Zámecké zahrady jižních Čech a Vysočiny

Jih Čech patřil v 16. století Rožmberkům a pánům z Hradce, dvěma nejmocnějším rodům země. Oba si přestavovali hrady na renesanční zámky a k nim zakládali zahrady podle italských vzorů. Proto tu najdete nejvíc renesančních zahrad na jednom území v Česku: letohrádek Kratochvíle na ostrově, giardinetto s Rondelem v Jindřichově Hradci a zahradu na hradbách v Telči.

Pozdější staletí přidala barokní zahradu v Českém Krumlově, monumentální parter v Jaroměřicích nad Rokytnou a romantický park na Hluboké, který se rozlévá do okolní rybniční krajiny. Všech šest míst se dá projet za dva tři dny a každé ukazuje jinou kapitolu zahradního umění.

Pokud vás zajímají souvislosti, slohy rozebíráme zvlášť: renesanční zahrada a libosad, barokní zahrada a anglický park. Přehled všech zámeckých zahrad v Česku najdete na stránce zámecké zahrady a parky.

Zahrada leží na široké šíji ostrohu nad zámkem. Na rozdíl od většiny hradů tu nebyla sevřená hradbami, a tak mohla vzniknout velkorysá plocha s dálkovými výhledy. Z cest je vidět na střechy města i na horu Kleť.

Jak vznikla:

• 16. století: za Viléma z Rožmberka a jeho bratra Petra Voka se hrad mění v renesanční sídlo rožmberského dvora a vzniká první zahrada. Práce řídili Antonio Erizer Vlach a Gabriel de Blonde.
• 80. léta 17. století: Eggenberkové nechávají zahradu přestavět podle návrhu Giacoma de Maggi a P. Spinety. Zahrada už má ohradní zeď s okny, která rámují výhled na město a Kleť. Ze stejné doby je patrový most s krytou chodbou, který spojuje zámek se zahradou.
• Počátek 18. století: stojí letohrádek Bellarie. Svou dnešní podobu dostal asi o padesát let později, kdy byl zvýšen o patro a upraven v rokokovém duchu, zřejmě podle Andrey Altomonteho.
• Schwarzenberská etapa: Altomonte navrhl také zimní jízdárnu a kaskádovou fontánu, kterou sochařsky vyzdobili J. A. Zinner a J. Griessler.
• 19. století: zahradu zasáhla vlna anglických krajinářských úprav, přestože se pro ni pravidelná dispozice vůbec nehodila.

Co tu dnes uvidíte: geometrický parter s náznakově obnovenými broderiemi a špalíry, kaskádovou fontánu uprostřed terasy v místě, kde se kříží hlavní osy, Bellarii a budovu zimní jízdárny. Fontánu lze v Česku srovnat snad jen s tou v Dobříši. Nad parterem rostou mohutné, nepravidelně rozmístěné stromy, které zbyly z krajinářského parku. Kontrast přísné geometrie a volně rostoucích velikánů je pro zahradu typický. Zadní část s rybníkem je volnější, ale pravoúhlé cesty a terénní stupně v ní stále prozrazují původní formální řešení.

Nejvíc kritizovaným zásahem je otáčivé hlediště letního divadla, vestavěné přímo před Bellarii. Zámek je spolu s historickým centrem Českého Krumlova zapsán na seznamu UNESCO.

Tip pro zahrádkáře: výhled se dá „zarámovat“. Okno ve zdi, mezera v živém plotu nebo dvojice stromů udělá z pohledu na krajinu obraz.

Schwarzenbergové na Hluboké sídlili od roku 1661. Adam František zámek, vzniklý postupnými přestavbami gotického hradu, důkladně barokizoval. Podobu, kterou zná každý, mu ale dala až novogotická přestavba pro Jana Adolfa ze Schwarzenbergu. Architekt Franz Beer se inspiroval anglickým Windsorem.

Park vznikl na protáhlém hřebeni hradního návrší poté, co bylo zrušeno vnější opevnění. Úpravy osobně sledovala kněžna Eleonora a z její iniciativy se rozšířily i do okolní krajiny. Práce postupně vedli zahradníci G. Immelin, T. Rehder a R. Vácha.

Co tu dnes uvidíte:

• volný sled palouků se solitérními stromy, skupinami dřevin a malými jezírky,
• hustou síť volně vedených cest, ze kterých se otevírají menší, komorní scenérie,
• průhledy do okolí: hladiny hlubockých rybníků, louky, linie dlouhých stromořadí a skupiny stromů v polích.

Hlubocký park nestaví na velkých kompozičních efektech. Jeho síla je v tom, že se nedá oddělit od krajiny. Starší barokní úpravy okolí zahradníci dotvořili tak, aby z parku vznikaly malebné dálkové pohledy. Okolí Hluboké je tak jedním z nejčistších příkladů krajiny, která byla záměrně formována s ohledem na krásu, a chránit se musí jako celek.

Tip pro zahrádkáře: nezakrývejte si výhled. Skupiny keřů a stromů sázejte po stranách tak, aby pohled do okolí vedly, ne ho uzavíraly.

Kratochvíle u Netolic vznikla jako letní sídlo pro odpočinek a už název to přiznává. Roku 1580 Vilém z Rožmberka vyměnil se svým regentem Jakubem Krčínem z Jelčan panství a městečko Sedlčany za Krčínův dvorec a tvrz Leptač. Místo přejmenoval na Kratochvíli a v 80. letech 16. století pověřil stavitele Baltazara Maggiho z Arogna stavbou letohrádku ve stylu italské renesanční vily. Interiéry vymaloval Georg Widmann, štuky jsou dílem Antonia Melaniho.

Vilém zemřel roku 1592. Panství zdědil poslední rožmberský vladař Petr Vok a ten zahradu dokončil. V sousední oboře choval hřebce a také velbloudy. Celý areál byl hotov v roce 1595.

Jak je zahrada uspořádaná:

• Ostrov s letohrádkem a vnitřní okrasnou zahradou obtéká vodní kanál. Už nebrání před nepřítelem, jen chrání klid a soukromí.
• Vnější část mezi obdélníkovým kanálem a nízkou ohradní zdí tvořila štěpnice s trávníky a užitková zahrada.
• Kruhová nádrž ve středu kompozice.
• Fresky na obvodové zdi.

Podobu zahrady zachytil na obraze Jindřich de Verle: ovocné stromy po obvodu i kruhovou nádrž uprostřed. Podle tohoto a dalších dobových vyobrazení prošla zahrada náročnou obnovou, při které se vrátil vodní kanál, výsadby i malby na zdi. Kratochvíle tak dnes patří k nejpřesvědčivějším ukázkám renesanční zahrady v Česku.

Tip pro zahrádkáře: renesanční zahrada se dělí na okrasnou, ovocnou a užitkovou část. Stejné rozdělení funguje i na obyčejné zahradě: květiny u domu, ovocné stromy v trávníku za nimi a zelenina stranou.

Koncem 16. století přestavěli páni z Hradce své rodové sídlo na renesanční zámek a k němu vznikla zahrada. Místo pro ni nebylo velké, a tak ji založili v úzkém parkánu mezi hradbami. Malá intimní zahrada (italsky giardinetto) leží mezi Velkými arkádami, které uzavírají nádvoří, a zahradním pavilonem Rondel. Lemuje ji arkádová chodba.

Rondel postavil G. M. Falconi podle projektu B. Maggiho na základech někdejší nárožní bašty. Uvnitř je bohatá, zlacená štuková výzdoba. Rondel se řadí k nejkrásnějším zahradním stavbám u nás. Později přibyla na další baště ještě grotta.

Co tu dnes uvidíte:

• pravidelný květinový parter s malou fontánou uprostřed, náznakově obnovený v 50. letech 20. století,
• arkádovou chodbu a Velké arkády jako architektonický rámec zahrady,
• pavilon Rondel a grottu,
• vzrostlé stromy vysazené v 19. století, které se při obnově parteru ponechaly.

Z původní výsadby se nedochovalo nic, zachoval se ale celý stavební rámec. Zahrada tak dobře ukazuje, jak renesanční šlechta dokázala vměstnat příjemné místo k odpočinku do těsného prostoru středověkého opevnění.

Tip pro zahrádkáře: úzký pozemek mezi domem a zdí unese pravidelný záhon s jedním vodním prvkem uprostřed. Pergola nebo podloubí po obvodu udělá z takového koutu uzavřenou zahradu.

Telč připadla po rozdělení držav pánů z Hradce v polovině 16. století Zachariáši z Hradce. Ten začal přestavovat gotický hrad na renesanční rezidenci, kterou v 70. letech dokončil architekt Baltassare Maggi. Stejné jméno tedy najdete u Kratochvíle, Jindřichova Hradce i Telče.

Zahrada vznikla na hradbách směrem k náměstí. Podél ohradní zdi vede arkádová galerie a v nároží stojí šestiboký věžový pavilon. Uspořádání připomíná Jindřichův Hradec. Dominantou zahrady je závěr kaple Všech svatých a na fasádě paláce štukový reliéf Neptuna.

Co tu dnes uvidíte:

• náznakově obnovený renesanční parter s fontánou uprostřed a čtyřmi tvarovanými tisy,
• klasicistní skleník při ohradní zdi,
• osamělou vejmutovku, kterou při obnově parteru ponechali; její koruna patří k pohledu na zámek z náměstí,
• pod hradbami klasicistní krajinářský park, který využil rybníky původního vodního opevnění. Později v něm přibyly exotické dřeviny, u Telčského potoka rostou olše.

Historické centrum Telče i se zámkem je zapsáno na seznamu UNESCO.

Tip pro zahrádkáře: čtyři stříhané tisy kolem fontány nebo ptačího napajedla vytvoří střed zahrady i na pár metrech čtverečních. Tis snáší řez dobře a drží tvar roky.

Renesanční zahrada stála v Jaroměřicích už v 16. století. Výjimečné dílo tu ale vzniklo až v 1. polovině 18. století, kdy si Jan Adam hrabě Questenberg nechal podle projektu Jakoba Prandtauera postavit sídlo, které se velikostí a nádherou mohlo měřit s panovnickými rezidencemi. Reprezentativní barokní zahradu navrhl Jean Trehet. Questenbergové tu pořádali hudební produkce a zazněla tu i první opera s českým textem.

Jak je zahrada uspořádaná:

• Kanál z řeky. Hlavní příčnou osu tvoří říčka Rokytná, jejíž koryto bylo upraveno na přímý kanál široký 20 metrů. Odděluje formální parter u zámku od zbytku zahrady.
• Divadelní ostrov trojúhelníkového tvaru za kanálem. Další vodní kanál ho odděluje od štěpnice. Tohle řešení nemá jinde obdobu.
• Hvězdicová štěpnice s cestami sbíhajícími se do středu. Později se změnila v krajinářský park, jehož torzo zůstalo v jihovýchodní polovině. Severozápadní část byla náznakově vrácena k hvězdicovému půdorysu se zeleným rondelem uprostřed.
• Sochy a lavice: dvacet soch a pečlivě opracované pískovcové lavice.
• Aleje do krajiny prodlužovaly hlavní osu. Přerušila je hlavní silnice.

Formální parter byl obnoven v 60. letech 20. století, ale široká vodní plocha kanálu se při obnově nevrátila. Zahrada i tak patří k nejpozoruhodnějším barokním zahradám na Moravě a na Vysočině a ukazuje, jak velký dojem lze vytvořit na poměrně malé ploše.

Tip pro zahrádkáře: ovocný sad nemusí být v řadách. Cesty vedené paprskovitě do kruhového středu z něj dělají zahradu, kterou je radost procházet.

Podrobněji o tom, jak tyto prvky přenést na vlastní pozemek, píšeme v článku inspirace z historických zahrad. Další regiony: zámecké zahrady středních Čech, severní a západní Čechy, východní Čechy a jižní Morava.

Zdroje fotografií

• Zámecká zahrada Český Krumlov: Palickap, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Kaskádová fontána v zahradě zámku Český Krumlov: Víctor M. Carranza G., CC BY-SA 4.0, zdroj
• Barokní zahrady Českého Krumlova s kaskádovou fontánou: Jerzy Strzelecki, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zahrady u zámku Hluboká nad Vltavou: Jiří Sedláček, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zahrady a skleník u zámku Hluboká: Jiří Sedláček, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zámek Kratochvíle: Palickap, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Zahrada zámku Kratochvíle: Palickap, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Zámek Jindřichův Hradec: Richenza, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zámek Jindřichův Hradec, jiný pohled: Richenza, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zámecká zahrada v Telči: Ben Skála, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zámecká zahrada v Telči, jiný pohled: Bjalek Michal, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zámecká zahrada Jaroměřice nad Rokytnou: Nikolice.n, CC BY-SA 4.0, zdroj