Živý plot: jaké rostliny vybrat, jak je vysadit a kdy stříhat

Živý plot dá zahradě soukromí, zachytí prach a hluk od silnice a ptákům nabídne místo k hnízdění. Na rozdíl od pletiva nebo dřevěných plotovek ale roste, a proto vydrží jen tak dlouho a tak pěkně, jak dobře vyberete dřevinu a jak ho budete stříhat. Rozhodující jsou tři věci: jestli chcete plot stříhaný, nebo volně rostoucí, jak vysoký má být a kolik času mu můžete věnovat.

Výhody

• Chrání zahradu u silnice před prachem, výfukovými plyny a hlukem a skryje ji před pohledy.
• Pořízení bývá levnější než drátěný nebo dřevěný plot, pokud si ho vysadíte sami, a vypadá lépe.
• V hustých keřích hnízdí zpěvní ptáci a nacházejí tu úkryt i potravu.
• Hodí se i uvnitř zahrady: nízký plůtek oddělí užitkovou část od obytné nebo zakryje kompost.

Nevýhody

• Stříhaný plot je pracný, stříhá se jednou až dvakrát do roka.
• Plnou funkci plní až za několik let, kdy doroste do potřebné výšky.
• Zabírá místo a bere okolním rostlinám vodu, živiny a světlo.
• Vysoký plot víc stíní a uzavřený prostor zvyšuje riziko přízemních mrazíků. V mrazové kotlině, kam stéká studený vzduch, zahradu živým plotem raději neuzavírejte.

Výška má odpovídat zahradě. Na malé zahradě obvykle stačí plot kolem 100–120 cm, vyšší už výrazně stíní záhony. Kde potřebujete víc soukromí, počítejte se stínem a dejte k plotu rostliny, kterým nevadí.

Stříhaný (tvarovaný) plot se dá řezem udržet v šířce 30–50 cm, proto se hodí do malých zahrad, k domům na sídlištích i jako doplněk průhledného plotu. Vyžaduje ale pravidelný řez a vypadá dobře jen tehdy, když ho nevynecháte.

Volně rostoucí plot je širší, potřebuje víc místa a hodí se do větších zahrad a na okraj zahrady, odkud přechází do krajiny. Nemusí stát v rovné řadě a může být z několika druhů. Zdobí květy (zlatice, šeřík, tavolník van Houtteův) nebo plody (hlohyně, kdoulovec, dřišťál). Práce je s ním méně: jednou za pár let vyřežete u země nejstarší větve.

Do městských zahrad se hodí bohatě kvetoucí keře, v přírodě a u chalupy spíš nenápadnější domácí druhy jako hloh, líska, svída nebo šípková růže. Víc najdete v článku kvetoucí keře.

Spon je vzdálenost mezi rostlinami v řadě. U stříhaných plotů se sází hustě, u volných mnohem řidčeji.

Na co si u jednotlivých druhů dát pozor

• Habr snese i hluboký řez a stín, suché listí na něm často drží přes zimu, takže plot není úplně průhledný. Patří k nejspolehlivějším dřevinám na stříhaný plot.
• Buk roste pomaleji, lépe se mu daří v hlubší a vlhčí půdě. I on přes zimu drží suché listí.
• Ptačí zob je téměř stálezelený, nenáročný a dobře obráží po řezu.
• Tis je stálezelený, snáší stín a jako jeden z mála jehličnanů obrazí i ze starého dřeva. Je ale jedovatý, do dětského koutku nebo k výběhu zvířat se nehodí.
• Zerav (thuja) snese i hlubší řez, ze zcela holého dřeva ale neobráží. Hnědnutí zeravů rozebírá článek hnědnutí thují.
• Bobkovišeň je stálezelená, snáší polostín a na stříhaný plot se dnes používá velmi často. Na holomrazech může namrzat.
• Zimostráz (buxus) byl klasickou obrubou záhonů, dnes ho ale ve velkém ničí zavíječ zimostrázový a houbové choroby. Pokud ho chcete, počítejte s pravidelnou kontrolou. Jako náhradu na nízké obruby zvažte nízký dřišťál, skalník, brslen Fortuneův nebo cesmínu.
• Hloh vybírejte s rozmyslem. Je hostitelem spály růžovitých a řady škůdců ovocných dřevin, k ovocnému sadu se nehodí.

Stálezelené druhy (zimostráz, mahonie, tis, zerav, bobkovišeň) dávají soukromí po celý rok. Do stínu jsou nejvhodnější habr, babyka, buk, tis, meruzalka a pámelník.

Konkrétní dřeviny: spon a výška bez řezu

Tabulka uvádí dřeviny, které se osvědčily na živý plot nebo olemování, s doporučeným sponem v řadě. Výška platí pro rostlinu, kterou nestříháte; u stříhaného plotu ji určujete řezem. U jehličnanů je uvedena výška, kterou plot běžně dosahuje.

Jako hrubé pravidlo pro listnaté keře platí 3–4 rostliny na 1 m plotu. Plotové rostliny mají velkou spotřebu vody, protože jich roste mnoho vedle sebe. Sázejte je proto do mělké rýhy nebo kolem řady navršte zálivkový okraj, který zachytí dešťovou i zálivkovou vodu. Hotový plot vytváří v závětří příznivé mikroklima, ve kterém lépe kvetou a plodí i rostliny za ním. Na volně rostoucí kvetoucí plot se hodí i keřové růže, například ‚Westerland‘ nebo ‚Romanze‘ se sponem 100–200 cm (více v článku růže).

Kdo chce soukromí co nejdřív, sáhne po rychle rostoucích dřevinách. Patří k nim hlavně ptačí zob, vyšší kultivary zeravu a cypřišků a z listnáčů habr a bobkovišeň. Pomaleji rostou buk a tis.

Rychlý růst má ale druhou stranu: plot, který rychle roste, se musí i častěji stříhat. Rychle rostoucí jehličnany navíc snadno vyrostou do šířky, kterou už řezem zpět nevrátíte, protože ze starého dřeva neobrazí. Pokud máte na stříhání málo času, je lepší volit pomalejší druh a počkat o dva tři roky déle.

Plot zhoustne rychleji, když ho od začátku stříháte. Nestříhaný mladý plot se vytáhne do výšky, ale zůstane dole řídký.

1. Příprava pásu. Pás široký asi 1 m zryjte do hloubky 40–60 cm. Vyberte oddenky vytrvalých plevelů a velké kameny a zapravte rozleželý hnůj nebo kompost.
2. Termín. Listnáče sázejte na podzim, jehličnany a stálezelené dřeviny na jaře nebo brzy na podzim, aby do zimy stihly zakořenit. Rostliny v kontejnerech lze sázet i během sezony, pokud nepřijde sucho a vedra.
3. Spon. Listnaté dřeviny na stříhaný plot sázejte 20–50 cm od sebe v jedné řadě. Slaběji rostoucí druhy ve dvou řadách do trojsponu, tedy rostliny v sousedních řadách posunuté o polovinu vzdálenosti. Jehličnany na stříhaný plot (zerav, tis, cypřišek) se sázejí 30–40 cm od sebe. Volně rostoucí keře 50–150 cm podle velikosti druhu.
4. Výsadba. Kořeny rozprostřete, zasypte jemnou zeminou, přišlápněte a vydatně zalijte. Volně rostoucí keře sázejte do jam stejně jako ovocné keře.
5. Zkrácení po výsadbě. Prostokořenné listnáče na stříhaný plot zkraťte na 15–20 cm nad zemí. Vypadá to drasticky, ale jen tak plot obrazí od země a nebude dole holý. Volně rostoucí keře zkraťte o třetinu až polovinu. Jehličnany nezkracujte.

Obecné zásady výsadby dřevin, včetně velikosti jámy a zálivky, popisuje článek výsadba dřevin. Kolik místa nechat od sousedovy hranice, najdete v článku strom u hranice pozemku.

Výchovný řez v prvních letech. U listnáčů zkracujte každý rok ve vegetačním klidu nové přírůstky na 20 cm u silně rostoucích druhů a na 10 cm u slabě rostoucích, úměrně zkraťte i boční výhony. Jehličnany první dva roky vůbec nestříhejte, pak jen z boků, dokud nedosáhnou požadované výšky. Teprve potom je zastřihujte i shora.

Pravidelné stříhání začíná zhruba ve chvíli, kdy plot dosáhne tří čtvrtin cílové výšky.

Tvar. Plot stříhejte podle napnuté šňůry, ne od oka. Dole má být o 10–20 cm širší než nahoře, tedy v průřezu jako lichoběžník. Spodní větve tak dostanou světlo a plot zůstane hustý až k zemi. Plot širší nahoře než dole časem zespodu prosvítá.

Ohled na hnízdící ptáky. Všichni volně žijící ptáci jsou chránění a jejich obsazená hnízda se nesmějí poškodit ani zničit. Hlavní hnízdní doba trvá zhruba od jara do konce léta, tedy právě v době prvního letního stříhání. Proto:

• Před letním stříháním plot pomalu obejděte a prohlédněte. Kde z něj vylétá pták nebo uvidíte hnízdo, úsek vynechte a dostříhejte ho, až mláďata vylétnou.
• Letní řez dělejte jen jako lehký tvarovací zástřih letošních přírůstků.
• Silný a zmlazovací řez nechte na vegetační klid, kdy ptáci nehnízdí.

Živý plot přihnojujte jen tehdy, když roste slabě, hlavně v prvních letech po výsadbě. Bohatá výživa u vzrůstných druhů rozbují růst a stříhat budete častěji. Na jaře stačí kompost nebo organické hnojivo s pozvolným uvolňováním živin. Jak na to u nejčastější stálezelené dřeviny, popisuje článek hnojivo na bobkovišeň.

Zmlazení. Řídký nebo prosychající listnatý plot zmlaďte ve vegetačním klidu silným řezem do starého dřeva. V následující sezoně pak nové výhony opakovaně zastřihujte, aby se rozvětvily a plot znovu zhoustl. Habr, ptačí zob, dřišťál nebo tis takový zásah snesou dobře. Zerav, cypřišek a většina dalších jehličnanů ze starého holého dřeva neobrazí, u nich řežte vždy jen v olistěné části. Podrobněji se zmlazování keřů věnuje článek řez keřů.

• Bez zkrácení po výsadbě. Plot se vytáhne do výšky a dole zůstane holý.
• Plot širší nahoře než dole. Spodní větve nemají světlo a prosychají.
• Pozdní řez jehličnanů. Rány do zimy nezatáhnou a plot na zimu hnědne.
• Stříhání bez prohlídky. V červnu je v plotech nejvíc hnízd.
• Přehnojení. Víc dusíku znamená víc stříhání a měkké výhony, které hůř přezimují.
• Vysoký plot v mrazové kotlině. Studený vzduch nemá kam odtéct a mrazíky jsou na zahradě silnější.
• Plot těsně u hranice. Za pár let přeroste k sousedovi a stříhat ho z jeho strany bez domluvy nepůjde.