Zámecké zahrady východních Čech: Kuks, Hrádek, Náchod a Nové Město

Východní Čechy nemají tolik zámeckých zahrad jako jih nebo střední Čechy, ale ty, které tu jsou, se od sebe nápadně liší. Kuks je barokní krajina plná soch a symbolů, kterou hrabě Špork postavil jako obraz svých názorů na život a smrt. Hrádek u Nechanic je romantický park kolem zámku, který vypadá jako z anglického venkova. Náchod má malou kruhovou zahradu na bývalé dělostřelecké baště a Nové Město nad Metují zahradu z roku 1913, kterou navrhl architekt Dušan Jurkovič.

Všechna čtyři místa leží v Královéhradeckém kraji a dají se spojit do jednoho až dvou dnů.

Slohy rozebíráme zvlášť: barokní zahrada, anglický park a renesanční zahrada, která se v Náchodě i v Novém Městě odráží v malém měřítku a terasách. Přehled všech zahrad v Česku najdete na stránce zámecké zahrady a parky.

Kuks u Dvora Králové nad Labem není zahrada v obvyklém smyslu. Je to barokní krajinná úprava na obou březích Labe, kterou v 90. letech 17. století začal budovat hrabě František Antonín Špork. Areál měl vyjádřit jeho osobité filozofické názory a zároveň být místem, kde se mu dostane společenského uznání.

Jak byl Kuks uspořádaný:

• Světský břeh. Na terasách propojených schodištěm, které lemovaly vodní kaskády, postupně vyrostl zámek, lázeňský dům, divadlo, dům filozofů s knihovnou, hostinec a domy pro hosty.
• Most přes Labe vedl k závodišti na druhém břehu.
• Duchovní břeh. Nad závodištěm stojí špitál s hrobkou. Měly připomínat pomíjivost všeho pozemského. Špork se z okna zámku díval přímo na věčné světlo v kryptě.

Celý areál tak staví proti sobě radosti života a „cestu k poslednímu“. Skutečný scénář byl ještě složitější a výraz mu dal hlavně sochař Matyáš Bernard Braun. Jeho soubor dvanácti Ctností a dvanácti Neřestí patří k nejslavnějším uměleckým dílům barokních Čech a dělá z Kuksu památku evropského významu.

Co se dochovalo: zámek i lázeňský areál zanikly. Zůstala však základní krajinářsko-architektonická koncepce a umělecky nejcennější části: špitál s hrobkou a sochařská výzdoba. Areál postupně prochází obnovou.

Kuks ještě dodržuje souměrnost a přísnou osovost barokních dispozic. V mnohém ale předbíhá klasicismus i romantismus, stejně jako Šporkova filozofie, která spojovala víru s volnomyšlenkářstvím.

Šporkovy romantické představy se nejvíc projevily v lese nedaleko Kuksu. Podél procházkových cest stály lesní poustevny a hlavně tu Braun vytesal přímo do pískovcových skal sochařský cyklus, kterému se říká Betlém.

• Jde o galerii biblických postav a poustevníků.
• Sochy nejsou postavené na podstavcích, vyrůstají ze skály.
• Dílo je nepochybně alegorické a jeho výklad dodnes zaměstnává laiky i odborníky.

Betlém je ukázkou, jak barokní umělec pracoval s krajinou: nepřinesl do lesa sochy, ale udělal je z lesa samého. Romantické parky o sto let později hledaly totéž, jen se zříceninami a poustevnami místo světců.

Tip pro zahrádkáře: velký kámen nebo skalní výchoz na pozemku nemusíte odstraňovat. Může se stát cílem cesty a hlavním bodem celé zahrady.

Nevelký krajinářský park, který plynule přechází v rozsáhlou oboru, založili Harrachové ve 30. letech 19. století. Vznikal současně s loveckým zámkem ve stylu anglické novogotiky, volně inspirovaným anglickým zámkem Crewe Hall.

Co tu uvidíte:

• Vstupní cesta k zámku je lemovaná stromořadím, vedle ní leží dva menší palouky.
• Terasový parter před zahradním průčelím je nevelký. Otevírá se z něj výhled do dvou pohledových os s loukami, které se svažují od zámku.
• Lesopark lemuje louky okrajovými dřevinami a dál přechází v oboru.

Park nevyniká rozlohou ani složitou kompozicí. Na terase ale panuje zvláštní klid a nejsilnější zážitek přichází při návratu: pohled z palouků zpět k zámku patří k nejmalebnějším romantickým scenériím v Česku. Není náhoda, že si zámek oblíbili filmaři, kteří tu natáčeli pohádky i záběry „staré dobré Anglie“.

Tip pro zahrádkáře: při plánování nemyslete jen na výhled od domu, ale i na pohled na dům. Strom nebo skupina keřů na konci trávníku může dům zarámovat.

Historie zámku v kostce:

• 1544: starší hrad získávají Smiřičtí, jeden z nejbohatších rodů tehdejších Čech.
• 1566–1614: vlašští stavitelé přestavují hrad na renesanční zámek. Z té doby zůstala vyhlídková lodžie předsunutá před průčelím směrem k městu.
• 1620: Smiřickým je majetek zabaven.
• 1634: císař Ferdinand II. dává zámek Ottaviu Piccolominimu de Arragona jako odměnu za podíl na odstranění Albrechta z Valdštejna. Piccolominiové panství drží do roku 1783 a zámek za nich dostává v podstatě dnešní podobu.

Piccolominská zahrada vznikla roku 1751 na takzvaných velkých náspech, na kruhové ploše mohutného severního bastionu zrušené renesanční dělostřelecké pevnosti. Zahrady na hradbách se zakládaly už v renesanci, když majitelé měnili hrady v pohodlné zámky a na koruně opevnění neměli jiné místo. Náchodská zahrada je mladší, ale vznikla ze stejného důvodu a patří k ojedinělým dochovaným zahradám na fortifikaci.

Co tu dnes uvidíte:

• kruhový půdorys s křížem cest,
• plochy bývalých broderií, naznačené stříhaným zimostrázem (buxusem),
• stromy a keře po obvodu, zčásti tvarované,
• vyhlídky s balustrádou a kamennými lavičkami, odkud je vidět do parku pod hradbami.

Zahrada byla navržena v barokním francouzském stylu, ale malým prostorem, intimitou a polohou na terase připomíná spíš italské renesanční zahrady. Dnešní podoba je výsledkem rekonstrukce J. Buška z roku 1949.

Tip pro zahrádkáře: kruhový záhon rozdělený křížem cestiček a lemovaný nízkým stříhaným buxusem se vejde i na malou zahradu. Vnitřek můžete osázet květinami, bylinkami nebo jen trávníkem.

Zahradu navrhl roku 1913 architekt Dušan Jurkovič pro průmyslníka Cyrila Bartoně z Dobenína. Navázal tím na rekonstrukci zámeckých interiérů v secesním duchu. Jurkovič proslul dřevěnými stavbami inspirovanými lidovou architekturou a obojí, secesi i lidové tvarosloví, propojil s historickými odkazy. Rozvržení zahrady předem určil terén opevnění někdejšího hradu.

Terasová zahrada pod zámkem:

• promenáda Na valech se stromořadím na hradbách,
• nejvyšší vyhlídková terasa s malým oválným květinovým parterem,
• terasy v prudkém svahu, osázené květinovými záhony,
• pod schodištěm voliéra v prostoru upraveném jako grotta,
• bílá dřevěná zábradlí, která zdůrazňují vodorovné linie teras.

Zahrada za příkopem je spíš vzpomínkou na formální zahrady italské renesance. Je rozdělená na tři terasy:

• nejvyšší – hospodářská zahrada,
• střední – formální parter se stříhanými zelenými stěnami a kašnou v křížení os,
• nejnižší – štěpnice s tenisovým kurtem.

Obě části spojuje krytý most, ve kterém Jurkovič použil své typické tvarosloví z lidové architektury. Spolu s mohutnou sýpkou na bývalé dělové baště je to hlavní dominanta areálu.

Kuriozitou je sochařská výzdoba: početnou sbírku braunovských trpaslíků, karikatur poddaných, přivezených z Lysé nad Labem, umístil Jurkovič na balustrádu u vstupního mostu a na podestu nad dolním parterem. Figurky dávají historické zahradě úsměvný nadhled. Zahrada je ojedinělé dílo secese na hranici moderny.

Tip pro zahrádkáře: bílé dřevěné zábradlí nebo plot na hraně terasy opticky srovná svah a zahradu „učeše“. Stříhaná zelená stěna kolem malého parteru s kašnou funguje stejně dobře jako zeď.

Výlet po východočeských zahradách je zkrácený kurz zahradního umění. Každé místo zastupuje jinou dobu a jiný přístup:

Braunovy sochy spojují dvě místa: Ctnosti a Neřesti v Kuksu a trpaslíci z Lysé nad Labem, kteří skončili v Jurkovičově zahradě. O Lysé nad Labem píšeme v článku o zámeckých zahradách středních Čech.

• Kruhový záhon s křížem cest (Náchod) – nejjednodušší pravidelná zahrada, která se vejde všude.
• Stříhané zelené stěny (Nové Město nad Metují) – ohraničí parter nebo posezení a nahradí zeď.
• Terasy se zábradlím (Nové Město nad Metují) – rozdělí svah na vodorovné plochy pro záhony.
• Okrasná, hospodářská a ovocná část (Nové Město nad Metují) – stejné rozdělení jako v renesančních zahradách.
• Pohled zpět k domu (Hrádek u Nechanic) – stromy na okrajích louky ho zarámují.
• Kámen jako cíl cesty (Betlém) – skalní výchoz nebo velký balvan místo sochy.
• Humor v zahradě (Nové Město nad Metují) – i barokní zahrady měly své trpaslíky.

Podrobný návod najdete v článku inspirace z historických zahrad. Další regiony: severní a západní Čechy, jižní Čechy a Vysočina, jižní Morava a střední a severní Morava.

Zdroje fotografií

• Kuks hospital: Jirka Dl, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Špitál Kuks: Marie Čcheidzeová, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Špitál Kuks, jiný pohled: Marie Čcheidzeová, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Braunův Betlém u Kuksu: SchiDD, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Jakubův pramen v Braunově Betlémě: SchiDD, CC BY 4.0, zdroj
• Zámek Hrádek u Nechanic, letecký pohled z jihovýchodu: Tomáš Kořínek, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Pohled ze zámeckého parku Hrádek u Nechanic: D.A.Tiger, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Piccolominská zahrada zámku Náchod: JiriMatejicek, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zahrada zámku Náchod: Honza Groh (Jagro), CC BY-SA 3.0, zdroj
• Zámecká zahrada v Novém Městě nad Metují: Sokoljan, Public domain, zdroj
• Zámecká zahrada v Novém Městě nad Metují, jiný pohled: GhostAron13, CC BY-SA 4.0, zdroj