Líska (Corylus)

V zahradách roste líska nejčastěji jako keř. Líska obecná obráží z báze v hustém trsu výmladků a dorůstá 2–6 m, takže lískový ořech běžně sklízíme z keře. Stromem s jedním kmenem a pravidelnou korunou je líska turecká – ta vyroste až do 20 m a vysazuje se do parků a do stromořadí.

Rozdíl tedy nedělá způsob pěstování, ale druh. Lísku obecnou lze naroubovat na semenáč lísky turecké a vést ji jako stromek s jedním kmínkem; ponechána sama sobě z ní vždycky vyroste keř. Ostatní dřeviny do zahrady najdete v přehledu okrasných a užitkových keřů, mezi ovocné rostliny v zahradě patří líska stejně samozřejmě jako jabloň nebo rybíz.

je 2–6 m vysoký keř se vzpřímeným vzrůstem a s hustým větvením. Listy jsou střídavé, 6–10 cm dlouhé, okrouhlé až obvejčité a často mají asymetrickou srdčitou bázi. Líska kvete jako první dřevina, často již v únoru. Je jednodomá. Samčí květy jsou v dlouhých převislých jehnědách, samičí se skrývají v pupenovitém obalu, ze kterého vyčnívají červenavé nitkovité blizny. Plodem je oříšek s velkým světlým štítkem, 16–18 mm dlouhý, vejčitě okrouhlý, uložený v pohárkovitém obalu s dřípatým okrajem.

je až 20 m vysoký strom s pravidelnou široce kuželovitou korunou. Široce obvejčité listy se srdčitou bází jsou až 15 cm dlouhé. Samčí jehnědy jsou až 12 cm dlouhé, plody shloučené ve svazcích. Ploché oříšky s tlustou skořápkou sedí v žláznatém a hluboce rozdřípeném obalu. Líska turecká pochází z jihovýchodní Evropy a z Malé Asie. Je to krásný strom do parků a do uličních stromořadí, snáší sucho a městský vzduch (viz také Corylus colurna jako ovocná dřevina).

Pokroucená líska ‚Contorta‘ se pěstuje pro vývrtkovitě stočené větve, které vyniknou hlavně v zimě.

Výška je orientační konečná výška, spon udává, jak daleko od sebe rostliny sázet. Kde spon chybí, sází se rostlina jako solitéra.

Líska patří k nejméně náročným dřevinám na zahradě. Snese slunce i polostín a vystačí si s běžnou zahradní půdou – vadí jí jen trvale podmáčené stanoviště a čerstvě vápněná půda. Sázíme na podzim (říjen–listopad) nebo brzy zjara, solitéry ve sponu 4–5 m, do živého plotu po 0,5–1 m.

Líska je jednodomá, jenže samčí jehnědy a samičí květy na jednom keři obvykle nedozrávají současně. Pro pravidelnou úrodu proto vysaďte alespoň dvě rostliny různých odrůd, které se navzájem opylí. Pyl přenáší vítr, ne včely – líska kvete dřív, než včelí sezona vůbec začne.

• Vezměte dobře vyzrálé oříšky ve skořápce z letošní sklizně – sušená a pražená jádra z obchodu už neklíčí.
• Na podzim je vrstvěte do vlhkého písku a nechte 3–4 měsíce při teplotě kolem 2–5 °C (chladný sklep, lednice, nebo prostě zahrabané v záhonu).
• Zjara je vysejte do hloubky 3–5 cm a udržujte půdu vlhkou; semenáč vzejde během několika týdnů.
• Na trvalé stanoviště přesazujte až po druhé sezoně, kdy má rostlina dost silný kořen.

Semenáč z oříšku ale nedědí vlastnosti odrůdy a plodit začne později. Když jde hlavně o úrodu, je jistější odrůdová sazenice nebo množení hřížením: spodní výhon ohnete k zemi, zasypete a po zakořenění oddělíte od keře.

Sazenice množená hřížením nebo roubováním nasadí první oříšky zpravidla 3–4 roky po výsadbě a plné úrody se dočkáte kolem šestého až osmého roku. Semenáč vypěstovaný z oříšku potřebuje déle, běžně 6–10 let. Keř pak plodí desítky let, hospodářsky se porost udržuje 30–50 let.

Líska se stříhá v době vegetačního klidu, nejlépe po sklizni na podzim. Kdo sáhne po nůžkách až v předjaří, přijde o rozkvetlé jehnědy a s nimi o část letošní úrody. Řez keř nijak neoslabuje – líska ho snáší tak dobře, že se z ní odedávna sklízely proutěné otepi.

• Prosvětlovací řez: každý rok vyřežte u země dva až tři nejstarší výmladky (starší než 6–8 let). Plodí hlavně mladé, dobře osvětlené větve.
• Ponechte 8–12 nosných výmladků různého stáří, ostatní odstraňte – jinak keř zhoustne a oříšky se udrží jen na obvodu.
• Kořenové odnože, které vyrážejí opodál keře, odsekněte co nejdřív; jinak se z lísky stane houština.
• Živý plot z lísky zastřihněte do tvaru po sklizni a případně ještě jednou koncem jara.

Líska si o hnojení neřekne, ale na živné půdě roste rychleji a nasadí víc oříšků. Přihnojuje se na jaře, kdy keř rozvíjí listy, a případně podruhé po sklizni.

• Posypte Hnojík v okruhu koruny keře – ne silnou vrstvu, spíš jemné poprášení, a mělce ho zapravte do půdy.
• Na olistěný keř se hodí postřik: čajovou lžičku Hnojíku rozmíchejte v 1 l vody a proceďte.

Jak vybrat hnojivo, které pokryje celou zahradu najednou, rozebíráme v článku Univerzální hnojivo. Vysychavé písčité půdě pod lískou pomůže také aktivní uhlí (biochar), které v půdě zadrží vláhu a živiny, a vlastní kompost.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Kdo chce z lísky hlavně oříšky, musí jí vybrat lepší místo než pro okrasný keř nebo živý plot.

• Poloha. Slunná místa zhruba do 750 m n. m. Líska kvete velmi brzy a jehnědy jsou v době prášení pylu citlivé na mráz. V chladnějších krajích ji proto sázejte na chráněná místa a vybírejte odrůdy, které raší a kvetou později.
• Půda. Dostatečně vlhká a zásobená vápníkem. Úrodě nesvědčí suchá ani těžká půda a vadí jí vysoká hladina podzemní vody, výš než asi 80 cm pod povrchem.
• Svahy. Líska svými kořeny dobře zpevňuje svahy a brání erozi, takže se hodí i na nevyužitá svažitá místa zahrady.

Většina odrůd potřebuje pyl jiné odrůdy. Pro jistou úrodu proto kombinujte odrůdy, z nichž aspoň jedna je dobrý opylovač. Osvědčené odrůdy, které se u nás běžně prodávají:

• Sazenice. Jedno- až dvouleté keříky se 3–6 výhony dlouhými aspoň 60 cm. Sázejte na podzim.
• Spon. Keře na oříšky 4 × 4 m. Plodící živý plot 1,5–2 m od sebe; při hustší výsadbě po 0,5–1 m vznikne spíš hustá clona než zdroj oříšků.
• Řez po výsadbě. Na jaře po výsadbě zkraťte výhony na 4–6 pupenů, keř se pak dobře rozvětví od země.
• Průklest od 4. roku. U keře ve sponu 4 × 4 m pěstovaného hlavně na oříšky stačí 4–5 hlavních větví. Delší postranní větévky zkraťte v červnu až červenci na 4–6 pupenů. Starší větve odstraňujte v době klidu jednou za 2–3 roky, nepotřebné výmladky během vegetace.
• Zmlazení. Kolem 15. roku keř zmlaďte: buď všechny větve seřízněte 60–80 cm nad zemí, nebo je postupně nahrazujte silnými výmladky.
• Stromek. Kdo chce lísku bez kořenových odnoží, koupí stromkovou sazenici naroubovanou na lísku tureckou.

Péče o půdu. Pod keři během léta několikrát mělce kypřete a udržujte je bez plevele, nebo půdu nastelte. Vzrostlé keře potřebují jednou za 2–3 roky asi 20 kg uleželého hnoje nebo kompostu na keř. Na suchých půdách se vyplatí aspoň třikrát za léto vydatně zalít a půdu pod keři mulčovat.

Roubování je nejspolehlivější cesta k odrůdové lísce. Jako podnož se nejlépe hodí semenáč lísky turecké, který dobře snáší sucho a na rozdíl od lísky obecné netvoří kořenové odnože. Použít lze i semenáč lísky obecné, ten ale odnožuje.

1. Podnož roubujte ve druhém roce po výsadbě, od konce března do poloviny dubna, kdy je v míze.
2. Pro keř roubujte lísku tureckou ve výšce 30–60 cm, lísku obecnou těsně nad kořenovým krčkem, což omezí odnožování. Pro čtvrtkmeny a polokmeny roubujte lísku tureckou ve výšce 100–150 cm.
3. Nejlépe se osvědčuje anglická kopulace. Rouby síly tužky se třemi dobře vyvinutými pupeny nařežte ze střední části jednoletých výhonů.
4. Spoj ovažte roubovací páskou a asi po dvou měsících ji sundejte.

Obecný postup popisuje článek Roubování ovocných stromů.

Výsev do hnízd. Na suchých svazích se lísce ze semene daří lépe než odrůdovým keřům, protože semenáč vytvoří hlubší kořeny, snáz dosáhne na vodu a lépe zpevní půdu. Na podzim hluboko zkypřete plošky o průměru asi 50 cm, do každé vysejte 5 oříšků asi 5 cm hluboko, povrch utužte a přikryjte jehličnatou hrabankou nebo kompostem. Proti myším a ptákům plošku zakryjte pletivem. Po dvou letech nechte v každém hnízdě jen nejsilnější semenáč.

Lískové ořechy dozrávají od konce srpna do konce září. Poznáte to podle obalu: ze zeleného zhnědne a zralý oříšek z něj sám vypadává. Nejjednodušší je nechat je spadnout a obden je sbírat ze země. Posbírané ořechy rozprostřete v jedné vrstvě na suchém a větraném místě a nechte je 2–3 týdny doschnout – potom ve skořápce vydrží klidně rok.

Jak oloupat lískové ořechy: skořápku rozlousknete louskáčkem nebo plochou stranou nože. Tenkou hnědou slupku na jádru (pelikulu) sundáte nejsnáz teplem – jádra rozprostřete na plech a 10–12 minut je opečte při 150 °C. Ještě horká je zabalte do utěrky a promněte mezi dlaněmi; slupka se sloupne sama. Studená voda ani loupání nožem nefungují ani zdaleka tak dobře.

Prázdné nebo vyžrané oříšky s malým kulatým otvorem ve skořápce má na svědomí nosatec lískový – co s ním, rozebíráme v samostatném článku.

Lískové ořechy jsou chutné a výživné. Obsahují hodně tuku, převážně mononenasycených mastných kyselin, dále bílkoviny, vlákninu, vitamin E a minerální látky, například hořčík, fosfor, měď a mangan.

Jsou relativně kalorické (kolem 630 kcal ve 100 g), proto se jedí spíš v menším množství. Lískové ořechy patří mezi časté potravinové alergeny – lidé s alergií na ořechy by se jim měli vyhnout.

Lískové listy obsahují třísloviny, které jim dávají trpkou chuť. V lidovém léčitelství se z nich připravoval čaj a odvary; jejich účinky však nejsou vědecky ověřené a nenahrazují léčbu.

Lískové ploty jsou jednou z možností pro vytvoření živého plotu nebo živé zelené ohrady. Tyto ploty využívají lísku (Corylus) jako rostliny, které jsou hustě vysazeny a postupně spolu srůstají, tvoříce tak neprostupnou a přirozenou bariéru. Lískové ploty mají několik výhod a jsou oblíbenou volbou pro mnoho zahradníků a majitelů nemovitostí. Zde jsou některé z jejich klíčových vlastností:

1. Přírodní vzhled: Lískové ploty vytvářejí přírodní a esteticky atraktivní vzhled. Listy a větve lísky mají pěknou zelenou barvu a vytvářejí hustou zelenou stěnu, která vypadá přirozeně a ladí s okolní krajinou.

2. Ochrana soukromí: Díky své hustotě a vzrůstu vysokých plotů poskytují lískové ploty vysokou míru soukromí a ochrany před pohledy sousedů nebo kolemjdoucích.

3. Zvuková izolace: Lískové ploty dokáží také dobře pohltit zvuky, což je užitečné, pokud máte sousedy nebo rušné prostředí poblíž.

4. Přírodní ochrana: Živé ploty z lísky jsou atraktivní nejen pro lidi, ale také pro ptáky, hmyz a další drobné živočichy, kteří na nich mohou najít útočiště a potravu.

5. Ekologická volba: Lískové ploty jsou ekologickou volbou, protože podporují biodiverzitu, poskytují potravu pro opylovače a další živočichy a snižují potřebu použití umělých materiálů pro ploty.

6. Snadná údržba: Lískové ploty jsou obecně snadno udržovatelné. Jednou z mála činností, kterou je třeba provádět, je pravidelné stříhání, aby si plot udržel požadovaný tvar a hustotu.

Při zakládání lískového plotu je důležité vybrat vhodné druhy lísky a správně je sázet v požadované hustotě. Líska obecná (Corylus avellana) a Líska rohatá (Corylus cornuta) jsou často používanými druhy pro vytvoření živých plotů. Důležité je také zohlednit dostatečný prostor pro růst a péči o nové rostliny, ať už v soukromých zahradách nebo ve veřejném prostoru.