jakmile se ochladí, je přeneste do chladného suchého sklepa a nechte je tam na sucho a ve tmě.

Větrání a kontrola. Zasklený prostor se za slunce rychle ohřeje. Za slunných bezmrazých dnů, kdy je venku kolem 5–10 °C, je proto nutné větrat i v zimě. Jinak rostliny přeruší zimní klid, vyraší a nové výhony při dalším mrazu pomrznou. Na podzim všechny rostliny (kromě kaktusů a sukulentů) důkladně zalijte, protože v suchém substrátu vymrzají snáz, a vlhkost substrátu kontrolujte i přes zimu. V nevytápěných prostorách včas nastražte ochranu proti hlodavcům, jinak mohou škody na přezimovaných rostlinách převážit užitek.

V zasklených balkonech lze pro potřeby domácnosti pěstovat listovou zeleninu. Daří se tu pažitce i naťové petrželi zasazeným do květináče, z celeru a malých cibulek získáme nať v zimním období. Kromě zeleniny lze rychlit i některé cibulové květiny, například frézie, hyacinty, narcisy, krokusy, a tulipány. Vysazené cibuloviny necháme v chladnu (na podlaze balkonu) zakořenit. Jakmile rostlina vyroste nad zem, přemísťujeme postupně květináče do místnosti, kde je alespoň 18 °C. Do vytvoření květního stvolu chráníme květinu před světlem. Po založení květenství vrátíme rostlinu zpět. V chladnějším a vlhčím prostředí dlouho kvete a působí radost. Chladnějšího prostoru využijeme i pro řezané květiny, kterým prodloužíme dobu kvetení ukládáním na noc na krytý balkon.

Zasklený prostor nabízí možnost předpěstování sadby. Vycházíme z poznatku, že v březnu je možno na krytých balkonech i v lodžiích zvýšit teplotu na 15 °až 20 °C působením většího záření slunce. Naopak problémy vznikají za jasných slunečních dnů, kdy teploty dosahují 40 °C, což je pro rostliny škodlivé. Prostory je třeba větrat a stínit. K tomuto účelu jsou vhodné závěsy z netkaných textilií uvnitř balkonu. Výhodou je zdivo domu, které vyrovnává výkyvy teplot. Teplotu zeminy s výsevy ovlivňujeme výběrem police s vyšší nebo nižší polohou. Po výsevu umístíme misky kryté sklem na nejvyšší police, po vzejití sklo odstraníme a sadbu přemístíme do dolní části. Toto opatření zabrání vytahování rostlin. Rozdíl teplot mezi policemi je až 15 °C. Na balkoně zůstala původní dlažba, vzešlé rostliny můžeme tedy zalévat rosením. Mlžíme i rostliny, které přezimují. Do postřiku přidáme 0,1 % (1 ml na 1 litr vody) některého z plných kapalných hnojiv na list. S nástupem jara končí zimní klid na balkonech dříve.

Balkonové miniskleníčky a tepelná izolace

Když nemůžeme z jakýkoli důvodů zasklít celý balkon, lze pořídit do těchto prostor malý skleník. Na prodejních výstavách je vždy několik typů s bočním nebo vrchním přístupem, zcela nezávislých na okolním prostředí. Většinou však není dořešeno topení, a tak celoroční provoz bude obtížný. Balkonový miniskleník nepodléhá žádnému povolovacímu řízení a šikovný kutil si jej může zhotovit sám.

Skleníček o rozměru 1×1×1 m má jen tři stěny. Boční upevněnou do dveří a hmoždinkami do zdi, přístup je shora dvoudílným víkem. Je naznačeno vyhřívání z místnosti pomocí ventilátoru a spínacího teploměru. Z balkonových dveří bylo vyňato sklo. Při poklesu teplot ve skleníčku zapne teploměr pomocí relé ventilátor a teplý vzduch začne proudit z obytné místnosti do skleníku. Po dosažení nastavené teploty se ventilátor zastaví. K tomuto účelu lze použít malé ventilátory z vyřazených počítačů prodávané v obchodech s použitým zbožím. Jako tepelné izolace byly použity desky z pěnového polystyrenu. Celé dno bylo trvale pokryto deskou o síle 4 cm. Na skleníček se za mrazů pokládají dřevěné rámy, ve kterých je upevněn 2 cm silný polystyren. Proti povětří jsou rámy s polystyrenem zajištěny háky.

Temperování, vytápění a větrání

V našich klimatických podmínkách v zimních měsících nelze provozovat oranžerie bez temperování. Zimní zahrady bývají přímo v budovách, anebo jsou realizovány jako přístavky. Při současném vývoji cen paliv budou náklady na topení stále vyšší. Mnoho skleníkových areálů bylo zlikvidováno právě z těchto důvodů. Před započetím stavby bychom měli zvážit, jestli celoroční provoz takového zařízení bude pro nás finančně únosný. Rozhodující je velikost kryté plochy. Pro přezimování rostlin nemusí být objekt příliš velký a jeho plocha je zpravidla určena předpokládaným množstvím rostlin. Teplotní požadavky rostlin pro přezimování jsou různé a téměř všechny lze uspokojit na krytých balkonech, které přiléhají k obytným místnostem. Některé teplomilné rostliny s nároky na teplo v zimě je lépe pěstovat v bytě a přisvětlit jim. Vyžadují nejméně 15 °C. Rostliny pro poloteplé místnosti mohou přezimovat při nižší teplotě okolo 10 °C a těm již vyhoví kryté balkony a zcela bez problémů mohou zde přezimovat studenomilné, vyžadující v zimě 4–7 °C.

V oranžerii a ve skleníku, kde se po celou zimu udržuje pouze minimální teplota okolo 10 °C (temperuje) a není možnost napojení na topný systém budovy, je nejlépe regulovatelná elektrická energie. Trubková tělesa s minimální setrvačností (rychlovařiče) se ovládají spínacími teploměry nebo prostorovými termostaty. Tato zařízení pracují rychle a bez zbytečných ztrát. Neosvědčují se teplovzdušná kamínka s ventilátory. Vířením vzduchu vznikají větší ztráty. V nouzi je lze použít, když se smíříme s vyššími provozními náklady. Zařízení můžeme plně automatizovat a tak zabránit poklesu teplot pod nastavenou hodnotu. Jediným rizikem je výpadek dodávky elektrické energie. Proto bychom měli mít v záloze propan-butanový vařič. Běžný příkon hořáku je okolo 1 kW. V zimních zahradách je provozní teplota vyšší (18 °C), a kde není možnost napojení na topný systém budovy, je výhodnější vytápění akumulačními kamny.