Zámecké zahrady ve středních Čechách: Dobříš, Konopiště, Veltrusy, Liběchov a další

Střední Čechy jsou pro výlety za zámeckými zahradami ideální: většina míst leží do hodiny jízdy od Prahy a vedle sebe tu najdete skoro všechny slohy. Formální barokní zahradu v Dobříši, terasy se sochami v Lysé nad Labem, krajinářské parky ve Veltrusích a na Kačině, romantické skalní reliéfy u Liběchova i historizující Růžovou zahradu na Konopišti z doby Františka Ferdinanda d’Este.

Každé zahradě se věnuje jedna kapitola: jak vznikla, co v ní uvidíte, které rostliny a stavby stojí za pozornost a případně co si z ní vzít na vlastní zahradu. Zahrady v dalších krajích najdete v přehledu zámecké zahrady a parky v Česku.

Dobříš je pozdním dozvukem formální barokní zahrady v Čechách. Zámek se zahradou vznikl v polovině 18. století pro hrabata Colloredo-Mansfeldy podle návrhu architektů Julese Roberta de Cotte a Giovanniho Nicoly Servandoniho.

Jak vznikla

Souměrné francouzské zahradě chybělo jen jedno: prostor. Architekti si pomohli optickým trikem. Na průčelí rokokové oranžerie, která zahradu uzavírá, je namalovaná iluzivní architektura, jež zahradu opticky prodlužuje. Na počátku 19. století vznikl za zahradou, na místě barokní bažantnice a v údolí Chotěbušského potoka, krajinářský park. Asi o osmdesát let později k němu přibyl takzvaný Nový park.

Co tam uvidíte

• Tři terasy v mírném svahu na délce zhruba dvou set metrů.
• Parter u zámku s broderiemi osázenými květinami. Jeho členění se od původního liší.
• Kruhová fontána v ose a sochy Ignáce Františka Platzera kolem ní i na balustrádě vyšší terasy.
• Střední terasa s geometrickým členěním, které vymezuje stříhané loubí.
• Kaskádová fontána se sousoším Tritonů a Héliových koní. Patří k nejpozoruhodnějším vodním prvkům u nás a v Čechách se s ní dá srovnat jen kaskáda v Českém Krumlově.
• Rokoková oranžerie s iluzivní malbou.
• Krajinářský park s Huťským rybníkem, jeskyní, Čertovým mostem a vodopádem. Postupně zarostl a dnes má spíš charakter lesoparku.

Tip pro zahrádkáře: Dobříš ukazuje, jak z mírného svahu udělat tři rovné úrovně a jak malbou na zdi „prodloužit“ zahradu, která je kratší, než by si majitel přál.

Konopiště patří k nejrozsáhlejším krajinářským parkům v Čechách. Jeho dnešní podobu určil arcivévoda František Ferdinand d’Este, ale park má starší kořeny.

Jak vznikl

• 1. polovina 18. století: páni z Vrtby při barokní přestavbě hradu zakládají zahradu na zrušeném opevnění.
• kolem roku 1830: barokní zahrada ustupuje tehdy módnímu krajinářskému parku.
• František Ferdinand d’Este: Josef Mocker přestavuje zámek v duchu romantického historismu, zahradníci Mösmer a Rozínka rozvíjejí krajinářskou kompozici a částečně využívají vrtbovské úpravy.
• počátek 20. století: přikoupením pozemků dosahuje park rozlohy 225 ha.
• 1906–1913: vzniká Růžová zahrada.
• 60. léta 20. století: Růžová zahrada prochází částečnou obnovou.

Co tam uvidíte

• Růžová zahrada v údolí pod jižním svahem: geometrický reprezentativní parter s figurálními sochami, „egyptskými“ obelisky a keři stříhanými do kuželů. Je vzácným příkladem pozdního návratu k barokní formální tradici. V době vzniku v ní rostlo 8 500 růží ve 200 druzích.
• Skleník pro tropické rostliny na terase nad parterem.
• Výhledy přes Zámecký rybník, dlouhá stromořadí a křižovatky cest s barokními sochami.
• Exotické dřeviny jako dominanty mezi převážně domácími stromy.

Velkou část parku postupně zarostly náletové dřeviny, které zakryly původní osy a průhledy. V 90. letech vznikla studie jeho obnovy; nejlépe udržovanou částí zůstává Růžová zahrada.

Tip pro zahrádkáře: Růžová zahrada ukazuje, že růže vyniknou nejlépe v pravidelném rámci. Stříhané kužely a symetrické záhony jim dávají kostru i v době, kdy nekvetou.

Zámecký park Veltrusy leží na ostrově mezi hlavním korytem Vltavy a jejím ramenem. Je jedním z nejvýznamnějších romantických krajinářských parků u nás a typickou ukázkou okrasného statku (ferme ornée), kde louky a pole patří do scenérie stejně jako stromy a stavby.

Jak vznikl

• kolem 1716: Václav Antonín Chotek staví letní zámek. Jako autor se uvádí F. M. Kaňka nebo G. B. Alliprandi.
• barokní zahrada: osa pokračuje přímou alejí přes celý ostrov, druhá alej sleduje obloukem říční rameno.
• 60. léta 18. století: čestné nádvoří odděluje plot se sochami ročních dob a měsíců. Francouzskou zahradu zničila povodeň a už se neobnovila. Místo ní vznikly tři průhledy a turecká zahrada s pavilonem.
• od 1785: Jan Rudolf Chotek buduje romantický krajinářský park. Z regulovaného říčního ramene vzniká plavební kanál se zákruty, ostrůvky a jezírkem.

Co tam uvidíte

• empírový Chrám přátel venkova a zahrad,
• Laudonův pavilon na stavidle vodního kanálu,
• Dórský pavilon a pavilon Marie Terezie,
• novogotický Červený mlýn,
• skalní egyptský kabinet,
• louky, pole a průhledy jako součást kompozice.

Porosty tvoří hlavně domácí dřeviny lužního lesa, upravené probírkou a doplněné exotickými druhy. Některé dřevěné stavby parku zanikly. Rozlehlý areál opakovaně poškodily povodně a údržba vodního systému je náročná; park prochází postupnou obnovou.

Více o principech krajinářského parku najdete v článku anglický park.

Liběchov u Mělníka láká hlavně na sochařská díla ve skalách, ale i samotný zámecký park má co nabídnout.

Jak vznikl

Kolem roku 1730 nechal Jáchym Pachta z Rájova přestavět středověkou, zhruba kruhovou vodní tvrz na barokní zámek. Projekt připravil František Maxmilián Kaňka, sochy vytvořil Matyáš Bernard Braun. K zámku přiléhal barokní rovinný parter.

V roce 1833 získal panství mecenáš a vlastenec Antonín Veith a k výzdobě přizval přední české umělce. Sala terrena dostala nástěnné malby na námět staročeského eposu, jejich autorem je mimo jiné Josef Navrátil. Sochař Václav Levý doplnil výzdobu parku a ve 40. a 50. letech 19. století vytesal do pískovcových skal v okolních lesích řadu monumentálních sochařských cyklů.

Co tam uvidíte

• Barokní parter obnovený náznakově, s pravoúhlým členěním a původními sochami.
• Sala terrena s Navrátilovými malbami.
• Romantický krajinářský park se dvěma potoky: na Mlýnském potoce je nevelký rybník, Liběchovský potok teče rovným regulovaným korytem s kamennými můstky.
• Umělý reliéfní vodopád a chrlič v podobě lví hlavy.
• Díla Václava Levého ve skalách: obří hlavy, jeskyně Harfenice s reliéfy harfenice, hada, ještěra a lidských hlav a jeskyně Klácelka s postavami z české historie.

Levý byl samouk a jeho skalní cykly jsou ojedinělým projevem pozdního romantismu s národním zabarvením. Právě kvůli nim stojí výlet do Liběchova za to.

Tip pro zahrádkáře: i v malé zahradě se dá pracovat s romantickými detaily, jako je kamenný můstek přes potůček, drobný vodopád nebo chrlič na zdi.

Hrabě František Antonín Špork je známý hlavně díky Kuksu, ale v Lysé nad Labem a okolí vytvořil areál, který mu velkorysostí ani filozofickým scénářem nezaostává.

Jak vznikla

Zahrada vznikla souběžně s barokní přestavbou zámku. Z nejstarší podoby z 2. poloviny 17. století zůstalo jen terasové uspořádání ve svahu a sochy Apollona a Venuše s Kupidem. Většina soch přibyla až po roce 1733:

• první kolekce od Františka Adámka: Roční doby, Světadíly, Živly, Den a Noc a Dvanáct měsíců,
• druhá kolekce od Ignáce Františka Platzera (ke konci 18. století): alegorie věd a římská božstva.

Ve 2. polovině 19. století za kněžny Štěpánky Viktorie Rohanové k zahradě přibyl krajinářský park.

Co tam uvidíte

• Terasový barokní parter s jedním z největších zahradních sochařských souborů u nás.
• Obnovené stříhané habrové špalíry, které rámují terasy.
• Bon Repos u Čihadel: ze šporkovského areálu se dochoval pavilon s nástěnnými malbami s ptáčnickými a čínskými motivy a kaple sv. Jeronýma se sochami M. B. Brauna u ústí aleje. Z poustevny a letohrádku se sochami a pěti fontánami zbyla kaple se sochami andělů Života a Smrti.

Krajinářský park i okolí Bon Repos poznamenal pobyt armády a fragmenty šporkovské krajiny čekají na obnovu.

Tip pro zahrádkáře: stříhaný špalír z habru je nejlevnější způsob, jak zahradu rozdělit na „pokoje“. Habr snese i silný řez a drží tvar.

O zahradě renesančního zámku Václava Budovce z Budova nic nevíme. Barokní zahradu založil až Arnošt z Valdštejna při přestavbě zámku podle Marca Antonia Canevaleho na přelomu 17. a 18. století.

Jak vznikla

Před hlavním průčelím zámku je strmý svah, a tak příjezdová cesta vede po příčné ose a čestný dvůr vznikl netypicky z boku, mezi třemi křídly zámku a květinovým parterem. Po zrušení kapucínského kláštera v roce 1812 panství přikoupilo jeho pozemky, obě zahrady se spojily a byly volně krajinářsky upraveny, ale barokní dispozice zůstala. V 50. letech 20. století byl formální parter náznakově obnoven a vybrané solitérní stromy z krajinářské úpravy zůstaly stát.

Co tam uvidíte

• Malý, přísně souměrný parter se dvěma obdélníkovými poli a fontánami v průsečíku cest.
• Sala terrena jako samostatný pavilon na konci osy.
• Dlouhé budovy koníren po stranách parteru.
• Užitková zahrada za pavilonem, oddělená zdí od bývalé klášterní zahrady.

Obnovený parter působí v autentickém prostředí přesvědčivě, i když jde o novodobou rekonstrukci. Pro majitele menších zahrad je to dobrý vzor: dvě souměrná pole s vodou uprostřed a několik volně rostoucích stromů kolem.

Zámek ve Vrchotových Janovicích byl původně vodní hrad a prošel řadou přestaveb. Barokní zahrada z doby Vrtbů ani mladší romantický park se nedochovaly.

Jak vznikl

• 1845–1846: Josef Vratislav z Mitrovic dává parku dnešní základ. Mění terén i vedení cest, vysazuje exotické dřeviny a částečně obnovuje vodní příkop mezi parkem a zámkem. Zámek dostává novogotickou podobu.
• Karel Nádherný z Borotína neuskutečnil plánovanou novoromantickou přestavbu zámku podle Josefa Mockera, ale v úpravách parku pokračoval. Zachoval se návrh Josefa Sekala a Eduarda Fialy inspirovaný Průhonicemi; na realizaci se údajně podílel i Camillo Schneider.
• Sidonie Nádherná proslavila Janovice jako místo setkávání umělců. Jezdili sem básník Rainer Maria Rilke, spisovatel Karl Kraus a architekt Adolf Loos.

Co tam uvidíte

• park s exotickými dřevinami, které zřejmě pocházejí z Průhonic,
• rybník Musík,
• vodní příkop mezi zámkem a parkem,
• místa spojená s uměleckými přáteli Sidonie Nádherné.

Park má klidnou, trochu nostalgickou atmosféru, která k jeho literární historii dobře sedí.

Kačina u Kutné Hory je ukázkou toho, že park může vzniknout dřív než zámek. Jan Rudolf hrabě Chotek nechal začít s výsadbami v roce 1776, třináct let před zahájením stavby zámku v roce 1789.

Jak vznikla

Zámek postavený v prvních desetiletích 19. století podle projektu Christiana Friedricha Schurichta stojí na návrší v průsečíku hlavních os parku. Dlouhá křídla lemovaná kolonádou z něj dělají nejvýznamnější stavbu českého klasicismu, přestože jde jen o polovinu původního záměru. V zámku dnes sídlí Národní zemědělské muzeum.

Co tam uvidíte

• Rozlehlé palouky a hájky převážně domácích dřevin.
• Hvězdicovou síť průseků s alejemi v oboře, dozvuk barokního pojetí dálkových os.
• Dvouřadý stromový rondel jako romantický prvek.
• Stopy po padesátihektarovém rybníku s ostrovy, který zanikl.

Areál měří zhruba 200 ha. Bez rybníka je kompozice hůř čitelná, ale krajinu dodnes výrazně utváří. Péče posledních let dává naději, že se park podaří obnovit i v tak velkém rozsahu.

Tip pro zahrádkáře: Kačina dobře ukazuje, co znamená voda pro krajinářskou kompozici. Kde zmizí hladina, ztratí palouky a hájky svůj střed. Více o vodě v zahradách píšeme v článku voda v zahradě: historie.

Průhonický park na okraji Prahy je pozdním vrcholem krajinářského stylu 19. století. Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca ho budoval od roku 1885 do roku 1914 v údolí Botiče: s rybníky, kaskádami, exotickými dřevinami vsazenými do české krajiny a slavnou sbírkou rododendronů. Park je součástí památky UNESCO Historické centrum Prahy. Podrobně ho popisujeme v samostatném článku Průhonický park.

Pokud jedete do Prahy, podívejte se i na pražské zahrady pod Hradem a na Malé Straně. Barokní slohové principy shrnuje článek barokní zahrada, nápady pro vlastní pozemek pak inspirace z historických zahrad.

Zdroje fotografií

• Zámecká zahrada Dobříš: Tango5 Jiri Kotrbacek, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zámek Dobříš a francouzský park: Huhulenik, CC BY 3.0, zdroj
• Francouzský park v Dobříši: Huhulenik, CC BY 3.0, zdroj
• Růžová zahrada v Konopišti, pohled od skleníku: Juandev, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Skleník Růžové zahrady v Konopišti z dolní části: Juandev, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Chrám přátel venkova a zahrad, zámecký park Veltrusy: Horakvlado, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Zámecká zahrada ve Veltrusech: VitVit, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Park ve Vrchotových Janovicích: Marie Čcheidzeová, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Zámecký park Vrchotovy Janovice severovýchodně od zámku: ŠJů, CC BY 4.0, zdroj
• Platanový mostek v zámeckém parku Kačina: Gampe, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Park Kačina: VitVit, CC BY-SA 4.0, zdroj