Strom u hranice pozemku: vzdálenost od souseda a přesahující větve

Strom, který dnes sázíte jako metrový proutek, bude za dvacet let vrhat stín, shazovat listí a prorůstat kořeny daleko za plot. Většina sousedských sporů o zahradu začíná právě u stromů a keřů vysazených příliš blízko hranice. Vyplatí se proto znát pravidla občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a hlavně myslet na budoucí velikost dřeviny už při výsadbě.

Text je obecná informace pro zahrádkáře, nikoli právní rada. U konkrétního sporu se obraťte na advokáta nebo bezplatnou právní poradnu.

Tyto vzdálenosti platí, pokud jiný předpis nebo místní zvyklost nestanoví něco jiného. Rozhoduje výška, jaké druh obvykle dorůstá, ne to, jak velký je strom dnes. Jabloň na silné podnoži, třešeň, ořešák nebo bříza tedy patří nejméně 3 m od hranice, i když je při výsadbě vysoká jen metr.

Vzdálenost stromů od hranice upravuje § 1017 občanského zákoníku:

• Kdo vysazuje strom nebo nechá strom vyrůst, má ho mít v přiměřené vzdálenosti od společné hranice pozemků.
• Za přiměřenou se považuje vzdálenost 3 m u stromu, který obvykle dorůstá výšky přes 3 m, a 1,5 m u ostatních stromů, nestanoví-li jiný předpis nebo místní zvyklost jinak.
• Když vlastník tuto povinnost nedodrží, může soused požadovat, aby strom odstranil.

Výjimky. Pravidlo se nepoužije, jde-li o les nebo sad, o strom, který tvoří hranici pozemků (hraniční strom), o strom zvlášť chráněný podle jiného předpisu (například památný strom) a o živý plot. Ani u živého plotu ale neplatí, že může přerůst k sousedovi, o přesahujících větvích viz níže.

Pozor také na to, že pokácení vzrostlého stromu může vyžadovat povolení obecního úřadu podle předpisů o ochraně dřevin. Než strom u hranice pokácíte, ověřte si to.

Větve a kořeny, které přerůstají na sousední pozemek, řeší § 1016 odst. 2. Zjednodušeně:

1. Soused nejdřív požádá vlastníka stromu, aby přesahující větve nebo vrostlé kořeny odstranil, a dá mu na to přiměřenou lhůtu.
2. Pokud to vlastník neudělá, smí je soused odstranit sám, ovšem šetrně a ve vhodné roční době.
3. Platí to tehdy, když mu větve nebo kořeny škodí nebo působí jiné obtíže, které převyšují zájem na zachování stromu v nezměněné podobě.
4. Odřezané větve a kořeny patří tomu, kdo je odstranil.

Co je šetrně a ve vhodné době? Odborně, bez pahýlů a trhlin, řezem na větevní kroužek. U většiny dřevin ve vegetačním klidu, u třešní, višní, meruněk a dalších peckovin raději v létě po sklizni, protože se jim rány hojí lépe za růstu. Nikdy ne tak, aby to strom poškodilo víc, než je nutné. Jak správně řezat, popisuje článek řez stromů. Při letním řezu dejte pozor na hnízdící ptáky.

Podle § 1016 odst. 1 patří plody, které spadnou ze stromu nebo keře na sousední pozemek, vlastníkovi tohoto sousedního pozemku. Výjimkou je, když je sousední pozemek veřejným statkem.

To je změna proti dřívější úpravě, podle které patřilo ovoce vždy majiteli stromu. Jablka a hrušky, které spadnou přes plot, si tedy soused může nechat. Plody, které na větvích visí, zůstávají vlastníkovi stromu. Jak je sklidit z větví nad sousedovým pozemkem, je nejlepší se domluvit, na cizí pozemek bez souhlasu vstupovat nemůžete.

Strom, jehož kmen roste přímo na hranici pozemků, patří zpravidla oběma sousedům společně, stejně jako jeho plody. Pokácet ho, výrazně ho ořezat nebo jinak s ním naložit lze jen po dohodě obou vlastníků. Na hraniční strom se nevztahuje pravidlo o vzdálenosti 3 m a 1,5 m.

Sousedé se podle § 1013 nemají obtěžovat tzv. imisemi: odpadem, vodou, kouřem, prachem, pachem, světlem, stínem, hlukem a podobnými vlivy, pokud jsou nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání sousedního pozemku. Přímo přivádět na sousední pozemek vodu nebo jiné vlivy je nepřípustné vždy, bez ohledu na jejich míru.

Pro zahradu z toho plyne:

• Stín. Vysoký strom nebo plot, který sousedovi trvale zastíní celou zahradu, může být důvodem ke sporu, i když stojí v zákonné vzdálenosti.
• Voda. Okap, drenáž ani příkop nesmí ústit na sousedův pozemek. Jak odvodnit zahradu, aby voda zůstala na vašem pozemku, popisuje článek drenáž zahrady.
• Kompost, hnojiště, kurník, králíkárna a úly umístěte tak, aby neobtěžovaly sousedy ani kolemjdoucí. Před úly vysaďte dostatečně vysoké keře nebo postavte zástěnu, včely pak vylétají vzhůru a ne přímo na sousedovu zahradu.
• Postřiky provádějte jen za bezvětří a opatrně, aby nezasáhly sousedovy rostliny. Zbytky přípravků nevylévejte, patří do sběrného dvora.
• Hluk, kouř a prach omezte na míru obvyklou v místě. Pálení zahradního odpadu je navíc v mnoha obcích omezené vyhláškou, rostlinné zbytky patří do kompostu.

Zákonná vzdálenost je minimum. Aby dřevina souseda neobtěžovala větvemi, kořeny ani stínem ani v dospělosti, osvědčilo se sázet vzrůstné stromy ještě dál, zhruba na polovinu jejich očekávané výšky. Ořešák, který doroste 15–20 m, tak patří spíš doprostřed velké zahrady než k plotu.

• Dřeviny s podzemními výběžky k hranici nesázejte vůbec. Maliník, ostružiník, líska a některé okrasné keře se rozrůstají kořenovými výmladky a za pár let se objeví na sousedově záhoně. Pokud je chcete mít u plotu, zapusťte do země bariéru proti kořenům.
• Vyšší stromy dejte spíš na severní stranu pozemku tak, aby stín nepadal na sousedovy záhony ani na vaše.
• Keře u plotu sázejte tak daleko, abyste je mohli stříhat ze své strany a větve nepřesahovaly. Kolik místa nechat u živého plotu, najdete v článku živý plot.
• Plot nezatěžujte dřevinami. Keře a popínavky prorůstající pletivem plot poškozují. Plot je také potřeba udržovat. Kdo ho zanedbá, může odpovídat za škodu, která tím sousedovi vznikne, například když drůbež projde dírou na jeho záhony.
• Plánujte podle dospělé velikosti. V plánku zahrady kreslete stromy a keře tak velké, jak budou za 15–20 let. Postup popisuje část plánek zahrady, obecné zásady výsadby článek výsadba dřevin.

1. Domluva. Většina problémů se vyřeší rozhovorem přes plot. Nabídněte, že větve ořežete sami nebo se na řezu podílíte.
2. Písemná žádost. Když domluva nepomůže, požádejte souseda písemně o odstranění přesahujících větví nebo kořenů a stanovte přiměřenou lhůtu. Ponechte si kopii.
3. Odborný zásah. Po marném uplynutí lhůty můžete přesahující větve nebo kořeny odstranit sami, šetrně a ve vhodné roční době. U velkých stromů se vyplatí přizvat arboristu.
4. Mediace nebo soud. Odstranění stromu, který nedodržuje zákonnou vzdálenost, nebo ukončení obtěžování lze nakonec vymáhat soudně. Předtím se poraďte s právníkem.