Brambor (Solanum tuberosum): pěstování brambor od sázení po sklizeň

Bylinná trvalka s bílými nebo modravými květy a jedlými ztloustlými kořenovými hlízami

• Stanoviště: slunné; úrodná, kyprá až písčitá půda
• Výška: asi 50 cm
• Doba kvetení: červen–srpen
• Množení: hlízami nebo výsevem

Brambor, bylina z čeledi lilkovitých (Solanaceae), dorazil do Evropy mezi roky 1555 a 1565. Šlo tehdy o hlízy s červenou slupkou, příbuzné planým druhům, které se ještě dnes vyskytují ve vysokých Andách. Pod vědeckou lupu vzal brambor jako první botanik Jacob Theodor Tabernaemontanus. V jeho bylí­náři (1585) se nachází první popis rostliny.

Do stejné čeledi lilkovitých patří i rajčata, papriky a lilek. Při střídání plodin je proto počítejte za jednu skupinu a nesázejte je po sobě na stejný záhon.

Brambor se žlutou slupkou, praotec našich bramborů, přišel nejprve do Anglie. V Německu byl vysazen poprvé kolem roku 1620. Jako většina importů z Nového světa byla trvalka zprvu považována za okrasnou rostlinu. Trvalo téměř 200 let, než byly brambory oficiálně uznány jako potravina. Král Bedřich Veliký z Pruska nutil své sedláky, aby brambory pěstovali. Od té doby jsou základní potravinou a zachránily milióny lidí před smrtí hladem.

Neboť mezitím se zjistilo, že nikoli jedovaté plody velikosti třešně, nýbrž nevzhledné kořenové hlízy jsou jedlou částí rostliny. Brambor je svým bohatstvím minerálních látek, vitaminů (především vitamínu C), bílkovin a uhlohydrátů nesmírně cenným prostředkem výživy.

Brambory se v Česku sázejí od poloviny dubna do začátku května. Víc než datum rozhoduje půda: v hloubce výsadby (asi 10 cm) má mít aspoň 7–8 °C a má být oschlá, aby se nelepila na nářadí. V teplých nížinách můžete začít o 1–2 týdny dřív, na horách se sází až v květnu.

Podle čeho poznáte, že je čas

• Zkouška hrstí: naberte zeminu z hloubky rýče a stiskněte ji v dlani. Když se po otevření dlaně rozpadá a není studená na dotek, můžete sázet. Mazlavá a studená půda znamená ještě počkat.
• Přírodní vodítko: v době, kdy rozkvétají jabloně a začíná kvést šeřík, bývá půda dost teplá i ve středních polohách. Rané předklíčené brambory jdou do země o něco dřív.
• Mrazíky po výsadbě: nať vzchází asi 2–3 týdny po výsadbě a zmrzne už při slabém mrazu. Kolem ledových mužů (12.–15. května) se mrazíky ještě vracejí, vzešlé rostliny proto přihrňte zeminou nebo zakryjte netkanou textilií. Hlízám v zemi mrazík neublíží.

Spěchat do studené a mokré půdy se nevyplácí. Hlízy v ní stojí, klíčky slábnou a sadba snáz zahnívá. Brambory zasazené o týden později do prohřáté půdy ty dřívější obvykle doženou. Odrůdy, které chcete sklízet už v červnu, podrobně rozebírá článek rané brambory.

Rostliny nepotřebují nic dalšího než slunné místo, kyprou a výživnou půdu, řádky asi 60 cm od sebe a v řádku 25–35 cm, hloubku výsadby 8–10 cm. Hlízy se sázejí od poloviny dubna, podle odrůdy. Kdo předklíčí sadbové brambory v bedně (začátkem poslední dekády března), může sázet asi po 5 týdnech. Předklíčené brambory vyraší asi 2 týdny po výsadbě z půdy. Pěstební bedny by měly stát pokud možno na světle a při asi 15 °C. Na tmavém stanovišti se vyvinou dlouhé zesláblé výhony, které se při výsadbě ulamují.

Brambory jsou velmi citlivé na mráz. V nechráněných polohách se doporučuje přikrýt záhon fólií. Jakmile rostliny dobře vzejdou, musí se pravidelně mezi řádky okopávat, aby půda zůstala kyprá a plevele neměly žádnou šanci. Při suchém počasí se zalévá. Rostliny se dvakrát přihrnují: poprvé při výšce natě 8–10 cm, podruhé při 15–20 cm. Hlízy se tvoří ještě v půdě na osních výhonech přízemních listů.

Brambory jsou náročné hlavně na draslík a fosfor, proto jim od výsadby prospěje organické hnojivo. Konkrétní dávky pro tuhle plodinu najdete v článku Hnojivo na brambory.

Jakou sadbu použít

Sázejte celé, zdravé a zhruba stejně velké hlízy o hmotnosti 50–80 g. Nejjistější je koupit každý rok certifikovanou sadbu. Brambory z vlastní sklizně postupně nasbírají viry, které přenášejí mšice, a výnos z roku na rok klesá. V teplých oblastech se to projeví rychleji než ve vyšších polohách, odkud se sadba tradičně brala. Vlastní hlízy na sadbu berte jen z porostu, který neměl svinuté, kadeřavé ani skvrnité listy.

Krájet, nebo nekrájet

Raději nekrájet. Nůž přenáší virové choroby z hlízy na hlízu. Když sadby nemáte dost, krájejte velké hlízy podélně, aby každá polovina měla přibližně stejně oček. Při příčném řezu by skoro všechna očka zůstala na korunkové části (té s nejvíc očky) a pupková část by měla jen pár. Nůž mezi hlízami otřete lihem. Rozkrojené hlízy nechte několik dní ležet na vzduchu, aby se řezné plochy zatáhly korkovou vrstvičkou. Předklíčené hlízy nekrájejte, klíčky se ulámou.

Výsadba do brázd

• Termín: zpravidla v polovině dubna, až se půda v hloubce výsadby prohřeje aspoň na 7 °C a nehrozí silné mrazy. V teplých oblastech o 1–2 týdny dřív, na horách později. Když je studeno a mokro, nechte předklíčené hlízy ještě pár dní na světle v bedýnkách.
• Brázdy: 60 cm od sebe a 8–10 cm hluboké. Vyhloubené pár dní předem se prohřejí.
• Vzdálenost v řádku: rané odrůdy 25–30 cm, poloranné a pozdnější 35 cm.
• Uložení: hlízy klaďte opatrně klíčky nahoru. Ke každé můžete přidat lopatku kompostu.
• Zahrnutí: brázdu zahrňte z obou stran motykou, nad hlízami vytvořte nízký hrůbek a povrch zlehka utužte.

Postup předklíčení a nejranější výsadby pod textilií popisujeme v článku rané brambory.

Kypření, přihrnování a zálivka

• Na těžší půdě kypřete mezi řádky už před vzejitím, jakmile se po dešti udělá škraloup. Hrůbky to usnadní.
• Pokud při vzcházení hrozí mráz, přihrňte zeminou celé rostlinky, nebo záhon zakryjte netkanou textilií.
• Přihrnujte dvakrát: poprvé při výšce natě 8–10 cm, podruhé při 15–20 cm. Vzniknou asi 20 cm vysoké hrůbky, ve kterých se tvoří víc hlíz a hlízy nezelenají.
• Do zapojení porostu plejte a kypřete. Za sucha zalévejte hlavně na začátku tvorby hlíz, zhruba od začátku června. Vodu pouštějte do brázd mezi řádky, ne na nať.

Nejen mandelinka bramborová navštěvuje rostliny. Je známo kolem 50 škůdců a chorob, jež značně snižují výnosy. Nejlepší ochranou proti virovým chorobám je používání bezvirózních sadbových brambor. Také proti háďátkům existují rezistentní odrůdy. Těmto úporným škůdcům lze kromě toho zkazit chuť střídáním plodin. Hlavně by se měly brambory sázet každý rok na jiné místo. V žádném případě se nesmějí hnojit čerstvým hnojem.

Brambory se množí hlízami. Na hlízách jsou takzvaná očka, z nichž vyraší klíčky. Ze semen se brambory množí hlavně při šlechtění, doma jde spíš o pokus (viz brambory ze semen).

Nejčastější potíže bramborového záhonu jsme popsali v samostatných článcích: mandelinka bramborová, strupovitost brambor, fomová hniloba brambor, fusariová hniloba brambor a háďátko zhoubné.

Plíseň bramborová (fytoftora) se šíří za teplého a vlhkého počasí, obvykle od června. Na listech se od špiček a okrajů objevují hnědé až černé skvrny, na rubu listu za vlhka bělavý povlak. Za příznivého počasí zničí celou nať během několika dní. Na hlízách tvoří hnědošedé propadlé skvrny, pod kterými hnědne dužina. Rané odrůdy jsou náchylnější a porost přehnojený dusíkem odolává hůř.

• Volte odrůdy s vyšší odolností a zdravou sadbu.
• Předklíčené rané brambory často sklidíte dřív, než plíseň zesílí.
• Zalévejte k zemi, ne na listy, a nesázejte brambory vedle rajčat.
• Silně napadenou nať posekejte a odstraňte, hlízy nechte ještě asi dva týdny v zemi, aby jim zpevnila slupka.
• Pokud chcete stříkat, použijte jen povolený přípravek podle registru ÚKZÚZ, preventivně a podle etikety.

Virové choroby se projevují světle žlutými skvrnami (mozaikou), kadeřením nebo svinováním listů. Výnos klesá až o pětinu. Viry přenášejí mšice a jiný savý hmyz. Vyléčit je nelze, pomůže jen zdravá sadba, vytrhání nemocných trsů i s hlízami a omezení mšic.

Rakovina brambor tvoří na hlízách a podzemních částech stonků nádorovité, květákovité výrůstky. Je to karanténní choroba, podezření se hlásí Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ). Většina pěstovaných odrůd je vůči ní odolná, i proto se vyplatí certifikovaná sadba.

Na háďátko bramborové platí hlavně střídání plodin: brambory ani rajčata nesázejte na stejné místo dřív než po čtyřech letech. Podrobnosti najdete v článku háďátka.

Po odkvětu se na některých odrůdách tvoří zelené bobule velké jako třešeň. Jsou jedovaté (obsahují solanin), k jídlu nejsou a děti je nesmějí trhat. Ukrývají ale semena, ze kterých se dají vypěstovat nové rostliny.

1. Bobule nechte na rostlině dozrát, dokud nezměknou.
2. Rozmačkejte je, zalijte vodou a nechte asi 2 dny stát. Semena se oddělí od dužiny a klesnou ke dnu.
3. Semena propláchněte, usušte na savém papíře a uložte v suchu a chladu.
4. Na jaře je vysejte do misek nebo pařeniště a sazenice pěstujte podobně jako rajčata. Do podzimu vytvoří jen drobné hlízky.
5. Hlízky přezimujte jako sadbu a další jaro je vysaďte. Teprve z nich vyrostou brambory běžné velikosti.

Semenáče nejsou kopií mateřské odrůdy. Každá rostlina se liší barvou slupky, tvarem i chutí, takže jde o zahrádkářský pokus, ne o náhradu certifikované sadby. Výhodou je, že se většina virových chorob semeny nepřenáší a rostliny začínají bez virů, které se léty hromadí v hlízách. Proti plísni bramborové ani háďátkům je to nechrání.

Existuje nesčetný počet odrůd brambor. Nejlépe je informovat se u zkušeného zemědělce v okolí, se kterými odrůdami měl nejlepší výsledky.

• Rané odrůdy: ‚Sieglinde‘, ‚Saskia‘, ‚Hela‘, ‚Christa‘, ‚Ukama‘, ‚Atica‘, ‚Gloria‘, ‚Ostara‘, ‚Carola‘, ‚Berlina‘, ‚Erstling‘.
• Středně rané odrůdy: ‚Clivia‘, ‚Grata‘, ‚Climax‘, ‚Desirée‘, ‚Hilta‘, ‚Jetta‘, ‚Juliver‘, ‚Maja‘, ‚Ulla‘, ‚Irmgard‘, ‚Granola‘.
• Pozdní odrůdy a brambory k uskladnění: ‚Hansa‘, ‚Datura‘, ‚Maritta‘, ‚Aula‘, ‚Carmen‘, ‚Cosima‘, ‚Isola‘, ‚Saturna‘.

Brambory dnes považujeme za běžnou součást našeho jídelníčku. Dokážeme je připravovat na různé způsoby, a dokonce existují různé druhy brambor podle toho, zda je chceme vařit nakrájené, ve slupce, připravovat z nich bramborový salát, bramborovou kaši nebo knedlíky. Brambory pro nás mají také důležitou výživovou hodnotu – obsahují zejména škroby, vitamín C a vitamíny skupiny B, ze stopových prvků draslík, hořčík, zinek, vápník a železo. Brambory také obsahují až 80 % vody, což je velmi důležité například při dietách.

Sázení do prohřáté půdy

Předklíčené hlízy sázejte, až půda oschne a prohřeje se. Ve studené a mokré půdě hlízy stojí a snáz zahnívají. Když máte sadby málo, dají se sázet i velká očka vyříznutá s kouskem dužiny. Řezné plochy nechte před výsadbou několik dní oschnout (podrobněji níže v části o sadbě).

Mulč až do prohřáté půdy

Slaměný mulč bramborám svědčí: drží v půdě vláhu a v létě ji chrání před přehřátím, ve kterém se tvoří málo hlíz. Na jaře s ním ale počkejte, až se půda prohřeje a rostliny vzejdou. Brzy nastlaná vrstva drží půdu studenou a růst se zpomalí. Více v článku Mulčování.

Dobří a špatní sousedé

S rajčaty mají brambory ještě jeden problém: obě plodiny napadá stejná plíseň bramborová. Pokud rostou vedle sebe, choroba snadno přejde z jedné na druhou. Rajčata proto sázejte co nejdál od brambor a lilkovité plodiny na záhonech střídejte.

Hnojení: méně dusíku, víc draslíku

• Přehnojení dusíkem poznáte podle bujné tmavozelené natě a malých hlíz. Čerstvý hnůj proto nepoužívejte.
• Draslík dodá dobře rozložený hnůj nebo kompost a trochu popela z tvrdého dřeva. Popel sypte jen v tenké vrstvě, je zásaditý podobně jako vápno.
• Pod brambory nevápněte. Čerstvě vápněná půda podporuje strupovitost brambor.

Konkrétní postup najdete v článku Hnojivo na brambory, dávky Hnojíku na stránce Dávkování.

Když se vám vše povede na jedničku, můžete se na podzim pustit do jejich sklízení. Brambory pro svoji potřebu můžete průběžně sklízet již během léta, na uskladnění je lepší nechat je tzv. dojít. Jak poznáte, že jsou brambory zralé? Velmi jednoduše: jejich nať bude zcela suchá a dobře se oddělí od hlíz. Nať pak stačí vytrhat a brambory postupně vykopávat. Nechte je vždy trošku oschnout, zhruba očistěte a uskladněte do prodyšných beden nejlépe do sklepa.

TIP: Když si rozdělíte brambory na větší a menší, budete mít zvlášť ty na vaření bez slupky a ve slupce.

POZOR: Uskladněné brambory je potřeba přes zimu občas přebrat, aby se vám od jedné zkažené hlízy nenakazily další.

• Rané odrůdy: asi 10–12 týdnů po výsadbě předklíčené sadby, v teplých polohách i dřív. Na první hlízy můžete hrůbek opatrně podhrabat z boku a menší hlízy nechat dorůst.
• Poloranné odrůdy: od poloviny července.
• Polopozdní a pozdní odrůdy: od poloviny září.

Brambory jsou zralé, když nať žloutne a polehá, hlízy se snadno trhají od podzemních výběžků a slupka pevně drží na dužině. Na uskladnění sklízejte za sucha. Vlhké hlízy hned osušte, jinak se v bedně kazí. Jak je uložit na zimu, popisuje článek skladování brambor. Co zasadit na záhon uvolněný po raných bramborách, najdete v článku rané brambory.

Od poloviny dubna do začátku května, když má půda v hloubce výsadby aspoň 7–8 °C a je oschlá. Rané předklíčené brambory se sázejí první, v teplých oblastech pod textilií už začátkem dubna. Pozdní odrůdy na uskladnění jdou do země koncem dubna a začátkem května, na horách až v květnu.

Pozdnější odrůdy se obvykle sklízejí od druhé poloviny léta. Rané brambory můžete vybírat už v průběhu léta, skladují se ale jen krátce.

Bramborám svědčí organické hnojení — podrobný postup a dávkování najdete na stránce Hnojivo na brambory.

Podle odrůdy zhruba 70 až 140 dnů od výsadby. Rané brambory se sázejí předklíčené zpravidla v polovině dubna a sklízejí už v červnu až červenci, odrůdy střední sezóny dozrávají za 80 až 100 dnů a pozdní odrůdy na uskladnění potřebují nejdéle — sklízejí se až na podzim, když nať uschne.

Od června do srpna, obvykle pět až sedm týdnů po vzejití. Květ je znamení, že se pod zemí zakládají hlízy — první rané brambory se dají opatrně vybírat krátce po odkvětu.

Do pytle o objemu alespoň 40 litrů s otvory pro odtok vody dejte 15 cm kypré výživné zeminy, položte dvě až tři předklíčené hlízy a zasypte je asi 10 cm substrátu. Jak nať roste, postupně přisypávejte další zeminu, dokud pytel nenaplníte — hlízy se tvoří na osních výhonech přízemních listů, takže přihrnování výnos zvyšuje. Pytel postavte na slunce a zalévejte častěji než záhon, protože v omezeném objemu rychleji vysychá.